Práce, práce a zase jenom práce … 11/2006

sbíječka

Neustále přemýšlím o nové práci. To, co dělám, programování, mě moc neuspokojuje. V jednom ohledu je to skvělé – je to hodně peněz za málo práce, ale není to věc, ve které bych chtěl něčeho dosáhnout. Programování jednoho programu, který si kupují reklamní agentury, aby nám pak mohly lépe vymývat mozek. A tak přemýšlím o něčem lepším. O něčem užitečnějším, něčem, na čem budu dělat pro sebe, ono to bude pořád růst a časem se to osamostatní a bude mě to živit. Já budu „jen“ dohlížet na chod firmy … jeden takový nápad je vyrábět dřevěné krabičky. Obyčejné malé dřevěné krabičky. Když přijdete do zlatnictví a koupíte si nějaký šperk, pravděpodobně vám nabídnou plastovou krabičku. A mně se ty plastové krabičky nelíbí. Šperk za několik tisíc přeci nedáte do plastové krabičky za pár korun. A tak jsem začal vymýšlet a vyrábět dokonalé krabičky ze dřeva.

Kolem 2. listopadu 2006 jsem v dílně řezal dřevo na krabičky a nadýchal se prachu, nebo spíš pilin. Následující den jsem to cítil vzadu v nosu a v krku. Takový suchý pocit. Pak se z toho vyvinula chřipka s rýmou, hleny a kašlem. Občas se ozve již známá bolest v zádech (křížová oblast).

15-17.11.2006
Rýma, Hleny, kašel

18.11.2006, neděle
Bolest v krku, Šepot

Jelikož věřím tomu, že všechno má svou vnitřní příčinu, začal jsem pátrat, co to má znamenat.

Na první pohled nemoc začala, když jsem řezal dřevo na krabičky, což by mě mělo odrazovat od těch krabiček. Ale proč? Co je špatné na tom vyrábět krabičky? Že beru práci chudákům v Indii a v Číně? Že je pod mojí úroveň, tedy jsa vysokoškolsky vzdělaný člověk, dělat obyčejného truhláře? Chci vyrábět dokonalé krabičky a dokonalost není obyčejná.

19.11.2006
Kromě krku bolí také záda a nově i pravé koleno.
Vypozorováno, že záda bolí, zejména pokud dělám něco v sedě na zemi, a krčím se u toho. Pak z této pozice vstávám za bolestí.

17.1.2007
Včera jsem se spálit o kamna na pravé ruce. Na vnitřním předloktí. Co to může znamenat? Ruka dává a bere a pravá ruka dává a bere práci. Jenže úraz je nějaké porušení pravidel. Alespoň tak ho chápu. Varování, abych něco vzal anebo nebral?

Jsem nastydlý.

Dnes jsem nedostal jednu práci. Práci, kterou … bych dělal jenom kvůli penězům, kvůli tomu, že jsem to tak trochu slíbil a kvůli tomu, že je to možná trochu zajímavé. Jde o programování. Není to práce, do které bych se vrhl se vším, co mám a co umím. Není to něco, v čem bych chtěl být nejlepší. A není to pro člověka, který by pro mne byl vzorem. I když v něčem možná ano. Patří mezi finančně nejbohatší lidi v zemi. Tak proč pro něj nemám pracovat? Protože jeho bohatství není čisté? Co já o tom vím? Protože bych byl nucen dělat věci, které bych dělat nechtěl? Nebo jednoduše proto, že by to byla ztráta času? Je dobře, že jsem tu práci nedostal. Najdu si něco lepšího.

Přemýšlej o tom, co bys mohl dělat pro lidi, čím můžeš být prospěšný.

Čas běží a já stále přemýšlím o nové práci. Na krabičkách dělám pořád, ale jenom občas a třeba jen hodinku. Mám jich rozdělaných asi padesát, ale spočítal jsem si, že žádné velké zbohatnutí z toho asi nebude. I když tu krabičku prodám za dvě stovky, tak na ní strávím hodinu a spotřebuji materiál, elektriku, stroje … to je dobré tak pro nějakého důchodce. Stále přemýšlím, jak výrobu zrychlit. A stále vyhlížím něco jiného, čemu bych se mohl věnovat. A tak jsem se zkontaktoval s jednou softwarovou firmou.

7.2.2007
Dnes bylo společné jednání s onou softwarovou firmou a klientem, který chce něco naprogramovat. A na dnešek vyšel i den mojí největší nastydnutosti. Objednal jsem 4 knihy o projektovém řízení, zítra přijdou. Vrhám se do studia projektového managementu …

8.2.2007
Minipříběh: Včera večer, právě když jsem procházel dveřmi, jsem si pomyslel „ten klient je teplouš a s těmi není dobré spolupracovat, z toho budou jen problémy“ a narazil jsem pravou rukou do zárubně a mobil z té ruky mi vyletěl na zem.

Co znamená pravá ruka a co znamená mobil na zemi?

Pravá ruka dává a bere (práci). Mobil umožňuje komunikovat. Pád mobilu znamená, že je něco špatně. A špatně je to, že s teploušem je dobré spolupracovat a komunikovat stejně jako s každým jiným. Myšlenka, že z toho budou jenom problémy, byla chybná.

Do té firmy jsem se hlásil dělat projektového managera … nechtějí mne. Byl to jen můj nápad, že u nich budu pracovat.

10.2.2007
Je sobota a já jsem ráno a více méně i během dne chrchlal hnusné zelené hleny. Jedna z možných příčin, které mne napadly: Když jsem byl minulý týden s klukama sám doma, podivoval jsem se nad bordelem, který je všude, kam Erika sahá, a ulevoval jsem si slovy jako „hnusačka“ a „humusačka“. Asi není správné takto o ní mluvit, jenže jak o ní mám mluvit, když kam se podívám, je nepořádek. Na první pohled viditelný a jí přehlížený bordel. Každý, kdo chce, ho uvidí a každý ho může uklidit. Jenže s tím úklidem to není tak jednoduché. Není jasné kam. Spoustu úložných prostor tu chybí a spousta věcí bydlí provizorně v krabicích. Jenže to bylo minulý týden. Proč mě ta nemoc pořád drží?

A je tu květen
20.5.2007
Nedělní noci jsem uléhal s myšlenkou: Pane Bože / mé podvědomí / Duše zjev mi, jaké práci se mám věnovat, ukaž mi, co je pro mne to nejlepší, v čem se mohu zdokonalovat … celou noc jsem se spíš převaloval, než spal, ale žádný obraz nepřišel. Ráno mě bolela hlava. Od pondělka jsem začal programovat jeden ze svých nápadů – internetové stránky o nemocech. Začal jsem na tom dělat už někdy před rokem, ale pořád jsem to odkládal a pochyboval, jestli je to to pravé. Takže jsem na tom začal opět dělat.

Den ode dne mi bylo čím dál tím hůř. Objevily se ty samé příznaky. Suchý pocit v nosu, rýma, kašel, bolest hlavy. Shodou okolností jsem v pondělí chvíli brousil krabičky. V pátek jsem ležel na zádech a konečně mi to postupně došlo: Když jsem jel do té firmy, tak jsem byl nastydlý … začínal jsem novou práci.

Teď jsem začal dělat na nové věci a opět to samé. Krabičky předtím – nová práce. Tady vůbec nejde o to, že vyrábění krabiček, práce pro firmu, anebo programování by bylo něco špatného. Tady jde o to, jaké místo přiřazuji práci. A musím říci, že vlastně nic jiného než práci v hlavě nemám. Pořád vymýšlím nějaké nové věci a snažím se je rozeběhnout a rodina, to je takový šum na pozadí, který si občas vynutí, abych se mu věnoval. Když musím, postarám se o děti, ale tak, že jdu do dílny a něco tam dělám a oni si tam něco krámují. Nebo je posadím k videu a sebe posadím k počítači. Nebo si kreslíme, ale já na svůj papír dělám nějaké výpočty a nákresy … ať dělám cokoliv, stále myslím na práci a jelikož mám rozdělaných několik věcí, pořád si něco počítám a kreslím, ať sou to nové nástroje na výrobu krabiček, nebo funkce nového programu. Je mi jedno, jestli je pondělí nebo neděle, jaro anebo zima, ráno nebo večer. Nevím, co je to mít víkend a nevidím rozdíl mezi středou a sobotou (pracuji doma). Manželka chce jet na dovolenou a já jí řeknu: Jeď sama, pro mě je to ztráta času. Letět s dvouletým dítětem k moři považuji za zbytečnost. Co z toho asi tak to dítě může mít, kromě úpalu?

Suma Sumárum: Odpolední bolest zubů na podzim loňského roku mě přišla naučit, že pracovat se má ocamcaď pocamcaď. Moc jsem se podle toho neřídil. Pak přišly tři nemoci stejného průběhu, které vždy souvisely s tím, že se chci víc věnovat práci. Je jenom na mě, jestli se budu víc věnovat rodině. Zrovna, když jsem psal tuto větu, pěkně jsem se rozkašlal (odmítání). Je to na mě a nepomohou žádné bylinky, tabletky a čaje, žádné masti a kapky. Je to velké vítězství – vědět, že za svou nemoc si můžu já sám a že jsem ji nikde nechytil. Vážně. Někde ve vyšších sférách teď znějí fanfáry a andělé (nebo jim podobné bytosti) provolávají: „Sláva, sláva. On to pochopil.“ Trvalo mi několik měsíců, než jsem na to přišel a poskládal si jednotlivé střípky do obrazu. Ale to vůbec nevadí. Kdo hledá a nepřestává se svým hledáním, tak jednoho dne nalezne. Ještě by to mohla být alergie na prach, že áno …

Jenže odpověď na mou nejdůležitější otázku stále nemám … Jaké je moje poslání?

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

9 komentářů u „Práce, práce a zase jenom práce … 11/2006

        1. VíTeK

          Pokud to myslíš tak, že příznaky jsou až druhý okruh signálů za vnitřním hlasem, tak je to dobrý (spíš geniální) postřeh a kvantitativní skok od nejistých příznaků (podle teorií různých autorů) k vnímatelným myšlenkám (vnitřnímu hlasu). Otázka pak zní, jak se „naladit“, jak se udržet ve stavu příjmu a jak poznat, který hlas je ten pravý.

          1. Radka

            Není na tom nic geninálního. Funguje to velmi dobře, pokud do toho člověk zbytečně nemontuje rozum. Pokud čteš pozorně, co ti chodí e-mailem, další návod nepotřebuješ. Problém je "udržet se ve stavu příjmu" – to jde hodně těžko, zvláště když člověk stále porušuje tu křehkou rovnováhu mezi prací – odpočinkem – vztahy. Když navážeš komunikaci se svým vnitřním hlasem, bezpečně ho poznáš.

  1. Pajas

    Opět to vidím jinak 🙂

    Před mnoha lety jeden moudrý člověk vynalezl respirátor. Přišel na to, že dýchání prachu (jakéhokoli) nesvědčí dutinám. A pokud je na blízku slabá alergie, třeba jen na prach a po tom na pár dní o zábavu postaráno…

    Za bolest zad při práci v sedě může většinou ochablé zádové svalstvo, které se dá pravidelným cvičením posílit.

    1. VíTeK

      Zdravím Pajasi (Dobrý den),

      Po tomto zážitku jsem začal respirátor (spíš takovou roušku) někdy používat a pravidelné cvičení určitě neuškodí. Nicméně existují i nauky, které by za vším hledaly víc psychiky a míň prachu a alergie. Alespoň je z čeho vybírat.

      1. Pajas

        Dobrý den, Vítku

        Já věci okolo psychiky nezavrhuji, jen je nechávám až nakonec.

        Třeba mi jeden den vše padá z rukou. Nic za tím nehledám. Prostě jsem asi "vstal špatnou nohou" a nebo mám den blbec. Do ničeho se mou nepouštím a jdu brzo spát. Ráno vstanu dřív, jdu se proběhnout a po deseti kilometrech a studené sprše je mi dobře.

  2. Tomáš Konopáč

    Co dodat chce to krabičku správný obal na náladu – na příběh – na pocity tak sem to pochopil já nebát se věci číst a svět vnímat s nadhledem . To chtěl asi autor říct že ? ….. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *