Když si člověk pořídí internetové stránky, je to jakoby si otevřel hospodu. Je otevřeno a on zvědavě vyhlíží prvního návštěvníka.

Přijde někdo? Ví vůbec někdo, že je tu otevřeno?

Musím se přiznat, že tuhle hospodu jsem otevřel potají a nikomu jsem o ní neřekl a nikde nevylepil žádný letáček natož reklamu.

Věřím, že hosté začnou chodit sami, až se dozví, jaké lahůdky tu vařím. A zezačátku budu vařit jenom tak, pro sebe …

Jedno si ale uvědomuji. Kdo není na Google, ten jako kdyby na internetu nebyl. Když moje hospoda nebude v Google, tak si ke mně nenajde cestu málokdo. Málokdo ucítí vůni těchto lahůdek.

Jenomže jak se na Google dostat? Google prohledává stránky na internetu a tak musí být na nějaké stránce odkaz na tu mou stránku, aby ji našel. Určitě existuje možnost, přihlásit se přímo na Google, to si ale nechám jako poslední možnost, když nevymyslím něco lepšího.

Mám snad běžet spamovat do nějakého diskusního fóra a tam nechat odkaz na svoje stránky? Ne, to dělat nebudu. Když to bude k věci, odkaz na svoje stránky dám, ale ne jenom kvůli odkazu samotnému.

—

Tak vida, přestože nikdo o mých stánkách neví, už je tu první problém. Přichází mi servisní e-mail, že na stránce s komentáři u čtvrtého článku došlo k chybě. A sakra. Vžívám se do kůže návštěvníka, který poprvé navštívil nějaké stánky a rozhodl se napsat komentář. Popíše půl stránky a stiskne tlačítko Odeslat … a vyskočí na něj chybová hláška, Sorry … Error. Ach jo, právě jsem přišel o prvního zákazníka. V komentářích skutečně byla chyba. Už jsem ji opravil. Ale je to škoda. Kdepak, škoda je umřít. Jedeme dál.

Kdopak to asi byl – ten první komentující? Podívám se do logu a zkusím něco vypátrat. Je to IP adresa 66.249.65.165. Když se napíše do příkazové řádky (Start – Spustit, nebo do příkazové řádky v Total Commanderu) „tracert 66.249.65.165“, ono to najde trasu k té IP adrese. Chvilka strpení, je to … googlebot.com. Googlebot je vyhledávací robot Google. Tak on už o mně ví ?. A je po problému s Google.

Jak se o mně dověděl? Asi je chytrý a zjišťuje si všechny nově zaregistrované domény. A zároveň je po problému s prvním zklamaným zákazníkem. Google mi to určitě promine.

Tak on o mně ví … jdu se podívat do logu, co všechno o mě ví.

Google vstoupil na moje stránky poprvé 29.9.2007 14:15:24 a to na Hlavní stránku, jak jinak. Za 28 minut skočil na stránku Nemoci a léčení a pak na Komentáře k prvnímu a Komentáře ke třetímu článku. V následujících pěti minutách prohlédl stránku prvního autora, stránku Kontakt a pak se konečně pustil do druhého a pak i prvního článku.

Na stránkách se poflakoval do 20:14:05, takže necelých šest hodin. Za tu dobu prolezl třicet tři odkazů. Jako slepička. Klovne sem, za pět minut klovne tam a pak za hodinu někam jinam. Slepice by se takhle asi neuživila. Google se takhle uživí dobře. Mezitím si odeběhne zobnout na další tisícovky dvorků.

Další Google nájezd se konal o dva dny později. Začal 2.10.2007 17:42:57 a kdy skončil, se nedá přesně říci. Ve 3:59:09 následujícího dne tu ještě něco kutil. Google vždycky někam odešel a pak se zase vrátil.

A to je dobře.

Je to můj první věrný čtenář. Něco jako můj bratr. Velký bratr. Je tu se mnou, když ostatní už dávno spí. Jak by mi bylo, kdyby během jedné vteřiny nasál všechny stránky. A už bych o něm nevěděl. Bylo by mi smutno. Takhle vidím trvalý zájem a to mne těší. Musím mu připravit nějaké nové krmení. Aby příště neodešel s prázdnou.

Ahoj Google, jsem rád, že sis ke mně našel cestu.

Doufám, že ti moje stánky budou chutnat.

Mezitím co ti tady píšu, utekla mi polívka z hrnce. Tak zatím …