Když si člověk pořizuje nějakou věc, měl by z ní mít radost a měl by ji považovat za dokonalou. Rád se oklopuji věcmi, které lahodí mému oku a nejsem líný vyzkoušet pět odstínů barvy, abych pak smíchal druhý a třetí odstín a k tomu ještě přikápnul trochu prvního. A když to nestačí, druhou vrstvu udělám odstíny číslo šest a sedm. Hovořím a natírání věcí, většinou věcí ze dřeva.
Moje oblíbené barvy jsou lazury. Získaly si mé srdce zejména tím, že mohu míchat barvy různých odstínů a dokonce od různých výrobců. Různým výrobcům by se to asi nelíbilo a nedoporučovali by to, ale lazurám se to líbí, tak proč nepotěšit raději sebe a lazury. A tak míchám a natírám, vlastně lazuruji.
V dílně se mi pak hromadí plechovky s nedopitými odstíny barev a když už toho mám dost, smíchám všechno dohromady a natřu tím plot. Tedy první vrstvu. Druhou opět míchám tak, aby lahodila oku. I plot musí potěšit kolemjdoucího.
OD firmy IDEA nábytek už mám dvě skříňky. Pamatuji si, jak jsem je asi před pěti lety přivezl domů, rozbalil a zjistil, že jedna skříňka má vyměněný boční díl a nejde smontovat. Odvezl jsem skříňku do Prahy a tam mi ji vyměnili za jinou. Ta už šla smontovat.
Po letech jsem si na firmu IDEA opět vzpomněl a znovu jí dal šanci. Potěšilo mne, že prodávají také nenalakovaný smrkový stůl, výrobek číslo 774 a zakoupil si ho za přijatelných 1299 Kč. Ne, že bych nezvládl stůl vyrobit a ne, že ho nebudu upravovat podle svých představ, ale proč si vrtat pro pár korun koleno. Jako základ bude dobrý a ušetřím čas.
Konečně nadešel čas otevření krabice s novým stolem. Tak pojď chlapče. Jedna noha … druhá noha … deska stolu … pytlíček se šroubky … ??? …. a krabice je prázdná.
Zavolal jsem do prodejny IDEA a domluvili jsme se, že mi stůl vymění za čtyřnohý model. Stalo se. Stovka kilometrů v čoudu. Je zajímavé, jak si některé levné věci vynucují pozornost a další investice.
A pak jsem konečně vzal svoje lazurky a pustil se do něj …
Co se barviček týká, nejlépe se (mi) pracuje s obyčejným Luxolem. Natřít štětcem, houbou nebo hadrem a pak setřít čistým hadrem. Tím se udělá krásný hladký povrch. Pak přelakovat, nebo natřít olejem. Nejvíc se mi líbí odstíny barev Düfa, které jsou v porovnání s Luxolem živější a lesklejší, jenže dlouho schnou a člověk musí vystihnout ten správný okamžik, kde je může setřít (spíš pohladit) hadrem. Když barvu nepohladíte hadrem, nemá tak hezký povrch a léta dřeva nejsou tak pěkně vidět.
Ten pultík pro klávesnici je dodělávaný, v krabici nebyl.