Přemýšleli jste někdy o tom, proč lidé tvoří? Proč se hlásí na kursy kreslení, polepují ubrouskama kdeco, sešívají věci ze starých hadrů, háčkují, pletou anebo něco plácají z hlíny … když si ty věci mohou koupit. Podle mne intuitivně hledají kontakt se svým vnitřním já, se svou duší. Tím, že dělají něco rukama a nemusí myslet na práci s Excelem, se přelaďují do stavu, kdy se mohou setkat se sebou samým. Používají pravou (intuitivní a citovou) polovinu mozku. Začínají jim přicházet nápady, které mění jejich život. Tvoření působí jako lék.
Člověk byl stvořen k tvoření. Nejen k plácání z hlíny, ale k tvoření pomocí myšlenky. Věřím tomu, že člověk má tu moc vytvořit myšlenkou nějakou věc, anebo tvora a vdechnout mu život. Že člověk má schopnosti Boha Stvořitele. Zatím většina lidí ty schopnosti nemá otevřené. Jsou uvězněni v času a musí tvořit postupně, aby se naučili zodpovědnosti. Nevěřím tomu, že člověk se narodil proto, aby pracoval, pokud ta práce není zároveň tvořením. Věřím tomu, že planeta Země je dost bohatá a štědrá na to, aby uživila všechny lidi a oni mohli tvořit. Aby zde žili proto, aby rozvíjeli své schopnosti.
Bohužel to u většiny lidí vypadá tak, že život se zvrhl v boj o přežití. Taky v tom jedu, taky zaprodávám část svého času za to, abych vydělal peníze. Ale toho času je čím dál tím méně. Pracuju na tom, abych mohl pouze tvořit. Abych zhmotňoval své myšlenky (zatím fyzicky a v času).
Cílem tvoření je dosáhnout Dokonalosti. Naladit se tak, abychom tvořili dokonalá díla. Abychom podle dokonalosti těch děl byli poznáni jako dokonalí lidé. A abychom sami sebe zažívali jako dokonalé. Abychom si uvědomovali svoje schopnosti tvořit.
Ahoj Vítku,
jak jsi myslel "Jsou uvězněni v času a musí tvořit postupně, aby se naučili zodpovědnosti"?
Radka
Hoj Ráďo,
Že kdybys je pustila z řetězu času, tak by udělali víc škody než užitku. Jako když dáš malému dítěti k dispozici olejové barvy, tak je jenom rozpatlá. Já jsem tatínkovy barvy jen pootevřel, povymačkal a zase tajně uklidil.
Čas je takové zdržovadlo.
No vida, to mě nenapadlo.
Takže když mi teď byl drobet povolen řetěz, mohu bez obav tvořit, aniž bych kolem udělala binec… 🙂
Pořád nevím, jestli lidé tvoří kvůli dosažení dokonalosti, nebo dosažení posunu. Ne že by mi to nedalo spát, ale někdy mě napadá jestli dokonalost není jen taková past :). Jestli vůbec něco takového jako dokonalost existuje.
Tomáši, a kam nebo k čemu se ti lidé posouvají?
Stačí nahradit slovo dokonalost např. slovem rovnováha – dává to smysl. Střed mezi nedostatečností a přeháněním. To je dokonalost.
Kapka deště je dokonalá, protože je tak akorát velká, aby při dopadu z velké výšky nezabila na zemi ani toho nejmenšího brouka.
Lidské tělo je dokonalé, ačkoliv my jej ještě neumíme "dokonale" ovládat. atd.
A cesta k dokonalosti? Je jedno, jak říkáme tomu, kam kráčíme, kam se posouváme. Jsou to jenom slova. Podstata zůstává stejná.
A cesta k dokonalosti?
Pokud je nám jedno, kam dojdeme … tak je jedno, jak říkáme tomu, kam kráčíme …
To si překroutil. Pokud na sobě vědomě pracujeme v touze býti lepšími a víme, kam jdeme – tak je jedno jak tomu říkáme. Není nezbytně nutné z toho dělat dogma.
Nepřekroutil. Pokud komunikuješ se svým „vnitřním já“ pomocí představ, tak věřím tomu, že na slovech příliš nezáleží. Pokud s ním komunikuješ pomocí slov, tak bych řekl, že na nich záleží a jisté rozdíly mezi tím, kam můžeme dojít, existují.
Nemyslím, že cíl je rozdílný. Rozdílné jsou cesty k témuž. Někdo má potřebu přesně škatulkovat všechno, někdo tu potřebu nemá, protože to jednoduše cítí.
Také jsem si před časem položila tuto otázku: "Co je to dokonalost?"
Téměř dva roky jsem byla s tímto slovem v kontaktu. S určitým časovým odstupem se dnes k tomuto slovu na základě Vašeho komentáře ráda vrátím, abych si odpověděla, že dokonalost je klam, představa každého z nás o tom, co a jakým způsobem bychom měli dělat a jací bychom měli být – a tudíž nás svazuje, v některém z nás vyvolává pocit méněcennosti, v některém z nás vyvolává lpění či soutěživost…a pro mnohé z nás je toto slovo nedosažitelné (což je ale v pořádku, protože podle Avenny když člověk dosáhne dokonalosti, ztrácí svou tělesnost). A pro některé z nás je to ale cesta hledání…
Líbila se mi myšlenka Radky zaměnit slovo dokonalost za slovo rovnováha a nebo přesnost. Tato dvě slovíčka jsou daleko lépe uchopitelnější a kdo by nechtěl být přesný? Přesnost je úžasná vlastnost, ale ne každý o to stojí být přesný, ať už ve smyslu dodržování pravidel (třeba gramatických) nebo ve smyslu přesnosti ve vyjadřování svých pocitů a nebo například při dodržení stanoveného času schůzky…Oceňuju přesnost, chci být přesná. Ale spolu s přesností je pro mě důležitá uvolněnost. Já v sobě a pro sebe nehledám dokonalost, ale uvolněnost a funguje mi to skvěle. Tvořím, když jsem uvolněná. Když jsem uvolněná, žiju v přítomnosti.
Zcela odlišný je pak význam slova Dokonalost s velkým D. Dokonalost pro mě představuje přírodu a fungování přírodních zákonů, vznik lidského života. Ale teď si uvědomuji, že vlastně slovo Dokonalost ani v této souvislosti nepoužívám, je to příroda, ke které cítím pokoru a vděčnost.
Moje reakce na tento komentář je v článku
https://deosum.com/Articles/220.aspx
Tady je nádherné video výroby elektronky v domácích podmínkách:
http://www.dailymotion.com/video/k3Af3Vdo1s65LLryFm
Jedním slovem nádhera 🙂 🙂 🙂
Přípravků požehnaně.
Jo jo, ale ten postup má úžasně zmáknutej 🙂 Pustil jsem si to hned dvakrát…
Taky jsem si to pustil ještě jednou na dobrou noc … 🙂
Trošku jsem nepochopil, co znamenaly ty pístové stroje na konci. Vývěva? A ta skleněná T
Ta T trubice bude nízkotlaká rtuťová výbojka. Na videu je vidět překapávání rtuti. Ty pístové stroje bude něco ve smyslu tlakování a nebo odsávání.
😐 je to tu trapny!
A vy to ještě zhoršujete svými trapnými komentáři … 🙂
😐 je to tu trapny!