Neviditelný boj o energii

energie

Potřebujeme něco jíst, něco pít a někde bydlet. Potřebujeme peníze. Prodáváme svoji práci, abychom je získali. Aniž si to většinou uvědomujeme, okamžik za okamžikem také svádíme boj o energii.

Potřebujeme být v plusu, být nabití, abychom mohli pracovat a žit. Když děláme něco, co nás baví, ožíváme a jsme plní energie. Když jsme zamilovaní, nepotřebujeme jíst a spát.

Okamžik za okamžikem proudí naším energetickým tělem obrovské množství energie. Jsme jako rozžhavená a rozsvícená žárovka. Přijímáme elektrickou energii a vydáváme teplo a světlo.

Když pustíme televizní zprávy a tam mluví o tom, že někdo někoho zabil, je to pro nás jako rána palicí do hlavy. Neznámý vrah upoutal naši pozornost a my jsme mu poslali balíček energie našeho strachu. Kolikrát jste v životě viděli mrtvého člověka? Já několikrát. Možná pětkrát. A kolik jich vidíte každý den v televizi? Desítky, stovky … mrtvol jak na běžícím pásu.

Média s negativními zprávami působí jako obrovské vysavače energie. Jak se jmenoval ten film se Zdeňkem Svěrákem? Akumulátor. Myslíte, že je to nemůže být pravda, když si odmyslíme hromady dřeva a budeme uvažovat o negativních zprávách, ne o televizi jako celku?

Naštve vás manželka a v ten okamžik se vytvoří tenké energetické vlákno, po kterém začne proudit energie od vás k ní. Zařvete na ni a právě jste jí věnovali polovinu své denní dávky energie.

Sledujete fotbalové utkání a vaše energie, proudí k těm, co se honí za míčem.

Zíráte na porno a vaše energetické tělo se svíjí ve zkratu.

Jedete metrem a zaměříte se na nesmyslnou cákanici nějakého sprejera … cítíte, jak vám někdo natáhnul dráty do hlavy a začíná vám odsávat energii.

Techno „hudba“ vrtá díry do našeho mozku.

Drogy působí jako cákance kyseliny, které odleptávají energii.

Kdybychom se viděli …

Strach, nenávist, zloba, vztek … jsou věci, které nás obírají o energii.

A někde v tom zuboženém energetickém těle se choulí naše duše. Touží po vlídném slovu, po úsměvu, po sluníčku, po skotačení, po dělání věcí pro radost, po milování něčeho … to jsou činnosti, které člověku energii dodávají. Berou z nekonečného zdroje Stvořitelovy Lásky a Energie a posílají tu Lásku a Energii dál. Čemu dáváme pozornost, tomu dáváme energii a to roste.

Média jsou plná násilí a šokujících podřadností. Snaží se urvat alespoň kousíček z energie, která nám zbývá. Politici se snaží upoutat naši pozornost tím, že si navzájem stahují kalhoty, a poukazují na to, že jejich politický protivník má menší přirození.

Nedávejme energii těmto parazitům. Když na ně z vysoka hodíme bobek, pes po nich neštěkne.

Nevěnujme pozornost tomu, co nás štve, ale tomu, čeho chceme dosáhnout. Neztrácejme čas s lidmi, kteří jsou nám protivní, ale sdílejme ho s těmi, kteří jsou nám sympatičtí. Nedívejme se na násilí, hledejme povznášející pocity v přírodě. Nebojujme se světem, ve kterém nechceme žít a vytvářejme svět, ve kterém žít chceme. Řečeno zjednodušeně, mysleme pozitivně.

Stačí zmáčknout knoflík a přeladit na jiný kanál nebo do vyhledávače zadat jinou adresu. Místo senzačních politických komentářů hledejte fotky místa, kam byste chtěli jet na výlet. Místo porna surfujte na stránkách s anděly. Místo cigarety si udělejte několik dřepů nebo skákejte po schodech. Místo čtení bulváru přemýšlejte, jak by mohl vypadat dům vašich snů. Pamatujte. Čemu věnujeme pozornost, to roste.

Nebo jako v té reklamě. Vyrobte nějakou roztomilou maličkost a někam jí narafičte. Nakreslete naivní obrázek a nalepte si ho na zeď nebo ho někomu pošlete.

Něco vytvořte.

Stane se zázrak. Energetičtí paraziti se požerou navzájem ve svém světě a vy budete svobodní a šťastní ve svém světě.

4 komentáře u „Neviditelný boj o energii

  1. Lea

    Souhlasím s názorem: "Čemu dáváme pozornost, tomu dáváme energii a to roste."

    Zároveň se však domnívám, že stejně tak dáváme energii tomu co odmítáme a nechceme vidět, což se mi "zviditelňuje" v podobě různých negativních emocí.

    Cestu vidím v tom, snažit se vyrovnávat se s tím co je, hledat pozadí toho co nás tak přitahuje, nebo naopak co nás nutí něco odmítat… a když ten zdroj toho "nutkání" objevíme, můžeme jej očistit, osvobit od něj mysl… a pak nás to přestane energeticky vysávat…. tzn. jde vlastně o to ty negativní emoce osvobodit a transformovat na lásku 🙂

    Pokud mi někdo energii bere (člověk jako energetický upír), mám dvě možnosti – přestat tam tu energii pouštět a odebírač energie si holt musí najít jiný zdroj(což se třeba děje ve frontách, v práci apod :-)),popřípadě pokud mu tu energii chci v tu chvíli dát protože cítím že ji potřebuje (např. blízký člověk…),mohu si tu energii přece sama vzít od zdroje… S tím že se nenechávám využívat jako energetický zdroj automaticky, ale beru to tak že jsou chvíle kdy mi není zatěžko jím být, protože jindy zas dotyčný byl třeba zrojem v akutní chvíli pro mě….

    A cestu vidím i v tom inspirovat (ne však nutit) ty blízké, aby se sami naučili se zdrojem energie pracovat ve svůj prospěch 🙂

  2. Ondřej

    Už nějaký čas brouzdám po tvých stránkách a těším se z existence podobně smýšlejících lidí. Cítím se trochu jako malá 1,5V baterka v tvých rukách. V klidu, kdybych ti energii darovat nechtěl tak se umím (řekl bych) dobře chránit…

    1. VíTeK

      Dobrý večer Ondřeji,

      Když jsem přemýšlel co na to napsat, napadlo mne, že každý člověk v sobě má doslova nevyčerpatelný zdroj energie. Jenže lidé na to zapomněli a tak se cítí jako baterky a strachují se o své miliampérhodiny …

      Hezké dny a děkuji za pochvalu 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *