Přemýšlím o tom, proč existují odpadky. Třeba si koupím nový počítač a zbude po něm krabice. Nebo sním kuře a zbudou z něj kosti. Z brambor zbudou slupky a když stavíme dům, tak zbude hromada úlomků cihel a všeho možného. Cožpak Ten Někdo Dokonalý, kdo vytvořil tenhle svět, ho nemohl vytvořit tak nějak bezodpadově?

Stačilo by se podívat na krabici od počítače anebo slupky z brambor a vyslovit (nebo si pomyslit) slovo „likvidace“ a krabice by se sama slisovala do centimetr velké krychličky, nebo by se proměnila v obláček dýmu, nebo by rovnou zmizela. Pro Toho Někoho by určitě nebyl žádný problém to takhle zařídit. Nemuseli bychom žít vedle hromad odpadků, s černými skládkami v lese, nemuseli bychom vynášet odpadkové koše … a močení a kakání bychom taky mohli tak nějak vynechat. Ne, že by mě to nebavilo. Kakání je uvolňující a napadají mne při tom zajímavé věci. Asi jako každého. A když už jsme u toho, tak bychom ani nemuseli jíst … i když to ne! Beru to zpět … čokoláda mi chutná.

Uznávám, že myšlenková likvidace má svá úskalí. Někomu byste něco omylem provedli, třeba mu šlápli v tramvaji (Vidláci, to je takový vlak, co jezdí ve městě a většinou je v něm tolik lidí, že jsou tam namačkaní jak sardinky v krabičce.) na nohu, on by se na vás zamračil a pronesl … „likvi-“. Klekli byste na kolena, ale už by bylo pozdě … „-dace“. Prásk! A přestali byste existovat. Nebudeme zabíhat do podrobností, jestli by zmizelo jen tělo, nebo i duše. A kde by to skončilo. Sami vidíte, že tato forma bezodpadové likvidace by se dala snadno zneužít a proto by vyžadovala značnou zodpovědnost na straně likvidátora.

Neříkám, že to není možné, ale zatím nenadešel čas, abychom takováhle multi-dimenzionální kouzla používali. Když odhlédneme od možnosti zneužití a zaměříme se na pouhou likvidaci věcí, hned nás napadne, že člověk by si vůbec nelámal hlavu s tím, kolik toho zlikviduje. Prásk, prásk, prásk a je čisto.

Také by mohly v jiné dimenzi existovat úložné prostory, kam by se něco šouplo a dalo by se to vyvolat zpět třeba za 10 nebo 100let. Jenže tím by se nepořádek pouze někam přesunul. A o to jde na tomto světě, abychom se naučili mít pořádek ve věcech. V té nejdokonalejší formě mít pořádek, který je v souladu s řádem světa a je Dokonalý. Takový, že každá věc je na svém místě. Třeba na skládce, nebo vůbec nebyla vyrobená.

Kdybychom mohli věci jenom tak likvidovat, nenaučili bychom se být pořádní a tím bychom si sami bránili se napojit na Dokonalý Řád Světa. Proto Ten, kdo vytvořil tento svět, stvořil také odpadky, prach a špínu. Jsou to pomůcky, kterými se učíme. Také peníze a čas jsou pomůcky, kterými se učíme vážit a odměřovat, být přesní a poctiví.

Původně jsem začal psát dopis místo-starostovi, že chci, aby se neplatilo za popelnice paušálně. A vzniknul z toho tenhle článek. Teď se u nás platí 500Kč za osobu a za rok a vzhledem ke zvyšování poplatků za skládkování je pravděpodobné, že během pěti let to bude dvou až trojnásobek. Chci, aby se platilo podle počtu vyvezených popelnic. Jednoduše proto, že je správné, aby byl každý zodpovědný za odpad, který vyprodukuje a aby si zaplatil jeho odvezení a skládkování.

Ještě dodávám, že odpad třídím a to tak, že skoro dokonale .