Zjevení Svaté Panny, Ježíše Krista, andělů a jiné „holografické“ kousky mistra Stvořitele

jesus-maria-buddha

Nejprve doporučuji podívat se, jak vypadá hologram. Dalo by se říci, že to funguje jako trojrozměrný obraz promítnutý (zjevený) do prostoru http://www.youtube.com/watch?v=49AcmRz2XAI
Ten černoch není skutečný, podívejte se, jak se zhmotní http://www.youtube.com/watch?v=deoOTqT-SMI ani tato postava není skutečná http://www.youtube.com/watch?v=jIcsYBZSQ48.

Když jsem psal článek Třetí zuby, zázračná uzdravení a jiná „kouzla“, napadlo mne a napsal jsem, že Svatá Panna nebyla ani svatá ani panna, ale pak jsem si řekl, že nebudu provokovat a tuto větu jsem smazal. Když vysvětlím, jak to myslím, tak už to není provokace ale námět k zamyšlení.

Jednoduše si myslím, že Marie, Ježíšova matka byla normální žena a máma, která své děti miluje, a občas jí lezou na nervy a nejraději by je něčím přetáhla a někdy je i přetáhne. Také si myslím, že Ježíš se narodil díky normálnímu pohlavnímu styku. Že spolu jako táta s mámou souložili.

Jelikož u jakéhokoliv početí je spojení vajíčka a spermie pouze hmotnou stránkou věci a to hlavní se odehrává jinde, ve „vyšších vibracích“, v Duchu, lze říci, že každé početí se týká Ducha svatého, nejenom Ježíšovo početí. Každému početí předchází výběr rodičů ze strany budoucího zrozence a trojstranný souhlas duší obou rodičů a zrozence, že jdou do toho. Když strčíte dvě buňky do zkumavky a nebudou u toho Duše, Duch, tak se nic nestane a nic z toho nebude.

Myslím si, že Stvořitel nemá důvod k tomu, aby se předváděl a dělal takové věci, jakože nechá někoho oplodnit Duchem svatým a zrovna když z toho má vzejít Ježíš, který se následně stane známým. To by bylo jako ušít mu z ostudy kabát. Každý se nad tím pozastaví a bude se mu posmívat anebo si z toho sedne na zadek. Na mě nějaké početí Duchem svatým dělá dojem nedůvěryhodnosti spíš než důvěryhodnosti.

Bude vás inspirovat Ježíš člověk, který poslechl „hlas Boha“ a stal dokonalým a řekne vám, jak na to svými silami a s pomocí Dokonalosti, anebo raději uvěříte tomu, že Ježíš za podivných okolností zplozený umřel za vaše hříchy a každý člověk pokřtěný v jeho jménu bude spasený. To druhé mi rozum tak nějak nebere.

Takže normální žena Marie, které se narodilo normální dítě Ježíš.

To, že Ježíš měl napojení na Boha, je jiná věc, nebyl první ani poslední. Nebo možná byl první, kdo měl tak silné dráty k Bohu, ale poslední nebyl. A když měl napojení a viděl některé věci, které jiní lidé nevidí, a byl o hodně uvědomělejší a spravedlivější než ostatní lidé, tak mohl být někomu trnem v oku, v tom nevidím žádnou záhadu. Ono je těžké mluvit pravdu a nepřijít do konfliktu s těmi, kdo pravdu nechtějí slyšet.

Co mi přijde zajímavé a o čem chci psát, jsou různá zjevení Panny Marie, Ježíše, andělů, Buddhy, Dalajlámy … která nejsou pouze historickými a literárními událostmi. Když se zeptáte svých známých, komu se zjevil Ježíš nebo Marie nebo andělé, určitě se někdo něčím pochlubí. Zjevil se mu Ježíš, byl si jistý, že je to on a změnilo to jeho život. Přestal chlastat, krást, souložit ve velkém. Klasika. Zajímavé mi přijde to, proč se někomu zjevuje Ježíš, někomu Panenka Marie, někomu Dalajláma, někomu andělé, a někomu Světlo. Co toto zjevení znamená?

Myslím si, že zjevení jsou určená k tomu, aby člověk uvěřil nebo aby posílil svou víru. Je rozdíl mezi tím, jestli člověk věří v Ježíše, protože mu o něm někdo říkal nebo o něm četl, anebo ho vidí před sebou. Zjevení vidím jako normální způsob, jímž Stvořitel, Dokonalost, Bůh, Světlo vstupuje do života člověka, aby člověk měl nějaký základ pro svou víru a nevěřil jenom tomu, co mu kdo nakuká. Aby viděl to, v co věří, protože tak to má být. Zároveň si myslím, že zjevení by v životě člověka měla být čím dál tím častější a přirozenější, až by měla přejít v normální komunikaci na požádání se zmíněnými osobami. Člověk jednoduše „pokecá“ s Ježíšem, proberou práci a sex, Ježíš něco poradí a člověk pak žije lepším životem.

To, že se někomu zjevuje Ježíš, někomu Buddha a někomu Světlo je jenom taková finta od Stvořitele. Ve skutečnosti se zjevuje vždy Stvořitel, který na sebe bere různé podoby podle toho, čemu kdo věří. (Ale je možné, že se ty bytosti zjevují ze své vůle. Podle mne na tom ani tak nezáleží, protože mají jednoho šéfa.)

Vraťme se k holografické projekci na začátku článku. Když člověk dokáže vytvořit trojrozměrnou iluzi nějaké osoby, tak co asi dokáže ten, kdo dokáže stvořit člověka? Sami si vybíráme, s jakým obrazem Stvořitele budeme komunikovat. Ve své mysli máme dálkový ovladač a podle toho, jaké tlačítko zmáčkneme, zjeví se náš oblíbený komunikační kanál. Ježíš, Panenka Marie, Buddha, Světlo, Dalajláma, andělé. Když někdo věří v Buddhu, proč by mu Stvořitel zhmotňoval Panenku Marii, ještě by se polekal. Stvořitel nikoho lekat nechce.

A co církev a náboženství?

Myslím si, že člověk by měl hledat Stvořitele osobně a nezávisle na církvích a náboženstvích. Měl by hledat pravdu rozumem a citem, a pokud zjistí, že rozum a cit mu říkají něco jiného než pan farář, měl by poslechnout rozum a cit. Ke Stvořiteli si každý může a má najít svůj osobní a přímý vztah bez jakýchkoliv prostředníků.

Některá náboženství je pokus najít pravdu pod vedením lidí, kteří mají zištné zájmy. Proto se té pravdy najde jenom tolik, aby to ty zájmy neohrozilo.

Dobrý pastýř usiluje o to, aby se z nesamostatných ovcí stali samostatní vlci. Nebo samostatné ovečky, jestli nechcete být samostatní vlci.

Zjevení se nelekejme a na množství nehleďme smajlík smajlík smajlík .

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

23 komentářů u „Zjevení Svaté Panny, Ježíše Krista, andělů a jiné „holografické“ kousky mistra Stvořitele

  1. Vlaďka

    Milý Vítku.

    Moc hezky jsi to popsal,vnímám to podobně jako ty,to,čemu věřím, vezme na sebe při zjevení stejnou podobu,abych se nepolekala,ale všechna zjevení pocházejí ze stejného zdroje.

    Myslím si ,že onen stvořitel chce lidem občas připomenout,jaká je jejich pravá podstata,aby nezapomněli.A nebo aby našli víru,kterou už dávno ztratili.Článek se mi moc líbí a děkuji Ti za něj.

    Hezký večer . Vlaďka

    1. VíTeK

      Vlaďko, děkuju za souhlasný názor. Hned je člověku lépe, když v tom není sám. Když ještě trochu popustím fantazii na výlet, tak můžu napsat, že my jsme taky takovým „zjevením“, kmitáme na nižších kmitočtech a sami si připadáme hmotní, ale kdyby nám Stvořitel přestal posílat energii, tak zmizíme, jako když zhasneš baterku a světlo zmizí.

      Měj se krásně a užívej si své „zjevení“ (život zdejší) … 🙂

      1. Vlaďka

        Užívám užívám.

        Jedna zajímavá myšlenka,….není z mé hlavy…..jsme kmitočet,pokud bychom si dokázali upravit svůj kmitočet na stejný kmitočet např.zdi,tak bychom dokázali tou zdí projít.Jak jednoduché a logické,jen se naučit měnit ten kmitočet,ale to už je jenom detail. 🙂

  2. Vlaďka

    Haló haló,je tady někdo?

    Podělte se ,má někdo z Vás nějakou zkušenost se světlem nebo s nějakou vizí?

    Zdraví Vlaďka

    1. Martin

      Dobrý večer nebo haló,haló.Nevím jestli to spadá do kategorie světlo a vize,ale jednou se mě něco dotklo.(Já vím,občas se každého z nás něco dotkne,třeba nějaká poznámka,ale takhle to nemyslím.Smajlíky neumím…tak hahaha).Byl jsem sám na internátu,uklízel jsem tam chodbu.Najednou mě chytlo nějaký velký smutno,tak jsem si na té chodbě sedl ke zdi a koukal do prázdna a najednou se mě dotklo něco na páteři,bylo to jako polibek od malého dítěte,ale ještě intenzivnější a jasnější,projel mnou takový blesk,hned mi začli téct slzy štěstí a všechno bylo hned jasnější.Podezřívám anděli.

      Asi rok na to,stejný internát,opět jsem byl na něm úplně sám,čekal jsem slíbenou návštěvu a jel´kož nepřišla,bylo mi rozmrzele.V noci jsem se probudil a někdo seděl vedle mě posteli,když jsem se pohnul,ta bytost se zvedla a pomalu odcházela.Neviděl jsem jí,ale její existenci jsem cítil (nééé nosem),bylo krasné být v její přítomnosti.Nemluvila slovy,ale telepaticky mi říkala: "Neboj,všechno dobře dopadne.Poslouchej své srdce.Věř mu.Moudrost všech knih můžeš nalézt i v něm.Nezapomínej na sebe,měj se rád,nezapomínej na radost a zábavu.Pravda není primitivní,ani komplikována,je jednoduchá.VŠECHNO DOBŘE DOPADNE." Nic nového v duchovních kruzích,podobné zážitky lze nalézt třeba v knize Život po životě,ale ten klid a láska,který jsem v její přítomnosti cítil,je nevyčtitelný. Opět podezřívám anděli,ikdyž jsou nadpohlavní,přišlo mi ,jakože je to žena.

      Zážitek třetí.Jdeme s kamarády nepřehledným himalájským sedlem,všude mlha,zataženo,sněžo-prší.Máme nepřehlednou mapu.Rozhodujeme se,že půjdeme určitým směrem.Uděláme pár kroků a najednou se poprvé a naposled ten den mraky trochu roztáhnou,zasvítí slunce,pod sebou jasně vidíme pěšinu.První co jsem bez přemýšlení cítil bylo – Ježíš.Neviděl jsem ho,ale byl tam.Po pár dnech jsme zjistili,že jsme původně směřovali na nějakou horu.Když jsme vyšli k večeru ze sedla,nemohl jsem si promrznutím ani zavázat tkaničky.

      Zážitek čtvrtý

      Kdysi jsem pracoval v jednom kempu,nastoupila tam na brigádu dívčina,která šířila světlo.Neumím to říct jinak.Ještě než jsem poprvé vešel do místnosti,kde byla,cítil jsem to světlo,energii.Nebyla ničím výjímečná,snad jen tím,že nebyla vyjímečná.Nebyl jsem zamilovaný,abych si věci přikrašloval.Vzpomínám třeba pro příklad,jak svázala zlomenou kytku v květináči.Hned jsem poznal odkud vítr vane.Z toho obvazu a té kytky vyzařovalo štěstí,zářily.Podobně "zářících" lidí jsem potkal v životě jen pár.Ale díky nim jasně vidím přechod od člověka k andělu.

      Tak toť moje troška do Deosumova mlýna.

      1. VíTeK

        Martine, to nebyla troška, vy jste přitáhl pořádný pytel zrní. Za sebe děkuji a jsem vám vděčný, že jste se podělil. Původně jsem nechtěl o svém zážitku psát, ale vy jste mi ukázal, že to jde.

        I když to není nic nového pod sluncem a ty zážitky jsou si podobné, myslím si, že je užitečné se o těch věcech bavit, protože někdo třeba neví, co si s tím počít.

        Smajlík se udělá tak, že se udělá smajlík : – ) a on se automaticky předělá na obrázek :-).

        1. Martin

          Taky jsem sem původně nechtěl nic psát,ale když tu paní Vlaďka tak volala do prázdna,rozmyslel jsem si to.Jsou to opravdu osobní poklady,které by člověk neměl jen tak rozhazovat,na Novinky bych to asi nepsal.:-)(to by bylo asi házení perel čuňatům). Navíc jsou tyto zážitky těžko popsatelné-intenzita,emoce.Jakoby měl člověk popisovat vůni mateřídoušky nebo smoly mimozemšťanovi.Na druhou stranu čemu se vjenuje pozornost,to roste.Navíc třeba si to tu přečto někdo "nedotčený" a přivolá si to do svého života.

          1. VíTeK

            Martine, čemu jste v té době věřil? Směřuji k tomu, jestli ta bytost, která se vám zjevila, s tím nějak souvisí. Anděla bych zjevil člověku, který není ani buddhista, ani nevěří v Ježíše a jeho matku ani v fousatého Boha na obláčku, ale normálnímu člověku. Anděl mi přijde tak nějak všeobecně přijatelná bytost …

            Zjevení zdar 🙂

            1. Martin

              Asi Vám nepomůžu rozluštit klíč,podle kterého se tyto bytosti zjevují.Právě,že já věřil už tehdy ve všechno,v jednotu.Tvrdil jsem,že Budha,Mohamed,Ježíš říkali v podstatě to samé,jen jinými slovy,jen jejich stoupenci dávali přednost slovům před jejich obsahem,případně to časem přizpůsobily.

              Zajímavé je,co jsem v té době prožíval:poprvé jsem rozdával vědomě hodně lásky,radosti a zdálo se mi,že se nevrací-ten dotyk byl jasný,radostný,jiskrný°jakoby se to vrátilo všechno najednou.

              Podruhé jsem začínal ztrácet klid,začal jsem mít strach,že je všechno špatně,ztrácel jsem víru-ta anděl byla klidná,tichá,trpělivá,milující,jakoby uklidňovala,hladila.Jakoby to byla duše.Málem byla slyšet.

              Elisabeth Kübler-Rossová (zabývala se životem po smrti)v knize "Život a umírání" píše:"…U zcela malých dětí,2-3letých,jejichž příbuzní všichni žijí,je to jejich anděl strážný,kdo je přijme….Ještě jsem se nesetkala,aby protestanské dítě vidělo v okamžiku smrti Marii.Naopak katolické děti ji vnímaly velmi často….Každé dítě bude očekáváno tou bytostí,která má pro něj největší význam." Tady na Zemi je to asi podobně.Napadá mě,že andělé jsou opravdu buď pro ty,co nevěří nebo nevědí o nikom jiném,a nebo pro nás multivěřící.

          2. Vlaďka

            Hezký večer pane Martine.

            Děkuji,že jste se podělil o své zážitky,moc hezké.Takový zážitek já považuji též za velmi osobní a nedá se vyprávět každému.Volala jsem do prázdna,protože jsem si říkala,že možná někdo z lidiček na těchto stránkách bude mít nějaký zážitek ( beru to tak,že jsme zde všichni hledající) a bylo by škoda se nepodělit .

            Mějte se hezky. Vlaďka K.

    2. VíTeK

      Milá zvědavá Vlaďko, za sebe Ti povím, že svá zjevení považuji za dárek a tajemství a tak bedlivě střežím, komu o nich povím. Konečně jsem v sobě objevil i něco jako cudnost. Nebo je to jenom tajnůstkářství. Spíš to vidím tak, že kdyby někdo přišel a svěřil se mi, tak mu povím: Neboj, to je v pohodě, nejsi magor. Ale ani nejsi vyvolený, aby sis nemyslel. Protože vyvolení jsme všichni 🙂

      Pro mě je ten zážitek v jistém smyslu frustrující nebo jak to říct. Představ si, že ti někdo ukáže největší diamant na světě a pak ho schová a … hledej, šmudlo. A ty od té doby víš, že existuje, chceš ho a nevíš kam ho jít hledat. Já z toho zážitku mám pořád napnelismus, asi jsem si to špatně vysvětlil. Místo abych z toho vytěžil víru a radostné očekávání, tak jsem z toho vytěžil pocit nedokonalosti a hledání. Jako když máš cíl, ale nemáš mapu. Proto se to tu jmenuje Zápisky z cesty ke Světlu. Vím, kam jdu a hledám cestu, kudy tam jít. Zkouším všechno možný. Ale jo, je to dobrý, sice nemám mapu, ale už jsem byl skoro všude a vím, kde nic nenajdu.

      Zážitek. Bylo to období, kdy jsem hodil všechno za hlavu a pouze četl, meditovat, experimentoval se stravou, trápil se hladovkami a cvičeními. V té době jsem Stvořitele vnímal jako energii, Světlo, nikoliv jako nějakou osobu. Jednou takhle ležím na zádech a relaxuju, uvolňuju svaly na nohách, na rukách, vnímám tíži, teplo, dýchání, tlukot srdce a … když tu náhle Prásk! Připadám si jako uvnitř elektrického oblouku. Jasně modré Světlo přicházející ze všech stran. Dlouhou dobu jsem nevěděl, co si s tím zážitkem mám počít. Teprve časem mi došlo, že to bylo nahlédnutí toho, co hledám. Možná to bylo i očkování, protože od té doby jsem byl určitým způsobem imunní vůči víře (náboženství) a věřil jsem jen tomu, co jsem viděl.

      Ptal jsem se jedné naší společné známé, co to mělo znamenat. A ona řekla, že to byla odpověď na moje hledání. „Jsi na dobré cestě, hledej dál …“ … tak hledám dál 🙂

      Čili závěr nemůže být jiný než přání všem hledajícím, aby hledali a nalézali a skrze zjevení jim byly posílány informace … 🙂 🙂 🙂

      1. Vlaďka

        Ahoooooooj Vítku.

        Krásně jsi to popsal s tím diamantem,suprrrr.Líbí líbí líbí.

        Já se ráda podělím také o svůj zážitek,tobě jsem ho už vyprávěla,tak teď i těm ostatním.

        Před třemi lety ,když umírala manželova maminka na rakovinu,jsem šla večer spát,moc jsem na ní myslela,modlila se v duchu,aby si jí andělé ( či nějaká jiná síla) odvedla velmi rychle v tichosti a bez bolesti tam,kam lidé odcházejí,pokud nastal ten její čas.Myslela jsem na to z hlouby srdce a duše,upřímně jsem jí to přála,bylo to tak intenzivní,že to nelze popsat.Usnula jsem,ale spala jsem možná pár minut,najednou jsem procitla,oči zavřené,dívala jsem se do sebe,viděla jsem růžovo -oranžové světlo,cítila jsem nádherný pocit klidu,usmíření a tepla…nelze to popsat slovy.Bylo mi nádherně ,ptala jsem se sama sebe…co to je? Je to tak nádherné.Něco mi říkalo,že jsem to světlo já,vidím sebe.V té době jsem neznala ještě mnoho informací z Avenny,tápala jsem ,mnohé byl spíš zmatek a nejasno.

        Dnes to vnímám tak…..měla jsem od vesmíru,universa,stvořitele možnost nahlédnout do své vlastní podstaty,do svého vlastního já,které je součástí celého vesmíru a možná mi vesmír chtěl říct,že se nemusím bát,že toto světlo opravdu existuje a že manželově mamince bude už brzy takto krásně jako bylo na okamžik mě.I dnes si dokážu ten pocit vybavit….nááááádhera.Manželova maminka zemřela hned druhý den ve 13.15h v tichosti odešla.

        Ještě se podělím s jednou zajímavostí.Šla jsem nakoupit do Liedlu.Na kraji marketu mi vlezlo do NOSU jméno jednoho známého..fakt ta informace přišla nosem…cítila jsem jméno,zachytila jsem informaci..za mnou šli dva lidé,otočím se ,zda je to ten známý,nebyl.Dojdu k zelenině,cítím,že na mě někdo kouká,otočím se a byl to on.Nemohla jsem ani mluvit,jaký jsem měla v tu chvíli v hlavě zmatek,byla jsem udivená,překvapená.

        Tak to jsou mé zážitky s dotekem tajemna,které je nám vlastně přirozené.

        Mějte se krásně ,Vítku byl to skvělý nápad napsat článek na toto téma.

        Vlaďka

        1. VíTeK

          Vlaďko, paráda, to se tak hezky čte. Tomu říkám lahůdkové zjevení, nebo spíš vyjevení podstaty. Jen víc takových kousků 🙂 🙂 🙂

          Ještě mám nějaké zážitky, kdy jsem měl myšlení ovlivněné nějakými látkami, to byly spíš halucinace, i když to byla síla, přesto to nebylo to pravé.

          A jednu dobu jsem měl pocit, jakoby mne provázel takový slaboučký vánek, jako bych nebyl sám.

          Přeju Ti i Sobě i Ostatním, kdo o to stojí, víc tajemných dotyků z místa odkud pocházíme a kam jdeme … 🙂

  3. Martin

    V tomhle se,pane Vítku, rozcházíme.Já zas uvnitř cítím,že Marie byla opravdu panna.A přijde mi úplně přirozené,že ji oplodnil Duch svatý.Zapadá mi do sebe,aby byl Ježíš potomkem Ducha a člověka.Napůl Bůh a napůl lidská bytost,někdo kdo vznikl z Ducha svatého,ale přece má lidské slabosti a kdo řekne:"Bože,proč jsi mne opustil?" Když se tohle stane někomu,kdo vznikl i z Ducha,proč bych se měl stydět i já přiznat si,že někdy nevím kudy dál.Proč bych se měl sebetrýznit za to,že jsem dal najevo "spravedlivý" vztek,kdyř Ježíš ve vzteku rozmlátil celé tržiště?Když někdo takový řekne,co umím já,dokážete taky,věřím mu tím spíš,když "není úpně odsud".A navíc,když prý prý zdůrazňoval,že je synem člověka.

    Stejně jako Vy si myslím,že Marie byla úplně normální holka.Jak jsem psal včera,tak obyčejná až byla neobyčejná.Což ji předurčuje k jejímu poslání-spojení nebe a nejpřirozenějšího člověka (ne královna,ne intelektuálka,ne puťka,ne slípka).Moc se mi líbí,jak je ukázaná ve filmu "Příběh zrození" (The Nativity story-trailer http://www.youtube.com/watch?v=G78OdmY32IM).

    Vždycky jsem si jí představoval nějak takhle a když jsem ten film viděl,utvrdil jsem se v tom. Je ukázaná jako normální holka,co dělá blbosti se svými kamarády.Je erotická a živá a ne polomrtvá,jak jí zobrazuje křesťanství.Neposlušná,trošku drzá.Trochu zdrchaná z toho,že si musí vzít Josefa.Ani když se jí stane zázrak s početím,nepřestane patřit do světa,je si s sebou nejistá.Touha z ní nevyprchá,nepotlačí ji,ale pochopí,že má Josef dobré srdce a že je opravdu pro ni ten nejlepší.

    Otázka je jestli spolu Josef s Marií souložily potom-já bych odhadoval,že ano.Proč by to nedělali,dva lidi co se mají rádi.Bez televize,internetu,dítě se toulá po chrámech nebo po poušti…

    Má stvořitel důvod předvádět se?Ne nemá,ale proč by nepředvedl,že "zázraky" jsou vlastně úplně normální součást života.

    1. VíTeK

      Martine, věřím, že jednoho dne nám bude zjeveno, zda byla či nebyla Marie panna. Pro mne to není podstatná věc. Bylo by ale trapné, kdyby někdo založil svou víru na takovýchto nadpřirozených věcech a pak by zjistil, že to bylo jinak. I když Stvořitel to nakonec dokáže slátat tak, aby to dobře dopadlo.

      Nechávám tuto otázku otevřenou a nebudu zdrcený z toho, když to bude jinak, než si myslím.

      Ta filmová Marie je moc hezké stvoření … 🙂

      1. Tomáš

        Myslím, že zjeveno nám to nebude nikdy.

        Nebo už bylo, či bude, ale projde či prošlo to bez povšimnutí (většiny).

        Někdy přemýšlím, jestli to neposkvrněné početí není spíše metafora, stejně jako spousta dalších událostí popsaných v bibli.

        1. VíTeK

          Tome, já si myslím, že jednoho dne, i když tam dny asi nebudou existovat, si tyto historické události budeme pouštět rychloposuvem na (myšlenkovém) videu a vracet a zastavovat a budeme se kochat všemi souvislostmi, dokud je úplně nepochopíme.

          A dokud tohle neumíme, tak bych nechtěl uvěřit bludu. Může to být metafora a může to být tak, že Marie svého syna chápala jako nechtěného a celý život ho měla za divného, nebo tisíc dalších možností, co my víme ? … Zatím nevíme 🙂

  4. Hanéz

    Lidi, Boha nikdy rozumem nepochopíte, víru v Nejvyššího rozumem nepřijmete. Jen se dohadujete o tom, co může být pravda, a snažíte se v tom utvrdit ze svědectví ostatních lidí. Kéž vám Ježíš žehná! Mějte se dobře.

    1. VíTeK

      Hanézi, myslím si, že právě zjevení je jedna z těch chvil, kdy se Bůh ukazuje a překonává propast mezi rozumem, vírou a Sebou. A psát o zjevení má smysl, aby lidé věděli, že něco takového je možné a aby si uměli zařadit své zážitky a nepovažovali se například za blázna.

      I když uznávám, že mnoho slov o Bohu jsou spekulace anebo dobře míněné rady někoho, kdo „uvěřil“.

      Mějte se dobře 🙂

  5. Kristýna

    Předem chci poděkovat za krásný článek, hodně lidí žije neúplným životem a jsou schovaní pod rouškou zajetého života a zuby nehty se nechtějí pustit. Můj zážitek je spíše v polospánku či meditaci. Zjevila se mi panenka Marie když má matka byla na operaci, kterou nemusela přežít. Cítila jsem v sobě to riziko a nedalo se to nijak zvrátit. Mé pocity mě doslova obmotávaly do dalších smyček. Bylo mi tehdy asi třináct let, věděla jsem, cítila jsem, že existuje něco většího a vnímala jsem určité spojení. Tehdy jsem zavřela oči a ona tak krásná a bohatě zdobená na mě hleděla a jakoby říkala – bude v pořádku. Tehdy jsem se vylekala. Ihned jsem otevřela oči a zjišťovala jestli jsem nespala, ale ne. Všechno bylo reálné. Teď nedávno za mnou přišel duch asi mé tety. Byl tak blízko, že jsem dostala šok. Řešila jsem to sice úsměvem, ale srdce mi bušilo o závod. Je to velký nezvyk!!! Něco, co jsem v životě před tím neviděla. Den po té jsem zjistila, že to nebylo kvůli mě, ale já byla prostředník. Měla jsem doručit jednu kouzelnou větu matce mé tety. Jsem za to vděčná. Jednou se mi stalo, že mi v polospánku začalo tělo stoupat nahoru a vyplulo z tmavěmodré, husté hmoty, která představovala svět lidí. Tam nahoře jsem viděla tři svaté se zlatými korunkami na hlavě, řekli mi tak pojď, mi ti to tu ukážem. Cítila jsem jak jemné a lehké energie tam jsou… bylo tam tak krásně až neuvěřitelně. Cítím teď výrazněji přítomnost andělů ale i padlých andělů. Jde opravdu o víru. Především vnitřní pocit, který je ten prvotní je výsostně důležitý. Je to kompas, který můžete pomocí ovládání vlastní mysli rozvíjet. Pak přijde úžasný pocit svobody, který nezničí ani to, že by jste měli ruce v okovech. Přeju Vám všem moc krásných zážitků a hlavně odhodlání. 🙂 pa pa pa

    1. VíTeK

      Přeji dobrý den a děkuji za hezký příspěvek. Je dobré o těch věcech psát, člověk, který něco takového zažije, si pak nepřipadá jako blázen, když ví, že není sám.

      Mějme se fajn … 🙂

      pa pa pa …

  6. Jiří

    Bud zdráv Vítku,
    je zřejmé že jen ty si to pochopil.Že existuje pouze stvořitel a nikdo jiný.Že napojení na boha vede jen skrze tebe a nikoho jiného.Zapomeň na bibli, pohádku pro dospělé, zapomeň na Anděly,satana i Ježíše jen by tě to odvedlo od skutečného poznání boha:-)

Napsat komentář: Vlaďka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *