Do výroby dřevěných krabiček jsem se pustil po hlavě … rovnou proti zdi. První den jsem nařezal a ohobloval dřevo na cca 75 krabiček … a opět jsem se při tom nadýchal pilin. Když jsem skončil, věci v dílně byly pokryté vrstvičkou prachu a moje plíce taky. O tom, že pila Lutz má odsávání, které nefunguje, už jsem psal. Měl jsem respirátor, ale ne celou dobu. (Respirátor je takováta rouška přes pusu a nos, přesněji, rouška je k tomu, aby člověk neprskal a respirátor k tomu, aby nedýchal nějaké svinstvo, hezky řečeno nečistotu.) Prostě jsem se přiotrávil. Když řežu několik prkýnek, tak si nanejvýš odkašlu anebo kýchnu a je to. Teď jsem řezal a hobloval víc jak tři hodiny a odnesl jsem si pořádnou dávku. Tělo si toho nechá líbit hodně, ale když je toho moc, začne škrábat a bolet v krku, vykašlávat hleny … něco jako angína.

Samozřejmě jsem začal pátrat po psychické příčině, proč se mi to stalo. Chce mě milující Stvořitel odradit od výroby krabiček. Co je na tom špatného, dělat krabičky? Ježíš také začínal jako truhlář, tesař, nebo něco takového a kam to dotáhl …

Na krabičkách není špatného nic, ta příčina je někde jinde. V tom, že ničíš svoje tělo. Určitým způsobem se nemáš rád, jdeš sám proti sobě. Kdyby se to nakreslilo, byl by to obraz člověka, který škrtí sám sebe. Když trošku omdlí, tak povolí sevření, zalapá po dechu, trošku se nadechne a hned jak přijde k sobě, tak se zase začne ničit. (Trošku to přeháním s tím popisem.) Nemáš se rád natolik, aby sis nakoupil kvalitní stroje a vybavení dílny, aby byla radost v ní pracovat. Šetříš na sobě.

Hele, ty vnitřní hlásku, to máš pravdu, jenže na ty kvalitní stroje a vybavení si musím nejdřív vydělat.
Nemáš snad dost peněz?
Vlastně mám … kdybych chtěl, tak s tím něco udělám.

—

Jenže co?
Koupit do dílny nějakou čističku vzduchu?
Silnější odsavač pilin?
Předělat odsávání u pily (hlavně u pily)?

Nějaká domácí čistička vzduchu mě nevytrhne. Buď průmyslovou filtraci, nebo pořádné větrání. Vzduch z dílny hnát někam daleko a nasávat čerstvý. A důsledně respirátor.

Když vidíte dřevěné krabičky, všimnete si toho, jak jsou krásné, oblé, sametově matné … a ani vás nenapadne, že práce se dřevem je něco nezdravého. Také mě to nenapadlo. Tu myšlenku jsem zaháněl. Trošku prachu přeci nikoho nezabije.

—

Druhý den jsem vstal, popadl svůj supervrták (cca 7 cm v průměru a 60 cm do délky) a šel udělat díru do zdi, kudy budu odsávat zaprášený vzduch z dílny. Vrtání šlo jedna radost. Až na to, že jsem převrtal drát k zásuvkám. Hádejte, jak jsem to poznal? Přeci tak, že se mi přestala točit vrtačka. Není to žádná velká škoda. Napadlo mne toho využít a do toho místa, namontovat zásuvku, do které zapojím odsavač. Celé to bude fungovat tak, že odsávaný vzduch s pilinami půjde tou dírou (průměr cca 15 cm) skrze zeď a filtrovat se bude venku a nebude se vracet do dílny. Do dílny bude nasáván čistý vzduch různými netěsnostmi anebo si pootevřu okno na druhé straně. Odsavač má teoretický výkon ca 1000 metrů krychlových za hodinu, čili (teoreticky) by měl vzduch v dílně vyměnit cca 20 krát za hodinu. Pokud to nebude stačit, zakoupím Filtrační jednotku TA25 plus, kterou právě (do konce února 2010) mají v akci se slevou cca 45 procent, a která by měla vzduch v dílně přefiltrovat cca 30 krát za hodinu, teoreticky.

Tušil jsem, že to s krabičkami nebude jenom tak. Že přijdou problémy, které mne budou zkoušet. Tak je to na světě zařízené. Člověk nejdřív musí něco dát, aby něco mohl dostat. Pak je zkoušený, jestli to myslí vážně a teprve pak dostane odměnu … o odměnách budu psát někdy příště.

Jdu rozmazlovat svoje tělo, abych si ho udobřil … jdu si dát teplou koupel.

—

O měsíc později …
Odsávání jsem udělal a funguje. Když jsem ho poprvé pustil, tak se v dílně otevřelo okno a zavřely dveře. Podtlakem. Okno se otevírá dovnitř a dveře ven. Tak jsem okno zavřel a do dveří jsem se musel pořádně opřít, abych je otevřel.

Filtrační jednotku TA25 plus jsem koupil. Pro jistotu. Po třech hodinách filtrování vypadal filtr jako na obrázku. Pro porovnání je světlá část vysátá vysavačem.

Vylepšil jsem odsávání u pily a nosím respirátor. Ještě jsem si koupil mast na ruce, Solvinu a gumové rukavice na olejování krabiček. Budu se chránit.

Když vidíte dřevěné krabičky, všimnete si toho, jak jsou krásné, oblé, sametově matné … představíte si něco romantického a zdravého … les, čistý vzduch, voňavé dřevo … a ani vás nenapadne, že při jejich výrobě jde o život!

Pokračování krabičkového příběhu … Konec snu o krabičkách