Máte pochybnosti? To jsou ty fialové příšery, které vám sedí na hlavě a občas do ní zavrtávají svá chapadla a vysávají mozkomíšní mok. Okusují neurony, kradou myšlenky a místo nich zasévají depresi.

Pochybnost není komplikace. Komplikace je vnější nepřítel, klacek pod nohami, který můžeme překročit nebo sebrat. Pochybnost je nepřítel vnitřní. Kyselina, kterou někdo nalil do mozku, aby rozleptala nejlepší nápady a odhodlání.

Odkud se pochybnosti berou?

Je to hlas matky, která říká: „NESMÍŠ“?
Je to hlas tradice, která říká: „TOHLE SE NEDĚLÁ“?
Je to hlas vědy, která říká: „TOTO JE NEMOŽNÉ“?
Je to hlas církve, která říká: „NE!“?
Je to vnitřní hlas, který nás chrání před tím, abychom něco udělali špatně?

Žít v kleci pochybností je strašné. Sotva člověk vystrčí ruku, nohu, anebo hlavu skrze mříže, odněkud zevnitř se ozve NE! Raději buď uvnitř, nikam nelez, nevykukuj, nechtěj …

Život není o tom přežít zavřený v kleci svých přesvědčení a pochybností. Život je o tvoření. Vzít kus beztvaré hmoty a dát jí tvar. Otisknout do ní kus sebe. Vzít několik slov a poskládat je tak, aby to dávalo smysl. Život je o otevírání dveří, za kterými se skrývají tajemství.

Pochybnosti umějí být rafinované, neřeknou, „TO NEJDE“, řeknou, „JEŠTĚ NENÍ ČAS, POČKEJ JEŠTĚ“. Zní to moudře, že? A život utíká …

Nenechte se okrást o své sny. Nikdy nebyl lepší čas než právě teď. A nikde není lepší místo než tady. Práce je důležitá. Ale sny jsou důležitější. Práce počká, v tomto případě. Jestli jste chtěli někam jet, vezměte mapu a začněte plánovat. Jestli jste snili o novém domu, vezměte papír a tužku a začněte kreslit plány. Jestli jste chtěli napsat knihu, napište první stranu.

Tím vyplníte nebeskou objednávku a věci se dají do pohybu. Bůh se přestane šťourat v nose a začne plnit vaše sny.

Myšlenky jsou jako rostliny. Když jim věnujete pozornost a zaléváte je, tak rostou. I ta největší věc má počátek v myšlence. Přestaňte pěstovat plevel pochybností a začněte pěstovat své sny :-).