O kytkách a lásce …

Volně přecházející část … Lásko, prosím, neumírej …

Slyšel jsem, že když od někoho dostaneme kytku, tak té kytce se daří tak, jak se daří tomu člověku. Kytka to cítí na dálku. A předpokládám, že se jí daří také tak, jak se o ni staráme.

Jednou jsme si s první láskou koupili bonsaj, pojmenovali jsme ho „Naše láska“. O kytkách jsem toho tenkrát věděl stejně málo jako o lásce. Když jsem náš milý bonsaj přesazoval do většího květináče a dával mu lepší hlínu, osprchoval jsem mu kořínky, abych ho očistil od té staré a vyčerpané hlíny … nevydržel to. Stejně jako první láska nevydržela očistec se mnou. Ale byla trpělivá.

To už je dávno. Dnes už to s kytkami a s láskou umím o něco líp.

Jedna kytka v naší domácnosti byla ve velmi zuboženém stavu. Původně měla dva kmeny, pak ten jeden (pravděpodobně) děti zlomily, ten druhý se zdeformoval, jak se kytka natahovala ke světlu. Listy měla polámané. Jestli tahle kytka ztělesňuje něčí lásku, tak ta láska už hodně dlouho umírá. To už ani není láska, to je spíš naděje na lásku. Na konci toho jediného kmenu je svazek listů, který se natahuje za sluncem. Vyhodím ji, přeci se na tohle nebudeme koukat. Zeptal jsem se manželky, jestli s tím souhlasí. Souhlasila.

kytka-a-laska.jpg

Zabijte kytku jenom tak. Nechtělo se mi do toho. Nejdřív jsem kytku přestal zalívat. Jak jí asi bylo, když kytka vedle dostávala a tahle ne? A dnes jsem si řekl, že to ukončíme. Odnesl jsem jí ven, že ji vysypu z květináče a někam vyhodím.

Kam?

Do popelnice? To je jako hodit do popelnice mrtvolku dítěte. Nebo spíš ještě živé dítě. Na kompost? Skoro totéž. Je zubožená, ale žije. Odkud ji vlastně máme? Těžko říct. Kytek tohoto druhu jsme měli několik. S některými se přistěhovala manželka a některé jsem měl já. Ano, měl jsem jednu takovou, od jedné ženy … jestli se jí daří jako té kytce, tak teď leží na smrtelné posteli.

Jak tomu mám rozumět?

Nedávno jsem si na ni vzpomněl a stálo to za to! Teď není vhodný čas, komplikovat si život nějakými bývalými láskami, které jsem si zidealizoval. Jenže co když se jí opravdu vede špatně. Co když mne volá? Anebo nevolá, pouze se jí vede špatně a kytka to cítí. Kontaktovat bývalou lásku je zakázané. Je to třaskavina v rukách dítěte a ničí to vztah se současnou láskou. Je to zkouška? Jestli odolám ji kontaktovat. Je to znamení, že s ní mám nevypořádané dluhy? Přeci za ní nepojedu a neřeknu, jí, že jí miluju za její vznešenost, za to, že chtěla být dokonalá, ale jsem teď právě tak nějak ženatý. To by manželka nemusela vydýchat.

Zabít nebo nechat žít?

I když ji nechám žít, nikdy z ní nebude hezká kytka. Mám na ni koukat a připomínat si pokažený anebo zbytečný vztah?

Ale je vidět, že žít chce. Co když mne potřebuje? Co když ta kytka je opravdu ztělesněním té nejčistší lásky? Lásky, která vytrvá. Co když na mne myslí každý den a modlí se za mne, jak slíbila? A co když se jí nedaří dobře?

Dám jí šanci. Člověk nemusí zabíjet všechny lásky kvůli manželce jenom proto, aby je zabil a nebyl myšlenkově anebo tělesně nevěrný, aby se nepošpinil. Mám ignorovat bývalou lásku jenom kvůli tomu, že to radí paní K? (Avennistická vložka 🙂 Zakážu si lásku k ní jako k ženě, nechci oživovat vztah k ní a vstupovat do stejné řeky. Ona je přeci i člověk. Milující, trpící, hledající. Co když mne potřebuje?

Vzal jsem nůž a ten žijící svazek listů, co se natahuje za sluncem, jsem uřízl od toho zuboženého spodku s kořeny. Pak jsem požádal duši kytky, aby přešla do toho žijícího a všechno nečisté ze vztahu s tou ženou, aby přešlo do toho zuboženého kmínku, který jsem ponechal zemi ke shnití. (Magická vložka pro mladé čarodějky 🙂 To žijící jsem zasadil do vody a později do hlíny.

Kytka žije!

kytka-a-laska-zije.jpg

Kytky jsou jako člověk, potřebují slunce a vodu. Slunce posílá na zemi světlo pravdy a energii. Voda očišťuje a dává život. Člověk potřebuje pravdu a čistotu.

Zase z ní bude krásná kytka. Napíšu jí. Že už někoho mám a že ho neopustím kvůli ní. Možná to je ten dluh, který vůči sobě máme. Rozešli jsme se a neřekli jsme si proč. Poslední její slova byla v duchu, já už takhle nemůžu. Zeptám se jí, jak se má. Jestli je v pohodě. Jestli nemá depresi a otlačená kolena od toho, jak klečí v kostele. Jestli nalezla světlo poznání a vodu života. Jestli mne potřebuje, tak jí pomůžu … jestli je na kolenou, podám jí ruku. Pomůžu jí vstát a pak ji nechám jít svojí cestou.

Volné pokračování …Ta, která chtěla být dokonalá …


Ještě chci napsat kamarádkám mé manželky, které tohle čtou, že jsem jim dovolil nahlédnout do mých nejvnitřnějších pocitů. Proto, aby se dozvěděli něco o tom, co se děje v člověku. Tyto stránky jsou o tom, co se děje v člověku, který hledá. A komentáře tu píší lidé, kteří také hledají. Pokud to čtete proto, abyste pak běželi za mojí ženou a vyslepičili jí, co jsem tu napsal, tak tohle nejsou stránky pro vás. Když manželka bude chtít, ona si to přečte sama.

Doporučené čtení …
Změna – moje čtvrtá necenzurovaná kapitola knihy s Michalem Vieweghem Srdce domova

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

28 komentářů u „O kytkách a lásce …

  1. Rozali

    Vítku, také jsem se zamýšlela .."ukončit, přetrhat, zrušit " vztah, cítění,.. jen proto, že se to ve společnosti tak zavedlo ??/a někdo to popsal nemorálností../ Ale jak převést naučené majetnické vztahy na vztahy protkané láskou….

    Samozřejmě je to velká idea, neboť by se museli setkávat jen vyspělí jedinci, kteří by milovali bezpodmínečně …..a s pochopením, že ne každé myšlení na jinou ženu/nebo muže , je zrovna podrazem, nevěrou,nezájmem, nebo jak nazvat "bolesti", které většinou pak má ten druhý (A Theo by napsal Ditě, setkal by se s ní, protože důvěřuje své intuici a nebylo by to nic proti ničemu..jen dokončení , zjištění,po kterém Theova intuice/srdce/ volá).

    Jsme lidé ať muži či ženy..a není přeci vůbec logicky možné, abychom se zavřeli před ostatníma, a nevnímali potřeby a potlačovali své touhy a deformovali postoje, podle někoho, kdo určil, že existuje jen jedna cesta./většinou cesta zákazů a příkazů/ ale ta podle mne nevede nikam.

    Přeji pěkný den

    1. VíTeK

      Milá Rozali, děkuji za hezký komentář.

      Lidé jsou různí. Někdo je schopný se dívat, jak jeho žena souloží s někým jiným a točit ji při tom na video a někoho jiného by bolelo, kdyby jeho žena pomyslela na někoho jiného. Lidé se liší otupělostí a tím, co snesou, nakolik si namluvili, že je něco nebolí. Co když se duše toho prvního člověka svíjí bolestí? Myslím si, že se svíjí, zatímco on je posedlý (chce být) svými chutnými sexuálními představami a praktikami.

      Zatím nejsem natolik čistý, neotupělý, abych dokázal říct, jak je to správné, jestli se stýkat se bývalými láskami anebo ne. S většinou z nich mám dobrý vztah a rád je uvidím. A proč bych odcházel ze vztahu, ve kterém jsem šťastný?

      Jenže to je teorie, ve vztahu nejsem šťastný, a když se budu stýkat s bývalými láskami, tak v tom druhém mohu vzbudit pocity žárlivosti a v sobě pocity touhy vrátit se k bývalé lásce. Málokdo to umí zvládnout, tak proč zasévat semínko.

      Doufám, že se časem dostanu do stádia a do vztahu, kdy budu vědět a cítit, jak je to správné. A kdy k sobě budeme s partnerem natolik upřímní, že si budeme sdělovat informace na úrovni pocitů a myšlenek. Přesně, do hloubky. Pak si řekneme, jestli nás bolí, když ten druhý myslí na někoho, chce být s někým jiným (na návštěvě).

      Postupně se můžeme dostat do stádia, kdy ty myšlenky druhého můžeme vidět a cítit. Pak budou nějaké úvahy o nevěře a jejím zatajování zbytečné, protože o sobě budeme vědět všechno. Pak tomu druhému řekneme, cítím, že miluješ svou bývalou lásku víc než mě. Neměl bys být raději s ní než se mnou? Anebo se rozhodneme lásku k bývalé lásce utlumit, abychom dvakrát nevstupovali do stejné řeky, když svou šanci s ní jsme promarnili a protože současnou lásku to bolí.

      Jsem optimista, věřím, že vztahy zvládnu a přijdu na to, jak se v nich chovat dokonale. Naučím se to, jako se člověk učí mnoho ostatního. Lidé sní o dokonalém partnerovi a neuvědomují si, že na něj musí být připravení a že se to učí na těch nedokonalých partnerech a sami poskytují svou nedokonalostí učební materiál.

      Jednou mi třeba nějaká žena řekne, jsem ti vděčná za to, že jsi mi ukázal, jak hnusně se může chovat muž k ženě, a jsem ráda, protože jsem si pak dokázala vážit toho, když se ke mně někdo choval hezky. A já si řeknu, ona mě opustila, protože jsem se k ní choval hnusně a pak jsem se zamiloval do holky, která se ke mně taky chovala hnusně, abych věděl, jaké to je.

      A tak to má být, nezlobit se na partnery, že nás opustili, ale být rád za zkušenost, kterou nám dali.

      Hezký den … 🙂

      1. VíTeK

        Z výše uvedeného mi vyplývá, že jedna z hlavních vlastností (nebo spíš souhrn různých vlastností) partnera by měla být „zralost ke vztahu“. Nemusí za sebou mít 150 vztahů a být pětkrát rozvedený. Ale měl už by mít nastavené nějaké parametry (upřímnost, ochota hledat pravdu a uznat ji) a vědět/tušit, jak vztahy fungují.

      2. Rozali

        Milý Vítku,

        předem chci sdělit, je radost s Vámi komunikovat. A za to Vám velmi děkuji.

        Chtěla bych se naučit nehodnotit …tudíž nevím také co je a není správné ve vztahu. Prostě to jen je. Také nechci ubližovat ani být ubližována.

        Dospěla jsem k názoru, že jen člověk, který si uvědomuje plnou odpovědnost za sebe je schopen plně odpovědně žít. Za vše co koná ví, že za to může jen on sám a ne ten druhý. A přitáhne si vždy událost/člověka proto, co vykonal, nebo jak to udělal./To mě zase naučila knížečka ..Žádná setkání nejsou náhodná/

        A jak popisujete, přitáhne si to proto, abychom se něco naučili a navzájem si předali./nic není náhoda/

        Prozatím i já tápu ve svých vztazích a ke svým bývalým láskách přistupuji stejně jako Vy. Domnívám se, že dojde-li k rozchodu, je to důkaz, že prostě Ti dva lidé si dali co si dát měli a nemusí se hledat vina, protože oba jsou jistě schopni mít jiné partnery, ale společně už by se jen obtěžovali. Každý jsme jedineční a máme právo žít spokojený život a ne se navzájem lámat. Myslím si, že si velkou pokřivenost neseme z těch 50 let nemorálního bytí, tudíž nemůžeme ani chtít abychom žili najednou bez strachů.Já se raduji sama za sebe, že se jich postupně zbavuji a nechci se již do zaběhnutého vracet.

        Dospěla jsem k tomu, že nechci s nikým žít jen proto, abych nebyla sama.Ale chci být s někým proto, abychom si mohli dopřávat vzájemnosti a lásku. I když vím, že se to blíží k ideálu, přesto věřím, že mohou žít lidé v bezpodmínečné lásce./pes Vás má rád kdykoliv příjdete domů 🙂 /

        A ne v pseudovztazích…dneska si přišel domů pozdě, tak není večeře, nebo sex……dávat si podmínky !!!!!!!!!!!!!!!

        nedozrálé, dětinské, hloupé…/ale je ten kdo dává podmínky a je ten kdo je schopen tyto podmínky přijímat/

        krásný a ještě krásnější odpoledne všem

        Rozali

        1. VíTeK

          To jsem rád, že jste ráda 🙂

          (Napadlo mne, jestli nejste agent s krycím jménem Andrea, nemusíte chápat, jak to myslím, to je poznámka pro někoho jiného. Agentka Andrea by určitě byla taky ráda a moc by se jí tu líbilo :-))

          Pokud se naučíte nehodnotit, budete dezorientovaná.

          Já si tedy rozhodně podmínky dávat budu. Nechci skončit v jakémsi paralyzovaném stavu, kdy druhého budu míííííílovat a on mi bude dělat nějaké ošklivé věci. Když končíte nějaký vztah, tak je to vždy kvůli tomu, že ten člověk nesplňuje nějaké podmínky. (A předtím jste to zhodnotila, dokonce vyhodnotila.)

          Hezký den 🙂

                1. Radka

                  Nenapadlo. Nedělám to, co nechci, aby se stalo mně.

                  Jestli se to stane, tak díky tomu, že si to svými myšlenkami sám přitáhneš. (A že máš nakročeno zatraceně dobře.)

          1. Rozali

            Ne to Vás asi zklamu, agentka nejsem.., ostatně máte můj mail,tak trochu mi tento smysl utíká, ale neva nemusím všemu rozumnět 🙂

            Musím se trochu zamyslet jak to tak myslíte s tím hodnocením vztahu ..a celkově, trochu mi utíká smyl.,ale neva, doženu to 🙂

      1. VíTeK

        Rozali,

        Pokud by vám vadilo, že s vámi nesouhlasím a znechutilo by vás to, tak se můžeme dohodnout, že budu pouze souhlasit a chválit. Neříkám, že by to bylo správné, ale na výslovnou žádost bych to udělal. To, s čím nesouhlasím, bych si nechal pro sebe.

        Mimochodem, pak by to bylo podobné jako ve vztahu, kde vládne bezpodmínečná láska.

        P.S. Vy to do mě můžete prát hlava nehlava, chci se dobrat k pravdě :-).

        1. Rozali

          Vítku, to abyste se mnou jen souhlasil, tak to je asi pěkná hloupost. Rozveďte prosím raději, v čem podle Vás bezpodmínečná láska může ubližovat…I vy můžete do mě "prát"…nemám problém s opačným, nesouhlasným názorem.A rozhodně s Vámi nekomunikuji proto, abyste souhlasil.

          🙂

          Vítku výtka: já dýchám kyslík…:-) 🙂 🙂

        2. Rozali

          Tak Vítku musela jsem si několikrát přečíst komentář co jste mi sdělil…nechápu vůbec spojení ..nebudu říkat to, co si myslím..mimochodem pak to bude bezpodmínečná láska ? Toto je silné nepochopení bezpodmínečnosti. Právě bezpodmínečná láska je přeci o tom, že říkám to, co cítím a myslím a ne jen to, co chce ten druhý slyšet..to už je přeci podmínka.

          proto jsem povídala o pejskovi, který Vás vítá pokaždé když přijdete a své vítání nepodmiňuje tím, jestli se smějete, nebo jste naštvaný.. Prostě se raduje sám za sebe..něco jako malé dítě….ten také nezná podmínky, než mu je vštípíme my 🙂

          Rozali

          1. VíTeK

            Rozali,

            Řekněme, že ten pejsek vás bude vítat, i když budete naštvaná a budete mu ubližovat. Ale měl by vám dát najevo, že to není správné. A pokud s tím nepřestanete, měl by utéct. A doufám, že uteče. Protože když neuteče, vy to budete dělat dalším pejskům a když uteče, je jakási šance, že si uvědomíte, že to nebylo správné a polepšíte se.

            Doufám, že už si rozumíme.

            Hezký den 🙂

            1. Ilona

              Dobrý den Vítku,

              co když ten pejsek Vás má rád přesto, že přijdete naštvaný a budete mu ubližovat? Má Vás rád i s těmi "špatnými" vlastnostmi. A nechce od Vás utéct, protože byste mu chyběl a cítil by se bez Vás sám a třeba i hůř? Má přeci právo se rozhodnout, zda s Vámi zůstane nebo od Vás uteče. Vy byste mu hned určoval, co by měl udělat, aby ….. Ach ty podmínky. Řadím se zatím na stranu bezpodmínečnosti :-). Ale možná časem …. Kdo ví.

              Hezký den všem čtenářům, přispěvatelům i Vám

              Ilona

              1. VíTeK

                Dobrý den Ilono,

                My, lidé taky setrváváme ve vztazích, kde nás to bolí a to bychom dělat neměli. Měli bychom žádat bezbolestnost (ohled) a sami se chovat bezbolestně. Tím je myšlena nespravedlivá bolest. Když nás něco bolí proto, že si neoprávněně nárokujeme a bolí nás, že to nemáme, tak to je něco jiného. Pejsek nedělá dobře, když chce setrvat ve vztahu s bolestí, protože někde pro něj existuje vztah bez bolesti. Ale než uteče, měl by to pánovi oznámit, aby to pán mohl změnit. A když to nezmění, měl by utéct.

                Můžete to mít v hlavě poskládané jinak, já jsem si to poskládal takhle, protože jak jsem to měl předtím, tak to nefungovalo a bolelo.

                Hezký den … 🙂

            2. Rozali

              Vítku myslím, že si rozumíme, i když mám jiný názor 🙂

              Přejdu od pejska k lidem..co vlastně chci říci. Pokud se seznamujete, začne přetvářka..to nemá partner rád tak to nedělám, když se nebudu teď usmívat, bude se zlobit, když přijdu později domů, bude výslech…no a já jsem zastáncem toho, že prostě od začátku vztahu nebudu se přetvařovat a nebudu chtít po partnerovi aby se přetvařoval, protože jej chci co nejdříve poznat…jo je to idealistické, ale jakmile chci po partnerovi, aby něco dělal jinak..tak to vydrží třeba v období zamilovanosti, ale pak ?? Bude se kroutit dál ?? pro Vaši radost nebo se vrátí do svých kolejí bude svůj a Vám to už pořád poleze na nervi, protože pro Vás plnil nějakou podmínku, pokud ji dělal na Váš pokyn nebo na Vaše přání, tudíž nebude to změna ale přetvářka.

              Pokud se mi podaří milovat člověka takový jaký je, bez podmínek, pak je to tedy pro mne to ořechové…nechci a nebudu mu říkat co má dělat..je to dospělý jedinec..ví to jistě sám.

              Proto jsem tam někde povídala, že záleží vždy na vyspělosti lidí. Čím je dospělejší a odpovědnější tím se nutně musí s takovým člověkem žít lépe.

              Prostě mezi takovými jedinci bude jasná komunikace, nebudou žádné zákazy ,ale respekt k potřebám druhého.

              Převážně když slyším..no šla bych do kina ale nevím jestli mne muž/nebo žena pustí :-)))…to je pro mne až k smíchu.

              Takže kdo potřebuje mít rád s podmínkou ať to tak má, já to pokládám za nedozralé a nepodporující lásku ale strach.

              🙂

              uf…toho jsem zase napsala 🙂

              R.

        1. Rozali

          Jani, díky za názor..pro mne je skutečně bezpodmínečná láska stav svobody a přitom opravdovosti. Mít ráda partnera, ale ne jen partnera, takového jaký je. Tím po něm nechci žádnou změnu a ani já se nemusím přetvařovat…dyť je toto přeci to splynutí. Možná trochu abstraktní, ale jinak neumím vyjádřit.

          Rozali

  2. Radka

    Nechat roky skomírat kytku a pak se rozhodnout jí zničit, je docela ohavné. Na cestě ke světlu bychom je neměli zanedbávat, neboť i od těch nejobyčejnějších se můžeme mnohé naučit.

    P.S. Konečné řešení chválím, byť to vypadá, že poslední slovo bude mít kočičák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *