Vyšlo na blog.idnes.cz
Vzpomínky na čerta a Mikuláše jsou pro mnohé dospěláky vzpomínkami na řinčení řetězů, blekotání a hudrování, zalézání pod skříň nebo pod postel, potupné recitování básničky a slibování, že už budu hodný. Rodiče místo toho, aby to odpuzující špinavé stvoření vyhnali, ještě ho ponoukají. Opravdu je to nutné? Nejde to udělat jinak?
Pro vnímavé rodiče nabízím alternativní scénář.
Mikuláš: Děti, podívejte, koho jsem vám přivedl ukázat … (táhne čerta na řetězu)… je trochu špinavý, tak se nelekněte. Znáte ho? … ano, to je čert. A víte, proč je tak špinavý? Protože se nemyje. A víte, proč ho mám přivázaného na řetězu … protože neposlouchá. Ještě by utekl a zamazal by vám to tady.
Čerte, ukaž dětem vysvědčení. (Čert vytahuje ušmudlané vysvědčení a na něm jsou samé pětky a jedna čtyřka.) Vidíte to, děti, on se neučí a ve škole dostává pětky.
A ještě se podívejte, co jí … (čert ukazuje brambory a uhlí) … protože se mu nechce doma pomáhat a tak maminka po něm uklízí a nechodí do práce a mají peníze jenom na brambory a na uhlí.
Prohlédněte si ho děti, chtěli byste s ním kamarádit?
Děti: Néééééééé!
Mikuláš: Ale ještě za vámi přišel někdo jiný … (přichází krásný bílý andílek) … znáte ho? Ano, to je anděl. Schválně se podívejte, jaké má známky na vysvědčení. Vidíte, samé jedničky … a víte, co vám anděl přinesl? Košík plný ovoce a taky nějakou tu čokoládku … tak si vezměte a nezapomeňte si vyčistit zoubky … a ještě vám zazpíváme písničku … lalala.
Dobrou noc, děti, ať se vám dneska hezky spinká …
Není to z mojí hlavy, první s tím přišla Avenna a podruhé jsem četl něco podobného podepsané paní logopedičkou. Já jen dělám osvětu a své děti chráním před blekotajícími a hudrujícími stvořeními.
Užijte si Mikuláše … 🙂