Vzkazy a náměty …

vzkazy-a-namety

K tomuto „článku“ můžete psát svoje vzkazy, náměty a komentáře, které nesouvisejí se články a kazily by diskusi u článků.

Například:
Dobrý den, hledám někoho, kdo jede 12.11.2008 na blíže neurčenou přednášku do Prahy směrem z Benešova a mohl by mne svézt zpět do Benešova.

Nebo:
Lidičky, prosím vás, nevíte, kde se dá koupit knížka Tušení Světla. Moc ji sháním. Děkuji za jakoukoliv informaci. (Pokud by byl článek o nějaké knížce, tak je možné to napsat tam.)

Nebo:
Myslím si, že by bylo užitečné udělat RSS komentářů, abych věděla, kdo napsal co nového.

Odkaz na tento „vzkazovník“ je na hlavní stránce vlevo dole v nabídce.

Doufám, že toto opatření příspěje ke zkvalitnění a větší čistotě diskusí.

298 komentářů u „Vzkazy a náměty …

  1. VíTeK

    Oznamuji čtenářům, že jsem předělal diskusi tak, že se jednotlivé komentáře řadí podle vláken a pak podle času a odpovědi na komentáře jsou odsazené. Diskuse jsou teď přehlednější a už to není „páté přes deváté“. Konečně to vypadá jako inteligentní diskusní fórum z roku 2008. Nový komentář se tedy nepřidá na konec diskuse jako dosud, ale skočí na správné místo do „stromu“.

    Moc se mi to líbí a chválím se za to. Byla to věc, do které se mi vůbec nechtělo a dokud bylo diskusních příspěvků pár, tak jsem to odkládal, protože jsem pořádně nevěděl, jak to (jednoduše) naprogramovat. Návod jsem našel v knížce Mistrovství v Transact-SQL, která mi k srdci příliš nepřirostla, a už jsem se jí chtěl zbavit, ale nepodařilo se mi ji prodat.

    Promiň, knížko, konečně se mi těch 495 Kč vrátilo. Ale knížka mě přeci jen vypekla, protože nefungovalo přiložené CDčko a tak jsem musel stránku s částí programu ručně opisovat.

    Výsledek stojí za to!

    1. VíTeK

      To víte, že to rozjedeme, roztočíme to … akorát jsem včera seděl celý den u počítače až do jedné v noci a dnes jsem nějak přetažený. Nebo nedotažený. Mějte se krásně … že bych zkusil sprchu …?

      Koukám, že jste zařadila komentář trošičku jinam. Já to tady začnu předělávat a to bude mazec. Kdo napíše komentář nedokonale, šup s ním do pytle. S tím komentářem. Šup s ním tam, kam patří. Akorát že si to myslím já, že patřil k předchozímu komentáři, vy si to možná myslíte jinak. Mějte se fajn …

  2. Vlaďka

    Vítku.

    Zajímalo by mě,zda jste si pomocí Avenny dokázal zastavit nějakou bolístku?Tím ,že já to mám vyzkoušené,tak vůbec nepochybuji,že Avenna úžasně funguje.Když jsem jezdila na semináře do Avenny,mluvila jsem s několika lidičkami a ptala jsem se,ale těm dotyčným se to nepodařilo.Zajímá mě jak jste na tom vy ,pokud o tom samozřejmě chcete psát.

    Vlaďka

    1. VíTeK

      Víte, já mám naopak spoustu bolístek a drobných úrazů, občas nevolností, průjmů a zvracení. (Píšu o tom na těchto stránkách.) A když se něco takového stane, tak hned začnu pátrat. A většinou se dopátrám k několika věcem. Neprožívám nemoci, které by mne vyřadily z provozu. Tak by to podle mne mělo být. Zatím nevidím myšlenku, která tu nemoc nebo bolístku způsobila ani nevidím, jak změna té myšlenky tu nemoc napravila. Podle teorie je člověk postupem času citlivější, odezvy přicházejí rychleji a jsou intenzivnější. Ale už se nejedná o velké nemoci.

      Nedostanete ránu pěstí, že vás seberou a odnesou na nosítkách, ale jenom cvrnknutí do ucha.

      Svoji praktickou lékařku mám ještě z doby, kdy jsem bydlel v Praze, což je cca 10 let. A byl jsem u ní naposledy před necelými 4mi lety pro potvrzení, že můžu učit na základní škole. Kdybych k ní chtěl jít, tak by to byla hodina cesty do Prahy, ale vím, že za ní kvůli nemoci nepůjdu.

      Když jsem k ní šel pro to potvrzení, tak se jí povedlo dobré přeřeknutí (vyzrazení svých pocitů). Řekla, „myslíte jako aby se vás děti nebály“. Nebojte, paní doktorko, děti se mě nebály a výuka se jim moc líbila. „Jediný rozdíl mezi mnou a bláznem je, že já nejsem blázen.“ (Salvador Dali)

      1. Vlaďka

        Já jsem moc ráda za to,že u mě to byla třeba zvýšená teplota,bolest hlavy,průjem,počínající zánět nosohltanu,křeč v noze,bolest ramene,….také to není nic ,co by mě úplně zastavilo a donutilo ulehnout,jakmile něco je ,okamžitě hledám a už tím,že začnu hledat se to úplně nerozjede,pozastaví se to a někdy to i zastavím,třeba mi jednout cákl horký omastek na ruku,ihned jsem věděla proč,co mě pálí a ono to pak vůbec nebolelo,přesto,že to bylo zarudlé.

      2. Rozali

        No už nechám toho rozplývání..našla jsem spřízněnou dušičku…protože pomalu a jistě jsem si myslela, že jsem blázen a chacha…Vítku děkuji za tento citát…chacha a samozřejmě za to, že jsem Vás objevila 🙂

        „Jediný rozdíl mezi mnou a bláznem je, že já nejsem blázen.“ (Salvador Dali)

        1. VíTeK

          Milá Rozali, děkuji za nadšené výkřiky. Člověka potěší, když vidí odezvu. A naopak, když vidí (slyší) mlčení, tak začíná pochybovat …

          Hezký den … 🙂

      3. marky

        Ahoj Vítku, ráda bych se tě zeptala, máš – li nějaký názor na Křesťanskou vědu ( Christian science ). Právě pročítám knihu od Doreen Virtue " Tvůj život ve světle"…???

        Kdysi jsem narazila na tvé stránky a dočetla se o Tajemství a četla to, pak Klíč ( Joe Vitale ) Miluj svůj život ( Louise L H. ), atd. ale úplně na začátku jsem "jela" v andělech, andělském léčení,atd..a teď jsem našla už tu zmiňovanou knihu "Tvůj život ve světle" a docela mě dostala..moc by mě zajímal tvůj pohled, teda pokud jsi o tom slyšel ( nemám přečtené úplně všechny tvé články, promiň :() Marky

        1. VíTeK

          Ahoj Marky,

          Rád tě vidím a děkuji za důvěru :-). Tu knihu jsem nečetl a ani neznám Křesťanskou vědu. Věřím, že v obojím se najde spousta krásných a povznášejících myšlenek a obojí může být prospěšné někomu v jistém stádiu jeho cesty.

          Když jsem přemýšlel, co ti napíšu, napadlo mne, že lidé rádi hledají pomoc z vnějšku, rádi se obracejí k andělům, knihám, jasnovidcům, chodí na kursy, zasvěcení, nechají se pokřtít … rádi na něčem ujíždějí. (Taky jsem v různých věcech lítal.) A zapomínají, že vše, co potřebují mají v sobě. Že stačí rozvíjet komunikaci se sebou samým (jakože vnitřní hlas) a všechny odpovědi přijdou.

          Ať se ti daří 🙂

          1. marky

            Ahoj, no jasně! taky jsem zjistila, že je to uvnitř nás samotných. Ale protože nechodím na kurzy nebo neznám ve svém blízkém okolí nikoho kromě mého partnera, který se mnou sdílí duchovní cestu, tak odpovědi hledám pro oba v kamarádkách knížkách. A myslím, že se povedlo. Je to vše otázka srdce. Dřív jsem myslela, že rozum je důležitější, než pocit, Ale když jsem poslechla rozum, zjistila jsem, že emočně nejsem spokojená. Takže už jen srdcem, a pak to pro mne má smysl. A navíc "rozum", to je tak srandovní slovo, už když ho vyslovím. Kdo má na něj patent,zvlášť když spousta rozumů jsou od někoho druhého, že?

            A taky jsem včera pochopila, když říkala Louise, že jsme tady každý sám..nechtěla jsem si to připustit, ale je to pravda. Jen jsem musela pochopit, že je rozdíl mezi samotou a osaměním..a že díky té samotě můžu pochopit a jít dál.

            Děkuju ti Vítku, že jsi, že jsi mi zase věnoval svůj "čas"…Marky

            1. VíTeK

              Řekl bych, že ti, kdo používají pouze rozum bloudí … a ti, co používají pouze srdce bloudí taky. Nejlepší je používat obojí 🙂

  3. Jana D.

    Dobrý den,

    mám prosbu. Nevíte náhodou co znamená borelioza? Mám takový nepříjemný pocit, že to na mě leze a nevím, kde mám hledat. Třeba jste něco na toto téma slyšeli. Jestli ano, dejte mi prosím vědět. Děkuji.

    Jana D.

    1. VíTeK

      Dobrý den, malá obecná zmínka o klíšťatech („lidé čím dál tím víc spěchají, honí se za materiálními statky a kariérou a přestávají myslet sami na sebe a na to, jestli jsou šťastní nebo ne“) je na CDčku Proč se nemoc někdy vrací (Avenna).

      Já osobně bych se nesnažil nemoci dát nějakou nálepku, ale pátral bych po tom, co mi chtějí říct jednotlivé příznaky. A také bych si zkontroloval, jestli jsem si tu b…ózu nevsugeroval.

      1. Jana D.

        Děkuji za odpověď, to CD už mám dosti dlouhou dobu objednané, ale zatím neodrazilo (ani žádné jiné), ačkoliv má být dodací lhůta 5 max. 10 dní. Tak nevím, co se děje.

        To co píšete, mi ale nějak nesedí. Jsem 2 roky na mateřské, tzn. už 2 roky se za kariérou nehoním (naopak jsem před ní s chutí trochu utekla na tu mateřskou), spíš přemýšlím, co bych vlastně chtěla dál dělat, materiální statky se mi v této době také nějak nerozmnožují, spíše naopak a na to, jestli jsem šťastná, v této době myslím dost často. A vím, že nejsem. To ale vychází z osobního života, není to kvůli penězům ani kariéře.

        Koukla jsem taky do knížky od pana Hrabici, kde jsem se dočetla, že bych měla řešit problémy v rodině, postavit se nepříjemnostem a bolestem osudu a s vírou, že to, co chci udělat, je správné, mám konat. Mám pocit, že jsem se v tom ne trochu, ale hodně našla. Tak asi budu muset konat.

        S tím vsugerováním – jednou jsem si ji opravdu vsugerovala, o tom jsem přesvědčená. Ale teď mám už hodně jiný postoj, vůbec to neřeším a nepřemýšlím o tom, že bych jakoukoliv nemoc měla dostat protože ….. (nakažení, klíště atd.). Proto mě dost překvapilo, že se mi po klíštěti začal zcela neočekávaně dělat flek.

        Tak zkusím konat (stejně už dávno vím, že něco musím udělat), a budu doufat, že jsem se trefila. Ale stále vítám jakýkoliv názor, nápad, zkušenost. Děkuji a přeji hezký den.

        Jana D.

          1. Jana D.

            Jak jsem se včera rozhodla, že budu konečně situaci řešit, flek trochu zbledl a když jsem večer partnerovi sdělila své rozhodnutí ohledně našeho osobního života, tak zmizel úplně. Jen teď přemýšlím, jestli tam vůbec byl (ten flek). Ale určitě tam byl, protože jsem boreliozu měla 2x a vypadalo to na začátku stejně.

            Napasovala jsem si na moji situaci i Avennu, i když podle Hrabici mě to trklo spíš. Děkuji za pomoc a za to, že se mám kam obrátit, když potřebuji poradit.

            Taky bych vůči vám Vítku ráda splatila dluh. Přečetla jsem si před nějakou dobou váš komentář o CD na stránkách Avenny, aniž bych napsala, jak to dělám já. Připadalo mi už zbytečné psát něco do debaty, která dávno skončila. Takže vypalovala jsem, ale dříve, teď už dlouho ne, protože se hudba dostala na vedlejší kolej. Po přečtení všech článků o CD a komentářů k nim jsem se postupně pustila do očisty, vypálená CD likviduji a když o ně opravdu stojím, kupuju si originály. Tak a mám vůči vám čisté svědomí. Hezký pocit.

            Přeji hezký, možná poslední den babího léta – alespoň u nás na Moravě ještě svítí sluníčko

            Jana D.

            1. VíTeK

              To je od Vás hezké, že jste se vrátila i k tomu dřívějšímu komentáři. Věřím, že až dostanete CDčka (třeba se zasekla kvůli tomu, abyste měla dost času splatit CDčkové dluhy), tak v poznání příčin poskočíte dál. Hezký den přeji …

              1. Jana D.

                Vidíte, to mě nenapadlo. Tak já jdu rychle dokončit tu očistu (prostě jdu vyhodit ten zbytek vypálených CD) a budu čekat, kdy přijdeou ta objednaná.

      2. David

        Poradil by mi někdo, když chci kontaktovat někoho, kdo přispěl do diskuze, ale nechci, aby moje odpověď se přidala jako komentář? Konkrétně se to týká příspěvku ArticleID=311&ReplyTo=3891, na který reaguje Ivosh Trmal, kterého chci kontaktovat, a na celém webu není jiný odkaz…

        1. VíTeK

          Davide, pokud odpovíte na něčí komentář, tak mu přijde oznámení, že jste odpověděl (pokud to má dovolené). Takže když ho požádáte o kontakt, tak on se to dozví …

  4. Vlaďka

    Zdravím všechny.

    Chci napsat pouze jen můj postřeh spíše situaci v souvislosti s knihami Rudigera Dahlkeho.

    Dvě knihy Nemoc jako symbol ,Nemoc jako řeč duše…jsem dostala od kamarádky asi před 3 roky jako dárek.Ona byla nadšená,těšila se ,jak si počtu.Začala jsem tou druhou knihou,začátek byl pro mě dost těžký,spíše nesrozumitelný,nemohla jsem se prokousat dál,tak jsem knihu odložila s tím,že na ní asi není ten správný čas.Za dva roky jsem to zkusila znovu a opět totéž ,takže mi ZATÍM v knihovně dělají doplněk.To bylo poprvé,co jsem se prostě u knihy neprokousala přes úvod ,třeba na ně někdy dojde a nebo taky ne.Do té druhé jsem jen nahlédla,ale jelikož mi to nesedí s Avennou,kterou mám vyzkoušenou a funguje mi,tak ani nemám chuť ji začít číst.

    Mějte se všici krásně. Vlaďka

    1. Radka

      Na knížky p. Dahlkeho (případně Dethlefsena) musí asi člověk dozrát. Mě to trvalo 2 roky. Dostala jsem se k němu oklikou přes klasickou homeopati a etikoterapii. Ovšem prapůvod byl ve smrti blízkého člověka. Pak to šlo samo a zatraceně rychle. K Avenně jsem se přišla nedávno – po kurzu kreslení u p. Hochmalové. A nenašla jsem na ní nic nového, co bych ještě neznala. Ale svojí formou bude asi mnohem přijatelnější. Krásný den!

  5. Vlaďka

    Paní Jano.

    Cítím z Vašich komentářů hodně zloby vůči Avenně a bolesti ve Vás,z toho se pak odvíjejí ty Vaše pichlavé a rýpavé komentáře.Mám pocit,že Vás tak ani nezajímají daná témata,jako se spíše u někoho něčeho chytit např.otazníků apod…..co na to říká Váš slovník?

    Vlaďka K.

    1. Jana

      To jsou Vaše pocity, paní Vlaďko, a na ty máte plné právo. Mrzí mě však, že za mými komentáři hledáte něco, co tam není. Co je ale úžasné, to je vnímání jedinečnosti každého z nás a to mě naplňuje radostí.

  6. Jarka

    Když Kačenka s Haničkou přestaly uveřejňovat pravidelné články na svých stránkách,první co mě napadlo, že mi bude chybět vaše polemika s Vlaďkou. Vlaďku znám ze školy AVENNY a vím, že na rozdíl ode mne se s učením daleko lépe vyrovnává než já.

    A na vaše stránky jsem se dostala, když jsem hledala, co to je za podnik, který Vás denně 40 minut masíruje zdarma.

    A na jednom odkazu čtu, že masáž zdarma dostal Vítek od Avenny a než jsem si mohla říci, že zase nějaký Doležal z Reflexu tak mi došlo, že Vítek, kterého už beru jako spoluhráče Vlaďky.

    To tajemství mi Vás vlastně přihrálo. Tu knihu jsem také četla a pořád zjišťuji, že to co nás učí Avenna sleduje cestu k blaženosti a ne k okamžitému prospěchu.

    V současné době jako důchodkyně navštěvuji přednášky Centra zdravého stárnutí. A to mě pořád ubezpečuje v tom, že jak jsem si přečetla u vás nic lepšího než Avenna jsem zatím nenašla. Ale jak říká pan MUDr Špatenka, kdyby jedna věta z celé přenášky nás oslovila ať jsme za ni vděční.

    Vaše stránky přinášejí radost a už se těším na Vaše knihy spisovateli, a jdu ohnout pramínek vody z umyvadla, balonky jako důchodyně doma nemám.

    Vám i všem přeji krásné a pohodové dny. Jarka

    1. VíTeK

      Paní Jarko, děkuji za psaní. Nemusíte mít balónek, jestli se chcete potěšit hrátkami s vodou, můžete použít třeba hřeben nebo pravítko. Hned teď jsem vyskočil od počítače s hřebenem a za pět vteřin jsem měl kouzlo udělané.

      Já Vám tedy nechci mluvit do života (vlastně chci), ale neměla byste chodit spíš do Centra zdravého mládnutí? Už to slovo stárnutí v sobě má starost, ustaranost, pomalost … kdežto mládnutí v sobě má bezstarostnost, živost. Zkuste o tom přemýšlet. Vezměte barvu a přepište tu ceduli na Centrum mládnutí … Mějte se fajn.

      Děkuji za přání pohody …

      1. Jarka

        Vítku, s tou vodou jsem si pohrála hned jak jsem se zvedla od počítače a taky za použitím toho hřebenu, jak mi dodatečně radíte ale stejně za to děkuji. Ty balonky nemám na to nalepení na zeď a na strop. Ale asi si je koupím, ať udělám dědovi radost.

        S tím stárnutím si to rozmyslím, ale v té společnosti, která tam chodí si připadám opravdu na seniorku ještě dost zachovale. Můj muž říká, že díky jemu a já zase, to že bych musela být ještě dorostenka.

        A proto se těším na další náměty nejen pro život dospělých ale i pro pobavení dětí. Už se těším až mi půjčí vnuka to i pro ten ohnutý vodní paprsek. Kája je ještě malá.

        Hezký den a díky Jarka

      2. Jarka

        Vítku, velká pochvala za tu radu přemalování Centra zdravého stárnutí na mládnutí. Když jsem se včera, máme to každých 14 dní, rozhlédla kole sebe, viděla jsem daleko mladší lidi než při minulých přednáškách, docela kousek ode mne seděla dívenka, které nebylo snad ani 30 let. Je možné, že změna jednoho slova má takovou moc, že člověk se naladí úplně jinak a vnímá skutečnost skoro obráceně? Vždyť ty přednášky máme na půl roku předplacené, tedy tam seděli stejní lidé.

        Už se těším až ten anděl na těch avennistických vahách co na něj koukám vlevo nahoře u mě převáží toho ďábla.

        Vaše s humorem předávané podněty jsou bezva. Ještě jednou díky Jarka

        1. VíTeK

          Paní Jarko, chcete říct, že jste to přemalovali?!!!

          Nebojte, ten anděl toho ďábla nikdy nepřeváží. V tom je ten vtip, že andělé jsou lehčí a proto jsou nahoře a mohou létat a mohou všechno vidět, zatímco ďáblové jsou zatíženi hmotou …

          1. Jarka

            Teď jste mě teda dostal s tím andělem, je vidět jak jsou vysvětlení a pohledy jiné. Já jsem si myslela, že když jsou ten čert s tím andělem na vahách, že bude dobře mít více spravedlivých skutků na své straně a víc vlídných slov a vy na mě s teorií, že anděl musí být nahoře aby mohl létat.

            Budu to muset ještě promyslet.

            Ale určitě si přeji, aby anděl nikoho z nás neměl přistřižená křídla. A tak děkuji.

  7. Václav Vích

    Dobrý den,

    sháním knihu Zázraky kvantové homeopatie od MUDr.Josefa Hrušovského.

    Pokud ji máte někdo na prodej, prosím nabídněte. Cenu akceptuji.

    Děkuji. Václav

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Představte si, že jsem tu svou prodal až na Slovensko. (O moc jste nepřišel. Zajímavá je, ale …)

      Můžete to zkusit v antikvariátu Hledající, tam ji vykupují, tak ji asi také prodávají.

      1. VíTeK

        Vítku, brzdi.

        Pán si shání knížku a ty mu hned začneš vnucovat svůj názor. Nech ho, ať si tu knížku koupí a udělá si svůj názor. Vždyť ty ani nevíš, proč ji shání. Vzpomeň si na sebe, jak jsi ji před lety hltal. Byl to tvůj krůček (špatným směrem), tak nech lidi, ať si jdou, kam sami chtějí. Nevysiluj se …

  8. VíTeK

    Dobrý den,

    Trošku tady rozproudím diskusi a v nejhorším případě si odpovím sám 🙂

    Rád bych se někoho zeptal a ptám se, jestli zná knížku Emoce, které nám způsobují nemoci

    http://www.osud.cz/hledajici/detail.php?id=7935&action=kniha

    a pokračování knihu

    Nemocné ego, nejrozšířenější choroba

    http://www.osud.cz/hledajici/detail.php?id=8705&action=kniha

    Nepište, že kniha je super anebo výborná a jedinečná, protože to je hodně knih pro někoho.

    Nejlepší by bylo, kdyby někdo napsal dvě nemoci a k tomu dvě emoce, ať je to konkrétní. Děkuji i za myšlenku, „Kdybych knihu měl, určitě bych napsal …“

    Podle stránek pana léčitele jsem si názor udělal, ale chtělo by to nějaké příklady.

    http://www.janvas.atlasweb.cz/index.html

    Od té doby, co nebydlím v Praze, tak mám málo příležitostí si listovat knížkami v knihkupectví.

    1. Radka

      Dobrý den,

      znám jen první knihu. Pokud člověk čte pana Vaše až po knihách Osud jako šance, Nemoc jako cesta, Nemoc jako symbol, Nemoc jako řeč duše či Co s doktorem, nutně mu to připadá, jako slabý odvar.

      Chcete konkrétně nemoci z vlastní zkušenosti?

      Ischias – pracovní stres, strach z nedokončení úkolů – čili z nezaplacení faktur, čili z nedostatku peněz

      křeče v lýtkách – rezignace na neřešené emocionální napětí (nejčastěji s partnerem)

      angína a chřipka – rekce na křivdu, strach (školní zážitky dětí)

      migréna – nedostatek sexu

      celulitida – zbytky bolestných vzpomínek na maléry v minulosti

      poruchy sluchu – (u dětí) – citlivé vnímání napětí mezi rodiči – "co nechci slyšet?"

      Dlužno dodat, že již 3 roky jsme naprosto bez nemocí, neb se nám to daří likvidovat díky pátrání po příčinách, u mladší dcery ještě s podporou homeopatie.

      Srdečné pozdravy posílám celosvětovému farmaceutickému kšeftování 🙂

      1. VíTeK

        Dobrý den (ještě jednou),

        Radko, já jsem nelenil a hned jsem panu Vašovi napsal a jeho dvě knížky jsem si koupil. Máte pravdu, pokud už člověk přečetl spousty podobných knih, tak je to norma, spíš je to takové představení pana Vaše, co vlastně dělá a jak na to jde. Pro toho, kdo se léčí klasicky to může být vykročení správným směrem …

        (Problém vidím v tom, že autoři se liší a různým nemocem přisuzují jiné příčiny. Občas se shodnou.)

        Ještě vám chci poděkovat za komentářový maraton uplynulého dne. Stručné a přesné postřehy máte 🙂

        1. Radka

          Neděkujte, není zač :-). Mám to jako skvělý relax – při práci na PC 12 hodin denně je to skoro nutnost. Co Vám budu povídat, že?

          Já jsem moc ráda, že jsem Vaše stránky objevila, protože jsou čtivé, zábavné a pro mne docela i poučné. Poučné v tom smyslu, že zatím jsem se nesetkala s chlapem stejného zaměření, který dokáže o svých niterních pocitech bez skrupulí vyprávět. Máte literární talent.

          O hledání a duchovnu vůbec se mohu bavit jen s úzkým okruhem kamarádek. Chlapský pohled chybí (lektory na jógu nepočítám – jeden je 4 % menšina, druhý je 40 letý svobodný mládenec a zřejmě brzy odejde do kláštera). Přirozených magorů je zoufalý nedostatek. Krásný den!

          1. VíTeK

            Děkuji za několik pochval 🙂 🙂 🙂

            Já to vidím tak, že jednoho dne o sobě všichni budeme vědět všechno, tak proč něco tajit. Je málo věcí, o kterých (zatím) nepíšu. Manželka mne například požádala, abych o ní nepsal, když si přečetla ten článek o nepořádku. Vzala to moc osobně. Tak o ní píšu málo.

            Také mi řekla, že jsem psychopat, že tyhle věci, co tu řeším, ona řeší se svojí nejlepší kamarádkou. Jenže co když ten nejlepší kamarád sedí někde na druhém konci světa a ještě o sobě nevíme. Takhle se alespoň seznámíme. Že jo 🙂

            Lidí s podobným pohledem na věc není zatím mnoho. Většinou jsou lidé zabřednutí ve svém materializmu nebo náboženství, nechápou o čem mluvím/píšu a mají mne za magora. Ale já chápu, že to nechápou a nepřipadám si mimo 🙂

            Mějte se fajn 🙂

  9. VíTeK

    A ještě jednou dobrý dníček,

    Rád bych položil otázku, jestli někdo ví, co říká učení Avenna o čakrách. Jsou, nebo jsou vymyšlené?

    1. Vlaďka

      Tak o tom informaci nemám,ale myslím si,že na tom něco asi bude,když jsem začínala léčit rukama,tak jsem podle jedné knihy o čakrách mojí sousedce harmonizovala čakry rukama dle návodu a ona měla zavřené oči,když jsem to dokončila ,tak viděla barvy duhy přesně tak,jak jdou za sebou na jedné titulní straně knihy o auře.Letěla jsem domů pro tu knihu a sousedka mi to potvrdila,bylo jí po tom příjemně.Tolik má zkušenost s čakrami,více už jsem to nezkoušela.

      Vlaďka

  10. Majka Horneková

    Dobrý den,

    již delší dobu sleduji stránky Avenny a Vás pane Vítku i paní Vlaďko znám převážně z komentářů. Vždy jste mi nevědomky svými příspěvky krásně pomohli, když jsem potřebovala. Nedávno jsem se dostala k odkazu na tyto stránky…

    Pane Vítku, jsem nadšená z toho co jste vytvořil. Čtu Vaše články a nedokážu se jich nabažit. Snad bych ani nešla spát abych to všechno stihla rychle přečíst. Tolik informací co tu nalézám a co mě nějakým způsobem obohacují a vysvětlují další mé nejasnosti v mém myšlení. To je prostě nádherné, že se někdo jako Vy dokáže tak krásně podělit o své zkušenosti i s ostatními. Jsem šťastná i za to, že svým dílem přispívá i paní Vlaďka… moc si toho vážím.

    Již dříve jsme přemýšlela nad tím, jak asi tak pane Vítku vypadáte a co jste za člověka (myšleno v dobrém slova smyslu:-)). Byla jsem na "poslední" přednášce v prosinci o oslovování a dívala jsem se do davu, zda někoho nepoznám. Ale neznala jsem žádné indície a cedulky na klopě nikdo nenosíme abychom hned věděli o koho jde. Když jsem ale začala, pane Vítku, číst Vaše články, tak jste se v jednom zmínil, že hodně často při smutných tématech konzumujete čokoládu a hned jsem si uvědomila, že to je ta indicie na kterou jsem čekala:-). Na té přednášce jste totiž seděl myslím v druhé řadě zhruba uprostřed a v lavici jste měl tabulku čokolády a potajmu jí ujídával. Tenkrát mě to zaujalo, i to jak Vás lidé zdraví a děkují Vám. Seděla jsem vedle Vás vpravo a mezi námi bylo jedno místo volné:-). Jsem proto ráda, že si k Vaší osobnosti mohu přidat i ten obraz Vaší podoby:-).

    Pane Vítku, ještě jednou Vám moc děkuji. Pomáháte mi víc než si můžete uvědomit. Jsem za to moc moc vděčná. Děkuji i paní Vlaďce a všem ostatním, kteří přispívají svými komenentáři.

    PS: Vítku, Vaše dřevěné krabičky jsou nádherné. Úplně jste mě jimi okouzlil a mohu říci, že kdybych šla koupit nějaký šperk jako dárek nebo i sama pro sebe a měli by tam ty Vaše krabičky, tak by si určitě vybrala,spíš než tu plastovou, tu Vaší dřevěnou, ať by stála třeba těch 700kč jak píšete:-). Obdivuji Vaší preciznost a umění. A hlavně trpělivost s kterou je děláte. Pokud je to možné, ráda bych si jednu od Vás koupila…

    Přeji vám všem mnoho krásných a šťastných dnů. Majka Horneková

    1. Vlaďka

      Dobrý den paní Majko.

      Děkuji Vám za polichocení za mé komentáře,ráda přispívám,totiž nemohu si to nechat pro sebe,musím se podělit,když to tak zrovna cítím.

      Vítka jste našla dobře,já jsem seděla v první řadě před ním o jednu židli vlevo,tak se snad příště pozdravíme osobně.Je to pak prima,když někdo píše a já toho človíčka znám.

      Tak si tady také hezky počtěte jako Klárka a mějte se moc hezky.

      Vlaďka

    2. VíTeK

      (Paní) Majko, děkuju za vyznání. Vlaďka je borec, kdybych uměl čarovat, splnil bych jí tři přání. Kolikrát na něco civím a pořád nic … a Vlaďka na to koukne a má to.

      Děkuji za vaši obsáhlou pochvalu. Někdo jiný po očku kouká, čte si články, myslí si svoje a nic nenapíše. I kdybych plácal nesmysly, tak nic neřekne a nechá mne v tom koupat. Proto jsem rád za pochvalu i za kritiku, pokud to není malicherná kritika typu „šťourání se v nose“ anebo kritika překlepu.

      Tu čokoládu nejím jenom, když jsem smutný, i když jsem veselý. Tak nějak mi chutná. A potajmu jsem nejedl. Decentně, aby ostatním posluchačům netekly sliny a abych moc nemlaskal, to ano, a abych moc nešustil. Ale potajmu, ne.

      P.S. Pokud budete mít zájem o nějakou krabičku, až k tomu nastane vhodná příležitost a budete mít co do ní, tak napište na e-mail a nějakou vybereme nebo Vám přinesu vybrat na akci, pokud nějaká bude. I kdybyste si ji nekoupila, tak mne těší Váš zájem.

      Mějte se lidi fajn …

      1. Majka Horneková

        Pane Vítku, kritiku pro Vás zatím nemám:-). I když, dřív jste mi připadal, že všechno až moc zlehčujete, ale to jsem ještě dost dobře neznala Váš humor, který je přesně podle mého gusta:-). Teď už vím, že to zas tak vážně stále brát taky nemůžu a správný humor je vždy zapotřebí… Takže až bude nějaká kritika, tak Vám ji jistě milým způsobem sdělím.

        Krabičky se mi líbí ta co je na obrázku 4 a 5. Jsou to ty vyrobené ze dřeva Ovengkol a Wenge. Jelikož se nemohu rozhodnout, kterou, tak to nechám na Vás anebo mi pošlete obě dvě:-). A jen takovou malou poznámku: co dát do krabiček nevím, nic mne zatím nenapadá, ale Vy jste přeci psal, že do každé krabičky přichystáte sám nějaké překvapení podle toho pro koho je krabička určená:-). Takže se ráda nechám překvapit. Pokud tedy souhlasíte, tak Vám na email napíšu svojí adresu anebo Vás též ráda uvidím osobně, ale nevím kde bydlíte a zda to k sobě nemáme daleko… Vypadá to, že další akce od Avenny bude asi za delší dobu:-( i když kdo si počká…. a já si ráda počkám:-). Záleží tedy na Vás, co Vám bude příjemnější a jakou možnost zvolíte.

        PS: mě se ale sbíhaly sliny na tu čokoládu:-))). Příště si taky jednu vezmu s sebou… anebo radši dvě:-)?

        Přeji krásný večer Majka Horneková

        1. VíTeK

          Paní Majko, moc mne těší zájem o krabičky, ale myslím si, že byste ještě měla uvážit, jestli chcete jednu, nebo dvě, nebo žádnou, aby vám pak nějaká nepřebývala. To by bylo smutné. To je přeci velký rozdíl chtít jednu nebo dvě. To bych na obchodníkovi nenechával, protože jiný na mém místě by vám poslal dvě a mnul by si ruce. Já ale chci, abyste si ruce mnula Vy i Já. Podle mne nejlepší je Ovengkol s kulatými rohy.

          A s tím tajemstvím uvnitř to bylo myšlené tak, že vrchol dokonalosti ve výrobě krabiček by byl, pokud by uvnitř byl napsaný nějaký návod pro toho člověka, jak získat to, co mu chybí nebo po čem touží. Něco jako když si dojdete ke K.K. na konzultaci. Ale toho (zatím) nejsem schopný a také ten člověk by musel ten návod nějak upřesnit, protože není správné lidem zasahovat do osudů a říkat jim, co mají dělat.

          1. Majka Horneková

            Dobrý den pane Vítku,

            od včerejšího dne se mi honí hlavou úvaha o tom co do té krabičky dát:-). A také si odpovídám na otázky, které jste mi položil v posledním komentáři určeném pro mě. Příští týden odjíždím do Kanady a vrátím se za měsíc. Mám obavy z toho, když se rozhodnu pro jednu z krabiček, že by nedorazila včas ke mě domů a musela by se Vám vrátit zpět. Proto si jí od Vás objednám až se vrátím z cesty. Tím mi vzniká další prostor na tím jak jí naplnit:-). Prosím, schovejte mi tu na čtvrtém obrázku ze dřeva Ovengkol. Pokud je to možné a pokud se mnou souhlasíte.

            Děkuji Vám a přeji krásný den. Majka Horneková

            1. VíTeK

              Dobře … kdybychom se neviděli, tak Vám přeju šťastnou cestu … třeba tam bude fungovat internet a napíšete nám nějakou místní avennistickou moudrost. Mají tam snad taky něco takového …

      2. Vlaďka

        No Vítku,takový borec nejsem,víc očí víc vidí a různý člověk,různý pohled a pak vzájemné doplnění a je to parááááááda (nemyslím teď doplnění někoho jaké y…i…se kde píše,pro někoho je důležitý obsah článku a pro někoho pravidla českého jazyka?)

        Tři přání netřeba plnit ,daroval jste mi krásnou krabičku a v ní tři oříšky,což byl originální nápad a udělalo mi to velikanááááánskou radost,takže se paní Majko na krabičku těšte,je to precizní nádherná prácička.

        1. Eva Kremlíková

          Dobrý den paní Vlaďko.

          Souhlasím s Vítkem, že borec jste. Možná to tak necítíte a jen se ráda podělíte s ostatními, ale mně (mě?) se vaše vzájemné doplňování s Vítkem moc líbí. Občas se ráda přidám, i když stále o sobě pochybuji, že nemám tolik co říct jako vy, nebo jiní. Stejně je to fajn si tu takhle počíst a zapřemýšlet.

          Přeji vám všem do Nového Roku vše nej a hbité prstíky na další psaní.

          Eva

          1. Vlaďka

            Paní Evo.

            Tak děkuji za toho borce ,pocity,které máte vy,jsem měla na začátku také,ale čím víc jsem psala,tím se pocity odsunuly a jsou pryč.

            Takže do toho a přeji Vám dlouhé komentáře.

            Vlaďka

        2. Jana

          …(nemyslím teď doplnění někoho jaké y…i…se kde píše,pro někoho je důležitý obsah článku a pro někoho pravidla českého jazyka?)…

          A pro někoho je důležitá přesnost a čistota…a nebo ještě lépe Přesnost a Čistota, tak Vám přeji hezkého Silvestra, Jana

          1. VíTeK

            Ahoj Jano, představ si, že někdo přijde na tyhle stránky, něco napíše, věnuje tomu čas, odhalí kus ze svého života neznámým lidem … a udělá překlep. Ve většině případů si toho ten člověk sám všimne, a kdyby to mohl vrátit zpět, tak to vrátí a opraví. Ale nejde to. Má si dávat větší pozor. Dobře mu tak. A pak přijde někdo, kdo v tom začne vrtat. Místo toho, aby navázal na myšlenky toho člověka nebo přišel s něčím novým, usekne diskusi a přeladí mozek čtenářů k myšlenkám o nějakém překlepu a o tom, že někdo má potřebu na ten překlep upozorňovat. Takhle nějak to funguje podvědomě a energeticky.

            Ano, je to překlep, je to nedokonalost, je to nečistota …

            Když půjdu na koncert a hudebníkovi ujede jedna nota, tak nepolezu na pódium, a nebudu ho nutit, aby to zahrál znova. Jinak jsem rád, za Tvé věcné komentáře.

            1. Jana

              Ahoj Vítku,

              upřímně mě překvapila tvoje reakce. Nepřiměřená reakce na mé pozorování. Všimni si prosím toho rozdílu, mým cílem nebylo zkritizovat to, že Ti v článku zůstala neopravená hrubka, mým cílem bylo nabídnout Ti své pozorování. Vnímám totiž rovinu pozorování jako rovinu přátelskou narozdíl od roviny kritizování, kde se ten, co kritizuje, povyšuje nad toho, koho kritizuje. To je obsahové sdělení a protože všechno souvisí se vším, tak i obsah souvisí s formou. Já jsem ve svém komentáři psala o tom, že jsem si všimla nepřesnosti a potom jsem dodala vysvětlení. V případě kritiky Ti napíšu něco v tom smyslu, jako že takový zkušený spisovatel a přehládne ve svém článku hrubku – vnímáš, cítíš ten rozdíl? A informace, že hrubka nejde opravit, je pro mě nová a tedy nyní mám novou znalost, že již Ti nemám nabízet své další případné pozorování ohledně gramatických jevů. Děkuji Ti za ni.

              A Vítku, teď si obrátím situaci a představím si, že ta spisovatelka jsem já a ty coby čtenář a milovník spisovné češtiny a znalec české gramatiky mi nabídneš své pozorování o nepřesnosti v mém článku.

              Já Ti napíšu takovouto odpověď: Ahoj Vítku, děkuji Ti za Tvé navedení/upozornění, uznávám, že jsem si článek po sobě přečetla ve spěchu a tuhle hrubici jsem v něm přehlédla. Oprava ale z technického hlediska není možná. Měj se hezky a mám radost z toho, že jsi tak pozorný k mým článkům.

              I když se ne plně ztotožňuji s tím, co hlásá avenna, myšlenka přesnosti a čistoty mě oslovila dokonale.

              Já jsem ale z Tvého následného komentáře zíslala pocit, jako bych Ti ublížila, ale spíš mě napadá myšlenka na tvé podvědomí, cosi hluboce uvnitř tebe ukryté se ozvalo…

              Těším se na Tvé další články, ahoj, Jana

              1. Jarka

                Dobrý den Jano, asi Vás reakce na Váš komentář trochu rozhodila, protože ve své odpovědi máte dva překlepy. Já totiž také vidím překlepy a hlavně hrubky na mě vyskakují, ale nemám potřebu na to upozorňovat. Když jsem četla ale v práci technické zprávy ať už svoje nebo cizí, vždycky s tužkou v ruce a hned jsem to opravovala.

                Ale když mi napíše sestřička mejl s překlepy, jsem ráda, že se ozvala a vím, že je to proto, že celý život psala na stroji a asi je to jiné.

                A jeden příklad z doby, kdy ještě byly písařky. Jeden kolega, pan inženýr dostal napsanou zprávu od písařky a šel ji plísnit za hrubou chybu. A ona mu s pláčem vyndala jeho rukopis, ze kterého to opsala, přestože se jí to nelíbilo.

                Takže ono vždycky je lepší nejprve si vše ověřit, než začneme s kritikou. Doufám, že jsem neudělala také nějaké překlepy a když, tak že mi budou odpuštěny.

                Přeji hezký nový rok všem bez překlepů a bez přehmatů Jarka

                1. Jana

                  Paní Jarko,

                  souhlasím s Vámi, že jsem udělala ve svém psaní dva překlepy. Děkuju Vám za Vaše upozornění, navádí mě to na ještě větší důslednost a přesnost při psaní mých komentářů.

                  Překlep (např. záměna k za l na klávesnici)vnímám ale odlišně od hrubky (např. ve slově mylí – kde y se nachází na jiné straně klávesnice než i). Příčinou překlepu je rychlost a příčinou hrubky je neznalost.

                  Paní Jarko, máte plné právo na vyjádření svých pocitů ve svých komentářích, ale Vy si opravdu myslíte, že úkolem člověka je posuzovat a kritizovat druhého člověka? Jak jste přišla na to, že jsem použila kritiku? Při čtení komentáře jsem zjistila nepřesnost, a nabídla jsem své pozorování. O rozdílu mezi kritikou a pozorováním jsem již na těchto stránkách psala.

                  Paní Jarko, jak jste přišla na to, že mě to rozhodilo? Máte schopnost odezírat na dálku mé pocity a nálady? Buďme prosím Vás přesné ve vyjadřování – vždyť Vy tady popíráte přesnost (kterou hlásá avenna) a obhajujete toleranci (kterou naopak avenna nehlásá). Přesnost je úžasná vlastnost, jsem vděčná za to, že jsem pochopila její smysl a tím, že druhému člověku nabídnu své pozorování, aby i on měl znalost a byl přesný, mi dělá radost.

                  Mějte se hezky, Jana

                2. Jarka

                  Dobrý den paní Jano, pořád dokola čtu co jsem to napsala, protože ráda všemu porozumím a pořád jsem nemohla přijít na to co jsem si to dovalila kritizovat. A už vím kde byla má nepřesnost. Ta moje poznámka o kritizování patřila k té poznámce jak pan inženýr nadával holčině kresličce za vlastní hrubku. Na tom příběhu bylo hezké nejen to, že se jí samotné omluvil, ale že se k tomu i veřejně přiznal.

                  Ani v nejmenším to nepatřilo Vám a tak se omlouvám, že jsem to připsala do odpovědi na váš komentář.

                  A proč jsem psala na váš komentář? Protože píšete jak Vás oslovila Přesnost a Čistota a proto jsem z toho vyvodila, že Vás něco rozhodilo, jinak byste si to po sobě před odesláním přečetla a překlepy opravila. Protože přesnost a čistota s velkými písmeny se podle mne týká nejen hrubých chyb, ale i těch překlepů. A ta kritika v nadpisu to je tuším Váš nadpis.

                  Přeji hezký den Jarka

                3. Jana

                  Paní Jarko, přeju Vám hezké odpoledne.

                  Plně s Vámi souhlasím, že přesnost a čistota s velkými písmeny se týká nejen hrubých chyb, ale i těch překlepů. A děkuju Vám za jedno báječné navedení, totiž že dřív, než něco z něčeho vyvodím, je vhodné a možná i důležité se zeptat nebo zjistit,prostě ověřit si,zda to tak opravdu je. Protože v opačném případě mohu způsobit nepřesnost či nedorozumění.

                  Mějte se hezky, Jana

  11. Markéta

    Nevíte někdo radu jak na migrény aviditelný třes rukou ?hledám kde se dá a nic,dle lékařů jsem v pořádku,reiky nezabírá,bylinky,jehličky,masáže též ne ,podle kartářky mi kdysi usekli hlavu ve středověku,byla jsem čarodějnice,že by zakletí?

    1. VíTeK

      Dobrý den, rada je silné slovo, napíšu vám první nápady. Co se týká bolení hlavy, tak bych se snažil dohledat, o čem jsem přemýšlel, když mne hlava bolela. A co na těch myšlenkách může být špatně. Stejně tak u rukou, co jsem právě dělal a na co jsem myslel. Nedržel jsem něco křečovitě?

      A také bych sám sobě položil otázky Proč mne bolí hlava a Proč se mi třesou ruce a čekal, jestli mne něco napadne …

      Přeji Vám úspěšný lov myšlenek.

      1. Markéta

        Dobrý den Vítku děkuju za odpoved i toto mám již vyzkoušené,2 roky jsem pečlivě psala deník o myšlenkách ,stravě,spánku,pití,náladách ,zátěži ,počasí,komunikaci apod.Mám to již 32let,zatím bez nalezení příčiny

        1. Jana

          Hezké odpoledne Markéto,

          jste úžasná, máte můj obdiv. Dva roky si pečlivě vedete deník a pozorujete sama sebe a přesto Vám zatím příčina Vašich obtíží zůstává zahalena tajemstvím…

          Předpokládám, že Vás i oslovila literatura popisující psychosomatické příčiny nemocí. Docela nedávno se mi dostala do rukou jedna pro mě skvělá knížka od Zdeňky Jordánové "Poznej svůj cíl" a v té paní Jordánová doslova píše, cituji:" Přitom stačí tak málo. Přestat se trestat prostě za cokoli, přestat používat mechanismus sebetrestání na cestě životem, neboť v každou vteřinu svého života se chováme nejlépe, jak jen umíme.Jak časté jsou migrény, kdy trpící odstaví sami sebe na nějakou dobu ze života. Bolest, tedy jejich trestání je tak veliké, že nemohou nikoho a nic vidět. V některých zdrojích je migréna nazývána orgasmem v hlavě a vyskytuje se především u žen, a to v souvisloti s nenaplněným sexem. Je to problém velmi snadno řešitelný tím, že pochopíme, proč ho máme." Tolik paní Jordánová. 32 let žít s bolestí, to je velmi dlouhá doba. Tak dlouho jste se trestala nebo tak dlouho jste si připadala opuštěná, ukřivděná nebo tak dlouho tímto nesprávným způsobem se na sebe snažíte upozornit. Koho nebo co ve svém životě nechcete vidět? V jakém partnerském vztahu žijete a s jakým naplněním? Vím, že dohledávání a vnímání všech myšlenek je náročné a zejména platí, že "problém" snáze uvidí lidé kolem Vás než Vy samotná, ale nabízím Vám metody, které Vám umožní uvidět a pochopit příčinu a nebo Vám přinesou techniku na odstranění bolesti. Určitým zdrojem informace je kineziologický test, potom metoda rodinných konstelací a úžasné techniky najdete v Silvově metodě. Záleží ale jenom na Vás, jestli Vás něco oslovilo a kam Vás to posune dál…

          Mějte se hezky, Jana

          1. Markéta

            Moc děkuji Jano ,cením si Vašeho zájmu,ano ,i o těchto metodách vím své,chtěla jsem aby mi byla provedena hypnoza,nikdo se do toho neměl zájem pustit ,když jsem vylíčila svůj život,byl velice složitý ,bolestný,hlavně dětství,ani pozdější doba nebyla zrovna lehká a hezká,jen si tak říkám ,do jaké míry jsem určité věci mohla ovlivnit,bohužel 5leté týrané zneužívané a opuštěné dítě toho moc nezmění.Stále se se svými "potížemi" učím žít. I přeze vše si vážím života,jsem slušný člověk a minulost,tím čím jsem si musela projít nemám na čele napsanou,no není to báječné?

            1. Jana

              Je to báječné. A na změnu nikdy není pozdě. S hypnozou osobní zkušenost nemám, ale po přečtení Vašeho posledního komentáře Vám doporučuji pracovat s metodou rodinných konstelací. Dát do rovnováhy své rodinné kořeny, poznat pocity svého vnitřního dítěte…Na internetu je dostupných spoustu informací, ucelené info o metodě najdete na stránkách Jana Bílého, a já sama mám velmi dobrou, to je slabé hodnocení, já mám vynikající zkušenost s lektory Radimem Ressem a Věrou Kučerovou. Je možné, že ale právě Vám bude vyhovovat někdo úplně jiný či možná na prvních konstelacích zjistíte, že toto není metoda pro Vás. I to je poznání a posun dál.

              Markéto, moc Vám fandím, věřím Vám, že to zvládnete! Jana

            2. Vlaďka

              Dobrý den Markéto.

              Chci se připojit ke komentářům.Píšete,že jste neměla zrovna lehké dětství.Četla jsem knihy od Marty Foučkové JSEM ,JÁ JSEM.Píše tam,že než se narodíme,tak si vybíráme své rodiče,prostředí,pohlaví,zemi,atd. kam se narodíme proto,abychom si prožily další zkušenosti a pocity,které jsme v minulých životech neprožili.Pokud to tak opravdu funguje,tak jsme na světě proto,abychom si něco prožili a tím zjistili,jaké jsou pocity si toto prožít.Když jsem si toto přečetla ,moc se mi ulevilo,protože jsem vyrůstala v rodině,kde mě otec již od malička neměl rád a dával mi to často najevo.Řekla jsem si….aha takže já jsem si vybrala své rodiče a já jsem chtěla žít v rodině,kde mě otec nebude mít rád,abych věděla jaké jsou to pocity,takže jsem v duchu poděkovala a přestala se litovat a mít zlost na svého tátu.Pak jsem se snažila pochopit,proč se tak můj táta choval,on měl smutné dětství,v 11 letech mu zemřela maminka a jeho otec rád pil a on musel těžce pracovat od dětství,takže tady někde to začalo a on to neuměl zpracovat,protože se nikdy nezabýval věcmi do hloubky.

              MOŽNÁ,že máte migrény proto,že neumíte zpracovat proč se Vám dělo v dětství to a to.A ta bolest hlavy Vám jenom říká….hele,přehodnoť si to,přehoď si to v té hlavince,dívej se na to z jiného úhlu pohledu.Vím ,že si člověk v tu chvíli říká,ale není to kruté ,aby malé dítě prožívalo to ,co jsem si prožila já?Ano je to kruté a bolestivé,zanechá to jizvy na dušičce,které tam asi zůstanou,ale když pochopíme více do hloubky,že se tím máme něčemu naučit a něco pochopit,tak věřím,že ta jizva se může zmenšit.Doporučila bych Vám ,abyste si zjistila,jaké dětství měl ten ,kdo Vám ubližoval(pravděpodobně měl také nehezké dětství a bylo s ním možná zacházeno jako bylo s Vámi a uchopil to za špatný konec,měl se z toho poučit,že se tak nikdy on sám chovat nebude,ale bohužel,nepochopil).To jsou pouze mé úvahy,snad v tom něco trošku najdete,co pomůže.Hodně štěstí při hledání.

              Vlaďka

              1. Markéta

                Děkuju Vladko ,obě a podobné knihy jsem četla,i navázání s vnitřním dítětem pracuji,jaké dětství/kořeny/ bylo mých rodičů nemám jak a kde zjistit,už 43 let nežijí,sourozenci též ne,a určitě vůči nim necítím nenávist,zlobu ,to už jsem si vnitřně odžila a spracovala a odpustila jim i sobě,myslím,že problém bude ukryt hluboko v nevědomí.Díky za zájem

                1. Vlaďka

                  Asi ano,ale přesto věřím,že odpověď jednou najdete protože hledáte.Někdy to nejde tak rychle,jak bychom chtěli že?

                  Jednou najdete metodu ,která Vás osloví a vše odhalí.Tak hodně trpělivosti.

                2. Markéta

                  Možná ,že ješte nenadešel ten správný čas,možná jsem k tomu unést tíhu minulosti ještě nedozrála a abych ji dokázala dobře spracovat.DÍKY -Všechny názory a náhledy jsou cenné

              2. VíTeK

                Vlaďko, opět jste ukázala, co ve vás je … jste borec. Ten komentář by stačilo opatřit nadpisem Jak se vyrovnat s dětstvím a byla by z toho kostra článku. Dobré.

      1. Markéta

        Děkuji pane Františku,beru každý dobrý nápad a radu,podporu vidím i v tom ,že můj problém není ostatním lhostejný,cením si toho.mARKÉTA

  12. Klára.P

    Dobrý den paní Markéto,

    moc hezky to popsala Vlaďka, vidím to stejně. Jen bych přidala jednu věc,pokud si neznáte rady a tápete, ptejte se. Ptejte se sama sebe. Oslovte se vlastním jménem a zeptejte se, proč tuto potíž máte, co Vám to mělo říci. Dělám také tak, položím si otázku, třeba i několikrát denně si ji zopakuji a odpověď přijde vždy. Většinou mě napadne, když to nejméně čekám, třeba při žehlení. Kdo hledá, najde. Hodně štěstí v hledání.

    Klára

  13. Vlaďka

    Prosím Vítku buďte tak hodný,omylem jsem ťukla na klávesnici a nebyla jsem si jistá,zda se mi komentář odeslal,tak jsem to odeslala raději ještě jednou a je to tam 2x.Pěkně prosím o vymazání a nezlobte se,jsem na to expert.Děkuji Vlaďka

    1. VíTeK

      Jasně, pohoda, já to mažu automaticky, to jste mohla/měla napsat tam, protože kdybych nevěděl jaký je to komentář, tak odsud ho nenajdu 🙂

  14. Vlaďka

    Zdravím Tě Vítku a přeji dobrého dne.

    Prosím mám prosbičku.Už několikrát jsem se Tě chtěla zeptat,proč jsi nazval své stránky DEOSUM?Pokud to ovšem není tajné.Jsem zvědavka.

    Vlaďka

    1. VíTeK

      Dobrý den …

      Vlaďko, je to tajné a přitom snadno pochopitelné, je to provokující a přitom k zamyšlení a ještě k tomu trojsmyslné. Ty na to přijdeš, zvědavko.

  15. Cako

    Ahoj chcem sa ta spytat ci si uz napisal pokracovanie k clanku o fotaciku canon EOS 40D ktory si nakoniec predal..fakt to bol super clanok…teraz nemozem najst pokracovanie aky si si kupil fotak:)Diki

    1. VíTeK

      Ahoj / Dobrý den, Čako, pokračování mám napsané a hlavně prožité (bylo to psycho), jsou to další dva články a vyjdou brzy.

  16. Vlaďka

    Zdravím Tě Vítku.

    Po pěti dnech jsem měla možnost se dostat na net,byla jsem mimo republiku,návrat byl včera pozdě večer,tak jsem si pouze četla nové komentáře,dnes jsem vše pročetla znovu a něco k tomu napsala.Těší mě ,že jsme oba v podobný čas napsali paní Jarce podobné myšlenky.Škoda,že to Jarka pojala tak nešťastným způsobem a vzdává se svých komentářů na tvých stránkách.Určitě byly její komentáře přínosné pro tebe ,ale i pro ostatní.

    Nemyslím si,že tím,že někdo přispěje svými myšlenkami na tvých stránkách se podílí na nějaké nespravedlnosti,vnímám to jako učení se a uvědomování si myšlenek a činů a jakákoliv diskuse i negativní má svůj význam.

    Nebuď smutný a přeji Ti pořádný apetit do psaní.Jeden odejde a další tři přijdou tak,jak bude potřeba.

    Přeji Ti hezký večer, Vlaďka

    1. VíTeK

      Vlaďko, děkuji za „upřímnou soustrast“. Kaše se nejí tak horká jako když se uvaří, ani ta mojí ženy ani ta Jarčina. Je to perfektní lekce o komunikaci a o předsudcích. Jedem dál … 🙂

  17. Vlaďka

    Paní Jarko.

    Neodcházejte,je to teprve první kriminální zápletka,nejste zvědavá na další díly?

    Komentáře od Vás budou chybět 🙁

    Mějte se hezky.Vlaďka

    1. Jarka

      Dobrý den Vlaďko, protože se mi na mejlu objevilo několik odkazů na Vítkovy stránky, nedá mi, abych se ještě nevrátila. Ten nepořádek mě opravdu dostal a tak k němu ještě napíšu. Vím, že moje emoce tady nemají co dělat, jen ubližuji sama sobě a nikomu tím nepomůžu. Přeji Vám hezký den Jarka

      1. Vlaďka

        Paní Jarko.

        Věřím,že to zvládnete a vrátíte se,vždyť díky stránkám Vítka se také učíme hlavně komunikovat a řekněte ,kdo nejsme bez chyby?Kdybychom nedělali chyby včetně Vítka,tak se tady nesejdeme a nemáme potřebu hledat.Říkala jsem si,třeba Vás dostalo něco,co máte ukryto hluboko v podvědomí a nešlo to zvládnout.Ale trošku jste myslím nezvládla to ,jak jste psala Vítkovi,kdy se tedy věnuje rodině,když okamžitě odpovídá na komentáře?To mi přišlo vůči němu trochu nefér,protože on se snaží a něco díky svým stránkám předává nám všem a přeci ho nebudeme hlídat,kolik času věnuje rodině,je to jeho soukromá věc,každý si neseme za sebe zodpovědnost i za své chovámí a vy jste se do toho ponořila trochu víc,než Vám náleží.A on sám veřejně zmiňuje,že se rodině věnuje málo,to je upřímné,vždyť nám to tady mohl podat formou nejlepšího otce a manžela,ale nepodal,on sám s tím má problém to vylepšit,ale uvědomuje si to a chce to změnit,což je skvělé.

        Doufám,že se na mě nezlobíte za můj názor a pokud se rozhodnete setrvat dále na těchto stránkách,tak Vás tady upřímně vítám a jsem za to ráda,pokud ne,tak je to Vaše svobodná volba.

        Moc děkuji za odpověď,potěšilo mě to.Hezký večer. Vlaďka

  18. Klára.P

    Dobrý den všem,

    přispívám i já se svou troškou do mlýna. Vlaďko, moc hezky jste to napsala v komentáři pro paní Jarku. Učíme se komunikovat a každá lekce je přínosná i těm, kteří nejsou přímí účastníci.

    Neměla jsem dobrý pocit, když jsem četla komentář paní Eriky a hodně o tom přemýšlela. Říkala jsem si, že se k tomu nebudu vyjadřovat, bylo mi to nepříjemné a nevěděla jsem hlavně co napsat. Myslím si, že některé věci by bylo lepší řešit nejprve doma s tím koho se to týká a pak se o ně podělit veřejně, se souhlasem druhé strany. Vítku, neznám ale do jaké míry a hloubky jste to udělal. Každopádně je úžasné, že dokážete přiznat upřímně, že některé věci neděláte tak, jak byste měl. A to že odpovídáte na komentáře velmi rychle, v tom bych neviděla žádný problém. Mít zapnutý počítač a mezi tím dělat další věci, to se přece dá.

    Takže, Vítku, stejně máte moji podporu. Jak jste řekl, jedeme dál……..

    🙂 Klárka

    1. Vlaďka

      Hezký večer Klárko.

      Je dobře,že jste přispěla svým názorem.Já si myslím,že když budeme život celkově vnímat jako školu a každodenní výuku a ne jako újmu a křivdu,tak nám bude lehčeji a naše vnímání bude daleko hlubší než doposud.No a Vítek nám poskytuje jednu z hodin výuky,takže mu sama za sebe tímto moc děkuji a mějme se všichni hezky v té školičce a buďme hodně zvídaví.

      Vlaďka

    1. VíTeK

      Dobrý den, krabičky jsem dělal jako pokus, jak to dopadne. Dopadlo to tak, že jsou pracné a jedna představuje tak dvě hodiny práce a tomu odpovídá cena cca 400 Kč. Spíš si myslím, že by se to muselo posoudit zároveň s předmětem, který by byl uvnitř.

      Kontakt deosum(na)centrum.cz

      Vítek P.

  19. VíTeK

    Tyto profily léčitelů a jejich metod mi přijdou zajímavé. Každý dělá něco jiného a přitom mají něco společného. Každý přitahuje jiné lidi a díky tomu, že v každé metodě je nějaký prostor pro intuici a „napojení se“ na informace, tak každá metoda může nějak fungovat.

    Stejně jako může fungovat bouchání lidí složenými novinami do hlavy, pokud při tom léčitel slovně předává správné informace. Nebo lechtání. Při tom by se člověk ještě zasmál.

    Ten kdo ví, o co jde, tak může dělat kteroukoliv metodu, spíš jako pozadí léčby, a může pomáhat lidem. Skutečně pomáhat na té nejhlubší úrovni, slovem, obrazem, prožitkem.

    http://www.cestyksobe.cz/cesty-k-dusi.html

  20. Vlaďka

    Zdravím Tě Vítku.

    Jen Tě chci informovat,že Z.Jordánová vydala další titul LÁSKA…vyšlo v listopadu 2008.

    Měj se hezky Vlaďka

    1. VíTeK

      Vlaďko, to je hezký, že na mě myslíš, že tě to napadlo. Děkuju za upozornění. Už ji máme, já jí mám tak na pátém místě mezi nepřečtenými než se k ní dostanu.

      V souvislosti se zářivkami jsem našel tohle:

      http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=35901

      Láká mě ta kniha, ono světlo nebudou jenom barvičky, co vidíme. Zrakem ve viditelném spektru přijímáme hodně procent informací a kdoví kolik v neviditelném. Dobrou noc 🙂

      1. Vlaďka

        Vítku děkuji Ti za typ,vypadá to zajímavě i pro mě.

        Chtěla jsem se Tě zeptat,jak se Ti líbila kniha od Masaru Emota o vodě?

        1. VíTeK

          Víš, emh, jsem na straně 44, nasál jsem hlavní myšlenky, skouknul obrázky a koupil jsem jí mámě, že je to dobré k zamyšlení, co dokážou myšlenky. Mám toho hodně ke čtení.

          Líbila se mi, ale ty obrázky řeknou všechno podstatné.

        2. VíTeK

          Ahoj Vlaďko, tak jsem knížku rychle dočetl a uvolnil jedno místečko pro další knížku. (Přemýšlím o tom, jestli mám pouze chválit a tím rozšiřovat pozitivní vibrace, nebo mám i kritizovat, za což mne většina lidí lidé ráda mít nebude. „Zase se mu něco nelíbí …“ Když budu psát pozitivní věci, lidi budou spokojenější a nepříjemnou pravdu si mohu nechat pro sebe a pro ty, kteří o to stojí.)

          Tato kniha mi připomněla knihu Tajemství. Ta nedá dopustit na pozitivní myšlení, tahle zase nedá dopustit na pozitivní myšlenky obtisknuté do vody. Obojí funguje, ale nepřeceňoval bych to. I když voda nabitá myšlenkami může mít léčivý vliv, za lék bych ji nepovažoval. Protože, jak víme, příčina nemoci může být jinde. Je to další střípek do mého obrazu světa a děkuji ti za jeho ukázání. I ve filmu Co my jen víme, se o krystalech vody mluví. Některé jsou krásné. Nejsou to uměle vyrobené sněhové vločky?

          Vodě zdar a čistotu! 🙂

          1. Vlaďka

            Ahoj Vítku.

            Já si myslím,že kritizovat je někdy naše povinnost,protože když nebudeme používat kritiku,což je upozornění pro toho druhého,že by měl něco změnit,tak ten dotyčný člověk to má třeba nastavené špatně,ale on to tak nevnímá,pokud mu vyjádřím kritiku,umožním mu jiný úhel pohledu a tudíž přehodnocení.Pak je to už jenom na něm,jak s tím naloží.

            Mě z této knihy hlavně oslovilo to,že jsem si uvědomila,jaká slova používat.Když vyjádřím kritiku negativně a vulgárně,tak to s vodou v mém těle pěkně zatočí,já ale mohu kritiku vyjádřit i slušnou formou,což nebude mít negativní vliv na mé tělo.

            Takže jsem pochopila,že je hodně důležité ,jaká slova používáme,jak v situaci pozitivní ,tak i v negativní,jestli mi rozumíš?

            Já vlastně svými slovy ovlivňuji frekvenci vody v mém těle,tedy i buněk,které vodu obsahují,takže v tom mi to sedí s Avennou,která říká,že svými myšlenkami můžeme měnit fekvenci svých orgánů.A v těch orgánech je také voda.Jak to vnímáš ty?

            1. VíTeK

              Vlaďko, víceméně (to je ale divné slovo: více či méně, v tomto případě více) souhlasím s tím, co píšeš. Ohledně vody to vnímám tak, že ta voda (myšlenka jí nesená) může příjemce o kus přeladit. Pokud je ten člověk třeba těsně za hranicí mezi zdravím a nemocí, tak ho může (jakoby energeticky) vrátit zpátky.

              V pohádce jsem dokonce slyšel, že pokud je za hranicí smrti, tak ho může živá voda vrátit zpět do života. A to už si myslím, že tak jednoduše nefunguje. Ale námět na zamyšlení je to dobré.

  21. Eva

    Zdravím všechny,

    úplně náhodou jsem zabloudila na tyto stránky a jsem moc mile překvapena, jak se tady všichni k sobě chováte s úctou. Klobouk dolů. Je vidět, že se tady "scházejí" lidé, kteří ví, o čem je život.

        1. VíTeK

          Evo, proč píšete takové (zbytečné a hloupé) komentáře (nebo spíš výkřiky)?

          Tušíte přeci, že Michael Jackson nebyl blbec a že je hezké se k sobě hezky chovat. Věřím, že máte na víc 🙂

          Připadám si jako bych korigoval nějakého pubescenta, ale možná vám to nikdo neřekl. A pokud si opravdu myslíte, že M. J. byl blbec, tak mi prosím napište, proč si to myslíte.

          Už se těším na kvalitní komunikaci 🙂

          Hezký den …

  22. děda Slavík

    Až teprve teď jsem si všiml, že je tady docela zajímavý a obsažný "vzkaznik".

    Nabídka knih, návody a tak.

    Zima je již pryč a to byla a bude zase nejvhodnější doba pro nějakou, třeba literární naši činnost.

    Pokusil jsem se napsat "knihu". Prostě moje vzpomínky, co život dal, pro mé děti, vnoučata, kamarády, prostě kdo si bude chtít zavzpomínat, jak to tehdy bylo. Jsou tam i nějaké fotky, rodinné í jiné. Nemá to pochopitelně úrověň Babičky od B. Němcové, ale jako doplněk rodinného alba s fotkama to plně stačí.

    Kdo má chuť a odvahu se o něco podobného pokusit (a jistě lepšího, protože z mých chyb se poučí) Uložil jsem toto moje veledílo na

    http://ulozto.cz/ pod názvem- Honba za větrem (v PDF) volně ke stažení. Má to 10 MB.

  23. VíTeK

    Milé hospodyňky a hospodáři, rád bych se vás zeptal, kolik máte doma ručníků a osušek na osobu. My jsme čtyři a máme jich cca 40. Tedy cca 10 na člověka. Většinou jsou froté, ale už jsou oprané a drsné. Neposkytují takový ten nadýchaný, mazlivý a hřejivý pocit a téměř každý má jinou barvu. Raději bych měl 5 mazlíčků na osobu než 10 drsoňů a nějaké ty drsoně degradoval na hadry na podlahu. Chápete mě, doufám … 🙂

    1. Vlaďka Komlová

      Tak my máme asi tak 20 drsoňů a 10 jasoňů a 6 osušek.Už jsem ty drsoně musela právě letos obnovit na jasoně,tolik stav ručníků u nás.

        1. Vlaďka Komlová

          No byli jsme původně čtyři,ale v současné době jsme na ně dva…jednou za čas tři,když přijede starší syn po delší době domů.

      1. VíTeK

        Šťastná to rodina (na první pohled), a utíráte se těmi jasoni a osuškami, že nemáte žádného drsoně? Drsoněm nemyslím takový ten hadrový ručník, ale froté, který už není příjemný a mazlivý. Původně to byl jasoň.

        Dobrou noc, pokud už jdete spát 🙂

          1. VíTeK

            Cože? Chceš mi naznačit, že i ručníky mohu být nesmrtelné? Nejen člověk! Že mne to hned nenapadlo, vlastně ano, pokud situaci zvládnou psychicky a je o ně hezky pečováno, proč ne? 🙂

            A teď k věci. Víš jak na něj?

            Pokud víš, tak mi to prosím tě napiš … (že by aviváž?)

            1. Radka

              Jasoni nejsou nesmrtelní. U nás umírají cca po 7 – 8 letech, většinou na díru v sobě.

              Na receptu není nic nového a převratného – vyprat a šup s ním do sušičky. Žádná aviváž, žádné věšení na šňůry, žádné žehlení. Po usušení hned vyndat a složit. To je celé. 🙂

                1. Martina

                  Toto je úžasná debata!! O ničem, ale upřímně jsem se u ní zasmála. A taky se něco nového dověděla o "údržbě" ručníků…(že se aviváž nemá dávat jsem věděla, ale vzhledem k tomu, že ručníky peru s jiným prádlem, tak to nedodržuji..přiznávám) To samozřejmě nepočítám velmi zajímavé články a plodné debaty…

                  Ale objevila jsem "vás" nyní a je toho tu k "prostudování" moc.

                  Ale moc mě to baví…takže jdu pokračovat.

                  Haha, drsoni, jasoni..fakt povedené 🙂

    2. VíTeK

      Hlásím velký ručníkový úspěch! Podařilo se mi (po domluvě s manželkou) různé hadry, hadříky a hadříčky (trička, tepláky a mikiny), které sloužily na utírání podlahy a všeho možného a povalovalo se jich v koupelně 12 + cca 6 plen, nahradit jedním ručníkem coby hadrem na podlahu a jednou plenou. Tím jsem se zároveň zbavil jednoho ručníku. Cítím, že je to ošklivě řečeno. Tady je vidět, že když člověk nadává na nepořádek, tak je to neplodné, ale když se psychicky připraví a přijde s konkrétním požadavkem a neustoupí, tak dosáhne svého. Ano, je to prkotina, jenže náš život se skládají z prkotin, kterých je tolik, že nám to otravuje život. Příště udělám pořádek někde jinde … 🙂

  24. Ilona

    Dobrý den pane Vítku,

    v posledních dnech jsem pročetla některé Vaše články a velmi často jsem v nich "viděla" sebe samu. Zajímalo by mě, co Vás vedlo k tomu, že jste se oženil. A zda jste měl jasno v tom, že chcete být otcem. Jsou to velmi osobní otázky a budu plně respektovat, pokud mi na ně neodpovíte.

    Hezký den

    Ilona

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Řeknu vám to, když mi prozradíte, kolik máte doma ručníků a osušek (na osobu), viz. předchozí komentář a když mi řeknete, proč to chcete vědět. Je to složitá otázka, už teď cítím, že bude těžké na ni odpovědět. Ale odpovím si na ni, třeba mi pomůže vyznat se v tom ještě lépe a pochytat jednotlivé nitky příběhu.

      P.S. Nemusíte mi říkat pane.

      🙂

      1. Ilona

        Dobrý den,

        opravdu jsem šla do skříně i do koupelny 🙂

        Výsledek: 8 ručníků (převaha "drsoňů") a 2 osušky (poměr mazlivých k nemazlivým 1:1). Tzn. 10 ks na 3 osoby. Nerozdělujeme na mé, tvé a jeho/její. Otázkou ručníků a osušek jsem se dosud ve svém životě nezabývala, nepociťovala jsem v tomto ohledu žádné nedostatky. Proč mě zajímá, co mě zajímá? Zvědavost mi neprošla?

        Nic se neděje, máte náměť k myšlenkování, kterému se rád věnujete (alespoň mám takový dojem).

        S pozdravem

        Ilona

        1. VíTeK

          Děkuji za inventuru ručníků, vaše počty jsou mi sympatické 🙂 Když mazlíček vyjde na osobu jenom občas, tak se alespoň má na co těšit. Já vím, co mě čeká. To jsou ty chvíle, kdy přemýšlím o manželství. Mohl jsem si kupovat mazlíčky … Víte, já to manželství beru jako spiknutí osudu, abych se stal lepším člověkem. Bylo to zařízeno tak, abych i já, považující manželství za zbytečnost, do toho šel. Patří to k životu.

          Důvodů, proč jsem se oženil, bylo několik. Jeden byl ten, že jsem podlehl pocitu, že už jsem našel „tu pravou“ a druhý byl ten, že budoucí manželka byla z jiné země a tak to byla jedna z mála praktických možností, jak být spolu. Osud na mne takhle vyzrál. Postavil mě do situace buď anebo.

          A co vy? 🙂

          1. Ilona

            Dobrý den,

            na rovinu píšu, že jsem dodnes mezi ručníky a osuškami nedělala rozdíly a nevnímala míru jejich opotřebení. Přistupovala jsem k nim zcela prakticky. Mám dojem, že se tímto způsobem stavím k většině věcí. Dokud mi slouží, nemám potřebu je obměňovat. Byť jsou kolem mě stále "hezčí" a "novější" a "modernější" modely. Tyto přijdou na řadu, až když mé původní přestanou plnit funkci, pro kterou jsem je pořizovala. Obávám se ovšem, že tímto přispívám k prohlubování finanční krize 😮

            Ilona

            P.S. I když nejsem vdaná, necítím se býti svobodná.

            1. VíTeK

              Dobrý den, hezký den,

              Problém oblečení (a ručníků) je ten, že ze začátku vypadá hezky a pak se trochu vytahá a ošoupe, barvy vyblednou, ale ještě drží.

              I když jsem ženatý, cítím se být svobodný 🙂 akorát některé věci nedělám.

              1. Ilona

                Vítku,

                mohl byste mi ještě napsat, zda se Vám daří/nedaří stávat lepším člověkem a podle čeho situaci vyhodnocujete? Protože se občas probírám podobnými myšlenkami, zajímal by mě Váš názor na to, zda všechny lidské životy mají stejnou hodnotu? Ptám se Vás proto, že o podobných úvahách často píšete. Mé okolí není naladěno na podobné filozofování.

                Děkuji.

                Ilona

                1. VíTeK

                  To víte, že jsem se polepšil i měřitelně. Nekazím si zdraví občasným pitím alkoholu a jinými věcmi, nebývám vzteky bez sebe, nejsem zahleděný do sebe, ale víc vnímám okolím, nekradu, nelžu, nepodvádím. To všechno jsou obrovské skoky dopředu. I když občas se z uvedeného něco nepovede. To největší zlepšení je v tom, že vím, odkud a kam jdu a pocitově jsem se vyhrabal z deprese a prázdnoty a mám čím dál tím větší radost ze života. A před sebou mám další věci k řešení. Myšlenkovou čistotu, být dobrým partnerem a rodičem.

                  Zda mají lidské životy stejnou hodnotu? Napíšu, co mě napadne jako první. Ano i ne. Z pohledu Stvořitele ano. Z jiného pohledu každý ten svůj život zužitkuje jinak a tak lidé nemají stejnou hodnotu. Napadá mne, že člověk si hodnotu sebe určuje tím, co chce. Je to nekonzistentní názor, to bych musel ještě doladit. Všichni lidé mají svobodnou vůli, a je na nich, co s ní udělají.

                2. Ilona

                  Moc děkuji za rychlou odpověď,

                  krásně se četla. Přeju Vám, ať udržíte svůj směr a naplníte své vize. Věřím, že stejně pozitivně vnímá Vaši proměnu i Vaše okolí. Jsem potěšena vědomím, že je v dnešní době možné najít práci, ve které není člověk nucen lhát popř. zamlčovat pravdu. Ještě jednou děkuji a těším se na Vaše nové články a úvahy.

                  Ilona

                3. VíTeK

                  Děkuju za přání 🙂

                  Okolí moji změnu moc pozitivně nevnímá, připadám jim divnej 🙂 ale já vím, že jsem na dobré cestě, tak mi to nevadí. Učím se nechat je svému osudu …

                4. Ilona

                  Docela dobře Vaši situaci chápu, i já jsem mnohdy (víceméně neustále) vnímána okolím jako ta "divná". Jenomže věřím-li, že dobro plodí dobro a mé okolí se se mnou moc dobře necítí, pak neustále sklouzávám k myšlence, že mé dobro asi není tím skutečným a opravdovým. Mám v tom chaos (v sobě mám chaos), ale kolem sebe vytvářím pořádek (když už mi nejde nastolit jej uvnitř, vytvářím jej alespoň navenek). Obávám se, že marním život hledáním pravdy, ale nejvíc energie věnuji tomu, abych ji náhodou nenašla. Protože pravda prostě je a není třeba ji hledat…..

                  Končím se svou motaninou.

                  Hezký zbytek neděle 🙂

                  Ilona

                5. Tomas

                  Každý kdo se změní je divný svému okolí.

                  Vybrali si vás jako součást jejich okolí když jste byla "taková", takovou vás očekávají, narušila jste jim jejich životní jistoty. Člověk má v sobě zabudované přirozené duševní i fyzické mechanismy proti změně, kvůli přežití.

                  Nejobvyklejší rada je zbavit se těch to změny neakceptují. To se bohužel na rodinu až tak dobře aplikovat nedá.

                  Jediné co mohu doporučit, je rodině poskytnout úplnou volnost ve smyslu nikam je netlačit, nediskutovat s nimi věci kterým nemůžou rozumět nebo nechtějí slyšet, a pokud je chcete změnit tak jedině jít příkladem, a ne je tlačit slovně apod.

                  Nejdřív změnit vnitřní chaos na jistotu, pak až se možná obrátit k tomu co snad nefunguje v tom okolí.

                  > nejvíc energie věnuji tomu, abych ji náhodou nenašla

                  To všichni. Vy ale máte velký náskok před většinou, že si to uvědomujete.

                  > Protože pravda prostě je a není třeba ji hledat…..

                  Naprostá pravda. Díky za připomenutí. Je třeba žít. Pravda je, dělejte co děláte ráda, a nedělejte co je vám nepříjemné, a posunete se dál.

                  Hledání pravdy v momentě kdy se neposunujeme dál, nežijeme, je vlastně jen zvětšování kontrastu (a tudíš i bolesti a chaosu) mezi tím co chceme a tím co máme.

                  Píšu o sobě, ale je to myslím trochu relevantní i pro vás.

                  Doporučuji EFT (emotional freedom therapy) na práci s vnitřním chaosem. Hodně štěstí.

                6. VíTeK

                  > Protože pravda prostě je a není třeba ji hledat …..

                  > Naprostá pravda (Tomáš).

                  Naprostá lež 🙂

                  Kdo hledá, najde.

                  Najde, kdo nehledá?

                  Pravdu je třeba hledat …

                  (Pokud možno na správném místě.)

                  Hledám dál :-):-):-)

                7. Ilona

                  Zdravím Vás!

                  Naprosté pravdy a naprosté lži jsou podezřelé. Že by někde uprostřed? Hledejte Vítku dál. Budu sledovat vaše čtivé články a třeba v nich pro sebe najdu potřebnou odvahu, postavit se své pravdě čelem. Nevím, zda každý, kdo hledá, najde. Pokud ano, držím Vám palce, abyste našel dříve, nežli na smrtelném loži. Prosím, berte mě s nadsázkou:-) 🙂 🙂

                  Já bohužel svou pravdu tuším přímo před sebou, ale raději (zbaběle) hledám tam, kde mě to "nebolí". A trápí mě, že si lžu takříkajíc do vlastní kapsy. Myslím si, že pravda je jasná a jednoduchá a neskrývá se za rohem (tam se skrývám já před ní).

                  U Vás velice oceňuji, že jste se svépomocí dostal z duševní prázdnoty. Stále větší radost ze života, je nepochybně znakem, že jste na správné cestě.

                  Ilona

                8. VíTeK

                  Myslím si, že o to jde, aby byl člověk rychlejší než smrt a aby objevil podstatu života nebo pravdu o životě a o sobě ještě dokud žije a mohl podle toho žít a užívat si. Tak to beru bez nadsázky 🙂

                  A co se té pravdy týká, tak jedna věc je hledat a najít jí a druhá věc je se podle ní zařídit. Sama to píšete.

                  Hezký den 🙂

  25. Ezotorp

    Zdravím. Něco tady chybí, až příjdu na to co je to, dám Vám vědět (v dobrém :o). Dále byste měl mít nejaktuálnější příspěvky nahoře a né dole, to mě hned zmátlo a vypadalo to, jako by tady rok nikdo nebyl. Na Vaše stránky mě přitáhla Přitažlivost tak se neuražte, že hned kritizuji, asi to tak má být.

    S pozdravem Ezotorp

  26. Hana Reischigová

    prosím máte někdo zkušenosti s léčitelem panem Vašem?setkala jsem se s pár léčiteli,někdy to bylo jako z filmu Básníci,tak,abych zase neudělala nějakou botu.moc děkuji za info Hana

    1. VíTeK

      Dobrý den, s panem Janem Vašem jsme si poslali několik e-mailů, mluvili jsme spolu telefonem a četl jsem jeho knížku. Zjišťoval jsem, co umí, abych si ho mohl zařadit. Jako člověk mne oslovil svou obrovskou pokorou (vůči Bohu). Co se léčitelských praktik týká, tak ho řadím mezi „léčitele energetiky“. Ty, kteří člověku dokážou vyladit energii a čakry. Můj názor je ten, že to pomáhá, ale především je třeba hledat příčinu onemocnění. Jestli ji hledá, nebo ne a jak, o tom nemám přesné informace.

      Nejlepší bude, když mu zavoláte a zeptáte se, co umí a jestli vám může pomoci s daným problémem. A když nepomůže anebo pomůže jenom na čas, tak budete hledat dál … o tom to je.

      Hezký den … 🙂

  27. Hana

    Vítku,děkuji vám,vymněnila jsem si s ním meily,napsal mi ,jak to vidí a ted se mám rozhodnout pro léčbu,ano či ne ,3 měsíční 2000.kč +bylinky ……………no a tak nevím,absolvovala jsem p.Brázdu,strašné bez komentáře.A tak tonoucí se stébla chytá,hlavně nechci jít do reiky,ale to jsem se zatím nedozvěděla zda dělá či ne.Knížky jsem také četla.Děkuji za vaši reakci Hanka

    1. VíTeK

      Podívejte se na to takhle, když vám někdo bude 3 měsíce posílat energii, tak vám to sice z krátkodobého hlediska pomůže, ale pokud vám neřekne, kde je chyba, tak vám to vlastně moc nepomůže. Protože tu chybu musíte odstranit vy, ne léčitel nebo léky v tabletkách. A co se reiky týká, tak to vidím tak, že ani tak nezáleží na tom, jak se té energii říká.

      Čímž neříkám, že vás pan Vaš nemůže nasměrovat správným směrem a k tomu vám dodat tu energii. Když si projdete moje články o mých nemocech, tak zjistíte, že na to jdu jinak, víc přes psychiku.

      Myslím si, že důležité je sbírat zkušenosti a vyhodnocovat si je. Věřím, že časem najdete toho správného léčitele a způsob sebeléčby. Čím lepší léčitel, tím méně návštěv u něj uděláte a tím větší práci budete muset udělat na sobě, si myslím.

      Hezký den 🙂

  28. Hana

    Vítku,děkuji máte plnou pravdu,četla jsem vaše příspěvky.Ale já mám těch problémů víc a také s psychikou,bohužel od autonehody trpím mnoho let uzkostnou poruchou a agorafobií,která se vždy objeví po nějakém problému v životě a je tu zpě,viz.umrtí v rodině apod.,mimo to mám problémy se zažíváním,astma,atddddddddddddddd a mimo to jsem z lékařské rodiny a hledám pomoc u léčitelů,asi se ted usmíváte,ale je to tak.Děkuju a přeju vám jen vše dobré a v duši pohodu Hanka

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Jestli se s námi podělíte a uvidíme všichni, tak to budu rád.

      A když ne, pochopím, že to bylo osobní …

      Mějte se fajn 🙂

  29. Hana

    Podělím,neni důvod se nepodělit,jen je zvláštní,že jsem zatím nenašla jediný odkaz na pana Vaše…….myslím tím recenze apod.jinak jste měl pravdu v tom duchovnu,no uvidíme

    mějte se tu všichni moc fajn Hanka

    1. VíTeK

      Ano, Jano, zajímavé. Ono by bylo užitečné definovat si ten pojem bezpodmínečná láska, jestli je opravdu bezpodmínečná. Třeba takový Stvořitel … řekli bychom, že miluje bezpodmínečně, ale pokud člověk nejde jeho cestičkami, tak ho odvolá ze života (například úraz a smrt nějakého mladého člověka). Věřím, že jeho nesmrtelnou duši miluje Stvořitel bezpodmínečně, ale jeho tělu dopřává zdraví a život jen za určitých podmínek. Tak jaká je to láska, bezpodmínečná nebo s podmínkami?

      1. Honza

        Podle mne se tady hovoří o dvou věcech, které je nutné pro pochopení oddělit. Dovolím si podat vysvětlení.

        (- Ono by bylo užitečné definovat si ten pojem bezpodmínečná láska, jestli je opravdu bezpodmínečná. Třeba takový Stvořitel … řekli bychom, že miluje bezpodmínečně, ale pokud člověk nejde jeho cestičkami, tak ho odvolá ze života (například úraz a smrt nějakého mladého člověka).-)

        Odvolání ze života není postaveno na „principu“, podstatě bezpodmínečné lásky. Odvolání ze života je postaveno na principu „božích mlýnů“, východní učení jej nazývá karmou. Je to podobné jako v případě nemoci (kterou já vnímám jako dar), čímž jsme upozorněni na směr a způsob chybování.

        (- Věřím, že jeho nesmrtelnou duši miluje Stvořitel bezpodmínečně, ale jeho tělu dopřává zdraví a život jen za určitých podmínek.-)

        My zdraví ztrácíme za určitých podmínek, nikoliv dostáváme-je nám dopřáno. A to je veliký rozdíl! Ztrácíme zdraví pokud svým způsobem narušujeme jakkoliv harmonii. Porušujeme pravidla stanovené pro vzájemnou harmonii, rovnováhu.

        Láska je ve své podstatě druh energie o určité vibraci. Tato vibrace má pozitivní vliv na zachovávání zdravého růstu, má pozitivní vliv při uzdravování, působí jako ochrana a dodává sílu, kterou můžeme vnímat jako vitalitu či vůli v pozitivním směru,(v negativním nás pohání nižší vibrace, např. na rovině hněvu). Lásku máme každý v sobě, lásku nám nikdo nemůže dát. Lásku nám může pouze projevit (lidově „srdce na dlani“).

        (- Tak jaká je to láska, bezpodmínečná nebo s podmínkami?-)

        Láska je bezpodmínečná a princip božích mlýnů je s podmínkami, jinak by nemohl sloužit jako výchovný prostředek, jako vodítko v růstu.

        1. VíTeK

          Honzo, děkuji za příspěvek. Pokud si dobře vybavuji, tak tato debata vznikla na jiném místě v souvislosti s tím, jestli máme milovat partnera, který dělá nějaké špatné věci. Někteří tvrdili, že milovat přeci máme bezpodmínečně a já jsem tvrdil, že pokud ty špatné věci partner hodlá dělat i nadále, tak že je rozumné si lásku k němu zakázat (abychom se vyhnuli bolesti).

          Tuto otázku mohu i obrátit, takže bude znít. Vydrží naše láska k partnerovi, když se (k nám) partner bude chovat nespravedlivě. Nezmizí, neumře sama od sebe, aniž bychom si ji zakazovali?

          Nemusíme to hrotit a stanovovat podmínky, za kterých budeme druhého milovat, ale můžeme si položit otázku: Existuje něco, bez čeho naše láska nevydrží, uvadne, umře, přestane existovat?

          Hezky jste od sebe oddělil lásku a boží mlýny. Pojďme se zamyslet nad tím, jestli právě ty boží mlýny (Spravedlivost) nejsou podmínkou (či dokonce podstatou) Lásky.

          Existuje vůbec bezpodmínečná láska? Viděno očima Stvořitele: Dává něčemu lásku jenom tak bez podmínky, očima člověka: vydržela by láska bez podmínek.

          (Něco jiného je z experimentálních důvodů se k někomu chovat hezky, ačkoliv si to třeba nezaslouží a měřit, co mu to dělá s mozkem, anebo si představovat, jaké to bylo zažívat, když se k nám někdo choval hezky a měřit, co nám to dělá s mozkem).

          Hezký den 🙂

          1. Honza

            Vítku, tady bych nehovořil o lásce, ale o jisté závislosti na „někom“. To, co na pozemské rovině nazýváme láskou, vyjadřuje, týká se více vztahu než pocitu, kdežto v duchovní rovině je to Pocitu, nikoliv o vztahu. Proto se po mnohaletém manželství mění láska ve vzájemnou úctu (s ohledem na ty charakterové vlastnosti, kterých si u partnera vysoce hodnotíme). V tomto případě vztah zraje a jeho kvalita s přibývajícími roky má vyšší a vyšší hodnotu. Chybí-li ve vztahu tyto morální hodnoty, s přibývajícími lety je vztah horší a horší. Vzájemná láska je nahrazena nenávistí.

            LÁSKA nezná podmínky. Podmínky zná ZÁVISLOST a vyjadřuje vztah.

            1. VíTeK

              Honzo, děkuji za postřehy, ono je možné, že oba mluvíme o tom samém.

              Tím, co klade podmínky lásce mezilidské, jsou (podle mě) právě ty „charakterové vlastnosti“ či „morální hodnoty“, bez nichž láska/vztah neuzraje. A myslím si, že se to týká i vztahu i pocitu. (Vztah nevydrží a pocity budou mizerné.)

              Pokud bychom hovořili o jakési vyšší bezpodmínečné lásce ke všemu, pokud připustím, že je bezpodmínečná (nemyslím si to), tak díky tomu je ke všem stejná, k manželce, její kamarádce, jejímu manželovi i sousedovi. Neklade si ani podmínku ke komu je to láska.

              Hezký den 🙂

              1. Honza

                Vítku, bezpodmínečná Láska je o energii. Jemné energii. Já ji nazývám Lásku Kristovu. Ponechám stranou teoretizování a navrhuji, zavolej mi (731728866), když budeš blízko depresivním stavům (i když předpokládám, že k tomu máš velmi daleko), anebo se budeš cítit vyčerpaný, unavený. Rád Ti pošlu Lásku Kristovu a potom se vrátíme k diskuzi o bezpodmínečnosti lásky. Až po takovéto zkušenosti budeme oba hovořit o jednom a tom samém.

                1. VíTeK

                  Ahoj Honzo, podle telefonu mi došlo, že my dva už se známe 🙂

                  Tak já ti zavolám … odpoledne.

                  🙂 🙂 🙂

  30. Radka

    Velké díky patří Míše za přeposlání textu knihy Temná stránka hledačů světla.

    Škoda, že již není na trhu a druhé vydání se zatím nechystá.

    1. VíTeK

      Vypadá to, že druhé vydání vydal nějaký dobrák na internetu. Anebo že by Debbie (se to rýmuje) šířila svá moudra bezplatně?

  31. Majka Horneková

    Dobrý večer pane Vítku, čekala bych nějaký Vánoční článeček, nějaké pěkné zamyšlení o konci roku či něco podobného….a stále nic:-(. Nemáte nápady…inspiraci…či chuť? Tak Vám alespoň popřeji pohodu a radost do dalšího roku a hodně zajímavých podnětů k vytvořeních nových článků, které jsou přínosné pro nás čitatele:-).

    Majka

    1. VíTeK

      Dobrý večer,

      Víte, Majko, já ty Vánoce nepovažuji za nějaký extra super svátek, ze kterého bych byl takříkajíc „nakřivo“. Spíš mi přijde, že je to takové kolektivní bláznění spojené s nutkavou obdarovávací neurózou a nákupní horečkou.

      (A taky jsem na výletě, tak nepíšu na internet.)

      Kdo chce dát druhému dárek, ať mu ho dá, a nečeká na vánoce. To je moje poselství :-).

      Děkuji za psychickou podporu ke psaní nových článků.

      Mějme se fajn 🙂

  32. Ivan Konečný

    Dobrý den,

    Vaše krabičky jsou skvělé.Mám na vás prosbu.Zabývám se historickými rádii a chtěl bych postavit repliku z dvacátých let. Styl vašich krabiček je jak stvořený pro tento druh rádia,který chci zhotovit.

    Zajímalo by mne, jestli byste byl ochoten udělat krabičku bez víky dle mých dodaných rozměrů. Vaši cenu respektuji.

    děkuji

    1. VíTeK

      Dobrý den, děkuji za pochvalu krabiček. Dříve narozená rádia mne také chytají za srdéčko.

      Mám vybavení pouze na výrobu miniaturních krabiček. Delší prkénko se tam jednoduše nevejde. Myslím tím výrobu zoubků. Navrhuji, že byste mi na e-mail deosum(zavináč)centrum.cz poslal rozměry bedničky, typ rádia, abych si ho našel na internetu, případně fotografii a telefon a já se zamyslím, jestli bych to dokázal udělat třeba jiným způsobem. Zatím přeji hezký den … 🙂

  33. M

    Hledala jsem nějaký recept,lék na svědění vlasů. Svědí mě už skoro 2 měsíce, přikládala jsem to spíš stresu, než něčemu jinému, ale nevěděla jsem jak přesně na to. Tak se budu hladit, protože si myslím, že to pomáhá, cítím se o moc lépe. A hlava mě přestává svědit.

    Přesně jak v tom článku se píše. Neodůvodněná nespokojenost, nebo tak nějak. Děkuji vřele a myslím, že se ještě na tyto stránky podívám.

  34. Vave

    Vaše dřevěné krabičky jsou kouzelné, i jen z obrázku cítím tu oblost a teplo, kterou má jen s láskou vyhlazené dřevo. Nejspíš si nějakou krabičku vyberu jen tak pro radost, protože žádné šperky nevlastním. Ale bude to náročné vybírání. :o)

    Možná byste mohl své výrobky nabídnout přes Fler: http://www.fler.cz/.

    Já tam nakupuji dřevěné čajové krabičky a látky, kamarádka látky, šperky a vlnu; řekla bych,že to je docela čilé tržiště.

    Ono je škoda, že Vám krabičky leží doma, když by mohly přinášet lidem tolik potěšení a hřejivosti

    1. VíTeK

      Dobrý den přeji …

      Děkuji za hezké psaní, za pochvalu, za prodejní tip a za hřejivé povzbuzení :-). Zatím investuji úsilí do toho, abych krabičku dokázal vyrobit za přijatelnou cenu. Pak je ještě trošku vymazlím, chtělo by to nějaké polštářky dovnitř … a teprve později se budu věnovat prodeji či hledání vhodných prodejců …

      Samozřejmě jsem rád, že mi nabízíte různé nápady, to se lidi nenechte odradit.

      Hezký den 🙂

                1. VíTeK

                  Zajímavé je, že kdyby ta paní neřekla, že chce být nejtlustější, tak ji bude mnoho lidí litovat a považovat to za nemoc. Jenom díky tomu, že prozradila, co má v hlavě, tak příběh vyznívá jako ukázka nebetyčné hlouposti. Není ale jakákoliv nemoc hloupostí a umíněností, kdy chceme něco jiného než máme chtít … ?

                  Věřím, že kdybychom hledali dál, tak pod tou hloupostí najdeme potřebu na sebe upozornit … protože mě nikdo nemá rád … protože se nemám rád … nebo něco takového.

                  Zaměřil bych se spíš na zajímavosti, co dokáže lidské tělo a co si nechá líbit … blbosti je požehnaně …

                2. Radka

                  U té paní se mi to jeví, jako obrovská touha se zviditelnit. Čili velmi nízké sebevědomí, možná nenávist sama k sobě. A tohle je způsob, jak na sebe strhnout pozornot okolí, tou nejsnadnější ale zároveň nejhloupější možnou formou.

  35. Mirka

    Dobrý den Vítku, Vlaďko a všichni ostatní,

    jsem velkou příznivkyní Avenny, a proto hledám někoho, kdo se v tom trochu vyzná, aby mi poradil. Viděl jste někdo včerejší pořad Vizita na programu TV Nova? Řeším podobný problém u svých dětí. Mají taky ekzémy, jedna moje dcera celkem často. Mám kamarádku kožní lékařku, která mi dceru vyšetří když je třeba a předepíše mi mastičky. Včerejší pořad jsem si nahrála a chtěla jsem se na to dnes podívat. Na začátku začali mluvit o tom, jak holčička má atopický ekzém po babičce, že nesmí přijít do kontaktu se zvířaty, prachem, kytkami, některým druhem jídla atd… Radši jsem to vypla, aby si tyhle nesmysly nezafixovala třetí dcera, která je teď se mnou doma. Vím, že takhle to není (mám CD od Avenny o alergiích. Jenže jsem se zasekla někde na polovině cesty, nevím jak dál. Dceru jsem měla objednanou na alergologii, zrušila jsem to. Nevím ale, jestli by to bylo nebo nebylo prospěšné. Dozvím se, na co má "alergii", takže dohledám psychickou příčinu problému – budu vědět, na co se víc zaměřit, nebo ji nemám zbytečně trápit (píchání testů do ruky, braní krve,stres z lékařů,…). Možná by se taky mohlo stát, že tím, že nám lékařka řekne, na co je "alergická", zafixujeme si do hlavy, že je ta konkrétní látka škodlivá…

    Vím, že kůže je obrazem obrany organismu, že to může být konkrétní příčinou našeho myšlení (např. mám si vážit prášku na praní) a taky že to může mít psychickou příčinu – strach, dusno doma,… Ale nějak se od toho nemůžu odrazit. Někdy se s manželem hádáme, na děti křičíme, ale myslím si že to se děje všude, prostě si vyříkáváme názory. Pak o tom diskutujeme, snažíme se to dětem vysvětlit,… Vysvětlujeme si situace ze školky, hodně dávám důraz na poctivost, čestné jednání, pravdomluvnost, atd. Ale holky stejně mají ty vyrážky. Čicháme ke kytičkám, k voňavému prádlu, máme psa a kočku, se kterými si děti hrají, čicháme k prachu, hladíme se, odstranila jsem už i takové předsudky, že by to mohlo být od čokolády, limonád, uzenin apod.

    Vás Vítku a Vlaďko znám hodně z diskuzí, takže vím, že se umíte nad nemocí "avennisticky" zamyslet. Nemáte prosím nějaký nápad? Nechci jít cestou klasické medicíny, tj. zahánění alergií léky a mazání kortikoidy, ale chybí mi ta správná rada z hlediska Avenny. Třeba mi dokážete dát ten správný impulz.

    Avennu mám taky moc ráda, škoda že paní K. a H. už nedávají rady a konzultace. Několikrát jsme u nich byli celá rodina a myslím si, že tohle je jediné učení, a že jsem jich už vyzkoušela, přečetla, poslechla hodně, které dává smysl a nemá žádné mezery. Jen k tomu ještě dojít. Ale to je asi práce na celý život, že…Jen mě nejvíc mrzí, že nemůžu přijít na příčinu u dětí, že jim vlastně nevědomky vytvářím nemoci já… Už jsme ale tak daleko, že s bolením oušek nejezdíme k lékaři (na ORL stejně udělají to, že je propíchnou a to já špatně snáším psychicky) – už několik let a vždycky jsme to vyléčili.

    Za jakékoliv odpovědi a komentáře budu vděčná

    Mirka

    1. VíTeK

      Mirko, děkuji za komentář, je to pro mne příležitost, se nad tím zamyslet a sledovat, co mne napadne. Jestli bych si s tím věděl rady. Podle těch bolavých oušek bych tipoval, že je křiku dosti. Věřím, že jste to nenapsala na konec komentáře náhodou, ale že to byl klíč 🙂

      Jinak bych použil základní postupy:

      1. Pátral bych po tom, kdy to začalo, na které části těla, co se v té době dělo doma, kdy se to zlepšuje … (ve školce, u babičky, když jste s dětmi sama)

      2. Dítěte bych se zeptal, proč není šťastné, co ho bolí, z čeho je smutné … co se mu nelíbí.

      3. Pro případ, že by to bylo odněkud vsugerované, tak bych dítěti vysvětlil, že kůže žádný ekzém mít nemusí, že ten, kdo mu to řekl, se spletl. Ovšem pokud se ekzém týká všech dětí, tak si myslím, že se nebude jednat o jeden konkrétní zážitek, ale o nějaký trvalý vliv.

      4. Nejsou děti moc rozmazlené? Dostávají masáž zadečků rákoskou? (Pokus o vtip.)

      5. Klást si všelijaké otázky. Můžu za to já? Může za to partner (neobviňovat se)? Zkusit se k tomu doptat …

      Nebál bych se toho, že nenajdu jednu jasnou příčinu, nějaký dramatický zážitek nebo jasnou sílu, která to způsobuje. Když najdu víc dílčích věci, které jdou zlepšit, tak je to také úspěch. Třeba bude jedna z nich ta pravá, a když zlepším i ty ostatní, tak to bude jedině dobře.

      Ať se vám to podaří zvládnout 🙂

      1. Mirka

        Vítku,

        moc děkuji za vaše postřehy a náměty k zamyšlení.

        Zkouším se nad tím zamyslet z pohledu jiného člověka, protože můj názor je velmi subjektivní. K vaší poznámce o křiku musím poznamenat, že máte pravdu. Těžko se to vysvětluje, ale budu muset začít od začátku. Když vás to bude nudit, tak to jednoduše přeskočte, ale myslím že je to důležité pro vyjasnění situace. Omlouvám se předem, jestli píšu moc, ale prostě to tak cítím a dokonce si tím, když to píšu, některé věci ujasňuji.

        Mám 3 holky, starší jsou dvojčata, těm bylo 5 let, mladší je jedna a byly jí 3 roky. Ta poslední na ekzémy netrpí, teď ji ale bolí ta ouška. Určitě je to z křiku, protože dvojčata poslední dobou hodně zlobí. Zkouším to hodně dlouho po dobrém, vysvětluju a vysvětluju, ale někdy pohár přeteče a musím na ně křičet. Teď mají období, kdy hodně zlobí a já nevím, co s tím. Múže to samozřejmě být i obráceně, určitě tím zlobením na něco upozorňují, je to takový zamotaný kruh. A jak jsem už psala, nějak to nemůžu rozmotat. V každém případě teď obě hodně zlobí, křičí na mě a nadávají mi. Přes vysvětlování, upozorňování atd. to nějak nefunguje, tak to teď řeším jinou cestou – na zadeček občas dostanou, snažím se ale spíš vysvětlovat. Tady právě hledám hranici, co si od nich ještě mám nechat líbit a co už překračuje hranice a ony si nesmí dovolit….

        Ekzém začal u mladší z dvojčat už asi před 3 měsíci a tam se právě nemůžu dopátrat toho, co ji trápí. Druhá z dvojčat si ho "vytvořila" před 14 dny, dokonce mi připadlo, že naschvál, aby měla tolik pozornosti jako druhé dvojče. Dokonce mi řekla: "teď mám vyrážku a s tím nemůžu do školky." takže jsem hledala příčinu ve školce a myslím, že jsem ji i našla – bylo to něco v tom smyslu, že ji nemá žádná kamarádka ráda. ona je hodně fixovaná na druhé dvojče.

        No ale ta druhá, mladší dvojče, je samostatnější a spoustu věcí neřeší navenek, spíš bych řekla, že vnitřně. No a ta právě trpí na ty vyrážky. Paní Kačenka mi jednou řekla, že se vždycky dopátrám příčiny, když se budu ptát. Tak se ptám a vždycky k něčemu dojdeme.Nějak mně to ale pořád nezapadá. Spoustu věcí taky nevím, jak řešit. Je to to zlobení dětí (kde je hranice?) a taky diskuze s partnerem. Některé věci se těžko řeší, např. když mi partner lže. Vyříkat si to s ním někdy musím a děti to slyší vždycky – ve dne i v noci když spí. A když ne, vycítí atmosféru doma. Jak to řešíte vy? Taky často narážím na to, že partner spoustu věcí nechce řešit. Já mu třeba řeknu, že se mi něco nelíbí, on odpoví že on to vidí jinak a tím je to uzavřené, nepřipustí žádnou diskuzi. A když do toho šťourám dál, hádka je na světě… A pak ta atmosféra nevyřešeného zůstává mezi námi ve vzduchu. Nestěžuju si, manželství máme jinak celkem v pořádku, život máme taky moc hezký, jen by mě zajímal něčí názor, jak se tohle řeší jinak. Paní K. mi vždycky radila hodně trpělivosti, ale někdy mi ta trpělivost fakt dojde…Jsou to takový poslední resty, který mi vrtají v hlavě a nějak je nemůžu a nemůžu vyřešit….

        Tak kdyby vás ještě něco napadlo, tak prosím pište, i kdyby to měly být jen takový úvahy. Třeba mi to dojde (vypadá to ale, že mám nějak dlouhý vedení, zatím to do sebe nezapadlo….)

        Moc díky

        Mirka

        1. VíTeK

          Dobrý den,

          (Omlouvám se, v rychlosti jsem nepozdravil.)

          Mirko, víte, co je zajímavé, že mě napadla ta rákoska 🙂 Že by záblesk intuice :-). Já si myslím, že jste na dobré cestě. Hledáte příčiny a nehledáte řešení v lécích. Tomu postřehu, že druhá holčička si ekzém vytvořila, bych věřil. Tak jenom tak dál, nechat si to bublat v hlavě a zachytávat odpovědi.

          Někdy je lepší šeptat než křičet a nechat si zopakovat, jestli děti pochopily, co po nich člověk chce a co bude následovat, když to neudělají.

          Některé věci mi do sebe zapadají až po letech a díky za to. A co se týká partnerství, to je můj problém číslo jedna. Včetně rozdílné výchovy. Jeden po dětech požaduje, druhý ne a udělá to za ně. A ony pak nevědí, co je správně. Učím se vlídné důslednosti k dětem i partnerovi.

          (A když to s partnerem „nepůjde“, tak ho vlídně opustím :-). Opravdu s úsměvem a s pochopením, proto je tam ten smajlík.)

          Hezký den 🙂

          1. Mirka

            No Vítku, představte si, přece jen mě něco trklo. Nechám si to pro sebe, už to hodně zachází do osobních věcí a podrobností. Bude to ale trochu o čase. v poslední době mám hodně práce a málo času na děti, možná si to někdy i uměle vytvářím. ;-( Cesta povede určitě tudy.

            Moc vám děkuji za inspiraci, jste kus přede mnou a vždycky je lepší náhled jiného člověka. Vy máte obdivuhodný talent, umíte trefit do černého a svoje myšlenky vysvětlit. Líbí se mi vaše názory.

            Taky se snažím všechno řešit vlídně, ostatní lidé to ale někdy nechápou. Vůbec toho asi moc "řeším". Vlídně ani jinak se zatím rozcházet nechci, proto hledám řešení.

            Děkuji za vaše stránky, budu vás ze svého obýváku nadále sledovat a případně se zase připojím k nějaké diskuzi.

            Pro ilustraci našeho postupu popíšu situaci u nás doma: jedna z dcer právě prohlásila, že se chce snažit být hodná, ale že se jí to vždycky nedaří. tak snad jsme na dobré cestě.

            ještě jednou moc díky

            Mirka

        2. Radka

          Dobrý den,

          Pokud děti "zlobí" je to většinou proto, že nemají dost vaší pozornosti. Mají potřebu být milovány, prostě cítit, že máma je tu pro ně a ne jen pro práci. Měla jsem hyperaktivní dceru, která měla obrovské problémy až do 7 let – mohla jsem za to já, protože jsem se po ztroskotání manželství vrhla po hlavě do práce a prací jsem se nechala úplně pohltit.

          Těžký, atopický ekzém u stejné dcery zmizel během týdne "sám" poté, co mně má vlastní matka upozornila, že je krajně nevhodné se hádat s bývalým manželem před ní. Že pokud nejsme schopni v klidu diskutovat, máme si hádky odložit na dobu, kdy u toho nebude dítě.

          Ač chceme, či nikoliv, potomci nám naprosto spolehlivě signalizují problém uvnitř rodiny. Píšete, že děti na vás křičí a nadávají vám. Kde berou vzorec pro takové chování, v 5 letech? Můžete je trestat, křičet na ně ale pokud něco podobného uvidí u rodičů, mnoho se nezmění. Mladší dítko trápí ouška a nechci být prorokem, časem se přidají i problémy s očima (co nechci slyšet, co nechci vidět – také jsme si tím prošly).

          Nemáte to jednoduché ale vězte, že jste na dobré cestě. Přeji Vám hodně štěstí a hromadu trpělivosti.

          1. Mirka

            Dobrý den Radko,

            moc vám děkuji za vaše názory. Musela jsem jít hodně do sebe, abych přiznala, že máte pravdu. Tím, že jste uvedla svoje osobní zkušenosti, dáváte velkou věrohodnost tomu, co píšete. A jak o tom píšete, přiznávám, že tyhle věci vím. Jen jsem krok před tím, to zrealizovat. Holky jsou hodně živé, mně dává hodně práce všechno zorganizovat a jsem hodně unavená. Manžel je celý den v práci, tak je většina věcí na mně. Holky jsou 3 a jsou ještě celkem malé, tak je to náročný. Nechci se ale vymlouvat, musím se k tomu postavit čelem.

            A vy jste mi moc pěkně nastavila zrcadlo. Moc vám za to díky. Obdivuju, že jste tak velké problémy u své dcery zvládla. Jedna věc je uvědomit si, kde děláme chybu, ale ještě těžší je zrealizovat to. Budu ráda, když se od vás někdy dozvím víc informací.

            Krásný den

            Mirka

            1. Radka

              Myslím, že není bezpodmínečně nutné, abyste opakovala stejné chyby, co já kdysi. A znáte to – potrefená husa, se vždycky ozve. -)

              Využijte čas, kdy jsou holčiny ještě malé a tvárné – to bude tak do 6 až 7 let. Co do nich vložíte, se vám vrátí (pozitivní ale i to negativní). Je to fuška s dětičkama, ale stojí to zato.

              Jo, mít tyhle vědomosti před 20 lety…

              Krásný den

              1. Mirka

                Milá Radko,

                s odstupem několika dní vám musím opět moc a moc poděkovat. Trochu jsem změnila přístup a holky najednou začaly být moc hodné. Ne jako ty děti co si sednou do koutku a mlčí, to by bylo špatně. Ale zdravě, zklidnily se, přestaly se tolik vztekat a hádat. Tak doufám, že nám to vydrží.

                Mirka

  36. Mirka

    Dobrý večer všichni,

    mám na vás zajímavé téma k diskuzi: co si myslíte o událostech posledních dní?

    – o pádu letadla s polským prezidentským párem

    – o sopce na Islandu

    Zajímá mě jakýkoli názor, tak pište. Nechci se ztotožnit s názorem, který rozšiřují někteří lidé, jako např. že bude hůř a hůř atd…

    Mirka

    1. VíTeK

      Hezký námět k zamyšlení … To, co vidíme, je jenom povrch věcí. To, co nám přijde jako tragédie, je jinak. Ale lidé nejsou připraveni nebo spíš ochotní to slyšet a pochopit. Úrazy a katastrofy jsou totéž jako nemoci jenom rychlejší a ve větším měřítku.

      Ano, bude hůř … aby se lidé probrali. Ale bude hůř jen pro ty, kteří se nebudou chtít probrat.

      Bude čím dál tím lépe … 🙂

      1. Mirka

        Vítku,

        díky za reakci. A protože se zatím nikdo jiný neozval a ani nevím, kde bych našla věrohodnotnější odpovědi a náměty, ptám se dál. Nemáte nějaký konkrétnější nápad?

        Já jsem třeba přemýšlela nad tím, v jak nešťastném stavu musí být polská politika, když se stane taková tragédie…

        Na sopku zatím nemůžu nic najít… Nás se to dotklo tak, že manžel zůstal viset na služební cestě a místo v pátek se vrátil až dneska a vlakem. Já jsem tedy musela zůstat s dětmi sama doma, zvládnout víkend bez něho, zamyslet se nad tím atd… Že by to takhle platilo na celý svět?

        Nechci se smířit s tím, že bude hůř. Spíš se mi zdá, že čím dál tím víc lidí se začíná zamýšlet nad svým jednáním a jeho důsledky, tudíž si myslím, že bude líp. Že bysme byli víc a víc tlačeni do sebereflexe a zamyšlení se nad sebou samými?

        A jak do toho zapadá teorie, že čím víc nás média straší, tím víc si to přivoláváme?

        1. VíTeK

          Mám spoustu konkrétních nápadů, jak to dělat, aby (mi :-)) bylo čím dál tím líp. Například pěstuju na zahradě stromy a v tu chvíli nemyslím na blbosti a nedělám nic špatného, kvůli čemu bych se měl v budoucnosti čím dál tím hůře …

          Názorů je dosti … (ve zkratece) „Kaczyńsky letěl na truc-výlet … plný nenávisti proti Rusům“ http://zvedavec.org/komentare/2010/04/3654-alespon-kratce-k-padu-polskeho-letadla.htm

          Nebo též … Polští vůdcové se chystali oslabit měnu, zahynuli v leteckém neštěstí http://www.cez-okno.net/clanok/konspiracie/polsti-vudcove-se-chystali-oslabit-menu-zahynuli-v-leteckem-nestesti

          Stačí si vybrat …

          A co se týká sopky, tak mohla přijít ukázat, že příroda si umí s „globálním oteplováním“ poradit (mraky prachu odrážejí sluneční záření) a také naučit lidi pokoře a případně i nelétat v oblacích ale chodit po zemi. Hezký den 🙂

  37. Mirka

    DOBRÝ DEN,

    NEVÍTE NĚKDO, CO ZPŮSOBUJE PLANÉ NEŠTOVICE? TEĎ TO TADY KOLEM NÁS LÍTÁ. MÁM DĚTI PO OČKOVÁNÍ, ALE JSOU PŘÍPADY, ŽE ANI TO NEPOMŮŽE (JÁ VÍM, ŽE OČKOVÁNÍ NEMUSÍ POMOCT KDYŽ NENÍ V POŘÁDKU ATMOSFÉRA KOLEM DĚTÍ)…. ZA 14 DNÍ ODLÉTÁME NA DOVOLENOU A NERADA BYCH JI RUŠILA. CHTĚLA BYCH KONKRÉTNÍ RADU…. MÁTE JI PROSÍM NĚKDO?…..PŘEDEM DĚKUJI ZA JAKOUKOLIV ODPOVĚĎ…

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Poradil bych vám, abyste si vypnula CapsLock, aby nedostal neštovice nějaký čtenář. Na mě působí zapnuté CapsLocky JAKOBY NA MĚ NĚKDO KŘIČEL! Něco na tom je, někdo by mohl dostat neštovice nebo jinou nemoc jako projev nesouhlasu … že na něj někdo křičí.

      Slyšel jsem o případu (bavíme se o psychické příčině neštovic), kdy dítě neštovicemi protestovalo proti školní akci.

      Jinak mi přijde lepší poslat si děti hrát s dětmi, co mají neštovice, než je nechat očkovat. Ať si neštovice hezky užijí. Ještě mě napadlo, že děti s neštovicemi si přímo říkají o hlazení tekutým pudrem, což by mohla být další psychická příčina.

      1. Mirka

        Dobrý večer Vítku,

        děkuji za Vaši podnětnou odpověď na můj dotaz. Vaše komentáře jsou vždy docela zvláštní a já pokaždé přemýšlím, jestli se mám naštvat (ale to by asi bylo neoprávněně) nebo se mám nad tím zamyslet. Zvítězí vždy to druhé, protože podnět k zamyšlení Vy vždycky dáváte. Vím, že si takto i rád hrajete se svými myšlenkami, se slovy, s myšlenkami druhých atd…..S těmi velkými písmeny máte skoro pravdu, ale možná to tak působí jen na Vás. Mně to naopak dělá dobře, protože nemusím překlapávat na velká písmena a píše se mi rychleji. 😉 Spíš než neštovice si myslím, že by čtenář mohl spíš dostat zánět středního ucha (to kdyby si myslel, že na něho opravdu křičím) a nebo spíš by mohl začít špatně vidět, to kdyby mu to nedělalo dobře na pohled. Co to udělalo s vámi? Odpovím si sama, jestli dovolíte – podle toho, jak Vás znám z diskuzí, tak asi nic, protože Váš pocit je oprávněný…

        Teď k těm neštovicím – kdybych před několika lety věděla to, co vím dnes, asi bych děti už očkovat nedala. Ale tenkrát byly hodně nemocné, byly malé a já jsem se snažila tomu předejít. Dnes už vím, že ne tak docela správně, ale byla jsem teprve na začátku cesty… Ani dnes by mi neštovice nevadily, ale přišli jsme do styku s nakaženým dítětem, inkubační doba je 2 – 3 týdny a my tou dobou máme být u moře. Tam bych opravdu nerada ty neštovice viděla. Dospěla jsem zatím jen k tomu, že pokud naše děti budou v pohodě, tak jim nic nebude. Ráda bych to ale věděla konkrétněji, abych tomu předešla…. Zatím se budu snažit tomu předejít dostatečným hlazením… 🙂

        Děkuji za Vaše podnětné názory a diskuze s ostatními, protože z nich hodně čerpám a srovnávám si tím svoje myšlenky. I když mi vždycky dá chvíli práci, než se "naladím" na Vaši vlnu…

        Mirka

        1. VíTeK

          Dobrý den,

          Já si myslím, že je lepší napsat to, co mne napadlo, než se snažit to za každou cenu zaobalit, aby se vás to nedotklo. Co když to, co mne napadlo, byl vzkaz pro vás? Myslím si, že když se s kýmkoliv radíme, nebo se radíme sami se sebou, tak se vlastně radíme s jeho (svým) podvědomím. On něco řekne, ale není to z něj, on tu myšlenku odněkud přijal.

          Jsem rád, pokud jste to tak nějak pochopila, že si nedělám z lidí legraci (většinou) ani je nechci okřikovat.

          Pokud se zabýváte oprávněností/neoprávněností pocitů tak jste na dobré cestě …

          Pokud vám děti „pokazí“ dovolenou svými neštovicemi, tak věřte tomu, že to není náhoda, ale že se na to pečlivě připravovaly a čekaly na ten správný okamžik. A pokud byste jim ty neštovice vsugerovala neustálým prohlížením jich a přemýšlením o tom, tak je to taky zážitek na přemýšlení. A kdoví, jestli by nedostaly neštovice, protože letadlo spadne a ony tam nechtějí být. A teď se v tom vyznejte 🙂

    1. VíTeK

      Děkuji za upozornění. Shlédl jsem do konce a časem z toho udělám článek, protože je škoda, aby rakovina byla přijímána tak, jak ji ukazují média a lékaři …

  38. Petr

    Viděl jsem film tajemství a konečně mi to dalo odpovědi na to co se mi už v životě nezčetně krát stalo pořád sem si říkal že to je intuice a teď už to dokážu pojmenovat je to Tajemství i když mi příde paradox že ta nejjednoduší věc je zároveň tou nejsložitější odpovědi mame přímo před nosem jen se stačí se správně dívat.

    Frýdek-Místek

  39. Martina

    Přečetla jsem toho od včerejška z vašich stránek hodně. Ne všechno. Zatím. Ale k tomu dojdu. Proto zatím nemohu komentovat jednotlivé články. Dovolím si jen otázku. Četl jste některou z knih Neala Donalda Walsche? (Hovory či Přátelství s Bohem, nebo Nová proroctví?) Dovolím si (subjektivní) pocit, že by se Vaše vnímání mohla v něčem pokud ne změnit, tak třeba posunout dál.

    Ale to je opravdu jen můj subjektivní názor.

    O učení Avenna jsem se dočetla až z vašich stránek a budu si muset o tom něco přečíst. Protože nevím vůbec nic a dle Vašich informací to bude určitě velmi zajímavé a prospěšné. Děkuji za další motivaci a podněty k hledání.

    Krásný den.

  40. jiřina

    ahojky zdravím vás jak tak listuji došla sem až k vám. Jenom chci říci že knihu Tajemství mám . Našla sem v ní úžasné věci. Jemom by sem chtěla poprosit o radu kde by sem sehnala secret -klíč kdyby někdo věděl prosím o zaslání adresy. Prý je to návaznost na knihu tajemství .Předem děkuji

  41. Ondřej Chutný

    Dobrý den,

    Moc se mi líbilo jak jste zpracoval vaše krabičky a baví mě i vaše stránky. Vymýšlím teď velmi zajímavé mini- reprosoustavy a potřeboval bych někoho jako jste vy na výrobu dřevěných prvků na první prototypy a následně na malosériovou výrobu až se ty moje krasavice začnou prodávat. Je na vás nějaký kontakt prosím ?

    Děkuji, přeji hezké odpoledne.

  42. Eva Šejnová

    No tak to mě podrž… Chtěla jsem si najít na internetu dřevěnou krabičku – šperkovničku, s tajným, skrytým otvítáním. Má jí můj brácha a já po ní stůňu. Je ale stará desítky let, takže šance asi byla nulová. Místo toho jsem našla, Vítku, ty Vaše krabičky a začetla se. To Vaše psaní, když to čtu, je jako klouzat v loďce po vlnách. Je to takové nenásilné to číst a i poučné. Mám z toho dobrý pocit. Jo, je to asi tím, že je to veskrze velmi pozitivní. Opravdu máte psací talent. Náramně mě ty Vaše stránky baví, dlouho jsem se tak upřímně nezasmála. Asi jsem na stejné vlně… Zdravím

    1. VíTeK

      No tak to vás podržím (psychicky)…

      Evo, to mě těší, že se vám to líbí, děkuju za pochvalu …a to jste (podle pravděpodobnosti) ještě nečetla článek Pračkové psycho. To je teprve psycho.

      Moc pozitivní to moje psaní není, vrtám se v problémech, v sobě a v lidech a to bolí, zejména ty lidi. Chtělo by to změnu 🙂

      Mějte se fajn … 🙂

      1. Eva Šejnová

        Psaní je to pozitivní, alespoň co jsem četla, protože se z toho snažíte vybruslit s pozitivním závěrem a je to humorné, s nadhledem. Byla jsem pod stolem smíchy, když jsem četla, jak jste se synem hráli tu kopanou – celé jako u nás doma. A nebo ten chřestovníček…

        Ono to bolí, protože se vrtáte v poškozeném, ve vředech, v ranách. Ale ty by neměli na duších v ideálním stavu, ke kterému směřujeme, být. Jsou tam taky přerostlé nádory ve formě ega, které je třeba uříznout.

        To bolí vždycky. Ale doktor to dělá proto, aby došlo k uzdravení. A přitom se taky snaží bolest zmírnit, nedělá to zaživa.

        Z toho mi vyplývá, že psát tak, abych spící nakopal a oni se probrali, je OK, ale nezkopat do bezvědomí, to se pak jaksi mine účinkem – tedy pokud jde o blízké osoby. To samozřejmě neplatí pro články veřejné.

        Přeji hezký den… Eva

        1. VíTeK

          Jestli vás fotbálek dostal pod stůl, tak při Pračkovém psychu k tomu ještě okoušete parkety …

          Hezky jste to napsala, nakopat (lehce nakopnout) ano, ale zkopat do bezvědomí ne. Problém je v tom, že někteří lidé nechápou, že já nepíšu o nich, abych je ztrapnil, ale abych se v nich a v sobě vyznal. Pak se cítí dotčení a já mám pochybnosti, jestli dělám dobrou věc místo toho, abych s lehkostí psal. Řešení, které vidím, je psát alibisticky anonymně příběh s jinými jmény. Něco jako fiktivní románový deník. Pak nebudu omezený pravdou a budu si moc vymýšlet. Třeba to prospěje věci.

          Hezký den, děkuju za odezvu 🙂

  43. Roman Galuszka

    Dobrý den,

    před časem jsem se dastal ke kopii filmu tajemství v češtině. Přesto, že šlo o kopii tak jsem se na něj podíval a velmi mne zaujal. Koupil jsem několika lidem knižní verzi k loňským vánocům. Rád bych také daroval DVD s tímto filmem. Víte kde je možné pořídit originální DVD?

    Děkuji za informaci.

    Roman Galuszka

    1. VíTeK

      Romane, to je správné, že chcete koupit originál.

      Stačí zadat do vyhledávače (google.cz) nebo ještě lépe do vyhledávače zboží (zbozi.cz) DVD TAJEMSTVÍ The Secret a můžete si vybírat.

      1. Mirka

        Vítku,

        moc děkuji za odpověď. U té nosní mandle se to ale týká dětí ne? Myslíte, že se to dá použít i na dospělé? Zkusím se nad tím zamyslet z tohoto pohledu….Čekala bych spíš něco z tématu dýchací systém. Co myslíte?

        1. VíTeK

          Mirko, mne ta poznámka směřuje v tom smyslu, že chrápání není samo od sebe, ale, že souvisí s nějakou částí těla, například mandlí. Ještě bych na to namontoval souvislost s dechem, zvukem (není to druh hlasu?) … a hlavně bych si položil otázku, proč právě tento konkrétní člověk chrápe (kdy a kde). To by bylo, aby odpověď nepřišla …

        2. Radka

          Dobrý den, R. Dahlke téma chrápání rozvíjí takto: Lidé, kteří se vědomě jen málo zabývají nevědomím, mají sklon k tomu, aby v noci klesli do zvláště hlubokého spánku: příliš silné ochabnutí po příliš silném vypětí, každou noc pracují proti odporům. Nedospěli k harmonickému středu mezi braním a dáváním (mezi vdechem a výdechem), nepravidelná souhra pólů, narušení kontakt s okolím, pocit chtít být v noci sám pro sebe, držet si všechny ostatní lidi (i partnera) dále od těla, neschopnost zjednat si ve dne prostor a respekt nebo udávat tón. Tvrdá, neuhlazená komunikace vychází v noci najevo, chybějící harmonická výměna se světem, nevědomý požadavek dominovat.

          1. Mirka

            Dobrý den Radko,

            děkuji za tip. Připadá mi, že by tohle mohlo odpovídat skutečnosti, něco uvnitř mě mi říká, že to sedí….Moc díky. Myslím, že vaše komentáře jsou opravdu dost dobré, umíte se podívat na příčinu problému z té pravé strany 🙂

  44. Mirka

    Dobrý den Vítku a ostatní, kteří chodí na tyto stránky,

    nemáte prosím někdo zkušenosti se cvičením 5 Tibeťanů? Hledám o tom knihu, zjistila jsem, že jich je několik, dokonce jsou nabízeny cviky na internetu. Myslela jsem, že existuje jen jedna kniha od jednoho autora, ale viditelně se toho chytla spousta dalších "autorů". Nevíte, která kniha je ta původní, tzn. kde se dají najít původní cviky, které se objevily jako první? A máte někdo zkušenosti se cvičením 5 Tibeťanů pro ženy? Hledám původní cviky, bez přidávání dalších nových.

    Předem moc děkuji za odpověď.

    Mirka

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Je toho hodně, schválně jsem se díval :-):

      Pět tibeťanů v praxi

      Cestování s pěti Tibeťany

      Praktické zkušenosti s pěti Tibeťany

      Pět Tibeťanů

      Energetický program Pěti Tibeťanů

      Pět Tibeťanů nv.

      Pět Tibeťanů pro děti

      Pět Tibeťanů a inteligence

      Pět Tibeťanů záruka dlouhého života

      Více síly a úspěchů s Pěti Tibeťany

      Mirko, pokud bych hledal původní, tak bych si koupil tu, která se jmenuje "Pět Tibeťanů" a je v ní pět cviků. Případně bych se díval v knihkupectví na rok vydání originálu nebo prvního vydání. Osobně bych si vybral tu, která by se mi dobře četla a byly tam názorné obrázky.

      Vím, že ženy z Avenny (K+H) kdysi toto cvičení propagovaly.

      Ať se vám daří … cvičit 🙂

  45. Mirka

    Vítku, děkuji za rychlou, skoro encyklopedickou odpověď. Asi to moje hledání bude trvat déle, než jsem si myslela, ale aspoň poznám, jestli u toho vydržím…..

  46. petr

    ahoj Mirko,

    myslím že původní kniha je:

    Peter Kelder: Pět Tibeťanů

    Vydavatel: nakl. PRAGMA

    Rok: 1994

    také myslím,že není od věci přečíst si více knížek a udělat si přehled

    nakonec ale povede samo cvičení

    já cvičil asi rok,žádné zvláštní poznatky nemám,jen že se mi moc líbilo točení,toto cvičím někdy i dodnes.

    ……………………

  47. KROKODYL

    Zdravím Vás.

    Včera v noci jsem v moři internetu narazim na Vaše povídání na https://deosum.com. Dd 01:00 do 05:00 jsem četl a četl, o výrobě krabicek, nakupováni strojů ale hlavně o duchovnu.

    Jste velice zajímavý člověk a děkuji za připomenutí toho na co člověk ve všedním životě zapomíná.

    Dekuji.

    PS: vidíte a už jsem tu zase a čtu a čtu…

  48. Polysacharid

    Zdravím,

    díky sousedce, která nás třikrát vytopila, jsem se pustil do malé rekonstrukce chodby. Při práci mě napadla myšlenka, že bych mohl k bytovým dveřím postavit doma vyrobený alarm.

    V původní myšlence mám zvukový modulátor z jedné hračky (zakoupeno u našich šikmookých prodejců). Je to plyšák, který při stisknutí začne hrát po dobu pár sekund melodii neznámé písně. Hračka byla původně pro psa, ale nesnesitelně huláká, tak jsem modulátor vymontoval. Teď mě napadlo, že kdybych kontakty namontoval na podlahu ke dveřím tak, aby se při otevření dveří kontakty seply, začal by zvukový modulátor vydávat svou melodii. Samozřejmě by zařízení bylo opatřeno vypínačem.

    Je mi jasné, že do opravdového alarmu to má daleko, ale pro případ vykradení bytu v době, kdy spíme, by byl postačující. V našem městě se už takové případy krádeží staly.

    Myslím si, že k tomu určitě máte, co říct, případně nabídnete postřehy nebo si zařízení sám zkusíte postavit a nabídnete nám svůj návod. Myslím si, že spoustu lidí by to potěšilo.

    Mám ještě jeden nápad, trochu O.T., ale přece jen.. chci si postavit sustain pedál ke klávesám. Je to klasický pedál, prodlužující tóny kláves, který patří k základnímu vybavení kláves, keyboardu, kontroleru apod. Rád postup nafotím a popíšu. Myslím si, že je fér Vám pro změnu jednou něco nabídnout, ne jen brát :-).

    Přeji příjemný den

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Lidí se bojí, aby nebyli vykradeni, a přitom si neuvědomují, že zloději chodí vykrádat zase jenom zloděje. Kdo spí na polštáři z poctivosti, ten zloděje vnímá jako zbloudilce, který si přišel do jejich příbytku naškrábat trochu štěstíčka … štěstíčko mu nedá, ale vlídně ho nasměruje, takže mu ho vlastně dá … zlodějů se nebojme, bastlení zdar … 🙂

      Mechanický kontakt je klasika. Zloděj nakoukne, ono to na něj zahouká, on zaklapne dveře a jde dál … proč bych vám měl vnucovat laserovou závoru, udělejte to, jak vás to bude těšit. O to přeci jde. O radost z bastelní … 🙂

      Stejně tak sustain pedál ze zvonkového tlačítka … 🙂

  49. Polysacharid

    Neřekl jsem, že ho budu dělat ze zvonkového tlačítka 😀 I když to tak dělají asi všichni, očividně asi i vy.

    Jen pro zajímavost, nejste jeden z těch ochotných rádců na kytary.cz? Tam se to těmi zvonkovými tlačítky jen hemží 🙂

    1. VíTeK

      Nejsem jeden z těch ochotných rádců na kytary.cz. Zvonkové tlačítko člověka napadne jako první řešení 🙂 Proto ho lidé doporučují …

    1. VíTeK

      Dobrý den, jaképak znamení, máme přeci svobodnou vůli a můžeme ze sebe udělat, co chceme. Jsem ten chlápek s kýblem, co lije lidem na hlavu vodu …

  50. Antonín

    Dobrý den

    Chtěl bych se vás zeptat na váš tel kontakt.

    Potřeboval bych krabičky na brumle.

    cca 1 000 ks děkuji A.Brožek

    1. VíTeK

      Dobrý den Antoníne, výrobu krabiček jsem pozastavil a tak vám nenabídnu, že je vyrobím …

      I tak mám radost z vašeho zájmu. Děkuji. Ať se vám podaří krabičky sehnat …

  51. Romana

    Dobrý den,

    zaujaly mě Vaše články související se zdravím. Často v nich odkazujete na centrum Avenna. Ale tyto stránky jsou už dlouho neobnovované a když jsem se snažila najít nějaké informace o paní Katce K., vypadá to, jako by se úplně stáhla. Nemáte o tom nějaké informace?

    1. kVítek

      Dobrý den Romano, mám z Avenny podobný pocit, stáhli se, občas vydají nějaké CDčko, reagují divně … Beru to částečně tak, že nadešel čas hledat jinde (v sobě). Na druhé straně díky za myšlenky, které přinesli, vracím se k nim pořád.

      Hezké dny … 🙂

      1. Romana

        Ale proč se stáhli, když o ně byl takový zájem? Chtěla jsem řešit problém se zdravím, který bohužel nejsem sama schopná vyřešit..a zrovna článek, který to tak trochu rozebíral, je uzamčený. Ale nechci tam posílat peníze, když už vlastně neexistují…

  52. Peter

    Ahoj napadlo ma možno že si to už spravil ale aj tak 😀

    Mohol by si si kúpiť tablet kedže som pozeral a zlepšuješ sa v kresbe čo je fájn tak to njeako spájať ako photoshop + c4d + ta tvoja kresba napríklad nakresliť nejakú postavu a potom v pohotshope ju domaľovať a podobne. Inak máš fajn stránku a teším sa na nasledujúce články.

    1. kVítek

      Ahoj Petře,

      Tablet jsem si v záchvatu pořídil, ale tužka je tužka. Vektorových věcí dělám málo. Ale často si čmárám nápady do notýsku.

      Občas nějaké věci z Cinema vylepšuji anebo skládám dohromady ve Photoshopu.

      Ať se ti daří …

  53. Peter

    Ahoj nenapísal by si sem článok alebo nedal nieaký dobrý odkaz možno poradiť ako vyrobiť uhlie z dreva.Ako viem že stači zapáliť drevo a nechať prehorieť ale či tam netreba nieakú špecialnu úpravu alebo niečo podobné. Chcem si totiž to spraviť takú menšiu pochodeň XD a počul som že to uhlie ma aj lepšiu výhrevnosť ako to uhlie ktoré sa normálne predáva neviem ako to je stým a celkom ma to zaujíma a večšinou čo som hladal po nete som našiel len same divné veci no nič tam také nebolo viem že po anglicky sa to píše CharCoal.

  54. Nella

    Děkuju za pěkné čtení. V internetových vodách moc neplavu, ale dnes jsem hledala dřevěné krabičky a strýček Google mi vás našel v plné parádě.

    Psát o krabičkách je asi trochu pozdě, ale stejně mi to nedá.

    Jako šperkař se s nedostatkem tohoto artiklu potýkám už řadu let.

    Obal prodává! Na této větě opravdu něco je. Jistě, blbost se může zabalit třeba do zlata a bude jí to houby platné. O tom ale nemluvím.

    Autorský šperk nemá v 99% případů nic společného s prodejci na Fleru, s korálkáři všeho druhu a dalšími, kteří berou výrobu šperku většinou jako přilepšení ke svému platu, důchodu,či jako relaxaci a psychoterapii v jednom. Takovým bude stačit klidně sáček za 2,50-Kč a plastová krabička je v jejich TopTen výběru.

    Autorský šperk, to je promyšlená koncepce designu. Většinou se jedná o ucelené kolekce a ty musí mít i jednotný obal.

    Jsem tedy u jádra pudla.

    Fajn, vyrobíš dřevěnou krabičku na prstýnek. Kde je ale krabička na brož, náramek a náhrdelník?

    Kolik by vlastně tyto stály?

    Když krabička na prstýnek bude za 300,-Kč, tak na náhrdelník vychází přes 1000,-Kč.

    Nereálné.

    Když už člověk dá hříšný peníz za obal, měl by být tento variabilní natolik, že bude plnit více funkcí najednou. Máme obal, máme i celkem slušný ,,přepravní box,, a mohli bychom mít i krabičku, ve které je možno šperky vystavovat. Nemyslím to tak, že se krabička otevře a položí do vitríny i se šperkem. Ona se dá otočit, povytáhnout…. a hle, máme tu najednou tři v jednom.

    Drahé věci musí být 100%.

    Tvé krabičky byly jako jídlo, které si má strávník sám osolit a opepřit a tyto ingrediance si přinést z vlastní kuchyně. Jo, vypolstrovaný vnitřek krabičky stojí pár šušňáků a bez něj to opravdu nejde.

    Jakou barvu chcete mít na polstrování? Bílou? O.K. Bude tam.

    Je libo vypálit logo? O.K, není problém.

    Krabičky jsou už dávno v propadlišti dějin, takže se omlouvám za svůj neaktuální příspěvek.

    Docela se mi líbily kulaté dýhované krabičky na sýry. Někdo je prodává, ale rozměrově neodpovídají mým potřebám. Prý je v jiných rozměrech nevyrobí. No, chápu. 100 kusů není žádná lukrativní zakázka.

    Pěkný den

    Nella

    1. KROKODYL

      Je videt, ze vite o cem luvite. Prave jsem take na podnikatelskem rozcesti, dekuji ta takove trochu procisteni oci. Po 20 letech ma clovek to “hledi” stereotypem trochu zaprasene. Dekuji

    2. kVítek

      Milá Nello, děkuji za příspěvek / provokaci. Na krabičkách nadále dělám, i když je zrovna neprodávám. Vymýšlím nové typy a připravuji si k tomu stroje.

      Krabičky, které jsem udělal, považuji za nedotažené. Hlavně v tom smyslu, že nezohledňují, co v nich bude. (A svou kvalitou patří na Fler.cz)

      Líbilo by se mi sladit materiál kování s obsahem a tak dále … hlavně vymyslet nějaké hezké zavírání. Polstrování jsem dělal, logo (monogram) taky.

      Žel ono je to o času a o penězích. Krabičku zatím dokážu vyrobit za cca 2 až 3 hodiny. Kolik si řeknete za tři hodiny své práce?

      Rád bych si s vámi o krabičkách popovídal :-).

      Pokud jste pro, tak mi prosím na sebe pošlete číslo na deosum(zavináč)centrum.cz

      Hezký den …

  55. Enes Calima 13 let

    Dobrý de 🙂 Vaše stránky jsou bomba…. Mě se zastřelil táta v 11 letech a dal mi tím duchovní pohled na svět. Věřím na reinkarnaci, posmrtný život a tak.. A také věřím na elfy a draky… A já mám pocit že VÍM že existují a chci se s nimi potkat… Je to bláznovství nebo to mohu taky žádat od vesmíru????

    A taky když někdo věří že k němu promluví andělé a oni promluví, je to taky zásluha tajemství??

    Děkuji za odpovědi 🙂

    1. kVítek

      Dobrý den, ahoj,

      Bláznovství mi to nepřipadá. Taky bych je chtěl někdy vidět.

      Bláznovství mi ale připadá hnát se za elfy, draky a anděly a zapomenout na "obyčejný život". Aby se nestalo, že člověk sice vidí kdeco a komunikuje s čímsi, ale není schopný si najít práci a uživit se.

      Takže v klidu žádám (nebo až prosím) o podobné věci, ale vím, že všechno má svůj čas …

  56. Artë Calima

    A musí to být přání z mého celého srdce nebo stačí když na to budu jen myslet??? Pomůže mi když budu o tom co chci psát knihu??

    Já se líbím jednomu klukovi a mám ho ráda jako kamaráda.. nic víc.. A když mě chtěl obejmout, odstrčila jsem ho… měla jsem jakoby strach… :// Je to taky tajemstvím??

    Když bych se chtěla zamilovat, musím si toho kluka vysnít???

    Děkuji, Artë Calima

    1. kVítek

      Ahoj Artë Calimo,

      Díval jsem se na tvé psaní a moc se mi líbí. Jestli je ti třináct, tak se hluboce klaním. Líbí se mi to stylem i obsahem. Takže piš dál a bude to skvělá kniha. Držím palce 🙂

      Když budeš psát o praktických a skutečných věcech, tak věřím, že ti to pomůže jich dosáhnout tím, že se na ně zaměříš a půjdeš za nimi.

      Když budeš psát a zeleném a puntíkatém slonu, tak si myslím, že ho (za Zemi) nepotkáš. Čili Tajemství (zákon přitažlivosti) funguje na uskutečnitelné věci. Tak bych to s ním nepřeháněl a nesnažil se znásilnit skutečnost, aby bylo po mém.

      Na druhé straně by se mi líbilo, kdyby měl každý místo automobilu draka a proháněli bychom se po světě. Třeba nám jako lidstvu k tomu chybí jen dostatek fantazie a tyto tvory umíme zhmotnit svou myslí a dát jim i duši. Vidíš, sám neznám úplně všechno, tak ti můžu těžko radit.

      Každopádně piš, máš na to 🙂 Držím ti palce.

  57. JanaT

    "jak dotyčnému nešťastníkovi vysvětlit, že dno má své kouzlo,"

    Nádherná věta. Tvé stránky jsou půvabné a je vidět, že máš co říct. :-))

    Je z toho cítit hloubka. Já nic takového nabídnout nemůžu. Nic méně ráda si s Tebou o tom popovídám.

    Hledáš ještě něco ?

  58. JanaT

    Dalo by se Ti napsat mailem ? Mailová adresa deosum(zavináč)centrum.cz ani po vložení zavináče nefunguje.

    http://www.poradnazdarma,cz jsou stránky, na které mohou psát návštěvníci i bez registrace, přihlášení anonymně pod jednotným jménem Návštěvník, pokud se objevují citace, tak je vyžadováno uvedení zdroje, aby nebyla narušena autorská práva a nevydával se někdo za autora textu. Tím, že se uvádí zdroj, odkud příspěvek pochází, děláme neplacenou reklamu stránkám, které stojí za pozornost a zvyšujeme jejich kredit u vyhledávačů, čímž se dostávají ve vyhledávačích, jako například jsou google, na přednější místa.

    Jelikož Tvé stránky jsou skutečně pororuhodné a stojí za pozornost, nabízím Ti na http://www.poradnazdarma.cz Tvé vlastní fórum s moderátorskými právy, kam bys mohl dávat s odkazy na Tvé stránky nějaké ochutnávky, které by přivedly na Deosum víc čtenářů.

    Tím, že tam budeš mít moderátorská práva, si můžeš své články upravovat a mazat i případné nevhodné komentáře k nim.

    Měj se krásně.

    1. kVítek

      Dobrý den Jano, děkuji za vysvětlení a snahu spolupracovat. Ty závorky do e-mailu nepatří.

      Ctít autorská práva neznamená jenom uvádět odkaz na něj, ale také ctít jeho přání kopírovat či nekopírovat články jinam. Proč bych měl věnovat několik hodin napsání článku, který si pak někdo zkopíruje jinam. Z hlediska vyhledávačů jsme na tom podobně (a pravděpodobně se dělíme o pagerank).

      Nestavím na zpětných odkazech ale na kvalitě textu. (I když někdy jsou to úlety.) Nesdružuji cizí obsah, ale tvořím vlastní …

      Děkuji za respektování, hezké dny přeju 🙂

  59. JanaT

    Na http://www.poradnazdarma.cz návštěvníci sesbírají ročně tisíce zpravidla těch nejlepších ukázek, které na netu najdou. Hlídám jen, aby obsahovaly zdroj, odkud jsou zkopírované, ale je nad mé síly u každé kontrolovat přání autorů těchto ukázek, že si nepřejí, aby se o nich dozvěděli ostatní návštěvníci Poradny zdarma. Řekla bych, že naopak je každý spíš vděčný za to, že se o jeho webu dozví víc lidí. Ostatně ani při nejlepší vůli se mi nedaří nalézt na hlavní stránce Tvých stránek, kde se nachází odkaz na informaci o podmínkách přebírání Tvých článků.

    Nicméně Tvé přání je splněno, článek s odkazem i reakcemi na něj je smazaný a na http://www.poradnazdarma.cz se už o Tvých stránkách bez Tvého výslovného přání, nikdo nedozví. 🙂

    Krásný den.

    1. kVítek

      Je to dole odkaz Poznámky, mohl bych to přejmenovat na Přebírání článků, ale kdo hledá, ten najde.

      Tady jde o to, že každý tyhle věci vnímá jinak.

      Děkuji za vyhovění … 🙂

      Ať se vám daří …

  60. JanaT

    Aha, hledala jsem to v hlavní nabídce vlevo, na horní liště, ve sloupci vpravo, ale v téhle směsici pod čarou mě něco takového hledat nenapadlo: © DeoSum.Com | Poznámky | Kontakt | Podporuji Poctivé peníze | Mental causes of diseases | PhotosY.Net – download photos & pictures

    Založeno na redakčním systému NEMESIS Publishing Express 6.0

    Bylo by opravdu vhodné umístit toto upozornění pod výstižnějším názvem a na viditelnější místo.

    Hodně zdaru

  61. Mirka Schmidtová

    Dobrý den Vítku a ostatní,

    obracím se na vás s dotazem. Stojím před rozhodnutím, zda nechat přeočkovat svoje děti nebo ne. Už mají za sebou povinná očkování, teď nás čeká přeočkování v 10 let a napadlo mě, že je nedáme očkovat. Jenže stojíme před rozhodnutím, zda podstoupit rizika očkování nebo podstoupit rizika nemocí. Když nebudeme očkovat, vystavíme se sankcím, které se chystají a zpřísňují – zákaz vstupu na tábory a dětské skupiny, nemožnost vstoupit do různých škol apod. Jak se k tomu stavíte vy? A hlavně bych prosila o vyjádření někoho, kdo zná filozofii Avenny. Nevíte, jak se k tomu staví paní Kuňová a Přádová? Je tady někdo, kdo svoje děti nedává očkovat? Bojím se, abychom se nerozhodli špatně…..Moc díky předem za odpovědi. Mirka

    1. Mirka Schmidtová

      Ještě dodám, že mladší dcera měla jako miminko epileptické záchvaty. Až po delší době mě napadlo, že by to mohlo být důsledkem očkování. Naštěstí se epilepsie nikdy nepotvrdila a dnes je zcela v pořádku, ale když si nastudujete nežádoucí účinky po očkování, není to nic hezkého. Nebylo hezké ani to, co jsme zažili s dcerou. Nerada bych, aby se opakovalo něco podobného…..

      1. kVítek

        Dobrý den Mirko, pokud Vás zajímá názor Avenny, tak se raději zeptejte na jejich stránkách.

        Můj postoj k těmto věcem je ten, že horší než samo očkování je strach z něj. Stejně tak z kousnutí klíštěte a podobných pomocníčků. Já očkování aktivně nevyhledávám, a kdybych snad byl nucen nějaké zažít, tak ho budu vnímat jako píchnutí obtížného hmyzu. Můj názor je v tom smyslu, vyberte si alternativu, která vás nebude nervovat a strachovat a přijměte ji s klidem v duši. Každý druhý vám řekne něco jiného, a když se budete řídit jejich názory, můžete se utopit v pochybnostech. Udělala jsem správně nebo ne? Takže bych tu otázku položil sobě.

        Hezké dny 🙂

  62. Martina

    Dobrý den, vím, že máte rád dřevo a práci s ním (aspoň dříve jsem se na Vašich stránkách o tom dočetla – viz dřevěné krabičky) a teď jsem náhodou objevila tento web, možná by Vás mohl také inspirovat.

    Přeji pěkný den, Martina.

    http://www.bewooden.cz/

    1. kVítek

      Dobrý den Martino, děkuji za inspiraci 🙂

      Hezké věci. I když třeba peněženka mi přijde praktická v kapse ohýbací (stejně jako mobil 🙂 )

      Mějte se fajnově 🙂

      kVítek

      1. Martina

        Opět mě osud zavál na Vaše stránky,(vím, že žádný není, že nic není náhoda 🙂 to se jen tak říká 🙂 opět jsem se zájmem pročetla několik Vašich článků (ušel jste velký kus cesty dopředu, víte to? Hodně se u Vás i změnilo…aspoň to tak vnímám…)no a mezitím ke mně přilétla tato informace….toto zjištění by Vás mohlo také zajímat…"Systém karmy byl po 5 000 letech rozpuštěn"

        http://www.benodis.cz/news/system-karmy-byl-po-5-tisicich-letech-rozpusten/

        1. kVítek

          Výborný den Martino (dobrý nestačí),

          Děkuji za uznání 🙂 🙂

          Poslední dobou tu toho moc nepíšu, i to je změna 🙂 Vážím a šetřím slova.

          Já jsem na karmu nikdy moc nebyl. Je dobře, že jí rozpustili 🙂

          Ať se nám daří…

Napsat komentář: Majka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *