Dnes přišla žena se zajímavou myšlenkou. Náš mladší syn je prý její mrtvý otec. Jinými slovy. Dědeček a jeho vnuk jsou jedna a tatáž osoba. Samozřejmě se reinkarnovala do jiného těla. To dá přeci rozum. Když to vyslovila, hrklo ve mně a cítil jsem nepříjemný pocit. Odmítnutí.

Jak jsi na to přišla? Přišel na to brácha. Její brácha se zajímá o architekturu, feng-šuj, astrologii a numerologii. Porovnal si datum narození obou lidí 5.12.1938 a 12.8.2005.

Myslím si, že astrologie je kravina a numerologie je kravina na n-tou. Numerologii provažuji snad za vůbec tu nejpodřadnější pavědu, která existuje. Pro mne je to znásilnění mozku. Zkrat. Chápu, že existují nebeské a menstruační cykly, ale z period těch cyklů vyvozovat něco dalšího už považuji za přitažené za vlasy. Stejně jako řídit se čísly. Jsem člověk a i kdybych se narodil 1.11.1111 ve znamení bůhvíčeho, mám svobodnou vůli a tak mohu a musím žit svůj život. Nebudu svůj život podřizovat tomu, kdy a kde jsem se narodil a jaké bylo v tom okamžiku postavení nebeských těles a kolik písmen mám moje jméno. Nemám nic proti jaru, létu podzimu a zimě, ani proti přílivu a odlivu. Pouze mě nezajímá, že přišel věk Vodnáře, anebo v jakém znamení jsem se narodil.

Chápu ale, že zmatený člověk hledá jistotu a bratr mé ženy tu jistotu našel v astrologii a v numerologii. Stejně jako jsem ji já dříve hledal v alternativní medicíně, homeopatii, magii a onanii. Je těžké nezabloudit v životě, když člověk hledá a neví jak na to. Pořádně ani neví, co hledá a tak ani neví, kde to má hledat. Také jsem to nevěděl a hledal jsem mnoho let a na mnohých místech.

A ty tomu věříš? Že náš synek by mohl být svým dědečkem?

Včera jsem se o tom radila s jednou léčitelkou a ta mi to potvrdila. Teď už chápu, proč synek tolik plakal, když byl poprvé v bytě, kde táta bydel a proč právě tam dostal neštovice. Neštovicemi se člověk očišťuje od zátěže minulých generací.

Tohle mi řekla moje žena dnes ráno. Je vidět, že o tom přemýšlela a začalo jí to do sebe zapadat.

Ne, že bych nevěřil na převtělování duší nebo na něco takového. Ani nevylučuji, že náš synek by mohl být svým dědečkem. Pouze si myslím, že tato poznání jsou z nějakého důvodu ukryta. A měla by být ukryta. Zatím. Ze stejného důvodu, z jakého existuje smrt a ze stejného důvodu, z jakého si běžně nepamatujeme své minulé životy.

Hrklo ve mně, protože se děsím okamžiku, kdy se má manželka v noci nakloní ke spícímu synkovi a zašeptá mu, promiň tati, vím, že ti toho hodně dlužím. Ale neboj, všechno ti vrátím. V té chvíli totiž žena provede hrůzostrašnou mentální operaci a spojí dva lidi v jednoho. Doslova a do písmene. Rozřeže dva lidi a z těch orgánů poskládá nějaké milované monstrum. Nebude prožívat čistou mateřskou lásku ke svému dítěti, ale rozporuplný vztah vůči svému smyšlenému syno-otci. Schválně píšu smyšlenému, i kdyby to byla pravda. Abych sám sobě nastavil správnou úroveň vnímání svého syna a jeho dědečka, mého tchána.

Pravda totiž má svůj čas, kdy má být odhalena. Když bude odhalena předčasně, bude to nespravedlivé a napáchá to mnoho bolesti v lidech, kteří nevědí, co si s tím počít.

Na to, aby člověk dokázal tuhle věc vydýchat, tedy vědomě žít a milovat osobu, která je jejím synem a zároveň i jejím otcem je potřeba už hodně vysoká úroveň. Obávám se, že ani má žena a ani její bratr této úrovně nedosahují. Že zatím žijí ve zmatku. Je dobře, že hledají, ale zatím by měli respektovat to, co je dané na této Zemi, že syn se narodil jako syn a otec jako otec. To další má zatím zůstat ukryté. I kdyby to byla pravda.

Buddha varoval své žáky, nechtějte nic slyšet o osvícení, mohli byste zešílet. A také řekl, hledejte dokonalost, až ji poznáte, všechno se dozvíte. Raději jdu hledat Dokonalost v nějaké obyčejné věci.

Také si myslím, že opravdová léčitelka by tuto informaci nepustila do světa. Na otázku, jestli je můj syn můj inkarnovaný otec, by odpověděla. Něco takového tam sice je, ale neřekla bych, že je to přímo váš otec. Je to někdo, s kým se máte naučit vztah mezi matkou a synem. A tak, pokud vám mohu poradit, nespekulujte o tom, jestli by váš syn mohl být také váš tatínek a užívejte si svojí lásku k synovi. A pokud máte dluhy vůči svému tatínkovi, tak si je vyrovnejte se svým tatínkem. Jelikož on už není na tomto světě, stačí, když si je s ním vyříkáte v duchu. Pokud byste věřila tomu, že váš syn je váš tatínek, ubližovala byste oběma. Ke svému synovi byste se chovala nespravedlivě, protože byste mu například omlouvala věci, které byste mu omlouvat neměla. A ke svému tatínkovi byste se také chovala nespravedlivě, protože byste si s ním nevyříkala věci, které si s ním máte v duchu vyříkat.