Podobnost se skutečnými osobami je čistě záměrná.
S Ditou jsme se neviděli dlouhých 14 dnů.
Neozvala se. Dopřál jsem jí dostatek času na rozmyšlenou.
Až konečně včera, volala, jestli bych mohl přijít. Jenom na chvilku, na kafe.
Přišel jsem na minutu přesně, vzorně jsem si zaparkoval boty, došel si umýt ruce mýdlem a neutřel si je do trička, ale do připraveného ručníku, na kterém bylo láskyplně vyšité Theo a srdíčko. Nasadil jsem si připravené pantofle a usadil se ke kuchyňskému stolu.
Chtěla mi něco říct a nevěděla, jak na to. Byla nervózní a těkala od jedné věci ke druhé. Udělala kafe do konvice a postavila ji na stůl, pak šla pro hrnečky, pro lžičky, vracela se pro mléko, odeběhla pro cukr, pak pro med, pro lžičku na med, pořád pro něco chodila.
Tak už si sedni a neposkakuj tady, pojď ke mně. Zlehka jsem ji chytil za ruku a ona se mi zlehka vysmekla.
Pojď, sedni si ke mně. (Většinou mi seděla na klíně.)
Ne, raději budu sedět naproti.
Tak mi alespoň podej ruku.
Dobře.
Podíval jsem se jí do očí a ona je sklopila.
Co je?
Já už nemůžu …
Co nemůžeš?
Už se s tebou nemůžu milovat.
Proč, nelíbí se ti to?
Líbí, moc. Je to báječné, jsou to nejhezčí chvíle na Zemi.
Někoho máš?
Přikývla.
Znám ho?
Znáš.
A kvůli němu mě opouštíš?
Rozplakala se … já nechci … já musím.
Ty už mě nemiluješ?
Miluju, ani nevíš, jak moc tě miluju. Pořád platí to, co jsem ti řekla, že tě miluju a pořád tě budu milovat.
Tak co řešíš?
Už s tebou nemůžu spát?
Proč se mnou nemůžeš spát?
Protože …
Protože co?
Protože je to hřích.
Jaký hřích? Vždyť to je normální, když se mají dva lidi rádi, že spolu dělají sex.
Já jsem s tebou nedělala sex, já jsem se s tebou milovala.
Tomu nerozumím. Říkáš, že někoho máš a kvůli němu už se mnou nechceš spát. Říkáš, že ho znám. A říkáš, že mě miluješ. Tak mi prosím tě pověz, kdo to je, třeba se to vysvětlí.
Zhluboka se nadechla … zavřela oči a pak potichoučku zašeptala … Ježíš
Cože?!
Dala jsem svoje srdce Ježíšovi.
A kvůli tomu se mnou nemůžeš nic mít?
Mohla bych … kdybychom byli manželé, ale to my nikdy nebudeme. Nechceš to ty, ani já. Ale já nechci žít ve hříchu.
Panebože, kdo ti řekl, že je to hřích. Myslíš, si že Ježíš s nikým nespal?
Ježíš byl čistý a dokonalý.
Povídali, že mu hráli. Já věřím tomu, že Ježíš byl normální chlap, co měl normální ženskou a spali spolu a ona mu ho kouřila a …
Neříkej to. Ježíš byl dokonalý a já chci být taky dokonalá.
A kvůli tomu zničíš náš vztah?
Já musím.
Nemusíš.
—
Já chci být dokonalá. To je ta nejvíc sexy věta, kterou jsem kdy slyšel. Aniž jsem si to tehdy uvědomil, ta věta na mě působila jako očkování. Jako očkování proti průměrnosti. Žádná žena od té doby už ji nevyslovila. A také už se mi nestalo, že by mě nějaká opustila kvůli Ježíšovi.
—
Tak dobře, jestli si myslíš, že Ježíš líp šuká …
//Je to vtipný? Nemám tu poslední větu zcenzurovat a anebo napsat … Tak dobře, jestli si myslíš, že s Ježíšem se budeš mít líp … ?
Zatímco Dita se řídila srdcem, Theo ve své mladické naivitě přemýšlel o ztrátě sexuální partnerky. Tomu pak přesně odpovídá vyřčená věta.
Tak nějak :)))
A nebo z pohledu ekonomie: Theo zvolil na dobytí trhu strategii zdůraznění svých silných stránek, nechtěl se pouštět do boje v oblasti kde konkurence je znatelně silnější (duchovno, víra). Zdá se že strana poptávky však již byla uspokojena co se týče služeb nabízených Theem, a momentálně mnohem nedostatkovější a vzácnější službou na trhu pro ni byla víra a duchovno.
„Víš co?“, řekl Theo, „Tak si vlezeme do postele a budeme si číst o Ježíšovi …“
a ještě prosím tu O Karkulce 🙂
O co ti jde? Hledám řešení, které by uspokojilo obě strany 🙂
O co mi jde? Srovnání pohádek versus realita. Už vidím mladého borce, lezoucího do postele s dívkou, za účelem čtení si o Ježíšovi.
Ostatně ať si Theo dělá, co chce. Ty jsi autor.
Myslel jsem půl hodiny čtení a půl hodiny sexu, aby se to líbilo oběma.
Dita na to nepřistoupí, protože již nechce žít ve hříchu.
Milá Dito. Pamatuješ, jak Ježíš prohlásil, že je hříchem šířit jeho učení ve změněné formě.
Dej si prosím pozor, abys nespáchala hřích proti němu největší.
Jsou stovky či tisíce odlišností mezi různými vydáními bible, a ještě více mezi výklady Bible.
Pojď a než se zcela svěříš jeho pozemským zástupcům, budeme spolu hledat které přesně je to učení v nezměněné formě.
A pro naše společné mezidobí hledání, mám pro Tebe dobrou zprávu. Nejsem křesťan. Proč, ptáš se? Co Bůh spojil, to člověk nerozpojí. S jednou výjimkou. Je povoleno rozpojit manželství, kde jeden z partnerů není křesťan. S nekřestanem se to prostě nepočítá, když nechceš.
Co se týče předmanželského sexu, jsem si jist že je to mnohem menší prohřešek než rozpojení manželské svátosti. Proto to analogicky půjde "nepočítat" taky.
Až najdeme kteří jsou ti praví, protože jedině tak nespácháš hřích, požádáš o anulaci předmanželského sexu se mnou. S nekřesťanem se to nepočítá. To je moto nás nekřesťanů.
A propo, jak se jmenuje ten tvůj farář nejmilejší. Potřebuju zpověď jako sůl.
To se povedlo :-).
Tome, dobrý 🙂
Dita, ale zatím nevidí a neslyší, zatím má srdce jen pro Ježíše.
P.S. Taky jsem jednou potřeboval zpověď jako sůl. A víte, co mi řekli? Že musím být pokřtěný. Naštěstí je (prý) trojí křest, vodou ohněm a touhou. Ti, co hledají Světlo celým svým srdcem, jsou křtění touhou. Už to mají dávno za sebou. Člověk se může vyzpovídat i na internetu. Víc hlav, víc ví.
Líbilo se mi to jako černobílá manipulace. V životě pravda by mi to asi neprošlo…nejspíš bych to ani nepoužil. Kdoví… ale teoretizovat je fajn…
> Ti, co hledají Světlo celým svým srdcem, jsou křtění touhou.
🙂
!
Pokud se bavíme o té anulaci předmanželského sexu … tak je to komplikované nebo spíš pytel výmluv. To by Dita nezbaštila …
Theo je mladý a netrpělivý a svým způsobem zásadový. Myslí si, že slovo platí a tak to respektuje a odchází. Kdyby ale věděl, že myšlenky a slova nemusí být tak pevná, a kdyby poznal, že může jít o náboženskou psychózu, mohl dát této skvělé dívce čas, být jí nablízku a doufat … anebo to mohl čas od času zkusit. Ale on je hrdý. Nezkusí to a odejde, tím spíš, že má ještě jednu partnerku, hajzl jeden. Snad si po letech života bez opravdové a hluboké lásky vzpomene na krásná slova, která si říkali s Ditou. Ozve se zvědavost … co asi dělá? Jak jí to klape … s Ježíšem? Vezme papír a tužku a začne psát … nebo spíš oživovat v sobě pocity. Pokračování … https://deosum.com/Articles/238.aspx
Radko, tak to je myšleno. Je tam rozpor mezi tělem a duchem, nebo spíš tělem a popleteným a hledajícím duchem. Děkuji za komentář 🙂
Ten Theo je ale naivní, co? Sexuální partnerku by chtěl. 🙂
Řekla bych, že obojí.
Theo je naivní přiměřeně svému věku. Ostatně, prošli jsme si tím všichni 🙂
Vtipný to jo (ale že je tam ta poznámka, nevěděl bych jestli je to vážně nebo vtip), ale třeba z ženskýho pohledu to je trochu jinak 🙂
Je univerzální dokonalost, nebo máme každý "vlastní" ?
Pro mě třeba odevzdání se Ježíšovi (nebo komukoliv jinému), nebo limitace vlastní svobody (akceptováním některých přikázání), je nedokonalost. Ale chápu že pro někoho to třeba dokonalost může být, např. ve smyslu že to je to proč tu jsou v tomto životě.
Tome, ta poslední věta mne napadla až za poznámkou, ale dějově patří před poznámku. Pak se na tom člověk nezasekne. Ale nějaká pauza by mezi tím byla.
Pro mě je odevzdání se Ježíšovi nebo nějakému žijícímu guruovi úlet. Vzdání se zodpovědnosti za svůj život. Ovšem záleží na tom, co jak konkrétně si pod tím kdo představí. Pokud se Ježíšovi odevzdám tím, že budu následovat nějakou jeho myšlenku, se kterou souhlasím, tak se mu klidně „odevzdám“.
Dobré ráno 🙂
Ono také záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem "odevzdání se".