Když byla na avenna.cz anketa, co pijete, tak jsem nehlasoval. Nemohl jsem si vybrat. Nejbližší mi byla odpověď, že vodu bez bublinek, ale to mi připomínalo balenou vodu typu dobrá voda, kterou nemusím. Odpověď vodu z vodovodu tam neměli.
Piju všechno možné, a nejvíc vodu z vodovodu. V našem případě vodu ze studny, která sice nemá všechny dusičnany a železo v normě, ale chutná mi a je to moje voda, tak co bych jí měl opovrhovat a kupovat nějaké balené vody, které sice údajně pocházejí z hloubky sto metrů, ale pak stály několik týdnů v umělohmotné lahvi a ta lahev se vyráběla jenom kvůli tomu, aby člověk tu vodu odnesl z obchodu a pak tu lahev vyhodil, v tom lepším případě do tříděného odpadu, v tom horším do kamen. Tohle tedy nemusím. Na tomhle koloběhu plastů v přírodě se podílet nebudu.
Piju vodu z vodovodu, mléko, černý čaj, džusy, minerálku, občas sojové mléko nebo zeleninovou šťávu a někdy ochutnám i zmíněnou colu, fantu a sprite. Dřív jsem pil navíc ještě pivo, červené víno, a hořké alkoholy typu švédské kapky nebo jégrmaister. Bílé víno jsem nepil ani alkoholy typu vodka. Nepíšu to proto, abych se chlubil, ale proto, aby diagnóza mých chutí byla kompletní.
Trauma nastalo na horách v chatě, kdy jsem na otázku „Co si dáte k pití?“ dlouho nemohl najít tu správnou odpověď. Ostatní účastníci zájezdu včetně malých dětí automaticky objednávali a lili do sebe colu, fantu, sprite, dospělí kozla nebo plzeň. Já jsem byl tou otázkou a nabízenými nápoji tak překvapený (nepřipravený), že jsem řekl, „děkuji, nechci“ a sušil jsem hubu.
Teprve předposlední den mi došlo, co se to vlastně děje. Vždyť já jsem se bál vyslovit to, že chci obyčejnou, normální vodu z vodovodu, kterou jsem stejně pil na pokoji. Co by tomu řekli ostatní účastníci zájezdu. Když vodu, tak přeci balenou. A co by tomu řekla obsluha, přišel jsem se přeci napít proto, abych jim naplnil peněženku a ne proto, abych usrkával vodu z vodovodu. A co by tomu řekla manželka? Která vodu z vodovodu převařuje, aby děti nedostaly průjem jako tenkrát na Šumavě. Určitě to bylo z vody.
Když jsem si to takhle uspořádal v hlavě a došlo mi, že se stydím vyslovit tu nejobyčejnější pravdu, že chci obyčejnou, tedy neobyčejnou, čistou vodu a nechci obarvenou a ochucenou vodu, nasycenou kysličníkem uhličitým a zabalenou v plastové lahvi, nastal další problém. Nikdo už se mne neptal, jestli chci něco pít. Byl jsem zapsaný jako pan suchá huba.
Tak jsem vstal a došel jsem si ji objednat. Vyčítal bych si, kdybych to neudělal. Připadal bych si jako zrádce vody. A dnes bych tu psal článek „Stydím se za sebe, že jsem nepožádal o čistou vodu“.
„A stačí vám obyčejná z vodovodu?“
„Ano, vy ji snad nepijete?“
„Piju.“
„A ty bublinaté věci taky pijete?“
„Někdy, občas …“
Tak i pan obsluha pije raději vodu a přesto nabízí obarvenou, ochucenou a bublinatou vodu za peníze. A všichni mu to žerou, vlastně pijou.
Těším, se, že jednou přijdu do restaurace a obsluha přede mne se samozřejmostí postaví orosený džbánek s čistou vodou (zdarma) a skleničku pro každého a s mírně provinilým výrazem se zeptá: „Mohu vám nabídnout k pití ještě něco jiného? Ehm … víte, některým hostům voda nechutná … a někteří si dokonce žádají alkohol.“
V psycho části tohoto článku bychom se mohli zamyslet nad tím, co všechno lze vyčíst z toho, když si člověk objedná colu, fantu, sprite, pivo, víno, minerálku, balenou vodu, kávu, čaj anebo … Čistou Vodu.
Dobrý den Vítku,
sdílím s Vámi vaše nadšení pro čistou vodu. Také mám ráda vodu. Po přečtení knihy Masaru Emota, Skutečná síla vody k ní mám zas o trochu jiný vztah. Také jsem si prošla cestu od pití alkoholu k nepití. Nyní už nepiji ani alkohol, kofein ani thein. V rodině už si zvykají ale jsem pro ně trochu podivín. Ale v restauraci je to trochu problém. Podle nějakých nových hygienických nařízení, nesmějí podávat vodu z vodovodu. Měl jste štěstí, že Vám ji přímo nabídl natočit. Vadila by Vám i voda ve skle? Já si ji většinou dám, bez bublin, nebo minerálku. Pokud ale nemají bez bublinek a já nemám na minerálku chuť, napiju se ze své vody, kterou mám vždy při sobě. Asi to není správné, ale nevím, jestli bych seděla na suchu jako Vy.
Mějte hezký den.
Eva K.
Dobrý den … přeju všem … vodomilům,
Evo, pokud myslíte orosený skleněný džbánek na stole v restauraci, tak to je ideál. Pokud myslíte balenou vodu ve skle jako kdysi mléko, tak tu nemusím.
Přidám se k tobě Vítku a k paní Evě,obyčejná voda z vodovodu mi chutná,rodina už si zvykla a v restauraci volím minerálku.
Dobrý den Vítku, hezky jste popsal, jak jste se sám přesvědčil, že si můžete říct o obyčejnou vodu. Já si dávám v restauraci také jako Vlaďka minerálku bez bublinek. Doma piju vodu z vodovodu. A víte, že i různě po Praze chutná voda jinak? Vítku, k té vaší studni. Buďte rád, že vám z ní voda chutná. Moje tetička měla vodu ve studni tak železitou, že když se člověk napil, byla v puse ošklivá pachuť. To ještě nebyl v našem městečku vodovod. A my jsme chodili pro pitnou vodu do studně k sousedům, přestože nám tekla voda do studánky ve sklepě. A tak si z ní jednou nechal tatínek udělat chemický rozbor, zjistili že ve všech parametrech nevyhovuje jako pitná, a přesto jsme ji od té doby pili. Tenkrát o takovém vynálezu, jako že si můžete vodu z vodovodu dotáhnout domů v pet lahvích nebylo ani pomyšlení. Vítku, už jste někdy hodil PET lahev do kamen? Já jednou na chatě hodila do kamen tu mističku, jak v ní byla majonéza. Ale co vycházelo z komína za zápach, to si pamatuji dodnes. Myslíte, že lahve vytvářejí lepší a méně jedovaté zplodiny?
Nevím jestli si někdo pamatujete, bylo období, kdy nebyly šťávy do vody. A já měla radost, že moje děti pijí čistou vodu, a že tento problém nemusím řešit. Dnes můj ženatý syn se napájí také těmi barevnými vodami z velkých lahví i s dětmi. Vždyť se dají vždycky koupit v některém hypermarketu se slevou, tak se vlastně šetří.
Voda z vodovodu je podle mnohých buď pro sektáře, nebo chudé, nebo pro skrblíky. Já to mám tak, že jsem ji od dětství pila a že mi chutná. Z čajů piji jablíčko se skořicí a nově brusinkový.
Tak na zdraví všem Jarka
Dobrý den,
Já recykluju až na hranici psychické posedlosti https://deosum.com/Articles/3.aspx
Nevylučuji, že jsem nějaký plast v rámci nějakého pokusu hodil do kamen nebo jinak spálil.
Jednou jsem (dostal?) obrovskou svíčku, která byla široká cca 10cm a měla knot, který nebyl schopný ji roztavit, takže vlastně nefungovala. Vyhořel vnitřek. Hodil jsem ji do kamen a kamna se rozžhavila do červena. Nešlo to zastavit. A teď jsem si vzpomněl, jednou jsem hodil do kamen i plastovou věc. Ani nevím, proč mě to napadlo.
Na zdraví a na nohy v teple …
Také piju hlavně vodu z vodovodu. Dále pak bylinkové čaje, občas černý nebo zelený bez příchuti. Nepohrdnu ani sklenkou dobrého vína – myslím si, že alkohol neškodí, když se pije s mírou a když se pije jen tak pro radost a ne pro to, aby jím člověk řešil nějaké problémy.
Když jsme byli v létě na dovolené ve Francii, bylo tak úpkně normální, že nám k jídlu přinesli džbánek obyčejné vody z kohoutku. To akorát u nás se z nás v restauracích snaží ždímat peníze, jak se dá. Kromě toho u nás panuje silný předsudek, že voda z kohoutku se nedá pít. Přitom ta opěvovaná balená voda je šíleně předražená a četla jsem dokonce, že je oproti ní voda z vodovodu zdravější i proto, že se do ní neuvolňují látky z PET lahví, že má optimální složení minerálů a že narozdíl od balených vod podléhá pravidelným kontrolám.
Ahoj, článek jsem nečetla, stačilo mi pár vět. Neber si to nějak osobně, ale voda z vodovodu je jedovatá. Je v ní chlor a antikoncepce i antibiotika. Proč? Protože takové hnusy čistička nevyčistí. V Americe je to horší, tam dávají do vody fluor. Dnes si vážně nic zdravého už nevybereme. Bohužel. Hezký den.