Mám rád přírodní materiály … a ženy

krabicky

Čím jsem starší, tím jsem vybíravější.

(Tedy chci říct, čím jsem moudřejší, protože ti, co jedli vtipnou kaši, vědí, že čas neexistuje a “stárnutí” stejně jako nemoc je toliko odezva organismu na psychiku.)

Jsem vybíravější na úplně „obyčejné“ věci denní potřeby. Žádná věc není úplně obyčejná. Každá věc je zázrak. Každá věc je hmotným stvořením nějaké myšlenky. I ošklivá nebo pokažená věc je zázrak, protože se v ní dá vysledovat chybná myšlenka, která způsobila tu ošklivost nebo pokažení. Dalo by se říci, že i lidé si způsobují svou ošklivost a zkaženost svými myšlenkami a tím, jak uplatňují svobodnou vůli.

Mám rád přírodní materiály … dřevo, kov, kámen.

Rozdíl mezi přírodním a umělým materiálem je ten, že ten přírodní vyráběl sám Stvořitel (pro někoho Bůh), kdežto ten umělý vyráběl člověk. Dalo by se říci, že většina (ne-li všechny) materiály (a také přístroje), které člověk vyrobil, jsou okopírované od Stvořitele.

Stvořitel stvořil dřevo. Dřevo je dokonalý materiál. Pevný, příjemný na pohled na dotyk, na přivonění. Dřevo v sobě obsahuje látky, které fungují jako přirozená ochrana. Dřevěné rošty, na kterých stojí Karlův most, už drží víc jak 500 let. Stvořitel stvořil nejen dřevo samo o sobě, ale také způsob, jak dřevo vzniká. Každý strom je továrna na dřevo, kde se dřevo vyrábí z vody, kysličníku uhličitého a dalších látek. Továrna čistá, voňavá a nehlučná.

Člověk chtěl také něco vyrobit, tak vyrobil dřevotřísku (případně MFD desku). Rozemlel dřevní odpad (ze dřeva, které vyrobil Stvořitel), smíchal s lepidlem a slisoval do desek. Aby to vypadalo jako dřevo, nalepil na to fotografii dřeva. Zkuste vzít kus dřevotřísky, dejte jí do vody a stane se z ní dřevěná kaše.

Lidské továrny jsou hlučné, páchnoucí a obtěžující. Představte si, že byste se šli jenom tak proběhnout do lidské továrny na zpracování dřeva a tam byste si lehli do stínu (zřejmě továrního komína), občerstvili byste se vodou z potůčku a lesními plody, například borůvkami a ostružinami. Neznám lidskou továrnu, kde by zdarma jako vedlejší produkt výroby rozdávali nápoje a ovoce.

Když už jsme u ovoce. Takový pomeranč je dokonale zabalená dávka pomerančové šťávy. Stačí oloupat a sníst. Slupka je stoprocentně recyklovatelná, shnije za několik měsíců.

Člověk chtěl také vyrobit nějaký dobrý nápoj. Vzal pomeranč, vylisoval z něj šťávu, usušil (nějaký výrobní fígl), rozmíchal s vodou, přidal éčka a nalil do umělohmotné PET lahve. Tyto lahve neshnijí ani za sto let.

Když stvořitel vyráběl zdroj energie pro Zemi, vyrobil Slunce. Dokonalý zdroj energie (a světla), který dokáže fungovat miliony let (Otázka ovšem je, jak staré je Slunce, když čas neexistuje.) Dokonalý přenos energie pomocí elektromagnetických vln na vzdálenost cca 150 milionů kilometrů. Takhle dlouhé dráty člověk nevyrobí, ani kdyby se moc snažil. Žárovka vydrží svítit několik tisíc hodin. Jako první člověkův pokus vyrobit zdroj světla je to dobré.

Co Bůh činí, dobře činí. (Přesněji řečeno co Stvořitel činí, dokonale činí.)

Věřím tomu, že i člověk dokáže dělat prozatím nepředstavitelné věci, až zvládne sám sebe. Svou svobodnou vůli. Jak dopadl člověčí pokus o výrobu silného zdroje energie, jsme viděli v Hirošimě.

Co člověk činí, (většinou) kvůli penězům a moci činí. Co nejde prodat, je (většinou) pro člověka bezcenné.

Nějak už mne nebaví žít, nebo spíš živořit ve světě lidských výrobků, které vydrží do záruční doby. Vracím se ke klasickým materiálům. Těším se, až si koupím kožený pásek, protože ten poslední se mi po cca 18ti letech rozpadl. Přiznám, že jsem se o něj vůbec nestaral. Ani jednou jsem ho ničím nenamazal a přesto mi 18 let držel kalhoty. (Doporučené čtení o padajících transformačních trenýrkách.)

A ženy?

Proč do toho tahám ženský? Asi mi něco chybí. Po pravdě řečeno ženu si vybírám jednou za mnoho let a pokaždé doufám, že už je to naposledy. Právě teď mám období, kdy zvažuji, jestli budu hledat, anebo raději budu sám, (anebo budu sám vedle stávajícího partnera). Aby člověk našel dokonalého partnera, sám musí být dokonalým partnerem. A to já nejsem, takže na sobě musím nejdřív zapracovat a teprve pak hledat …

Žel i ženy, původně božská stvoření ze sebe dobrovolně činí lidský výtvor. Místo toho, aby si uvědomily, že jejich podstata je dokonalá a pro svou podobu se samy rozhodly (Když se před svým početím na onom světě rozhodovaly o tom, jakou budou mít barvu očí a vlasů, jakou postavu …).

Ženám nestačí krásné dlouhé přírodní nenabarvené vlasy. Vlasy, na které je radost se dívat, které je radost hladit a radost k nim vonět.

(Víte, že vlasy signalizují stav ducha?)

Místo krásných dlouhých nebarvených vlasů nosí na hlavě barevné meliorace (nebo jak se tomu říká) případně barevnou helmu nevábné vůně. Do každého počasí taft. V mých očích je to něco jako dřevotříska nebo nápoj v PET lahvi. Na druhé straně já se také každému nelíbím a moje názory už vůbec ne. Vždyť to je omezenost a šovinismus, co?

Také jsem si kupoval nábytek z dřevotřísky a ještě byste pár kousků u nás doma našli. Také jsem chtěl měnit sám sebe tím, že jsem si obarvil vlasy. Četl jsem příručky, jak být oblíbený, jak působit na lidi, jak sbalit ženskou. Jenže už mě to nebaví, jsem čím dál tím vybíravější. Vracím se k podstatě.

Mimochodem někteří lidé, co vidí za roh, v rámci takzvané transformace v souvislosti s rokem 2012 prorokují rozpad umělých hmot. Stvořitel uklidí na Zemi a ten nepořádek, co vyrobil člověk (včetně PET lahví v lese) pošle do jiné dimenze.

Ano, tento článek je další vlasově fetišistický a grafomanský výtvor a pochopím, pokud se vám nelíbil a připadal vám jako zbytečný blábol. Jenže já ho píšu především pro sebe a kvůli sobě. Opájím se představami, že na světě existují krásné přírodní materiály, ze kterých na člověka dýchá Příroda a Dokonalost … a také ženy, krásné, přirozené a k Dokonalosti jdoucí bytosti …

Opravdoví muži mají rádi přírodní materiály … a přírodní ženy. To je to, co jsem chtěl světu sdělit.

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

19 komentářů u „Mám rád přírodní materiály … a ženy

  1. Pavlína

    …a just žádná jiná dimenze.Co si tu dětičky s tatínkem nadrobily,

    to si také uklidí.Dřív se z mateřské školky domů nepůjde,řekla maminka.

    A CO TAK ZODPOVĚDNOST,TRPĚLIVOST A SAMOSTATNOST VŠECH SRDCÍ?!

    Co tak místo kritiky a ponižování zkusit POROZUMĚT jeden druhému?

    NIKDO není víc,nikdo není méně než JÁ!NIKDO není přede mnou ani za mnou!

    Mimochodem ZEMĚ je maminčina zahrádka a berou sem s tatínkem dětičky,aby je naučili rozmýšlet a tvořit srdcem.Zlé zkušenosti

    k tomu patří.

    Miluji dřevo,jeho vůni,vůni pryskyřice…Miluji hladit strom srdcem.

    …i stromem jsem tu byla…

        1. VíTeK

          Ahoj Petře, taky jsem četl tu buddhistickou průpovídku, že život je sen. Jenže mezi životem a snem je rozdíl. Například ve snu je toho dovoleno víc. Řekl bych, že i zodpovědnost je menší (nebo spíš následky se nevrací v tak intenzivní podobě) a tak člověk nemusí uklízet, pokud to není sen o uklízení 🙂

          1. petr

            ahojky Vítku,

            děláš rozdíly mezi snem a bděním,to je ok

            já zase ve své práci se snažím tyto rozdíly zmenšovat,setřít

            je zajímavá otázka snové karmy

            mnoho štěstí

            petr

            @

            ……………..

  2. Pavlína

    Ahoj Vítku,aby sis mohl uspořádat vztahy,tak právě proto jsi tady.

    A proto je tu k dispozici celé to divadlo.Abys mohl porozumět druhému srdci,tak napříště si tu s Vítkem prožiješ roli jako jeho manželka,sestra nebo jeho syn…

    Dále tu máme divadlo celoplošné.I zde si prohazujeme úlohy.Mohu být větrem,mořem,celou civilizací,galaxií či vesmírem…

    Každičká maličkost má svůj smysl.

    Žijeme sen,žijeme Matrix.Matrix=sen.Míváme sny ve snu,které nám pomáhají nebo na něco upozorní,či nám připomenou,kým vlastně jsme.

    ROZUM,KTERÝM ŘÍDÍ OTEC TOTO DIVADLO,není to proč jsme tu.JE TO CIT!

    PROCIŤOVÁNÍ životních prožitků-zlých,dobrých,příšerných,překrásných…

    Sama za sebe mohu říci:"ČÍM HŮŘ,TÍM LÍP!"Život Pavlíny je už na dva

    romány/i horor :)/,a já jsem za něj vděčná.Mohu si hrdě říct:

    STÁLO ZA TO!

    Není důležité jakou roli tu hrajeme/často ji srdcem odmítáme/,

    důležité je,co při tom cítíme.

    Už jste se Vítku někdy vžil do potřeb vašich dětí?A přitom jejich srdíčka mohou být starší než je vaše.Od dětí se můžeme také učit.

    Už jste se někdy snažil podívat do srdce týraného dítěte,z kterého vyrostl masový vrah?…

    Vítku,nemocná srdce je třeba léčit!Srdíčka by měla vědět,kým jsou a

    proč tu jsou!Že mají rodiče a že nemohou zemřít!

    Jméno vašeho srdíčka je JAN,Petrovo srdíčko se jmenuje VOJTÍŠEK.

    Otec pomáhá Vítkovi i Péťovi k vzájemné komunikaci,vede ke spolupráci své syny:Honzíka a Vojtíška.

    DOBROU NOC:)

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Pavlíno, ve vašich komentářích je trvale přítomné jedno téma a to rozum, který jakoby přisuzujete "otci" a zrazujte před ním lidi. Není ale ten rozum spolu s citem to, čím člověk vnímá svět, rozhoduje se … ?

      Není člověk bez rozumu jako mrzák, který kulhá na jedné noze (citu)?

      Ať se vám daří … 🙂

  3. Pavlína

    Ahojky,máte pravdu Vítku,přisuzuji rozum "otci"."OTEC"rozumem člověka

    řídí a učí jeho srdce."Otec"řídí i chod vašeho těla/bez něj neuvaříte,nezajdete ani na záchod…/.Proto jsem se trochu pobavila

    tím,že zrazuji lidi před ním.On totiž pozná každého,je profik a neoklamete ho,nikdo./občas ho dostane maminka/.

    Takže nezrazuji lidi,ale vyzrazuji vám tu něco o výuce srdcí tady.

    Vítku, je to hra,kdy si "myslíte",že se rozhodujete,kdy si "myslíte",

    že něco chcete,potřebujete…Přiznávám,že hodně drsná hra.

    Viděl jste film:"JÁ ROBOT"?Je tam nad míru pravdy.Film byl natočen

    ještě před vznikem "ZEMĚ"./Tak i písně,vědecké objevy,genetika,cestování v čase,……/

    Vítku,malému dítěti nemůžete dát do ruky zápalky a běž si hrát s plynem.Prvně se všemu přiučí zde,v tomto jakože Matrixu.

    Takže od začátku,krůček za krůčkem.SAMOSTATNOST,ZODPOVĚDNOST…

    Tajemství o rozumu znali už staří egypťané,znal ho a namaloval

    i Leonardo Da Vinci.

    Než jsem pochopila, o čem vám tu píšu,utekly tři roky tvrdé výuky

    "otcem",coby učitelem.Před tím studium jeho doporučené literatury:))

    No a před tím mě dostal na samé dno.A máchá mě v bahně stále.

    Očividně má z toho legraci./je to lišák prohnaný,kdyby nechtěl,

    tak vám nenapíšu ani řádku/.

    Dobrou noc:)

      1. Pavlína

        Nejdřív jsem Vítku padla na samé existenční dno.Přesně si pamatuji,jak jsem se s dětmi začala každý večer modlit k otci,aby mi dal sílu přežít další den,abych se mohla postarat o děti.Já,která do kostela

        nepáchla,přesto od mala věděla víc.Já,kterou měli a možná ještě mají za blázna.

        Byli jsme na tom zle.Přesto jsem šla koupit dětem aspoň něco pod stromeček.Před obchodem jsem dostala do rukou první knihy:

        Cesta za poznáním,Život pochází ze života.Následovalo mnoho knih,

        které mne zaujaly:Atlantida nebo Poznání světla-život po životě

        od Silvie Wallilmannové.Pak přišla Bhagdavad-gítá.Nejsem stoupencem

        žádné víry,které na zemi jsou.Jen vím,že každá ukrývá kousek pravdy.

        Pak se mi do ruky dostalo kyvadlo a tzv.Boží oko.Začala jsem se učit

        s ním zacházet a číst.Začala jsem komunikovat jakože s andělem,než se z něho vyklubal "Otec"/budu mít na co vzpomínat a vy čemu smát

        až se setkáme tam,odkud jsme sem přišli/.Za dva měsíce jsem četla i bez kyvadla.Otec zaměřuje moje oči tam,kam chce abych se dívala.

        A tak vím,že má vliv na všechno a na všechny,na každou maličkost.

        Dnes jej už dokážu vnímat stále.S každým je ve spojení stále!

        Poradím vám Vítku,poproste "OTCE" každý den O MILOST ROZUMU

        A MILOST SMRTI. Znám ho,potrpí si na to.Pomůže vám vidět srdcem.

        Nečekejte ovšem procházku růžovým sadem!

        PS:Vím o čem vám píšu.Ta smrt znamená smrt Vítka a probuzení srdíčka,které má jméno Honzík.

        Moji nejbližší si také mysleli,že jsem se zbláznila.Dnes je už ocko

        součástí naší rodiny.Manžel i děti s ním mluví také/s kyvadlem/.

        Uf,no byly to těžké dny a stále máme doma perno,no na život se

        díváme už jinak.Každý tu máme nějaký úkol.

        Dobrou noc:):):)TEN UKECANĚJŠÍ JE OTEC,TO ON BY VÁM PSAL I DO RÁNA:)

        Očividně má z toho radost.Tak jsem zvědavá,co se z toho vyklube.Pa.

        1. VíTeK

          Pavlíno, děkuji za nahlédnutí do knihovničky. Tyhle knížky neznám, Bhagdavad-gítá leží v knihovně nepřečtená. Problém není ani tak napojení se na Zdroj/Otce/Boha … ale to, jaké parametry si člověk nastaví při tom napojení. Podle toho pak dostává informace, nebo spíš je filtruje. Ne všechno, co se nám v hlavě objevuje je z toho správného zdroje. Na to je právě dobrý rozum, že kontroluje, jestli to, co přišlo je rozumné.

          1. Pavlína

            GÍTU jen bez komentářů pod texty.Je v ní ukryto kus pravdy,tak jako ve všem.Vítku,ještě jeden pokus:vyslovte nahlas jakoukoliv větu.Řekl?

            Právě jste slyšel Otce.Pochopil?Pokud ne,nevadí,ještě nepřišel váš čas.A on přijde.Jde jen o to,aby jste se nedosmál,až přijde.Nikomu

            nepřeji zažít to ponížení,kterého se mu dostane při příchodu domů,

            ale asi to jinak nejde.

            Vítku,kdo vysoko hledí nízko padá.Neponižuj,protože budeš sám

            ponížen.Pravd je spousta,jen si je vložit do života.

                1. Pavlína

                  Ahojky Vítku,

                  já jen,že slůvko krásně je řečeno nějak tak bez srdce.Nechtěla jsem se

                  vás dotknout.Po třech dnech,kdy svítilo sluníčko a obloha byla čistá,

                  jsem vnímala slovo krásně při bouřce.Prodýchávala jsem vlhký vzduch,pozorovala přírodu,blesky a cítila hřejivý pocit u srdce.

                  A kdy vám píšu tyto řádky,tak mé srdce a mysl jsou jedno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *