Masérské psycho zápisky II.

ruce rtg

Tento článek je o tom, že nám tělo neustále posílá nějaké informace (něco nás bolí, svrbí, svědí, někam se uhodíme) … snažím se takovou informaci dekódovat a dohledat psychické příčiny …

Co se mi honí hlavou poslední dva měsíce, což je období, kdy chodím na masérský kurs jsou obavy a pochybnosti, zda to dokážu dotáhnout do konce, zda se za tu dobu dokážu natolik naladit na lidi a sobě povzbudit (probudit, nastavit) sebevědomí, abych v masírování pokračoval i po skončení kursu.

První kotrmelce na své masérské – léčitelské cestě k lidem, k sobě a ke Světlu mám za sebou. Nejde tu o nic jiného než nastavit si v sobě určité pocity. Stejně jako když se ladí hudební nástroj. Hlavním pocitem, který blokuje můj vztah k lidem je přísnost. Dělám na ní.

Tento týden (jsem cca ve 3/4 masérského kursu) došlo v pochybnostech k určitému obratu. Zatímco dosud jsem počítal s tím, že když budu masírovat, bude to v ordinaci známé doktorky, tento týden mne napadlo, že bych si mohl udělat masérnu doma. Začal jsem si v hlavě malovat, jak to udělám, aby to bylo podle mých představ. Na internetu jsem začal vybírat barvy ručníků, aby to všechno ladilo a masáž u mne byla pro zákazníka i pro mne zážitkem.

Během několika dnů tohoto snění jsem zjistil, že mám červené, suché až popraskané klouby na rukách a také zápěstí. Může být větší průser pro maséra, když má ruce popraskané až do krve?

Co to má znamenat? Náhody přeci neexistují.

Klouby na rukách a zápěstí jsou místa, která pohybují dlaněmi. Dlaně jsou ta místa, která se dotýkají a hladí. Ruce dávají a berou. Kůže je místo, kterým se dotýkáme druhého. Krev představuje radost. Když to celé shrnu, vyházejí mi z toho dva postřehy.

Ten hlavní je ten, že zatímco bych se mohl přizpůsobit v cizí ordinaci a časem to změnit anebo přizpůsobit, já chci už od začátku mít věci podle sebe. Přitom bych mohl z okolností vytěžit víc. Klouby a zápěstí a problémy s nimi symbolizují (ne)přizpůsobivost.

Druhý postřeh je méně praktický a víc psychický a týká se přizpůsobení svých doteků, slov, (i toho, co a jak tu píšu) tomu druhému. Tak, abych se ho dotknul správným způsobem. Tak abych stále vnímal, co se s ním děje a tomu přizpůsoboval své doteky, slova … například, když si tady píšu něco pro sebe a dělám si z něčeho absurdní legraci, kterou lidi nechápou, tak se jich nedotýkám správným způsobem.

Řečeno hezky česky, koukej, kam šlapeš. Například abys někomu nešlápl na kuří oko.

Nemusí být všechno podle tebe, v něčemu můžeš ustoupit a v něčem naopak přitvrdit ve svých požadavcích.

Svět je báječné místo. Posílá nám problémy a nemoci šité na míru a je na nás, jestli je pochopíme a uposlechneme jejich poselství. Čím víc těch problémů a nemocí pochopíme, porozumíme, pojmenujeme a vyřešíme, tím lépe se pak dokážeme chovat v souladu s Řádem světa (pro někoho Boží vůle, pro někoho Dokonalost) a o to lepší pocity se nám pak vracejí (spokojenost, pohoda, radost ze života, pocity štěstí, blaženost.)

Člověk je jako hudební nástroj, který je potřeba naladit, aby vyluzoval správné tóny.

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

13 komentářů u „Masérské psycho zápisky II.

  1. Pavlína

    Vítku,můj úhel pohledu je ten,že v těch rukou by jste měl držet

    především pero.Dostal jste do vínku dar:"psát".Zachycujete perem

    svůj pohled na "maličkosti života" a život se skládá právě z nich.

    Klidně dál jakože šlapejte na kuří oka/je to jeden z úhlů pohledu

    na tu samou věc/,jen se naučte naslouchat srdcem těm druhým bez

    sebelítosti.

    Ve všech komentářích s vámi mluví OTEC.Chce vám pomoci a vy ,jakoby

    jste to nechtěl vidět,slyšet.

    Co je to ta Vaše představa DOKONALOSTI?Nikdo není dokonalý,pokud je SÁM/ani "otec",ani "matka",ani "děti/.DOKONALOST mohou tvořit jen

    SPOLEČNĚ.

    A Řád světa?Nestačí pořádek?

    "MATKA"se též jmenuje HUDBA SRDCÍ.

    PS:Máte postřeh,otec/rozum,představitel ZLA/a matka/cit,představitelka Lásky/by byli jeden bez druhého "mrzáci".

    Ale "ONI" to už dávno ví a učí tomu tady svoje děti.

    1. VíTeK

      26.5.2011

      V noci jsem se vzbudil a přemýšlím … o práci. Fotobanky mne neuživí, zatím. Ačkoliv na tom dělám každý den, prodeje nikterak nerostou. Prodává se jedna série ilustrací – aura. Včera mne bolela pravá kyčle. Jakobych se neoprávněně cítil nestabilně v práci. Už roky žiju z peněz za program, který jsem udělal kdysi dávno.

      Pavlíno, děkuji za povzbuzení. Budu psát, ale také se musím zatím něčím živit. V tuto chvíli nevidím způsob, jak by mne mohlo psaní živit. Ještě nenadešel můj čas a ještě v sobě nemám naladěné věci, které chci mít.

      Mohl bych psát bulvár buď tělesný nebo duchovní. Chrlit jeden duchovní návod za druhým a smát se tomu, čemu všemu lidé věří, jenomže ono je to spíš k pláči.

      Témata, která si vybírám, jsou spíš pro úzký okruh čtenářů, takže by to chtělo změnit styl.

      Nebo se pustit do beletrie (jakože román), tam je dovolené (téměř) všechno.

      P.S.

      S formulací "otec/rozum,představitel ZLA" nesouhlasím, to je nesmysl, hezky řečeno. Rozum je spíš polovina dobra než představitel zla, ale i to je nepřesné. Přesněji řečeno rozum zprostředkuje polovinu pravdy.

  2. petr

    ahoj

    když bych chtěl někoho masírovat,tak bych šel a masíroval

    neviděl jsem,že bys psal o pocitu z masírování

    ten považuji za nejdůležitější

    uvažovat,čím se živit,to je jiná věc

    bohužel dnes pro esoteriky není mnoho příležitostí,jaxe uživit,leda otevřít si nějaký kurz a zasvěcovat do čehokoli,za což brát peníze považuji za hřebíček do rakve esoteriky

    s masírováním je to podobné,je to oboustranná záležitost,když ty někoho masíruješ,dozvíš se o něm skoro všechno a to samé on o tobě,pomoc je vzájemná,kdo komu má platit?

    hodně štěstí

    možná by nějaké nakladatelství rádo vzalo knihu úvah a rozhovorů z těchto tvých stránek,řada lidí bloudí od kurzu ke kurzu a tvé postřehy by jim mohly pomoci

    @

    ………………..

    1. VíTeK

      Petře, nemyslím si, že "pomoc je vzájemná", v případě, že oba dva bloudí a ani to není pomoc jako spíš popovídání si. Pokud někdo Ví a pouze se nedomnívá, nebo si pouze nemyslí nebo pouze necítí, tak může druhému pomoci (aby si taky uvědomil). Může mu poradit.

      A nebrat peníze za dobré rady? To je předsudek. To si člověk říká o chudobu. Proč by měl odborník v oboru znalost lidského zákona (právník) nebo odborník v oboru projektování staveb (stavební inženýr, architekt) brát za své rady víc peněz než odborník v oboru znalost lidské duše.

      Knihu napíšu, až budu "Vědět Víc" 🙂

      1. petr

        ahojky Vítku

        proč lidé berou za práci peníze,nevím

        myslím,že je to zařízeno velmi blbě…zatím

        dívám se na své tělo,možná nám jednou vyroste na zádech hrb-to bude banka,a buňky si budou také navzájem za své služby platit

        vlastně se divím,že to ještě neudělaly

        @

        ………………..

        1. Pavlína

          Ahojky Péťo,co myšlenka srdce,to perla.Děkuji za to a jsem na vás

          hrdá.

          Chtěla bych se proměnit

          na rakovinu,

          co jmenuje se

          VZÁJEMNÁ LÁSKA,VZÁJEMNÁ DŮVĚRA A ÚCTA,

          co napadla by všechny

          a zavřela jim ústa.

          Anebo tou bankou,

          kde dostanou je všichni zdarma

          s podmínkou jedinou:

          až prohlédnou a sejmuty jim budou pouta otroků,

          rozdávat srdcem to,co dostali.

        2. VíTeK

          Petře, peníze jsou měřítko, toho, co člověk dal a co vzal, až lidé dokážou cítit, kolik dali a kolik dostali, co si zaslouží a co už ne, tak nebudou potřeba peníze.

          Že se peníze staly nástrojem moci, to už je jiný příběh.

          1. petr

            ahojky Vítku

            já cítím,že jednou nebudu muset nic dostávat-nebudu totiž nic potřebovat,a ani nebudu muset nic dávat,protože i ostatní nebudou nic potřebovat anebo možná žádní "ostatní" ani nebudou

            zní to možná jako fantasmagorie,ale já myslím,že se toho dožijem

            já už jsem jednou v takovém prostředí (na zkoušku) byl

  3. Eva

    Vítku, omlouvám se za předešlý komentář, protože někdy sednu k počítačí a něco si přečtu a nekouknu, kdy to vzniklo. Za tuto psychomasáž dávám 1. Je to napsáno hezky a dobře se to čte.Má to duši. Zdravím a těším se na pokec, třeba u plotu mezi liliemi

  4. pavel

    Dobrý den.
    Až dnes jsem objevil tuto pro mně velmi zajímavou debatu-přesto tak nějak doufám , že Vítek zareaguje a předem za to dík.
    Mám na maserství a tělesné doteky velmi podobný názor jako Vítek a to jsem násobně sterší než on a nikdy jsem nežíl zrovna puritánský život – spíš naopak.
    Přejdu k věci : manželka nedávno absolvovala masérský kurz a moc jí ta práce baví a naplnuje – mně ta myšlenka sice moc fajn nedělá ale snažím se nebýt sobec a mlčím-ono podle sebe soudím tebe a tak pod prostě mlčím , vnímám a snažím se pochopit.
    VÍTKU JAKÝ BYL NEBO NEBYL VÁŠ POSUN OHLEDNĚ MASÉRSKÉHO TĚLESNA ?
    dík. paja-13

  5. kVítek

    Dobrý den, nebo ahoj Pavle, o tomhle tématu tu bylo více článků.
    Nakonec jsem masírování zanechal a to mluví za vše…
    Rád bych vám k tomu něco napsal, ale nemám co 🙂
    Přišel jsem na to, že (pocity )štěstí si vytváříme tím, jak myslíme a co děláme. Je to jednoduché, žiju jednoduchý život a přestal jsem se v tom vrtat.
    Mějte se 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *