Jeden pán si na Hovorech s Bohem udělal kariéru a namluvili spolu několik knih. I vy můžete udělat totéž. Stačí, když se posadíte, vezmete si papír a pero a začnete sami sobě pokládat ty správné otázky. Nebojte se, on vždycky někdo odpoví. Ani nebudete vědět odkud, odpověď vždycky přijde. Tak proč by to nemohla být odpověď právě od pána Boha.

Začínáme …

Bože, proč jsi taková svině?

Jak to myslíš?

Proč jako dopouštíš všechno to utrpení, nemoci, války a tak …

Všechno to utrpení, o kterém píšeš, si lidé dělají sami nesprávným použitím svobodné vůle.

Ty si se mnou vážně povídáš, myslel jsem si, že se naštveš, když řeknu, že jsi svině.

Jak vidíš, nejsem zase taková svině.

Dobře a co uděláš s těma válkama a nemocema?

S válkami neudělám nic. To vy lidé musíte přijít na to, že tudy cesta nevede. Války jsou jen a jen vaším výmyslem a vaším použitím vůle. Až nasbíráte dostatek bolesti, tak s válkami přestanete.

A kdo dovolil Kainovi, aby zabil Ábela?

Kain dostal špatný nápad a nevěděl, co s ním. Nevyznal se sám v sobě.

A nevyprovokoval jsi ho takhle trochu?

Nevěř hned všemu, co si přečteš, vždycky se nad tím nejdřív zamysli.

Chceš říct, že bible není slovo boží?

Jistě, že není. Děláte ze mne s prominutím svini, používám tvoje slova.

A ty takový nejsi?

Připadám ti tak?

Ne, jsi celkem v pohodě. Abychom přinesli nějaké informace z onoho světa pro čtenáře, řekni mi, jak je to s těmi nemocemi. Proč kosíš lidstvo po miliónech?

Jak to říci? Lidstvo po milionech dobrovolně skáče do náručí nemocí, které jsem vymyslel, abych lidi chránil.

Stop! Děláš si ze mne prd… chci říct legraci.

Nedělám si z tebe legraci. Nemoc je varování člověka, aby se změnil. Když se změní, tak nemoc odejde a když se nezmění, tak nastupuje další stádium nemoci. Má to svoje přesná pravidla.

A zná někdo ta pravida?

Málokdo poslouchá svoje tělo. Lidi raději věří lidem v bílých pláštích, než aby věřili sami sobě. Každý se se mnou může poradit, když neví kudy kam.

Myslíš jako modlitbu?

Pokud myslíš modlitbou otče náš, jenž si na nebesích, tak nemohu sloužit. Nemusíte klečet na tvrdém. Se mnou si můžete normálně povídat. Slyším všechno.

Takže to nebyl zase tak blbý nápad „pokecat s Bohem“.

Tohle byl jeden z nejlepších nápadů, jaké jsi kdy dostal. Pokračuj.

S tou sviní jsem to trochu přehnal. Promiň.

Vím, jak jsi to myslel, to je v pořádku.

Už se těším na příště. Hele, můžu to dát na blog?

Můžeš … v tom ti nemůže zabránit ani Bůh.

Vidíte, je to brnkačka. Prostě mluvíte s Bohem …

(I když možná někomu tento článek nesedne, nedělám si prd… legraci z pána Boha. Mít dobrý vztah s Bohem, Ježíšem, Jehovou, Alláhem, Stvořitelem, Dokonalostí, Vyšší Inteligencí, Světlem považuji za životně důležitou věc. Každý si ten vztah musí vytvořit sám. Někdo čte bibli, někdo se modlí, někdo zpytuje svoje svědomí, někdo si povídá …

Řeknu to takhle, kdyby na mne ON, ONA, TO přestalo myslet, v ten okamžik bych se rozpadl na prach a zmizel bych. Uvědomuji si to, ale to neznamená, že se HO budu bát … právě naopak.)

Vyšlo na blog.idnes.cz