Noční rozjímání o dokonalosti a Dokonalosti …

čmelák

Jsou 3 hodiny v noci a 44 minut k tomu a já přemýšlím o dokonalosti …

Salvador Dali řekl: „Nebojte se dokonalosti, nikdy ji nedosáhnete.“ Možná to byla jenom taková hláška a měl na mysli technickou dokonalost obrazu. Trápil se nad tím, že nedokáže naplnit svou představu o dokonalosti a tak si ulevil touto hláškou. Co když Salvador dokonalosti dosáhl, akorát byl na sebe moc přísný? A jak působí tato hláška na případného posluchače? Povzbudí ho? Dodá mu sílu? Anebo ho spíš navede k tomu, aby se zbytečně nesnažil.

Tomáš napsal v komentáři „Ne že by mi to nedalo spát, ale někdy mě napadá jestli dokonalost není jen taková past :)“. Chce se mi napsat: „Tome, vzbuď se, to by ti mělo nedat spát, jestli dokonalost je nebo není past.“

Mě to tedy spát nedá. Nechci, aby na mém webu byla bez dalšího komentáře věta, která bere lidem víru. Víru v to, že to, co hledají, existuje. Že existuje dokonalost s malým d i Dokonalost s velkým D.

Dokonalostí s malým d myslím udělat něco dokonale, tak dobře, jak jen to jde. Může to být úplně obyčejná věc. Vyčůrat se a nepokapat prkénko, zejména pokud čůráte ve stoje, spláchnout po sobě, zhasnout na záchodě a umýt si ruce, utřít si ruce a rozprostřít ručník tak, aby schnul. Celý náš život nám dává možnost dělat věci dokonale. Nemusíme leštit záchodovou mísu po každém použití záchodu a prát a žehlit ručník po každém utření rukou. To už dokonalé není.

Dokonalostí s velkým D myslím Bytí, Stvořitele, Boha.

(Někdo by mohl namítnout, že pouze jedno z těchto označení Dokonalosti je dokonalé a tím i přesné. Například slovo Stvořitel označuje schopnost Dokonalosti tvořit a slovo Bůh je něčí pojmenování Dokonalosti.)

Jak jsem již (tady na webu) napsal, myslím si, že děláním dokonalých věcí se člověk nalaďuje na Dokonalost a svává se Dokonalým, nebo spíš v sobě probouzí a uvědomuje si svou Dokonalost. Člověk je dokonalý, protože je dílem Dokonalosti.

Třetím člověkem, který se vyjádřil k dokonalosti, je Jana: „… dokonalost je klam, představa každého z nás o tom, co a jakým způsobem bychom měli dělat a jací bychom měli být – a tudíž nás svazuje, v některém z nás vyvolává pocit méněcennosti, v některém z nás vyvolává lpění či soutěživost …“

I Jana se pokusila v mé mysli zasít semínko pochybnosti. A já si to nenechám líbit. Proč by měla být představa o tom, co a jakým způsobem bychom měli dělat a jací bychom měli být, klamem? Vždyť o sobě a o tom, jak dělám věci, mohu mít i pravdivou představu. A proč by mne měla pravdivá představa svazovat?

Nevím, co má Jana proti Avenně, jestli nesouhlasí s nějakými myšlenkami autorek anebo se necítí dobře a uvolněně mezi posluchači, ale její komentář na mne dělá dojem, že jí Avenna (hlásající d/Dokonalost) nedala to, co od ní očekávala. Proto ji spolu se slovem dokonalost zavázala do pytle s cedulkou KLAM. Ano, představy (nejen o dokonalosti) mohou být klamné. Ale dokonalost není klam.

Toto není osobní útok na Janu. Jsem za její komentář rád. Jenom nechci, aby své zklamání z Avenny a ze slova dokonalost, které podle mne pramení z nepochopení něčeho, rozšířila na ostatní třeba i náhodné čtenáře. Píšu to proto, abych je chránil. Aby nespadli do pasti a nedali se oklamat. I když mohli by si za to sami.

A na závěr můj oblíbený citát:
„NEPŘESTÁVAT SE SVÝM HLEDÁNÍM MÁ TEN, KDO HLEDÁ AŽ NALEZNE. A AŽ NALEZNE, BUDE OTŘESEN A KDYŽ BUDE OTŘESEN, BUDE SE DIVIT A STANE SE PÁNEM NADE VŠÍM, CO JE.“
(prý Ježíš, Tomášovo evangelium)

Hledejte dokonalost, nic jiného vás neuspokojí …

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

19 komentářů u „Noční rozjímání o dokonalosti a Dokonalosti …

  1. Radka

    Ahoj Vítku,

    Tomášova věta z diskuse, rozhodně nemůže brát víru těm, kteří hledají. Je to pouhé vyslovení jeho názoru, nic víc. Zrovna tak si nemyslím, že Jana svazovala cokoliv do pytle s nápisem Klam. To je jen tvoje interpretace a musím konstatovat, že zcestná. Každý má plné právo na svojí vlastní cestu poznání, ať se ti to líbí, či nikoliv.

    Píšeš "mě to tedy spát nedá. Nechci, aby na mém webu byla bez dalšího komentáře věta, která bere lidem víru." Záleží na tom, co chceš, aby z tvého webu bylo. Buď se smíříš s tím, že se zde budou objevovat i nesouhlasné příspěvky (s jejichž autory se dá polemizovat) nebo tě zajímají jen ty tleskající.

  2. Tomáš

    Zdá se mi, že ta dokonalost je téma na pár set stránek, nebo dokonce vědní obor.

    Dokonalost s velkým D, tam není co komentovat nebo diskutovat. (Navíc, podobně jako Jana, slovo v tomto významu nikdy nepoužívám.) Je prostě s velkým D a šmitec.

    Dokonalost s malým d. Proč je to past? Protože dosáhnete dokonalosti a pak se zastavíte. Dorazila jste do cíle. Jste paní dokonalá. Pak přijde po vás někdo jiný, kdo hranici dokonalosti posune dále. Mohla jste to být vy, kdo dále posunoval hranice, ale pocit dokonalosti vás zastavil v dalším rozvoji (a proto neskrývá se v tomto pojetí pojmu dokonalosti, paradoxně nedokonalost?). Proto přišel někdo jiný kdo vás předběhl. A jemu se stalo to samé, stal se dokonalým, a po něm přišel zase někdo jiný. A pan dokonalý ve své dokonalosti zakrněl, a když se stal nedokonalým, neměl už sílu dál se dostat na novou kvótu "dokonalost".

    To je asi tak zhruba co jsem měl na mysli.

    Touha po dokonalosti už jistě zničila mnoho potenciálních výborných spisovatelů – nikdy nedosáhli dokonalosti dostatečné k tomu, aby se odhodlali své dílo odnést nakladateli. Touha po dokonalosti tak ochudila svět.

    "Jo a moje žena. Zapomněla se na mě včera ráno usmát. A dnes nebyl oběd. Asi není úplně dokonalá."

    V některých kulturách krknutí po obědě oblaží hostitelku pocitem dokonalosti, v té naší třeba u večeře zkazí jinak dokonalý večer.

    > Dokonalostí s malým d myslím udělat něco dokonale, tak dobře, jak

    > jen to jde.

    Ano. V tom případě ano.

    Nějak podobně je to pojato myslím i ve Čtyřech dohodách od Ruize.

    > Může to být úplně obyčejná věc. Vyčůrat se a

    > nepokapat prkénko, zejména pokud čůráte ve stoje, spláchnout po

    > sobě, zhasnout na záchodě a umýt si ruce, utřít si ruce a

    > rozprostřít ručník tak, aby schnul. Celý náš život nám dává

    > možnost dělat věci dokonale.

    Pro někoho je dokonalé počůrat prkénko, protože jeho táta to tak dělal taky.

    Pro někoho je dokonalé počůrat prkénko, protože v tom momentě vykonávání potřeby se ocitl ve stavu nirvány a na prkénku vytvořil obraz inspirovaný Dokonalostí.

    > Nemusíme leštit záchodovou mísu po

    > každém použití záchodu a prát a žehlit ručník po každém utření

    > rukou. To už dokonalé není.

    To je ta past dokonalosti, do které mnoho lidí padne.

    Ale úplně bych ten příklad, jako nedokonalost nezavrhl. Je to i o úmyslu. Když to někdo dělá například ze patologického strachu z bakterií, mohlo by se to asi považovat za nedokonalost. Ale co když žehlení ručníku nebo leštění záchodové mísy je pro někoho způsob spojení s Dokonalostí, koníček, ekvivalent v reálném životě toho co mnozí musí dosahovat uměle např. meditací.

    V hledání dokonalosti většina hledajících akceptuje definice dokonalosti dodané druhou stranou.

    (Manžel: "Dokonalá žena = každý den teplá večeře."

    Stát: "Dokonalý občan = dodržuje zákony." (včetně těch nedokonalých)

    Chce to zkusit jinou definici dokonalosti, trochu jí podrazit nohy aby neomezovala. Nikoliv už něco bájného k čemu bychom měli aspirovat. Ale třeba "Dokonalá věc je každá, která byla dokonána v souladu s cíli konatele".

    Celé je to asi jen o tom, jak přesně si dokonalost nadefinujeme.

    Bohužel v životě vidím naprostou převahu nevhodného pojetí dokonalosti.

    Je to jen nedokonalý komentář, trochu jsem ho odfláknul, abych to vylepšil chtěl jsem počkat a kliknout Odeslat ve 3 hodiny v noci a 44 minut k tomu, ale nebudu přehánět už stačily ty komentáře o žehlení ručníků 🙂

    1. VíTeK

      Tome, děkuji za myšlenky. Knih o dokonalosti určitě už bylo napsáno několik. Má oblíbená se jmenuje Klíč k tajemství hádejte-čeho.

      Když jsem studoval sebeobranu, setkal jsem se s pojmem situační dokonalost. Ta dokonalost spočívala v tom, že úder nemusí být rychlý jako světlo, ale tak rychlý, aby byl rychlejší než akce soupeře. A tak si myslím, že to je. Hrábě nemá smysl leštit do zrcadlového lesku, aby byly dokonalé, zatímco zrcadlo by se zrcadlově lesknout mělo. Myslím si, že člověk cítí, kdy dosáhl v něčem dokonalosti a kdy už je to přehánění. Anebo kdy to nedodělal, nedokonal. Tak se nebojím, že spadnu do pasti a budu marně usilovat. Květiny také nepotřebují vonět ještě dokonaleji a ptáci létat ještě rychleji. Stačí věci dělat dokonale.

      Záměrně počůrané prkénko ve jménu tradice anebo permanentně vyleštěná záchodová mísa z patologického strachu z bakterií. Nechám na vás, jestli ucítíte, že je to tak dobře a ztotožníte se s tím.

      "Dokonalá věc je každá, která byla dokonána v souladu s cíli konatele." Hezké, zejména pokud ten cíl byl správný (spravedlivý … dokonalý).

      Ono v tom slově dokonalost je ukryté „bylo dokonáno“, je v tom konečnost, není tam ukryté, „bylo donekonečna konáno“. Nebojím se, že spadnu do pasti dokonalosti a někdo bude lepší.

      My, lidé můžeme naplňovat různé formy dokonalosti, stejně jako to dělá ostatní živá i neživá příroda. Dokonalost není soutěž být nejlepší.

      Mějte se dobře 🙂

  3. děda Slavík

    Domnívám se, že dokonalý je pouze Bůh. Z jednoho důvodu. Bůh je stále týž. Nemění se. Nestárne. Je věčný.

    Přesto, že je dokonalý, jeho výtvory nejsou dokonalé. O každém svém stvoření prohlásil "hle, bylo to dobré". Tedy všechna jeho stvoření se mohou stále zdokonalovat a nebo zanikat. Jestli dosáhnou někdy jeho dokonalosti, o tom pochybuji. Pouze dosáhnou stavu, kdy se dá o nich prohlásit "a je to VELMI DOBRÉ:

    1. VíTeK

      Otázka je, proč by dokonalý Bůh tvořil nedokonalé dílo.

      A proč většina lidí pochybuje o možnostech dosažení Dokonalosti?

  4. děda Slavík

    Proč lidé pochybují o možnosti dosáhnout dokonalosti?? Mají své zkušenosti a zatím se to nikomu nepodařilo.

    A tak zloděj si myslí, že všichni kradou. Má své zkušenosti. A poctivec naivně doufá v poctivost.

    Vítku, k tvému úvodnímu článku jeden postřeh. V dnešní době se vyrojila spousta evangelií, která v Bibli nejsou a nikdy nebyla. Prostě podvrh. Třeba to "evangelium svatého Tomáše" (nebo Maří Magdaleny a další) Je zde také "Nové zjevení Jana".

    Takže- "satan je mocný".

    1. VíTeK

      Souhlasím s tím, že lidé usuzují podle vlasních zkušeností.

      Naopak si myslím, že lidé v různých oborech dokonalosti (s malým d) dosahují a Dokonalost s velkým D (Bůh) zase občas sahá na ně. To jsou okamžiky zjevení. Anebo většího či menšího dotknutí se Světla. Evangelium Tomáše je pro mě víc stravitelné než ta klasická. Je tam několik lahůdkových myšlenek, kterými se opájím.

      A Satan? Proč se někteří lidé pořád vymlouvají na Satana. Protože je to v bibli? Protože je ve světě zlo? Protože ho cítí? Nebo protože je to pohodlné?

      1. děda Slavík

        Osobně nemám nic proti těm různým napodobeninám a "dodělkům" Bible. Souhlasím, že tam mohou být dobré myšlenky.

        Ale kvůli jednomu krásnému novému ventilku u shnilého vraku auta, nebudu poskakovat nadšením a nekoupím jej.

        Je to asi jako značkové a neznačkové zboží. Já osobně nakupuji vždy u vietnamců. Dnes je to stejně kvalitní jako značkové (musím si umět vybrat) ale má to jednu nevýhodu. Má to záruku a nemá…

        Ty výmluvy ne satana jsou někdy na místě. Je iniciátorem zla. Je pro nás podobným nebezpečím, jako tygr v pralese. Nikdo ho nevidí, jen cítí, všichni jsou neustále ve střehu. A přesto se stanou jeho kořistí.

        Pro mne je takovou jistotou, jako Bůh. Myslet si, že není, že je to jen zlo v člověku, je podobné, jako si myslet že není Bůh, že to všechno samo…

        1. VíTeK

          „Dědo Slavíku“, mohl byste mi prosím napsat jméno, kterým vás mohu osolovovat, aby to bylo hezké. Slovo děda používat nechci, nejsem váš vnouček, a „pane Slavíku“ mi taky moc nesedí. Nějaký Franta, František nebo něco takového …

          Boha jste viděl (to je možné), nebo jste dospěl k jeho existenci rozumově (to také jde) anebo jste o něm četl a uvěřil, že je (to také jde)?

          Satana jste viděl, nebo jste dospěl k jeho existenci rozumově anebo jste o něm četl a uvěřil tomu?

          Zatímco k Bohu jde dojít na základě rozumu a je možné ho v nějaké podobě vidět, u Satana se musím spokojit s tím, co o něm říká kniha, které příliš nedůvěřuji. Satana pořád nějak nevidím a necítím, zatímco Stvořitel je na každém kroku.

          1. děda Slavík

            Protože jsem Svatopluk, tak v Čechám jsem byl Sváťa a na Moravě o čárku kratší a tedy Svaťa. A protože jsem byl o rok starší, než spolužáci, tak již tehdy jsem byl pro ně dědek. Říkali mi "dědku", a nebo taky "Slávrdo". Je tedy možný výběr..

            Souhlasím, že myslící člověk může Boha vidět na každém kroku. Dokonce si to Bůh přeje. Ale pokud skutečně myslí, dojte i k tomu, že až bude skládat účty, bude bez výmluvy..

            Satan, jako každý zločinec, chce být v skrytu. A daří se mu to. Ale zlo, které se stále na zemi opakuje, ukazuje na jednoho autora. To není člověk. I satana je možné vidět na každém kroku. Kdo se ale na něj jen vymlouvá, ten ho ve skutečnosti nevidí. Jen se snaží sám nějak ospravedlnit. Za vším zlem stojí satan, jako původce, ale vše nedělá on. Má tady svůj nástroj. ČLOVĚKA.

            1. VíTeK

              Sváťo, děkuji za jméno …

              Nejprve jeden vtip pro ty, kteří mají rádi peklo a Satana:

              Umře jeden pán a dostane se do pekla, kde ho provází sám Belzebub.

              Otevře jedny dveře a za nimi modré moře, nádherná pláž, plno krásných dívek v bikinkách a spousta občerstvení.

              "Tohle je peklo?" diví se.

              "Jo, to je peklo," zní odpověď.

              Za druhými dveřmi je perfektní bar se spoustou prima hostů, lahví a báječnou muzikou.

              "Tohle je taky peklo?"

              "Jo, tohle je taky peklo."

              Za třetími dveřmi čerti napichují hříšníky na vidle, strkají je do kotlů s horkým olejem a vůbec je všelijak trápí.

              "To snad ne, tohle je taky peklo?"

              "Jo, ale toho si nevšímejte. To je jen pro katolíky, oni to tak mají rádi."

              A pak jeden zajímavý (jak pro koho) článek „Otázka existence Satana, Ďábla, Zlé mocnosti a trestu“ … http://www.avenna.cz/clanky/problemy-ve-vztahu/rubrika-problemy-ve-vztahu-s-detmi/otazka-existence-satana-dabla-zle-mocnosti-a-trestu/hledat/existence%20satana

              1. děda Slavík

                To nenjí špatný článek. Ale nemá pravdu.

                Končí větou- "Proto každý člověk má činit pouze to, za co rád a beze strachu ponese zodpovědnost."

                Podle článku satan není a proto se nemusíme ničeho bát. Ale na druhou stranu- KOMU SE BUDEME ODPOVÍDAT (poneseme odpovědnost)?? Když není satan, není ani protipól a tedy Bůh. Ale to je již proti normálnímu rozumu a faktům NA ZÁKLADĚ VYTVOŘENÝCH VĚCÍ (jak je psáno)

                Máme svobodnou vůli. Souhlasím i já. Máme tedy volbu mezi těmito dvěmi vládnoucími silami. Dobro a zlo. Satan a Bůh.

                V článku je ale i pravda. Že satan a peklo, v podobě a podání církví je strašákem, k upevnění jejich moci. A díky tomuto nesmyslnému strašidlu, vyrůstají noví atheisté. Jsou produktem církví.

                Můj závěr je, že satan je zločinec-odborník. Umí se bezvadně maskovat a udělat neviditelným. Pro většinu lidí prostě není. Je jako neviditelný vir a nebezpečný jako rakovina. Až je odhalen, je většinou již pozdě…

                1. VíTeK

                  Sváťo, proč by musel existovat protipól Boha? Když zasadím kytku, tak kvůli tomu nevznikne nějaká antikytka. Proč by Bůh nemohl být jednoduše pozitivní, „dobrý“? Dobro a zlo záleží na úhlu pohledu.

                  Pokud bych věřil v Satana, tak z toho dostanu psychózu nebo depresi, svět se pro mne stane nespravedlivým a já nebudu mít svobodnou vůli, protože bude nějaký škoditel, který mi to bude kazit. V takovém světě bych nechtěl žít.

                2. děda Slavík

                  Já se domnívám, že i když Bible není přesný originál, přece jen základní myšlenky jsou vpořádku. Je tam popis kdo je satan, jak se dostal mezi lidi a jak na ně působí. A taky kdy a jaký bude jeho konec. Původně ten protipól nebyl. Stalo se to později, ale není to nutností. Nikdo ho nepotřebuje. Až bude odstraněn, nebude nikomu scházet.

                  Necítím se tím nijak omezen, nebo…prostě tady je, asi jako že v lese jsou klíšťata a musím na to dát bacha. Vůbec se na něj nevymlouvám. Mám svobodnou vůli a pitominu kterou udělám, dělám sám s vědomím, že za blbost se musí platit.

                  I já mám nějaké nedobré sklony, ale jsou moje a nevidím v tom satana. Mám jen ověřené, že těm mým sklonům dovede přihrát vhodné situace, aby mohly přinést ovoce.

                  Představuji si (již jsem to někde psal) že svět je jako velká šachovnice, kde máme svobodnou vůli si vybrat, jakou barvu mám (jako figurka) mít. I v této hře mají různé figurky různou hodnotu a možné tahy. Ale hráčem je Bůh a satan. Mám svobodu, kdykoliv barvu změnit. Ale tahy dělá můj hráč. Vytváří takové podmínky, které mne donutí udělat krok, jak si přeje on.. (není to ale pravidlo, jen znázornění)

    2. VíTeK

      Ještě dodám, že když čtu nějakou knihu, tak ji kriticky zkoumám a je mi jedno, jestli o ní někdo říká, že je to podvrh. Raději si přečtu dobrý podvrh než manipulující „originál“. A také zkoumám, nakolik hlasatelé originálů zatracují podvrhy a naopak.

  5. děda Slavík

    A ještě k otáuce "proč Bůh tvořil nedokonalé dílo"?

    Kdo si hraje nezlobí. Když si představím, že na co sáhnu, vše by bylo dokonalé, co objevím i to by bylo dokonalé, nikde nic by nebylo možné vylepšit, upravit, vytvořit, protože vše by tady již bylo a dokonce v dokonalé formě…Díky Bohu, že tvořil tak, abychom se mohli radovat i Z NAŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI..

Napsat komentář: VíTeK Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *