(Tenhle článek na pokračování ze mne leze jako článek tasemnice z chlupatý deky …)

Předchozí díl … DeoSumova deprese – po stopách deprese

I když nemám žádnou viditelnou nemoc, mám v sobě něco, co v tu nemoc může propuknout. Mám v sobě semínka deprese. Semínka deprese v sobě má každý. A záleží na každém, jestli je bude zalévat a nechá z nich vyrůst rostlinu, která ho časem proroste a zahubí.

Deprese je matka všech nemocí.

Nechci dopadnout jako Steve Jobs z Apple, který umřel na rakovinu slinivky. Myslím si, že si ji vypěstoval svou upjatostí, přehnanou pečlivostí a přísností. Je smutné, že dnešní medicína mu nedokázala pomoci, protože dnešní medicína potlačuje příznaky těla místo toho, aby léčila duši.

V předchozím článku DeoSumova deprese – po stopách deprese jsem došel k tomu, že myšlenky a pocity, kterém mne dovedly do deprese, jsou

• přísnost
• nízké sebevědomí
• pohodlnost
• negativita

Jelikož nechci, aby z tohoto článku byla kniha, tak prosím pochopte, že se každému bodu budu věnovat jen jeden odstavec.

Píšu tenhle článek jako alternativu k tomu, co nabízí klasická medicína. Pokud vám nepomohl Prozac, Deprex, Stilnox, Zoloft, Hypnogen, Tiapridal, Remeron ani Diazepam (A ještě Dogmatil, má takové hezké jméno.), možná je na čase zkusit něco jiného. Tonoucí se stébla chytá. Nejlepší je chytit se stébla ovsu (latinsky Avena).

Před čtením mých amatérských článků o depresi se prosím poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

Přísnost
Vůbec mne nenapadlo, že bych mohl být přísný. Když mi to paní K. sdělila, byla to pro mne novinka. Ano, kritický jsem byl, myslel jsem si, že kritizováním nedostatků se člověk dostane k dokonalosti. Což o to, kritika je prospěšná, jenže jedna věc je něco kritizovat a druhá věc je být přísný, tedy nebrat ohledy na důvody, proč se něco nepovedlo. V pochopení přísnosti mi nejvíc pomohlo CDčko Avenny o přísnosti. Existuje také CDčko o depresi.

Přísnost je když člověk nezohledňuje cit. Když používá pouze rozum a neklade si otázku proč. Přísnost uzamyká duši …

Vypsal jsem si z CDčka hlavní myšlenky … a vlastnosti, které v sobě musím probudit a nechat je vyrůst na místo přísnosti.

Jsou to laskavost, zohledňování pravdy, trpělivost a vstřícnost. Tyto dohromady tvoří důslednost, která je lékem na přísnost. Tyto vlastnosti si musím – chci hlídat.

Nízké sebevědomí
O sebevědomí už jsem psal. Sebevědomí je vědomí sebe sama, člověk by si měl uvědomovat, čeho je schopný. To si nejlíp uvědomí tak, že se bude chválit za věci, které se mu povedly. Proto si večer procházím věci, které jsem během dne udělal, píšu si je do notýsku a chválím se za ně. To se ti povedlo 🙂 To jsi udělal hezky 🙂

Pohodlnost
Vzhledem k tomu, že dělám už asi 15let doma a nemám žádného šéfa, je snadné věci odkládat a místo nich dělat, co mne baví. Třeba psaní těchto stránek. Pohodlnost je tím snazší, čím víc má člověk peněz. A jelikož se mi dlouhou dobu celkem dobře dařilo, pohodlnost se u mne zabydlela a věci, které mne nebavily, jsem jednoduše nedělal. Žil jsem si jako prase v žitě. Nemusíte si představovat zlaté řetězy a kabriolet plný holek. Stačí, když vám na účet každý měsíc přiletí 20 tisíc Kč (před zdaněním a zaplacením zdravotního a sociálního). Vyvíjeli byste nějakou zvláštní pracovní aktivitu, nebo byste dělali věci, které vás baví?

Dokonce si myslím, že je to naše povinnost a poslání, dělat věci, které nás baví a živit se jimi. Tak by to mělo být. Dělám, co mě baví a ejhle, ono mne to uživí.
Pracovat jen kvůli penězům je otroctví. A tak jsem dělal, co mne bavilo. Jenže letos žito uschlo a přestalo plodit a já si musí najít nebo vymyslet novou práci a nový zdroj příjmu. Proti pohodlnosti bojuji tím, že jsem si stanovil priority (pracovat) a pracovní dobu. Též jsem si napsal fotobankové workflow.

Negativita
Posledním prokletím, které jsem na sebe přivolal, je negativita. Místo abych vnímal pozitiva, tedy že sklenice je poloplná, vnímal jsem, že je poloprázdná. Stejně tak jsem hodnotil lidi. Pokud jste dočetli až sem, tak už tušíte, že jednoduše přecvaknu něco ve své hlavě a budu se zaobírat pozitivními věcmi.

Třeba tak, že si každý večer budu psát, co se mne za den potkalo hezkého a budu si představovat, co hezkého by mne mohlo potkat zítra. Také si můžu psát věty, které začínají “Těším se na …”

Ze všeho nejvíc mi z negativity pomohlo tohle … (Děkuju Majku)

A to je všechno. Pokud bych měl shrnout to, co jsem zažil a napsal v uplynulých měsících o depresi, bylo by to tohle.

Chceš být šťastný? Tak buď šťastný! Rozhodni se pro to.

Pokud se člověk rozhodne být šťastný a tu myšlenku v sobě neustále nosí, ta myšlenka funguje jako mapa, která ho směřuje životem. Anebo jako magnet, který ho táhne k pocitům štěstí. Proč bych měl být přísný, když můžu být shovívavý? Proč bych měl být nesebevědomý, když si můžu uvědomit svoje schopnosti? Proč bych měl být pohodlný, když stačí vybrat si nejdůležitější věci a nějaký čas na nich dělat? Proč bych měl být negativní, když se mohu zaměřit na pozitivní věci?

Ještě shrnující obrázek …