Muž: Miláčku? … Nadáváš mi někdy?
Žena: Vždyť víš, že ti moc nenadávám.
Já myslím, jestli mi nadáváš v duchu?
V duchu?
Jako v myšlenkách.
Občas.
A jak mi nadáváš?
To nechtěj slyšet.
Chci to slyšet, jen mi to řekni.
Opravdu to chceš slyšet?
Chci, ven s tím.
Začíná to na K.
Kráva?
Ne, … Kokot.
Říkáš mi, Ty Kokote?
Jo, někdy.
A jak často to říkáš?
Asi tak dvakrát do týdne, když mě něčím naštveš.
Hmmm … (mlčí)
Žena: A ty mi někdy nadáváš? Myslím v duchu.
Muž: Já?
S tebou mluvím.
Někdy, trochu.
A jak mi říkáš?
Začíná to na P.
Cože!?
… ty Potvůrko.
Vyšlo na blog.idnes.cz
Potvůrka se povedla.
Myslel jsem, že to první slovo mi označíte jako vulgární, ale psal jsem to před měsícem a bylo to ze života. Tak bych to obhájil a taky to nešlo napsat jinak.
Genezi Potvůrky si domyslíte … 🙂
ja myslim, ze potvurka…….je duchovni osloveni ticheho kri tika sebe samym k sobe bez sebe sama se sebou cas tika mysl kmita slepota davi oni nevi .tak o d o toho a vlastne koho? 🙂