Víš, co mi udělal? Spustila Citlivka.

Co? Zeptala se Přemýšlivka.

(Třetí kamarádka Jasnovidka s nimi nebyla. Kdyby s nimi byla, řekla by Citlivce, že ptát se někoho, jestli něco ví, je nesmyslné, protože každý člověk (na úrovni duše) ví všechno, pouze si to v daný okamžik neuvědomuje. Citlivka by jí řekla, ty seš ňáká chytrá. Kdyby byla i Přemýšlivka jasnovidná, podívala by se svým jasným zrakem na příběh Citlivky a ta by jí ho nemusela vyprávět.)

Řekla jsem mu, že jdu spát a on začal řezat dřevo.

Myslíš, že to udělal schválně, zeptala se Přemýšlivka.

Jasně že schválně, řezal přímo pod oknem do ložnice.

(Jasnovidku v ten okamžik napadlo slovo “předsudek”.)

A proč jsi nešla spát jinam?

Proč bych měla chodit jinam? Tohle on dělá vždycky. A proto se s ním rozvádím, utvrdila se ve svém Citlivka.

Kolikrát už to udělal? Zeptala se Přemýšlivka.

Už podruhé.

Po druhé za jak dlouho?

Jsme spolu deset let.

Takže on tě podruhé za deset let vzbudil tím, že řezal dřevo?

Minule sekal sekačkou a vzbudil kluka.

(Kdyby s nimi byla Jasnovidka, zeptala by se Citlivky, kolik bylo hodin. Když by jí Citlivka řekla, že bylo po obědě, řekla by jí Jasnovidka, že neměla tolik jíst, aby nebyla ospalá a neměla by tolik pít kafe, aby nebyla celkově unavená. Citlivka by na ní zavrčela, co do ní zase dělá. Jenže Jasnovidka tam nebyla, protože jí Citlivka na kafíčko nepozvala. Mimochodem, Jasnovidka kafíčko nepije.)

Udělal to schválně a basta, tohle mu neodpustím.

(Jasnovidka by se opět ujala slova, proboha, jak chceš s někým žít, když mu nedokážeš odpustit takovou maličkost. Co kdyby ti byl nevěrný? To bych ho asi zabila.)

A mluvili jste o tom?, zeptala se Přemýšlivka.

Lísal, se, říkal, že mi to vysvětlí, tak jsem ho nechala mluvit …

A co řekl?

Že se mu do toho dřeva vůbec nechtělo, ale překonal se a šel ho řezat a že jsem měla říct, že mi to vadí, že by to dodělal jindy? Ještě řekl, že se omlouvá a že ho mrzí, že to takhle dopadlo. Že si to neuvědomil, jak byl zabraný do práce.

Cože, tohle řekl? Tak to máš dokonalého manžela, rozplývala se Přemýšlivka. A navíc je to šikula, že řeže dřevo. Ten můj ani neví, jak se pila drží a navíc se uráží a pak s ním není řeč. Poslední dobou na sebe jenom štěkáme.

Má smůlu, jestli si myslí, že se mi bude omlouvat a já se s ním nerozvedu, tak to se chlapec plete. Za chyby se platí. Kdyby alespoň vydělával pořádný prachy.

(Jasnovidka se zadívala do stropu.)

A proč jsi mu neřekla, že ti to vadí, třeba si myslel, že ti to nevadí? Bavili jste se někdy o tom, jestli ti vadí řezání dřeva?

Je snad blbej, aby nevěděl, že řezání dřeva každýho vzbudí. Hele, já s nějakým blbcem být nechci. Rozvedu se s ním a najdu si někoho citlivého, vnímavého a milujícího …

(Jasnovidka se zadívala do budoucnosti. Na obzoru uviděla prince na bílém koni. Když si ho dostatečně prohlédla a zjistila, co je zač, dala se do smíchu …)

Právě jste četli volné pokračování příběhu o hobby katru z řetězové pily.