(Tento článek je o mých pochybnostech, kyselině, která leptá sebevědomí.)
Když se ukázalo, že dřevěné krabičky mne neuživí, nebo mne uživí za cenu utrpení, rozhodl jsem se, že se budu živit počítačovou grafikou. Z programování přesedlám na počítačovou grafiku, která je tvořivější, volnější a blíž k lidem. Dočasně, pro to, abych přežil, mimoto se budu věnovat psaní a léčitelství (což je hlavní téma tohoto webu) a až se vypracuju, bude mne živit to a grafiku budu mít v záloze. Jako první jsem se pustil do 3D grafiky, kterou považuji za královskou grafickou disciplínu. 2D grafika je pokus zachytit 3D z jednoho zorného úhlu. 3D má podle mne daleko větší potenciál. Proto jsem si koupil skvělý program Cinema 4D a každý den v něm dělám několik hodin.

Teď se trápím už několik dnů tím, jestli výhodně koupit balík Adobe CS5 Web Premium (Photoshop, Illustrator, Flash …). Mohu ho mít díky upgrade za cca 32 tisíc Kč. Za týden už bude za cca 44 tisíc Kč, anglická verze stojí 57 tisíc Kč. Bojím se, že když ho teď nekoupím, tak neušetřím cca 12 tisíc. Nepotřebuji ho akutně, ale kdybych ty programy měl, tak bych s nimi alespoň občas něco udělal a naučil bych se s nimi pracovat. Vlastně na ty programy teď ani nemám čas. Zcela mne pohltila Cinema, u které sedím prakticky od rána do večera. Za stejné peníze jako balík Adobe mohu mít nový notebook na cesty, na kreslení Corel Draw a ještě mi zbude na čokoládu, boty do nepohody a jízdenky na zajímavé výlety.

Připomíná mi to situaci s foťákem. Chtěl jsem mít to nejlepší, tak jsem si koupil zrcadlovku Canon EOS 40D a vzápětí jsem zjistil, že zrcadlovka právě pro mě to nejlepší není a koupil jsem si jiný, skvělý foťáček Canon Power Shot SX10 IS.

Co vlastně chci? Chci být profesionální grafik, který má ty nejnovější nástroje a dělá s nimi cizí zakázky? Anebo chci ztvárňovat své vlastní nápady a jen tak mimochodem se tím uživit?

Ono se to nevylučuje.

Já se vlastně bojím toho, že dělat grafiku, tak, jak mne to baví, mne neuživí. Chci mít v záloze znalost těch programů pro případ, že bych skončil jako nájemný grafik, anebo se někam hlásil do práce.

Jeden hlas mi říká … No tak, Vitoušku, věř si trochu. Věř si hodně! Věř si úplně. Máš na to, abys udělal díru do světa pomocí papíru a tužky. Prodávej své příběhy a myšlenky. Nekupuj, co nepotřebuješ. Časem si ten slavný Photoshop můžeš koupit pro radost.

A pak je tu ten druhý hlas, který říká. Chtěl sis koupit Flash (součást balíku Web Premium) a naučit se ho. Těšil ses na něj, koupil sis o něm dvě knížky. Tak si ho kup. Stačí připlatit patnáct tisíc a můžeš k němu mít ty nejlepší grafické programy, co existují (Ha ha ha Photoshop nepovažuji za nejlepší, ale za jakýsi nedodělek, který se stal standardem). Peníze se ti na to sešly, tak na co čekáš? Tohle je akce dělaná přímo pro tebe. Neboj se, když budeš potřebovat notebook, peníze na něj se taky objeví. Vždycky se objevily peníze na to, co jsem potřeboval anebo chtěl. I na „slavné“ Mitsubishi Pajero.

Kterému z těch dvou hlasů mám věřit? Tomu, co mi říká, abych nekupoval, co nutně nepotřebuji, ale časem se to hodí. Anebo tomu, který mi říká, abych se nebránil a využil výhodné nabídky a investoval do svého vybavení a potažmo do znalostí.

—

Nakonec jsem ty programy koupil. Protože jsem se na ně vlastně těšil, připravoval jsem si na ně peníze (hlavně na Flash), koupil jsem si o něm dvě knížky … a pak jsem se nechal rozhodit pochybnostmi. Místo toho, abych se radoval, že je můžu koupit výhodně, začal jsem pochybovat, jestli je vůbec potřebuji a jestli chci dělat právě ve Flashi. Když už ty programy budu mít, budu si s nimi hrát, naučím se něco nového. Nebudu stát na místě a časem mne to bude živit. Třeba ne úplně, ale každá koruna dobrá. Těžko se člověk může živit počítačovou grafikou, když k tomu nemá odpovídající vybavení. To je jako kreslit bez štětce anebo potápět se bez vody.

Již brzy uvidíte mé první naivní grafické výtvory … vlastně už jste je viděli, protože tenhle článek jsem psal před nějakou dobou. Teď ho uvádím jako svědectví mých pochybností, protože příště se budu věnovat krásnému a důležitému tématu sebevědomí. Pochybnosti jsou jako kyselina, která rozežírá sebevědomí. Dále budu pokračovat článkem o fotobankách