Klíč k radosti ze života

17 komentáře
klic

Otevírám zápisník z roku tisíc devět set devadesát něco. Tento sešit jsem si nosil do tělocvičny a sloužil jako tréninkový deník sebeobrany. Hned první kapitola se jmenuje Záznamy o chybách technických, následují jednotlivé údery a chyby, které jsem při nich dělal.

Panebože, proč jsem na sebe byl tak přísný. Proč jsem tu kapitolu nepojmenoval Radostné pocity při přímém úderu, nebo Veselé myšlenky při kopu stranou. Už podle nadpisu první kapitoly bystrý čtenář vytuší, jak to dopadlo.

Studium sebeobrany mi nepřinášelo radost, bylo to pro mne utrpení. Místo toho, abych se radoval, co už umím, trápil jsem se tím, co ještě neumím. Jedinou motivací bylo, že za viditelnými údery se skrývá něco neviditelného, Osvícení. A mistr ví, jak se k tomu Osvícení dostat. Z cesty bojovníka jsem sešel … kdoví kam vedla … a kde je dnes mistrovi konec.

Na technických chybách ani tak nezáleží. Z těch se člověk dostane. Z čeho se dostane těžko, je neradostnost, demotivace, deprese, když člověk sleduje pouze své chyby.

Když na misku vah nakládá další a další závaží, další nesplněný úkol, další chybu. Zatímco druhá miska vah je prázdná.

Když hledáte na druhých jenom chyby, tak je akorát naštvete. A když je hledáte na sobě, tak skončíte v depresi. Mnoho talentovaných, náročných, pečlivých, pracovitých lidí končí v depresi kvůli tomu, že se zaměřili na své chyby. Myslí si, že když přestanou dělat chyby, dostanou se dál, dosáhnou dokonalosti v tom, co dělají. Jenže ono to tak není.

Ředitel jedné firmy s dnes několikamiliardovým obratem vymyslel jednou něco, co nevymyslel moc dobře. Řekl jsem mu, že tohle přeci nemůže fungovat. „To nevadí, když udělám deset dobrých rozhodnutí a jedno špatné, tak jsem pořád hodně v plusu.“ Ten člověk řekl něco moc moudrého. Vlastně to byla první polovina klíče k radosti. Raduj se z věcí, které se povedly, a netrap se věcmi, které se nepovedly. Pouze je zlepšuj. Druhá polovina klíče k radosti zní, Nedělej špatné věci, aby se ti nevracely špatné pocity. Špatnými věcmi nemyslím chyby, chyby jsou povoleny. Špatnými věcmi myslím věci, které se nemají dělat. Lhaní, kradení, podvádění, ubližování. To jsou věci, které když se člověku po čase vrátí, přinášejí mizerné pocity.

Tak vida, netrvalo to ani deset let a objevil jsem klíč k radosti. Možná má ještě nějakou třetí anebo čtvrtou polovinu, ale zkusím ho. Několik let s ním budu kroutit a ono se uvidí.

Dřív jsem si myslel, že bude fungovat, když budu pracovat na chybách. Dnes si myslím, že bude fungovat, když budu dobře naladěný, nebudu dělat špatnosti a budu se chválit. No a pak ty chybky …

Proto než půjdu spát, udělám si seznam věcí, které se mi dnes povedly, a pochválím se za ně. I takové vyluxování nebo nákup se počítá. A do růžku napíšu věci, které se nepovedly.

Zeptejte se mne za deset let, jestli to funguje.

Chválím se za to, že jsem

  • Odvezl auto do servisu na výměnu katalyzátoru
  • Objednal auto do druhého servisu na pravidelnou prohlídku
  • Vyluxoval v pokojíku
  • Obratem odpověděl na všechny e-maily
  • S klukem začal vyrábět zesilovač
  • Místo rozbitého čerpadla ve filtraci namontoval jiné
  • Obrousil několik dřevěných krabiček
  • Zavolal mámě
  • Nechal si vytavit účtenku na práce, které mohly být bez účtenky levněji (opravdu hrdinský kousek)

To všechno byly věci, do kterých se mi nechtělo.

  • A do růžku si napíšu, že v tom prvním servisu jsem se měl zeptat, kolik stojí hodina jejich práce, když mi účtovali za hodinu a půl 1000Kč. Podle mne to bylo 500Kč za hodinu a oni to zaokrouhlili na dvě hodiny. Můžu tam zítra zavolat a zeptat se. Třeba v tom byl nějaký materiál. (Volal jsem jim, prý na výměnu katalyzátoru mají sazbu 1000 až 1500Kč, není to podle hodin.)

17 komentářů u „Klíč k radosti ze života“

  1. Michaela Mutinová

    Ahoj Vítku,

    vzhledem k tomu že jsi tohle napdsal v r. 2008 bych chtěla vědět jak moc jsi tím klíčem za tu dobu zakroutil a jestli seš teda opravdu fakt šťasnej – minimálně bys měl být aspoň spokojenej 😀

    Míša

    Odpovědět ↓
    1. VíTeK

      Dobrý den, ahoj Míšo,

      Nejsem zatím pocitově tam, kde bych chtěl být, ale jsem na dobré cestě. Duševní vývoj nelze omezit na jednu vlastnost jako je přísnost. Vypořádal jsem se celkem pěkně se vztekem, objevila se pohodlnost … a jistě toho přijde víc.

      Těch klíčů je víc … každý člověk nějaké má, nějaké už našel, nějaké hledá a nějaké teprve začne hledat …

      Ať se vám daří … 🙂

      Odpovědět ↓
      1. petr

        člověk otáčí jedním klíčem,druhým,třetím…a objeví se deset dalších,začne na nich pracovat a vidí,že první dva už jsou zase zaseklé…

        proto já vybírám ten hlavní,otevře-li se hlevní vchod,otevřou se i další automaticky

        "hledejte nejprve…"

        @

        …………..

        Odpovědět ↓
  2. Míša

    Ahoj

    cože…více klíčů a ještě k tomu má každý svoje ?

    To jakože nejde mít nějakej jeden univerzální paklíč,

    tak jako to dělají profíci ? :-DDD

    Dřív jsem mívala spontální radost z bytí a sama ze sebe. Tak nějak mě všechno naplňovalo. Paradoxně mi to zmyzelo od doby co jsem s manželem. Miluji ho, ale příjde mi že mi sebral tu lehkost a volnost….Beru to tak že škola nám taky bere vonost, ale zároveň je nutná abychom se něco naučili.

    ….spíš bych řekla že mám v sobě vnitřní klid – taková jakási spokojenost – pocit že je vše v pořádku…ale k radosti to má daleko….Radost mi udělá málo co….spíš taková ta nečekaná spontální překvapení, jako když vám daj kopeček zmrzky zdarma nebo objev něčeho nového…

    Tak jsem si právě říkala že bych té radosti do svého života měla zařadit víc…nejsem si ještě přesně jistá jak, ale zkusím to s tím vychvalováním 😀

    Naposledy mi dělala velkou radost tvorba orgonitů…

    (aneb malá náhražka paklíče)

    Nevím jestli to znáte – není to nic složitého –

    Pokud neznáte tak třeba zde je hezký výklad:

    http://orgonit.uvadi.cz/co-je-orgonit.php

    Kdyby jste měl zájem tak vám za vaše hezký stránky, který mi vždycky zpraví náladu, klidně nějakej věnuju 😀

    Samozřejmě problémy to za nás nevyřeší,

    snad jen dodá trochu více energie do života,

    trochu vyčistí prostředí a dá se s tím dělat spoustu blbostí – třeba chutná voda, nebo kytky po tom rostou jako divý, ale nechci vás ochudit o radost z objevování co se s tím všechno dá dělat 😀

    Radostný den !

    Míša

    Odpovědět ↓
      1. Míša

        Jééé tak to je prima

        ….ne ne ten zatím nemáme, ale je to v plánu…teprve kupujeme pozemek a domeček a pak se může orgonitovat o sto šest 🙂

        Vyrábět to na balkóně není moc praktické…..a ani bysme ten cloud buster neměli zatím kam dát….ale samozřejmě že se nemůžu dočkat co to tady s tím Karvinským zasmraďošným nebem udělá…

        Ty ho máš ? Jaké to je ?

        Já po nich sice nemám záchvaty smíchu, ale zato jsem po nich otěhotněla, a to jsme myslela že nemůžu mít děti…naprosto nečekanej úlet, takže bude taky veselo 😀

        Odpovědět ↓
        1. VíTeK

          CloudBuster? Raději jsem ho rozebral, furt svítilo sluníčko a málem mi to spálilo zahradu. Není radno poroučet větru a dešti …

          Odpovědět ↓
  3. Míša

    Když jsme u toho zdraví a dobré nálady, tak mě ještě napadlo podělit se se svým pokusem, který teď dělám.

    Poslední dobou jsem ztratila úplně chuť na maso a to dokonce i na ryby, které jsem měla vždycky ráda. Tak jsem si řekla že to zkusím prostě úplně nejíst a uvidím co to se mnou udělá.

    Už jsme asi 10 dní nesnědla ani kolečko salámu a paradoxně se mi začalo "světlo" vracet – energie proudí mým tělem jako o život jsem lehká že bych mohla létat a celkově je to moc příjemné…nikdy jsem netušila že by na mé vědomí mohlo mít to masíčko takový vliv….ikdyž je pravda že dneska už i ty ryby jsou uměle napuštěné vodou a éčky….tak spolu s orgonity to ve mě zřejmě způsobilo nějakou hloubkovou očistu…..

    Odpovědět ↓
    1. VíTeK

      To zní hezky, to je něco jiného než se znásilňovat a maso si zakazovat.

      Takhle se mi to líbí, poslouchat tělo 🙂

      Ať už s orgonitem nebo bez něho …

      Odpovědět ↓
  4. petr

    ahoj vespolek

    byl jsem 9 let vegetariánem

    ted už zas 12 let všežravcem

    mnoho let jsem cvičil jogu

    mnoho let se modlil,říkal mantry nebo se věnoval magii

    a vždy jsem si myslel,že příčina mého stavu spočívá v tom,co dělám

    ted jsem jiného názoru

    euforie,extáze,blaženost…jsou bezpříčinné

    nebo jinak,jejich příčina je jinde,než v mém lidském konání

    kde je velení?

    v mých vyšších úrovních,to ony rozhodují o mém stavu

    a ony někoho vedou ke cvičení,někoho k vegetariánství a někoho do hospody…

    a Nakonec nás všechny dovedou Domů

    @

    ……………

    Odpovědět ↓
    1. Míša

      Zdravím Petře,

      máš rodinu, manželku děti a tak ?

      To o čem mluvíš jsem měla dokud jsem byla sama. Skoro deset let jsem si žila pohodovým létacím duchovním životem a měla různé prožitky stavy a schopnosti, bdělost, ostrost, jasnost….prostě vědomí na úplně jiné úrovni. Moje tělo bylo jakoby odolné proti všemu…zašlo to tak daleko, že jsem nepotřebovala spát, ani jíst..byla jsem dokonale šťastná….Dokud nepřišel partner….od té doby se vše změnilo…jako by se naše enrgie smísily a já jsem od té doby jakoby spadla do normálního šedého života. Energie zmyzela jako pára nad hrncem a teď jsem zase obyčejný smrtelník…nadšená jsem z toho rozhodně nebyla a zatím jsem vždycky od chlapů utekla, až teďkom mi to nějak nevyšlo 😀

      Celodenní práce u počítače a tabulek a dojíždění mě začalo neskutečně unavovat. A jen pomalu se z toho vyhrabávám a objevujeme jak žít spolu a přitom mít i to světlo – lehkost – energii jedno to nazvem.

      Zatím jsme přišli na pár věcí, při kterých ztrácíme energii nejvíc, ale není to nic nového, jen v podstatě to co říká Vítek a Avenna.

      1. zákon spravedlnosti – pro mě zhamená mít vyrovnané dluhy vůči lidem, a chovat vůči nim nim i k sobě spravedlivě = žádné sebeobětování, ani nemusím mít ráda toho, koho ráda nemám 🙂

      Mluvím pravdu a nažím se věci nazývat pravými jmény, přijímat je takové jaké jsou…

      2. nemoci léčíme hledáním prvotní příčiny – léky na mě nefungujou…

      3. vynechali jsme v sexu orgasmy – mě to vyčerpávalo tak, že mi to i měnilo vědomí do úplné otupělosti…Manžel si sem tam ujede, ale vždycky si pak stěžuje že se mu špatně hraje….

      4. obložila jsem orgonity počítačovou firmu a přestala jsem být tak extrémně unavená – od té doby jsem daleko více normální…i kolegové vypadají spokojeně….

      5. poslední objev je právě to že jsem vvynechla to maso…udělalo se mi po tom tak dobře že se to začíná blížit tomu co pro mě dříve bylo běžné…..Nemyslím že maso je špatné. Něco jiného je doma zabité prasátko, ketré se mělo dobře a nebo ty geneticky upravené srajdy z obchodu napíchané éčkama a vodou.

      6. na slovo poslouchám svou intuici, když něco není v pořádku a dokonce když manžel něco vyvede, energie mě nenechá v klidu – to je vždycky k zbláznění a hned to musíme napravit. Dokonce mi nedovolí si ani koupit špatný vysavač 🙂

      7. nepoddávám se emočním výlevům…to dokáže taky pěkně vyčerpat…

      Já dobře vím, že až jednou příjde čas a natáhnu kopítka nebo odejdu od manžela, tak se mi to světlo vrátí a nebudu pro to muset nic dělat. Bohužel teď jsem obyčejným smrtelníkem, který má rodinu a všechny povinnosti tady na zemi a musím se s tím vyrovnat. Nemyslím že maso je špatné. Něco jiného je doma zabité prasátko, ketré se mělo dobře a nebo ty geneticky upravené fláky z obchodu napíchané éčkama a vodou.

      Příjde mi logické že když se chovám na duchovní úrovni spravedlivě a

      podle hlasu intuice. A když se i na fyzické úrovni vyhnu všem věcem které mě zatěžují a vyčerpávají, tak pak by mělo být všechno v rovnováze.V podstatě mě to dovedlo k poznání že obě stránky jsou stejně důležité a musí být v rovnováze. Fyzický i duchovní svět….´

      Jsem to s tím psaním trochupřehnala asi bych si měla pořídit vlastní blog :-):-):-)

      Odpovědět ↓
      1. petr

        ahoj Míšo

        pěkně jsi to napsala,nechci ti do toho šťourat,postupuješ podle svých zkušenostmi ověřených pravidel a tak je to správné

        já začal cvičit jogu v roce 1980,měl jsem rodinu,děti,stavěl jsem dům,chodil do práce…musel jsem vstávat ve 3,abych si mohl zacvičit

        cítil jsem se super,nedělalo mi problém všechno skloubit

        v 1990 ale přišla krize-v jednom roce jsem onemocněl,ovdověl,ztratil práci a skončil v nemocnici-cvičit jsem ale nepřestal

        nemám v úmyslu tu psát celý životopis,tak to jen zakončím-dnes se starám jen o propojení s vyššími úrovněmi,nebot předpokládám,že to ony řídí můj život,jestliže přijde nějaká krize,zanadávám si,ale pak si řeknu,poslaly mi to,tak to koukej využít k prospěchu všech

        ty máš svou intuici,ta tě vede a také dovede,a myslím že to bude mnohem dřív než zaklepeš kopýtkama

        krásné časy

        petr

        @

        ……………….

        Odpovědět ↓
        1. Míša

          Ahoj Petře…

          souhlasím s tebou, je nad námi něco co nás vede…já tomu sice říkám intuice nebo taky podvědomí, ale v podstatě je to tak jak říkáš…Já osobně když něco není v pořádku a energie se mi převrátí střevama ven, tak to musím hnde hledat co se děje a taky to hned spravit. V podstatě je vlastně poslouchám bna slovo jako pejsek 😀

          Hezké propojování…

          Odpovědět ↓
  5. petr

    ahoj Míšo

    ptala ses:

    tak mě napadlo a jak to tedy děláš, jak se propojuješ s těmi vyššími světy ?

    to je pěkná otázka

    jak to dělám,nevím

    měl jsem mnoho všelijakých technik a postupů,jak jsem za 30 let procházel různými učeními

    ale ted po tom všem,mohu jen říct,že já nedělám nic,jen se otevřu a čekám a vyšší úrovně samy vše řídí a chcou-li,se mnou komunikují

    @

    ……………….

    Odpovědět ↓
    1. Míša

      Ahoj,

      já to taky nijak nedělám. Nakonec jsem vlastně došla k pochopení že člověk vůbec není bytost sama pro sebe a že je od jakživa závislý na něčem větším a že v podstatě spoustu věcí si v životě nevybere a i to co si vybere, je tak nějak dané jeho výchovou a taky impulzem ze srdce…Takže jsem pochopila že všechno v životě je tak nějak dané a záleží jak člověk ten svůj vnitřní hlas poslouchá, čím víc poslouchá tím míň dělá kopanců a zároveň tím víc je asi propojenej až jednoho krásného dne příjde na to, že už ani nežije tak podle sebe, jako podle "vůle Boží" 🙂

      Já si třeba ve skutečnosti vůbec nedělám co chci. A nebo asi možná chci to co chcou ti nahoře, protože vím že jedině tak budu mít klid 🙂

      Odpovědět ↓

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *