Manželské psycho

teplo-domova

Moje milá, šikovná a obětavá manželka se jednoho dne usadila k počítači, že si jako vyřídí poštu a zrovna tam byl otevřený článek Jak vypadá (ne)pořádek? Vzápětí se přiřítila se do obýváku a začala na mne řvát, co jsem si to dovolil, fotografovat u cizích lidí (jejích příbuzných), dávat to na internet a psát o někom, že je opilec …

Bylo to hustý. Za několik dnů do komentářů napsala, co si o mě myslí. Nechtěl jsem přilévat olej do ohně a tak jsem uznal, že má pravdu a fotku, na kterou nemám autorská práva, jsem nahradil kresbou.

Napsal jsem, že manželka má hodně procent pravdy, takových 80 až 90, jenže se mi to rozleželo v hlavě a uvědomil jsem si, že stejné věci vidíme každý jinak a pravda je někde jinde.

Ona:

Zimní dovolená v Jizer.horách. Třetí krizový den po lyžovačce jedeme do Liberce do bazénu. Já připravím do předsíně ke dveřím cestov.tašku s plavkama a ručníkama, Vítka požádám, aby namazal rohlíky-udělal to, sbalil do igelitky. PAk ho žádám, aby vzal tašky( množné číslo) do auta, pokud já obleču naše 9-měsíčný mimino. Cestou z pokoje nevidím cestovní tašku v předsíni- myslím si, že jí Vítek vzal. Sedajíc do auta se ptám: Vzal si tašky?“ „Joo“ Přijedeme do Liberce, chci vybrat z auta tašku s plavkama- ta nikde. Ptám se Vítka, Kde je černá cestovní taška? “ JO ta,co překážela v předsíni..tak tu jsem vrátil do skříně, abych do ní nekopal“…V té chvíli jsem myslela, že mě rozhodí.ROzkřičela jsem se: “ A to tě-dospělého člověka, nenapadlo, že když jedeme plavat, tak kromě igelitky s rohlíkama,kterou jsi balil ty, potřebujeme asi i plavky a ručníky a ty pak zřejmě byli v ty nachystané tašce v předsíni?“ Nenapadlo, protože nežije v realitě. Vyřešil to půjčením plavek i ručníků na hotelu, co skončilo tak, že obě děti měli z cizích ručníků hnisavý zánět spojivek a já z cizích plavek gynek.výtok.

Já:

Milý deníčku, to zas bylo …
Jeli jsme se koupat do Liberce. Před odjezdem jsem v předsíni zakopl o černou tašku. Tak jsem jí uklidil do skříně, vzal igelitku s věcmi a jelo se.
Když jsme byli v Liberci, tak se mě Erika ptá. A kde je ta černá taška? Jaká černá taška? Myslíš tu na oblečení? Tu jsem uklidil do skříně, pochlubil jsem se bezelstně.

Pak začala Erika zuřit a vykřikovala slovo Hovado! Povídám jí: Sklidni se, jsou tu děti a pomyslel jsem si, že někdo jiný by jí na místě nafackoval.

Pak se začala modlit a říkala: Panebože, proč já mám za muže takový hovado. Aby ses holka nedivila. Tak dlouho budeš drzá, až nebudeš mít na koho řvát.

Pak začala radit, že se můžeme vrátit, protože nemáme plavky, protože byly v tý tašce. Začal jsem vymýšlet nápady. Přeci se nebudeme vracet sto kiláků, tak na sebe hodíme ručníky a tajně se proplížíme k bazénu a vykoupeme se ve slipech. Nebo si plavky půjčíme v bazénu.

To jsem zvědavá.

Taky jsem byl zvědavý. Dopadlo to dobře, půjčili jsme si plavky a ručníky 20 Kč za kus. Takže mě ta zapomenutá taška vyšla na 160 Kč. Ale stejně si za to může sama, kdyby nebyla nepořádná a rozeznal bych neuklizenou tašku od tašky připravené na výlet, tak by se to nestalo. A hovado mi říkat nemusí, já jí taky neříkám, že je kráva, i když si to kolikrát myslím. Určitě si o mě v duchu říká něco ještě horšího. Kdyby lidi věděli, co si o nich ten druhý myslí, tak by se s ním rozešli a našli by si někoho, kdo si to o nich nemyslí.

O několik dnů později …
Erika na mě dělá ksichty a říká, že má kvůli mně gynekologický výtok. Chytla to od těch půjčených plavek. Ale to se plete. Je vedle jak ta jedle. Kdyby si nalistovala Hrabicu, mohla by si přečíst, že „Někdy se žena na svého muže zlobí. A nespokojenost se projeví nepořádkem v přijímacím pokoji, který bohužel není čištěn láskou … silnější zánět pochvy provází výtok, vnitřní pláč, vyjádření bolesti a hněvu“. Ať se nediví, když na mě řve, že jsem hovado, že z toho má výtok. Může si za to sama.

A ještě se rozčiluje, že děti dostaly v bazénu zánět spojivek … ha, ha, ha. Když se děti na tohle musejí dívat, ani se jim nedivím. Navíc, ta je schopná dětem vsugerovat jakoukoliv nemoc. Aby je pak měla z čeho léčit, doktorka. Jak může být někdo tak omezený a myslet si, že …

No nic, … v tom Liberci bylo takový naučný muzeum a v něm všelijaký zajímavosti.

Má pravdu manželka nebo já? Kolik procent? Udělal jsem chybu já nebo manželka? Je tu někdo špatný a někdo dobrý. Myslím si, že věci nejsou černobílé a že pravda o této situaci se skládá z toho, jak to vidím já a z toho, jak to vidí ona. Teprve když se ponoříme do pocitů a myšlenek obou stran, tak pochopíme, jak to bylo a o co šlo a jaké energie se tu předváděly.

Když každý uzná svůj podíl a odnese si svůj balíček informací k řešení, tak se pohneme dál. Když ne, pouze se utvrdíme, zatvrdíme ve své „pravdě“ a podobná situace se nám bude opakovat tak dlouho, dokud se konečně nerozejdeme.

To zvládneme … 🙂

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

19 komentářů u „Manželské psycho

  1. Vlaďka K.

    Vítku.

    Moc se mi líbí,že jsi sem zakomponoval dva různé pohledy,názory a úhel pohledu dvou lidí.Opravdu to člověka donutí přemýšlet jinak,než když znáš pouze jeden úhel.

    Dobrýýýýýýýýýý.

    1. VíTeK

      Děkuju za potlesk, Vlaďko. I když se to nezdá, lidem se melou v hlavě věci, které nesouvisejí se skutečností a každému se to tam mele jinak. A pak se mají dohodnout. Taky si myslím, že je to dobrýýýý článek. Měj se krásně 🙂

      1. Eva Kremlíková

        Dobrý večer Vítku.

        Vetšinou mně překvapí kolik osobního jste schopen zveřejnit. K dobru nás ostatních je, že nás to nutí se zamyslet. Třeba tento článek se mně nyní dotýká. Před chvílí jsme měli s manželem menší výměnu názorů. Nebyla tak bouřlivá jako vaše, ale ani nebyla usměvavá. Musím si uvědomit jak ji asi prožíval manžel. Myslím, že mám v komunikaci ještě rezervy. (Bylo by zajímavé si přečíst jak to vidí on)

        Díky za podněty.

        Hezký večer

        Eva K.

        1. VíTeK

          Evo,

          Myslíte, že bych měl raději sedět v koutku a stydět se za sebe než o tom psát?

          Taky se mne to dotýká a nutí mne to zamyslet se … s odstupem času a emocí člověk vidí věci jinak a lépe je chápe. Spíš jako neporozumění a nepochopení než jako úmysl. Mějte se fajn 🙂

          1. Eva Kremlíková

            Vítku,

            děláte věci, tak jak je cítíte. Někdo volí úlevu formou zápisu v deníčku schovaném pod polštářem, Vy si vedete veřejný občasník. Rozhodně si ale nemyslím, že byste se měl za sebe stydět. Jen mně to občas překvapí. Já bych asi nebyla schopná takto se odhalit. Ani za cenu nových podnětů k zamyšlení, nebo rad od jiných lidí. Zřejmě je to fajn si přečíst pár objektivních náhledů na věc. (Jinak byste to asi nedělal, nebo Vy možná dělal, že?:-))

            Nejsem si jistá, jak to myslíte s tím neporozumněním, nepochopením a úmyslem. Prosím můžete být konkrétní?

            Eva K.

            1. VíTeK

              Evo, já jsem si deníčky pod polštářem nebo spíš v šuplíku dělal 20 let a dělal jsem si je pro sebe a tajně. A teď jsem rád, že tam mám zachycenou psychiku a můžu se líp pochopit. A zároveň k těm zážitkům mám lehce neosobní vztah, protože je mám zvládnuté a tak se ani nestydím je dát na internet. Někdy je to na ostří nože, dám sem věc, kterou ještě zvládnutou nemám, ale už se jí zabývám, takže je to na dobré cestě 🙂

              Neporozumění, nepochopení, úmysl: Myslím to tak, člověk nejdřív reaguje, protože ten druhý ho naštve, ale kdyby o tom (o něm) přemýšlel a snažil se to (ho) pochopit, tak by přišel na to, že situací, kdy ten druhý chce někoho naštvat je málo, že on to nedělá schválně. On jenom něco nechápe. Třeba nechápe to, že když na někoho řve, tak škodí sám sobě.

  2. Tomáš

    Nabízíte manželce určité vibrace, které ji ovlivňují, a zrovna tak ona vám, a tím se váš vztah vyvíjí.

    Je na Vás, kdo z vás se cítí a chce být tou pozitivní hybnou silou, jestli šlápne na brzdu, začne nabízet vibrace jiné a tím strhne i toho druhého, a vztah se vydá jiným směrem.

    Hrát na to kde je a kde není pravda a kolik jí kde je, je plýtvání časem a nekonstruktivní postup, protože hledání pravdy v tomto kontextu je pouze poukazováním na "nepravdu" a tudíž jejím zesilováním.

    Schopnost shovívavě přecházet nedostatky druhých a být přitom psychicky nedotknutelný (=oslovení "hovado" na mě zanechá stejné následky jako oslovení "dobrý den, pane"), považuji za stejně důležitou ne-li důležitější vlastnost, než to co doposavad chápu jako přistup příznačný pro Avennu a který nebudu blíže pojmenovávat abychom nezabředli do diskusí (čímž ho neschazuji, považuji ho také za velmi užitečný, ale ne jediný).

    No a světe div se, píšu to hlavně o sobě a pro sebe, protože se mě to v jistém směru také týká 🙂

    1. VíTeK

      Tome, původně jsem vám (ti?) chtěl napsat, že jste hovado, abychom si vyzkoušeli vaši nedotknutelnost v praxi. Ale já si to o vás nemyslím, tak by to nebylo upřímné. A také jsem si uvědomil, že bych tím uškodil sám sobě. Moc asi ne, protože bych to nepsal s nenávistí, jenže ti lidé, co to křičí ve vypjatých situacích, to cítí nenávistně a tak si škodí. Přitahují na sebe negativní energie. Stejně jakoby se ožírali. Stejně jako u ožírání je na mě, jestli s takovým člověkem budu chtít být.

      Co se týká Avenny, podle mne je prodchnuta jakousi formální nepřirozeností. Napadá mne, že je to učení pro hodný holky. A ty hodný holky mi tu pak vyčítají, že jsem místo naštval, napsal „nasral“, když každé slovo má jinou energii. Tím nechci říkat, že člověk má mluvit za každou cenu sprostě. Má mluvit pravdu a tak, aby ho lidi chápali.

      Děkuji za příspěvek, který jste psal pro sebe. To téma avennistické formálnosti včetně tykání a vykání a neříkání „neslušných“ slov mi také leží nějakou dobu v hlavě. Neříkám, že mi to leží v žaludku. Cílem diskuse je porozumění a pochopení. Tím slovem hovado mi manželka chtěla říct něco jako: Připadám si, jako bych vedle sebe měla tvora z říše zvířat, se kterým si nerozumím, bolí mě to, a nevím, jak to vyjádřit.

      Mějte se dobře 🙂

      1. VíTeK

        Ještě chci dodat, že říkat někomu hovado a vážit si ho, mi nejde dohromady. Že když to někdo někomu říká, tak si ho přestává vážit. Jakoby to byl program, který si pustí v mozku. Záleží ale na tom, jak ta slova má každý zapsaná.

      2. Vlaďka K.

        Zdravím Tě Vítku.

        Po přečtení tvého komentáře začala moje hlavinka šrotovat a vymyslela toto:

        Souhlasím s tím ,že učení Avenna je nezvyklá.Kdybych napsala formálně nepřirozená,jak píšeš v komentáři,tak jsem nucena se zamyslet nad tím ,co je vlastně přirozené?Došla jsem k závěru,že pro každého je přirozené to,jak mu to bylo nastaveno doma ve výchově a ve společnosti vychovateli.Když jsem byla jako dítě na prázdninách u sestřenice,tak mi jejich domácnost ,kde se moc nemluvilo a nepovídalo ,připadala divná,nepřirozená.Mojí sestřenici to připadalo normální přirozené,protože v tom vyrůstala.Jak tedy můžeme říci,že je to či ono nepřirozené?Jak nastavit parametry přirozenosti?

        Píšeš ,že Ti připadá,že Avenna je pro hodný holky,které Ti pak vyčítají,že jsi místo naštval napsal…nas..l.Dovolím si Ti napsat,že i kdybych neznala Avennu,tak Ti vyjádřím svůj nesouhlas s tímto slovíčkem.Nevyčítám Ti to,ale jen vyjadřuji nesouhlas s vulgárními slovy.Napadlo mě,pokud se u Vás doma mluvilo vulgárně,tak ty to můžeš považovat za přirozené,u nás mluvil vulgárně otec,ale mě to od malinka přirozené nepřišlo,už od mala mě to tahalo za uši.Každý člověk to má nastavené jinak,říkám si,kdyby Vítkovi připadaly vulgární slova jako přirozenost,tak proč by se nad nimi zamýšlel,proč by věnoval čas psaním článků na toto téma?

        Ještě jsem se zamyslela nad tím,že Tě manželka oslovila hovado.Toto slovo pro mě představuje totální degradaci,ponížení a nevážení si člověka…tebe.Ale je zajímavé,že jsi si vybral pro sebe ženu,která používá tak nehezká slova?

        Vítku, tolik mé myšlenky.Možná by stálo za to napsat článek o přirozenosti,zajímal by mě tvůj pohled. 🙂 🙂 🙂

        1. VíTeK

          Zdravím Tě Vlaďko, dobrý večer,

          Jenom jestli neplatí, že přirozené = dokonalé? Pro všechny bez ohledu na výchovu.

          Může být i tak, že vyjadřování avennistů je přirozené, ale pro někoho je divné. V tom komentáři jsem chtěl vyjádřit, že mi někdy přijde divné.

          Vlaďko, my tady řešíme dvě věci, každý jinou.

          Ty (možná): Jak se vyjadřovat co nejpřesněji.

          Já: Jak se vyjadřovat co nejpochopitelněji.

          Protože lidé sprostá slova používají, myslím si, že mluvit s nimi co nejpochopitelněji, znamená, používat je také. Teď mi možná napíšeš, že by člověk měl mluvit přesně, pochopitelně a slušně.

          Ve svých úvahách jsem hledal tu správnou míru mezi přesností, pochopitelností a slušností. A ještě tím, aby to nebylo divné. Protože se může stát, že budeš mluvit přesně, pochopitelně a slušně, ale posluchačovi to bude znít divně a bude se cítit nesvůj, že ho někam tlačíš nebo tak něco.

          Manželka tyhle věci (hovado) řekne tak jednou za dva roky. A pravděpodobně je myslí jinak. Přeci by nebyla s někým, kdo je hovado. Nebo je tak myslí, ale z nějakého důvodu s ním přesto zůstává. Nechci jí omlouvat ani o ní nechci psát, jen chci uvést, že si tak doma nenadáváme. Ani já jí.

          Děkuji za příspěvky. Narážíme tu také na jednou věc, že komentář napíšu, jednou si ho přečtu a neladím ho do maximální přesnosti.

          Dobrou noc 🙂

          1. Vlaďka K.

            Vítku, teď mi naskočilo do hlavy jedno přirovnání.

            Píšeš…protože lidé sprostá slova používají,myslím,že mluvit s nimi co nejpochopitelněji znamená,používat je také.

            Já si to nemyslím a vysvětlím proč.

            Pracuji s lidmi…..lidé kradou a lžou.Abych se k nim více přiblížila a pochopila je,tak budu také krást a lhát?????Nebudu.Je to trošku jiné přirovnání,ale podstatu to má stejnou.A to bych mohla toto přirovnání zařadit do jiných oblastí.

            Také mě napadlo,že lidé,kteří by tvému slušnému psaní neporozuměli,by se na tvé stránky ani nedostali,pokud funguje ,že podobné přitahuje podobné.Takže já za sebe bych klidně psala bez vulgárních slov,přijde mi to zbytečné,jestli mi rozumíš?

            1. VíTeK

              Poslední dobou mi, Vlaďko připadá, že jsem se (ve snaze být lepší) zaměřil na takové ty vnější věci jako nemluvit sprostě, nepít alkohol, nekrást a unikly mi ty vnitřní, důležitější.

          2. Vlaďka K.

            Píšeš…jestli neplatí přirozené = dokonalé.Asi ano,cítíme to uvnitř jak je to správně ,jsme tak nastaveni od přírody,ale tím,že jsme ovlivněni výchovou a společností,není pak jednoduché se na tu přirozenost nastavit a vnímat ji,tak ,jak to má být.

  3. Jarka

    Dobrý den Vítku, za tento článek jsem ráda. Všechny mé komentáře k různým článkům byly vlastně o mě a o mé rodině. Zjistila jsem, že jsem reagovala vždy tam, kde jsem cítila, že se mě téma nějak osobně dotýká. Jsem ráda, že jste zde popsal konkrétní situaci z druhé strany. Trochu mi nesedí první věta článku, zdá se mi malinko neupřimná a mrzí mě, že v závěru Vašeho článku se mi neobjevil smajlík, že zůstalo při dvojtečce, pomlčce a závorce. Možná si na smajlíka ve vztahu ještě chvíli budete muset počkat, nebo ho raději přetvořte hned. To bych Vám přála.

    Co se týče používání vulgarizmů v tom souhlasím s Vlaďkou. Nikdy jsem to neměla ráda, nepoužívala a vždy mi to vadilo i slyšet. Moji synové také nepoužívají sprostá ani zvířecí pojmenování. A teď mám snachu, která dokáže křičet na mého syna debile na celý barák. Já vím, že je nešťastná, protože vyrůstala jenom s maminkou a tu už nemá. Já pořád přemýšlím, co mi má taková snacha říci? A co mému synovi? Něco nás to má určitě naučit. A tak také stále hledám. Přeju na cestě hledání jen usměvavé smajlíky 🙂 🙂 🙂 Jarka

    1. VíTeK

      Jarko,

      Ta první věta je pravdivá, tak proč ji tam nenapsat, můžu přeci začít pochvalou. Já mám převážně milou, šikovnou a obětavou manželku, tak nechci, aby to vypadalo, že mám nějakou hysterku.

      Vy se máte, vám se v komentářích smajlíci automaticky předělávají. Já je musím vkládat ručně jako obrázky.

      Až mi příště někdo řekne nějaké slovo, které se mi nebude líbit, tak se ho zeptám, jak to přesně myslel a případně mu řeknu, jak to vnímám já.

      Mějte se dobře … a hledejte … 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *