Levná energie ze dřeva a energetická soběstačnost

Oheň

V předchozím článku (Rychle rostoucí japonské topoly a energetická soběstačnost) jsem zjistil, že na mém pozemku vyroste za rok cca 150 kg dřeva použitelného na topení a zasadil jsem nějaké rychle rostoucí topoly, abych zjistil, jak rychle rostou a jestli rostou rychleji než moje rychle rostoucí vrba.

Zajímalo mne, kolik stromů bych musel mít na zahradě, abych byl energeticky soběstačný anebo abych ušetřil za plyn, když budu topit svým vlastním dřevem. Tak jsem si to spočítal.

Za rok spotřebuji cca 25MWh energie ze zemního plynu (a zaplatím za něj cca 36 tisíc Kč).
Dřevo topolu má výhřevnost 4,2 kWh / kg.
Abych veškerou energie mohl získat ze dřeva, potřeboval bych 25000/4,2=5952kg dřeva, prakticky 6 tun dřeva.

Jak levné je vlastně topit dřevem? Záleží na tom, jak levně to dřevo pořídíme. PRM (prostorový rovnaný metr) jehličnatého dřeva se dá koupit za 1000Kč (+-50procent). PRM jehličnatého dřeva má hmotnost přibližně 340kg. To dělá necelé 3Kč na kg. Mých 6 tun by stálo cca 18 tisíc Kč. Když k tomu připočtu dopravu a práci, tak to zase tak levné není. Uvedená cena je orientační, může si lišit o desítky procent. Také tu míchám dohromady topoly a jehličnaté dřevo, které má jinou hustotu a jinou výhřevnost. Jde o přibližný výpočet.

Roční produkce jednoho hektaru (100 krát 100metrů) topolů se udává 5 až 15 tun dřeva, což představuje cca 10 tisíc rostlin. Realisticky budu počítat 8 tun na hektar. 6/8=0,75. Potřeboval bych pozemek o velikosti 0,75 hektarů. A 7500 stromů.

Mám pozemek cca třetinový, tedy 2500 m2. Kdyby bylo nejhůř, v trubkách by nebyl plyn, nefungovala by doprava a uhlí ani dřevo by se nedalo koupit, stačilo by mi omezit spotřebu energií na třetinu a byl bych energeticky (tepelně) soběstačný.

To mi přijde skvělé. Energeticky bych přežil z vlastních zdrojů. Tedy pokud bych byl dost chytrý a s předstihem několika let na celém pozemku nasázel rychle rostoucí „energetické“ dřeviny.

Nehodlám vše podřídit energetické soběstačnosti a z užitkové zahrady udělat topolovou plantáž. Když ale nasázím několik desítek či stovek topolů k plotu, příjemně mi to zastíní zahradu, budu mít vlastní dřevo do krbu a kdyby bylo potřeba, tak nějakou dobu přežiju z vlastních zdrojů. Kromě toho ušetřím za plyn, protáhnu si tělo při práci na zahradě a potěším se komunikací s rostlinami a tím, jak rostou … Co je lepší, chodit do práce a vydělávat peníze na plyn, anebo si „hrát“ na zahradě?

Oheň je zázrak a sálavé teplo a světlo z krbu má léčivé účinky 🙂

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

12 komentářů u „Levná energie ze dřeva a energetická soběstačnost

  1. Dawid

    Ahoj Vítku. Zasadit si sad je super, zasadit les taky (Muž který sázel stromy), zasadit člověka výborné 😎

    Osobně bych uvážil k sazení rychlerostoucích dřevin přidaní něčeho jako tech. konopí, obilí a z nich dělat přírodní zateplení na barák formou sestavitelných kostek. Neznám počty, kolik let by bylo potřeba k pokrytí fasády, ale než vyroste takový strom, lze využit zatím nestíněný prostor k produkci jídla/obilí a zateplení. Aspoň něco…

    Ono není vše o spotřebě,ale i o přechodu do úsporného režimu, tj. zmenšení ztrát + snížení teploty a vytápěné plochy. Kdysi bylo teplo leda tak v kuchyni a u zvířat 🙂 a zimní spánek pod 30cm peří má taky léčivé a reprodukční účinky 😎

    Aneb uskromnění/šetření není vždy o trpění…

    1. kVítek

      Ahoj Dawide, hezké 🙂

      Dřív se taky dávalo seno na půdu, takže to zateplilo dům seshora. A lidé bydleli v jedné místnosti.

      Ať se ti/nám daří … 🙂

  2. Tomáš

    Podle účtu za topení a toho co v článku je se dá usoudit že stavba je vzhledem k dnešní situaci v oboru vytápění budov dost tragická . Dobře zateplená stavba vystačí na 100 m2 obytné plochy což podle mě rodině stačí s cca 15 000 Kč – 25 000 Kč za plyn a zimu . Já sám mám za zimu cca 15 000 Kč v topení elektřinou to je cca 7 000 kWh to je cca 70 kWh den počítám li topnou sezonu 100 dnů ( 70/24 = cca 3 kWh/hod topení max . ). Takže místo spalování dřeva začít trochu makat na budově samotné . Jinak článek dobře zpracován a poměrně profesionálně popsána problematika vstupu energií do objektu . Zato chválím . Takhle má vypadat prvotní rozvaha . Další článek už má mít propočtenou bilanci ztrát včetně ceny a postupu opatření . PS Například co stojí okna kolik ušetří za jak dlouho se to zaplatí atd .

    1. kVítek

      Tomáši, děkuji za příspěvek. Máte pravdu, je to tragicky zateplené a obytná plocha je dvojnásobná. Počítal jsem si v Excelu, co by s tím udělalo zateplení a kolik by to stálo, ale v tuto chvíli na to nemám finance.

      Jako první bych udělal solární ohřev TUV to je oddělená záležitost.

      Jako druhé okna. Jenže dělat okna bez zateplení té díry, ve které okno je, mi přijde nesmyslné. Myslím tím, že je potřeba zateplit i zeď kolem rámu okna. Čili buď dát menší okno, nebo trošku vybourat. Jak jsem řekl, v tuto chvíli je to o financích.

      1. Tomáš

        1/ Okna se dělají tak že stará jdou ven pak se začistí zdivo do roviny tím pádem , ale nová jsou opravdu menší . Potom na hmoždinky a pěnu dáte nová okna a jako poslední část práce je montáž zateplení až k rámu menšího okna 🙂

        2/ Negativní je zmenšení oken.

        3/ Pokud okna chcete mít stejně velká musíte bourat a začišťovat na větší velikost stavebního otvoru .

        4/ Investice je opravdu velká návratnost v řádu cca 5-15 let .

        1. kVítek

          To jsem myslel. O velká okna ani tak nejde, ale když zúžím dveře na každé straně o 10 cm, tak už to nebudou dveře. Totéž okénko na záchodě a v koupelně. Takže to není jen výměna oken, ale bourání a výměna oken. Když o tom tak přemýšlím, tolik práce navíc to zase není. Spíš jde o to, se psychicky připravit 🙂 a o finance.

          1. Tomáš

            Dveře se mění jinak je potřeba vybourat a dát včetně nové zárubně stavební otvor například na 100 Cm dveře podle výrobce dveří cca 120 cm 🙂 Okno v koupelně bude menší ev. doporučuji doplnit tuto místnost nuceným odtahem s časovým spínáním .

            1. kVítek

              Tomáši, děkuji za poznámky. Pokud bych se do toho pustil, tak se vám ozvu a poprosím vás o (placenou) konzultaci … kolikrát se člověk do něčeho pustí sám a uniknou mu věci, které toho druhého napadnou. Jednou už jsem dům sám stavěl 🙂

  3. Míša

    Zajímavé řešení pěstování vlastního dřeva je kopicování. V podstatě jde o to, ze když se některé druhy stromů pokácí, tak znovu obrostou. Za nějaké dva, tří roky lze opět získat dřevo. Vyhoda je, že strom neroste celý znova, zůstává mu kořenový systém. A lze používat původní druhy (habry, jilmy,..).

    1. kVítek

      Míšo perfektní :-),

      Děkuji za poznámku. Ty rychle rostoucí topoly se skutečně za pět let pokácí a ony vyrostou znovu. Jen jsem neznal, že se tomu říká kopicování. Tak jsem bohatší o další slovo.

      Hezké dny 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *