Mnoho filosofů si lámalo hlavy nad tím, jak skloubit dohromady svobodnou vůli člověka a vůli boží. Může být člověk svobodný a přitom poslouchat Boha? Zatím nevím, věřím, že to budu vědět na konci článku, pokud se mi to během psaní poskládá v hlavě.
Člověk má svobodnou vůli. Všeobecně se má za to, že ji člověk dostal od Boha. Prosákla ke mně informace, že to bylo trošku jinak, ale informace, jak to bylo, už ke mně neprosákla. Myslím si, že člověk dostal od Boha tolik vůle, aby mohl zažívat na Zemi radost, ale člověku to nestačilo. Chtěl mít absolutní vůli, stejně jako Bůh. Bůh mu ji dát nechtěl, ale člověk si ji vynutil, anebo mu ji ukradnul. To je moje verze toho, co se stalo v Ráji a co je symbolizované utrženým jablkem.
Uteklo několik tisíc let a vypadá to, že člověk tu svoji svobodnou vůli zatím stále nezvládá, vzal si příliš velké sousto a tak trochu neví, co s ním.
Civilizace vznikají a bohužel i zanikají. A dnes, kdy bychom měli být na vrcholu vývoje, máme nejblíže k tomu, abychom shořeli v atomovém peklu. Místo toho, aby lidé investovali do svého vzdělání, aby objevovali tajemství zdraví a (pocitů) štěstí, oblbnutí médii volí otupělé politiky, kteří se předhání v tom, kdo lépe vyzbrojí svoji armádu. Bůh na to kouká a je mu z toho smutno. A člověk má svobodnou vůli a neví, co s ní. A protože tu vůli uplatňuje nedokonale, tak má také mizerné pocity. A protože má mizerné pocity a myslí si, že mu od nich pomůže víc peněz, víc jídla, holek do postele, dům s bazénem anebo rychlejší auto, tak člověk o ty věci usiluje a v honbě za nimi dělá různé pitominy.
Nemám nic proti penězům, jídlu, holce v posteli, domu s bazénem, anebo autu, ale nejsou to mé priority. Když je nebudu mít, tak z toho nebudu rozladěný. Doufám. Všeho s mírou. Skládám si to v hlavě tak, aby mne nic nepřekvapilo. Aby se mi stávaly samé dobré věci. A sklízel jsem dobré pocity. Co si budeme povídat, občas se zachovám jako hajzl, ale v podstatě jsem hodný kluk, kterému to ujede. Většinou mi ujede huba.
Tajemství života, při kterém má člověk nejlepší pocity vidím v tom, že se člověk naladí na to, co chce Bůh, Stvořitel, Dokonalost. Svou vůli sjednotí s vůlí Stvořitele. Chtějí oba totéž. Dalo by se říci, že svojí vůli podřídí vůli Stvořitele, trošku to zavání otroctvím. Jenže je to otroctví dobrovolné, tvůrčí, a člověk při něm zažívá ty nejlepší pocity, které jinde nenajde. Tak proč machrovat, dělat věci po svém a ohánět se tím, že mám svobodnou vůli.
Ano, mám ji, mám ji tak velkou, že ani Bůh nemůže zabránit tomu, co udělám. Můžu třeba někoho zabít a Bůh si ani neškrtne. Tedy on si škrtne. V okamžiku, kdy to udělám, začne mi připravovat spravedlivé následky mého činu. Tak, abych se z toho poučil a příště už takovou věc neudělal.
Přestože lidská vůle je absolutní, je pro člověka dobré, aby ji dobrovolně omezil a přizpůsobil vůli Stvořitele. Jak? Tak, že bude dělat Spravedlivé, Čisté a Dokonalé věci. Stane se otrokem Spravedlivosti, Čistoty a Dokonalosti.
Minulý týden ke článku o krabičkách napsala milý komentář paní, která si říká Čarodějka Gerda. Prý potřebuje takové krabičky na spousty léčivých věcí. Odhaduji, že by to mohly být léčivé kameny. K těm by se krabičky hodily dokonale. Dva dny se mi motalo v hlavě, co jí mám odpovědět. Na jedné straně magii, čáry a máry nemusím, na druhé její psaní bylo vlídné, jako jedna z mála uměla poprosit a poděkovat. Její psaní bylo milé a sálalo z něj lidské teplo. Kdoví, co si představuje pod tou čarodějkou. Možná v tom ani žádná magie není. Odpověděl jsem, co jsem odpověděl, že lidé nejsou připravení léčit se bez léků a my potřebujeme z něčeho žít a poslal jsem jí kontakt na sebe. Vzápětí jsem zjistil, že mne bolí hlava. Něco je špatně. Chystám se spojit čistotu a dokonalost mých krabiček s nečistotou a nedokonalostí magie a omlouvám to tím, že z něčeho člověk musí žít. Ale to není pravda. Já mám z čeho žít. Pan Stvořitel nade mnou drží ochrannou ruku a nechává mi vydělávat peníze způsobem, o kterém se druhým ani nesní. Nejsem v situaci, kdy bych musel prodávat krabičky. A tady je vidět to, co je dobré pro člověka, co může udělat svojí vůlí a co je čisté, spravedlivé a dokonalé. Rozdíl mezi vůlí Člověka a vůlí Boha. Co se stane, když čarodějka získá mé krabičky a bude v nich prodávat léky a všeléky? Její zákazníci budou spokojení a já budu spokojený, protože na tom zbohatnu. Ona se bude dál věnovat své magii. A co se stane, pokud odmítnu spojit své krabičky s magií? Gerda dostane nenápadný signál, že jsou lidé, kteří čáry a magii odmítají. Že existuje něco vyššího, co je nad magií. A to je Čistota, Spravedlivost a Dokonalost. Léčení kameny anebo čímkoli jiným je berlička a není to Čisté, Spravedlivé a Dokonalé. Čisté to není proto, že magie není čistá. Magie může být dobrá, ale není čistá. Úmysl někoho vyléčit je dobrý, ale nemusí být čistý. Magie je užití vůle nesprávným způsobem (moje definice magie), způsobem, aby se stalo něco, co chce člověk. Magie není spravedlivá, protože pokud se člověk vyléčí pomocí magie a nepochopí, že nemoc je projevem vůle Stvořitele a upozorněním člověka na to, že něco dělá špatně. Stejně jako člověk dostane nemoc, aby si něco uvědomil, já jsem dostal bolení hlavy ze stejného zdroje.
Když tu bolest překonám, jednak se nebudu cítit dobře a jednak si zadělám na nějaký problém, zbytečně přispěju ke zmatenosti světa a ta zmatenost světa ke mne bude doléhat. A když uchovám čistotu svých krabiček a čarodějku vlídně odmítnu, případně jí vysvětlím, proč ji odmítám, tak je to jako bych odněkud, kde je nečisto sebral ze země několik smítek a tím to místo maličko očistil. Budu mít dobrý pocit, už teď ho mám. Uchoval jsem čistotu a dokonalost svých krabiček.
Ahoj Vítku,
jen mě tak napadá, že jsi si ani nepřipustil, že tvé krabičky by mohly být útulným domovem také pro něco jiného než pro luxusní šperk a očekával jsi reakci podnikavého šperkaře. Vlídná paní čarodějka neprošla, škoda…
Všimla jsem si ale jednoho pocitu, který ve mě tvůj článek vyvolal: tak jako ty jsi v této fázi svého života objevil teorie avenny, které tě v této chvíli naplňují, tak obdobně vlídná paní čarodějka pomáhá lidem svým způsobem a také jí to naplňuje a připadá mi, že tuto skutečnost tvůj článek neuznává. Činnost vlídné paní čarodějky přirovnáváš k berličce – máš z toho dobrý pocit?
Ahoj, Jana
Ahoj Jano, když uvidím něco, co je podle mne berlička, tak přeci nebudu říkat, že to berlička není. Já v tom článku vysvětluju (a ujasňuju si), co chci používat a kudy chci jít. Čarodějce nic nevnucuju.
Milý Vítku.
Je to moc hezký článek a já s Vámi souhlasím.
Napadlo mě ,že by se do Vašich krásných krabiček hodily šperky z drátků,já ale ZATÍM drátkovat neumím,ale až to budu umět,dám vědět.
I šperky ze dřeva jsou krásné,viděla jsem je na jarmarku v Úštěku.Pán je dělal také z různých druhů dřeva jako vy,byla to nádhera.
Vlaďko, nevím, co dřív, psát / housle / šperky … už jsem začal něco tvořit z mosazi.
A ještě se s Tebou, Vítku, podělím o jeden svůj postřeh: jsem zmatená z názvu článku. Energie slova otrok a otroctví je velmi silná a negativní. Uznávám, že i otrok má svoji svobodnou vůli, ale nazvat otroctví jako dobrovolné a poté tento pojem "dobrovolné otroctví" spojovat se slovy tolik vznešenými jako je Spravedlnost, Dokonalost a Čistota mi připadá jako velmi násilné a nesmyslné. Opravdu to tak cítíš?
A potom jsem vyrozuměla na základě toho, jak si definuješ tajemství života, že každý člověk a jeho jednání je Stvořitelem předurčeno, takže člověk sám není schopen svou svobodnou vůlí jednat. Je to tak?
Máš pravdu, Jano, otrok je silné slovo, proto jsem ho zjemnil slovem dobrovolný, což se může jevit jako nesmysl. Když naleznu slova, která to vystihují lépe, tak je použiju. Rozumíme si, nebo se zasekneš na slově otrok a nevíš, jak jsem to myslel?
Pokud chce člověk dobré pocity, tak musí (chce) jít určitými cestami, ne jednou jedinou, může si vybrat. Není to nalinkované do nejmenšího detailu, předurčené.
snad náhodně – náhody neexistují – jsem se dostala na tyto stránky. Jednak padám na zadek z těch Vašich krabiček Vítku a jednu bych si od Vás ráda koupila (prozatím jednu) Budu si dělat novou kancelář a postavím si ji na pult a do ní dám svoje vizitky a kartičky s termínem vyzvednutí zakázky pro zákazníka. A to už mi v hlavě šrotuje jak je uplatnit dál. Dál se mi ohromně líbí to překvapení do krabičky formou nějakého psaníčka. Máte totiž dar umět se napojit na člověka a poskytnout mu informaci, kterou v tuto danou chvíli potřebuje, viz o pavoukovi. A já těmto věcem rozumím, věřte mi. Takže klidně pište dál malé větičky do krabiček, pokud by to někoho zajímalo, ráda vysvětlím. A pro janu bych chtěla jen říct, nekritizujte Vítka, napsal co cítí a jak to cítí. A dobrovolné otroctví přece existuje, jen si vzpomeňte kolik matek na sebe tuto roli dobrovolně bere, hlavně co se synů týká, kdy se matky stávají dobrovolnými otrokyněmi a to už je dnes vědecky podložené a psychologové s tím mají práci dnes a denně.
No a Vás Vítku prosím o cenu za krabičku a já bych si moc přála tu z ořechu. Díky Didy
Milá Didy,
Nejprve vás trochu zklamu, ty krabičky jsou na vizitky moc malé, vejde se do nich tolik jako do dvou krabiček od sirek postavených na sebe, doplnil jsem fotku do článku https://deosum.com/wp-content/uploads/krabicky-velikost.jpg
S tím darem je to tak, že ho máme všichni, někdo o něm neví, já patřím k těm, co ho chtějí používat, ale zatím se tak děje „někdy – nevědomky“. Pokud byste věděla, „jak na to“, tak mi prosím napište … když píšete, že těm věcem rozumíte.
Protože krabička ztělesňuje cca dvě hodiny mé práce, nabízím ji zatím za 400Kč, anebo ji vyměním za něco užitečného. Pokud zjistím, že jsou neprodejné, tak slevím … a pokud bych cítil, že jsem musel slevit moc, tak je raději budu rozdávat.
Zatím se mějte krásně 🙂 🙂 🙂
Milý Vítku, už jsem si přečetla i komentáře o tykání, tak na bízím i svoje tykání 🙂
Co e týká té krabičky – mrzí mě to, miluji dřevo, můj děda byl umělecký truhlář a na ponku u něho v dílně jsem vyrostla až do věku 5 let, pak mi odešel, ale vůni dřeva mám pod kůží. Umělecké geny ve mě zůstaly a rozvíjím je jinak a dřevem jen doplňuji, asi na mě tou krabičkou dýchla nostalgická vzpomínka krásné precizní práce mého dědečka. Třeba si tu krabičku něčím zasloužím.
A k těm psaníčkám, ono většinou to – nevědomky – funguje líp, než když člověk chce. A první myšlenka je vždy pravdivá. Moje kamarádka kreslí léčivé obrázky, stačí si jen přát a dovolit myšlenkám přijít a hlavně NECENZUROVAT,jestli je to možný nebo není. No a ona kreslí a pak mi to přepošle a já k tomu napíšu komentář, co to je, co má člověk za problém a tak. Taky jsem se o to nikdy neprosila ale chodí mi to do hlavy a tak to říkám. Někdy je to hodně nadčasový, že se i sama divím, ale NADČAS trvá maximálně 3 týdny. A pak se buď stane nebo to člověkovi dojde. Jen musíš přijmout a srovnat si v sobě, že to můžou být i nepříjemný věty, jakoby rejpnutí si do někoho, ale to je pak to umění TVOJE nebát se a říct mu to, protože on třeba ty superlativy neslyší a POTŘEBUJE SLYŠET – ty vole seš blbej, tak se nediv, že se ti děje to co se ti děje. Jo jo, tak to je. Ještě něco ????? 😀
Milá Didy,
Abych neopomenul, s tím otroctvím (zejména maminek a synů) jste se trefila do černého, i když ten předchozí článek byl o „otroctví“ vůči vyššímu řádu.
To, co děláte s kamarádkou je zajímavé. Prosím, můžete mi ukázat výsledek vaší společné práce, pokud je to moc osobní, tak třeba e-mailem. Také je zajímavé, že jsme přišli s podobným nápadem. Do těch krabiček by se mohl dát třeba energetický šutr a bylo by to ještě podobnější. Ale slovo je slovo a pochopení slova má větší sílu (energii) než (pasivně) přijímaná energie. Některá slova dávám do závorek, aby to bylo přesnější, ale uvědomuji si, že o tom píšu neohrabaně, ale doufám, že si rozumíme.
Také si myslím, že je dobré mluvit takovými slovy, aby jim ten druhý rozuměl. A zároveň zde bývám pranýřován za ostřejší výrazy. Někdy je to umění, neztratit kontakt s posluchačem a nebýt přitom „za vola“ nebo za podezřelého kvůli slovníku.
Mějte se krásně, děkuji za podnětné příspěvky, to tykání zvládneme jindy … 🙂 🙂 :-).
(Ještě by to chtělo smajlíky 😀 a 8D)
Milý Vítku, je jedno jestli se jedná o dobrovolné otroctví matka – syn nebo nějakého vyššího řádu, vždy se jedná o stejný základ a od toho se odvíjí snadnější rozluštění informací, které přijdou dohlavy. Stejně tak jako mě jeden lektor učil, že je jedno pro co se rozhodnete v danou chvíli, protože ANO i NE má úplně stejnou hodnotu, problém je jinde, můžete se v danou chvíli rozhodnout pro kteroukoliv variantu, vždycky to pro vás ve finále dopadne dobře, problém je pouze v tom, dokázat si za tím rozhodnutím stát, hledejte odpovědi v pohádkách – fungují. Tam taky říkají – když se rozhodneš jít, nesmíš se ohlédnout, jak zaváháš, skončíš. Není to poučka, je to tisíckrát ověřený zákon na mé vlastní kůži. A s těmi obrázky – nerada bych to prezentovala veřejně, jsou to obrázky osobní, kreslené přímo na tělo člověku, mohla bych s jedním udělat vyjímku, ale to opravdu na e-mail a ten neznám.
Didy … a mohu se zeptat na toho lektora, nebo na nauku ze které vycházíte. Třeba je něco, o čem nevím a stojí to za to.
Máte na mysli nějakou konkrétní pohádku? Když otevřu knihu pohádek, zejména moderních, nebo televizních, tak se mi často stane, že tam vidím násilí a nespravedlivost i na straně „kladných hrdinů“. Když už klukům vyprávím, tak mravoučné improvizace ze života.
Dobrý večer …
Přeji zdraví tělesné i duševní…
Touto cestou si dovoluji zadat zájemcům o Rozvoj dost důležité dotazy pro odpovídající Odpovědnost. Přeji Prospěch pro pana Vítka a kohokoli kdo si na to troufne (Dáma Radka je zvláště zvána;))…:
1) Jak rozlišit Náležitý nástroj (čistý) a bohuNElibou berličku (nečistou)?
a) Kdy (a jak) je Vhodné *nadlehčit* následek (následky) aby ona osoba měla více volnosti pro pořešení příčin(y)?
2) Co když (resp. AŽ:)) se zase vrátí doba, kdy se magie používala jako(žto) věda – čili i jako všeobecně uznávaný nástroj na léčení, atd.?
a) Co a jak (u)dělal s magickou mocí jíž byl Boohem obdažen (!) Šimon kouzelník (viz Bible!), který se stal apoštolem?
3) Tak jak u tohoto článku pochopitelně provokuje slovo "otrok", tak podobně je to i s názvem knížečky "Rukověť BOJOVNÍKa Světla" (Paulo Coelho). Co tak slovo Služebník? A pro ty s patřičným Poznáním (například Odpovědí na tyto otázky;;) pokročilý pojem "Posel"?
a) Kdo patřičně přijme plnou Odpovědnost a bude proto Pracovat jako Velvyslanec Dokonalosti?! Včetně pokorného přijetí onoho označení (titulu), respektive JMÉNA? 😉
***Případné pravdivé odpovědí potvrdím včetně dodání Důkazů… Případně až (jestli) TADY 😉 nastate ten správný čas ("TEĎ";;), tak Odpovědi odešlu nebo nechám nastat – podle Vůle Boží, Jíž k Službám JSEM. :)***
Radane,
Dotkl jste se zajímavého tématu. Jak sám sebe nazývat.
Psát o sobě jako o otrokovi je ponižující, byť je to v nadsázce.
Posel, Vyslanec, či Velvyslanec, krásná a vznešená slova, která člověka dokážou naplnit odpovídajícími pocity. Ale to bych chtěl mít potvrzené. To bych prosil, aby mi to ten, kdo mne vyslal, řekl. Titulů si člověk může navymýšlet hodně.
Služebník, o něco lepší než otrok.
Následovník, stoupenec, hledající … to mi v tuto chvíli sedí nejlépe.
Vážený Vítku, proč (proBoha;)) myslíte, že jsem se s tím Náležitě namáhal? Tak, aby bylo posláno příslušné Potvrzení!:)
Význam slova "následovník" nebylo použit, jelikož jej běžné bytosti poněkud pošpinili ve smyslu "slepé" víry (až fanatismu) a hlavně proto, že je mnohem méně zodpovědně znějící, než kolik odpovědnosti osoba na Vaší úrovni má mít(!:)).
Význam slova "služebník" líní lidé znečistili ve směru "ponížení (se)".
Byť je jedná o omyly v obou případech, tak i pomýleně používaná vůle (natož více lidí) může mít až tak velký vliv.
Jakožto Velvyslanec (Osvícená, Osvobozená osoba Sdílející svatou Dokonalost) Vám vystavuji Potvrzení Vašeho Vyslanectví znovu a zřetelně.
Vaše vůle, související sebeVědomí a odpovědná ochota zajistí kdy začnete zaslané potvrzení Patřičně používat.
Milý Radane,
Děkuji za zaslané potvrzení. Už několik let přešlapuji na místě a čekám na něco takového. Ale poněkud z jiného směru.
Je hezké, že jste mi pomohl víc si uvědomit sebe sama.
Jenže si uvědomuji, že potvrzení těchto věcí se člověku dostane zevnitř, tedy to, že je Posel Světla si člověk uvědomí tak, že to Světlo Uvidí ve své duši. Tato věta zní podivně, tomu, kdo ji zatím nechápe.
To je právě to SebeVědomí – uvědomit si, co ve mně je, kdo jsem.
Líbí se mi, jak zacházíte se slovy … a hledáte jejich význam. Slova jsou program pro mozek. Kvůli lidem bych pravé významy slov nepouštěl. Lidé umřou, ale slova zůstanou.
Velevážený Vítku
– zase Záříte!:) Díky Jasnovidnosti jsem Viděl, že Světlo "se" Vám již *ukázalo* (i) z Vašeho *vnitřního světa*. Takže jsem si dovolil poSloužit jako vnější Zrcadlení (což je téže Podstaty jako Světlo "samo", což JSEM:), jakož i "má" Partnerka jež tak byla přímo pojmenována – Lucie;)).
Skoro všichni lidé s nimiž jsem řešil otázku přání sdělili, že se jim jejich touhy (přání, sny, modlitby…) splnily JINAK ("z jiné strany") – avšak, že když to hlouběji hodnotili (zvláště po přijetí;)), tak "museli" uznat, že to tak bylo lepší. Občas také proto Žákům říkám, že kdyby se obyčejné osobě splnila všechna přání tak jak jsou (nepřesnými slovy = zmatenými (s)myšlenkami) – natož naráz – tak by to dotyčného doslova roztrhalo na kusy! (((tento odstavec patří také k článku o "Tajemství…" (kniha)… – nechávám na Vás jestli to tam nějak navážete))). Osobně jsem tak získal přezdívku "Překvápko" ;)…
Takže až (!) budete Připravený (stačí Skutečně ochotný!:)) včetně připravenosti přehodnotit představy o tom jak má či nemá jednat (!) MISTR – zosobnění DOKONALOSTi (byť s "omezením" osobnosti, těla, atd.) – tak bude možné abychom se skutečně Setkali. Jinak můžete projít kolem mne_Mne a ač maje oči neVidět… (Navíc občas probměňuji používanou podobu ("""a kdo jsi "ty", abys rozhodoval z jaké strany mám *JÁ* přijít?!""";).)
Podotýkám, že všechny první záležitosti života mne naučil "můj" první mistr – rodiče (je důležitější JEDNOTNÝ PÁR rodičů než jednotliví členové byť dohromady!), další důleživé věci mne naučil "můj" druhý mistr – učitelé ve školách, v pracovních prostředích a podobně (také je to důležitější jako související skupina). Avšak teprve ten třetí vychovávající (!) a vyučující zaslouží označení (titul a JMÉNO) Mistr s velkým M. Protože takový pravý duchovní Mistr učí jak prvotní principy (i co chybí od rodičů), tak světské souvislosti (co školství opomíjí), avšak hlavně záležitosti NAD a ZA pomíjivýmy prvky… Proto posílám Pozdravy "mé" milované a milé Mistrie, Její Božské Milosti, Vznešené Paní "Slavičí Bohyni na Nekonečné špičce"! (Sri satguru Tilliennina – http://duchovni.mysteria.cz/linie_mistru_dmdu.htm)
Krásný kVítku, rád bych přispěl pravdivými příběhy o "mé" Mistrie (zvláště co jsem s Ní zažil – a že jsem se nenudil;)). Avšak ještě radši bych Viděl, abyste příběhem o někom takovém přispěl Vy! A jelikož si Mistria za Následovníka Vyvolila mou maličkost, tak "Vám" dávám příležitost "já" (s TYkáním by ta věta vypadala lépe;)).
Mimochodem – když jsem byl malý, tak jsem si nepřál být kosmonaut, voják, hasič či podobně (a to tatínek trénoval hasiče, policisty i vojáky!), avšak přál jsem si být "něco jako *kouzelník*, nebo alespoň tajný agent" (špión – přiznávám;))!. No a ono "se" to splnilo a navíc PRESNĚ TAK, a dokonce I Z TÉ *JINÉ* STRANY… 😉 ((avšak ani tehdy mne přes značnou zvědavost něčí trenýrky nezajímaly – chtěl jsem vidět "vnitřní věci" – už od mala!)) Jsem si jistý, že ta dětská a tedy ČISTÁ TOUHA patřičně Pomohla Přitažení příslušné Práce, Partnerky a všech dalších z pěti P (práce, peníze, prostory (pobytu), přátelé, Partner(ka) :)).
Dobrý den Radane,
Milý Radane,
Oslovění vážený nemám rád z toho důvodu, že trvá nějakou dobu než jeden druhého pozná a začne si ho vážit. Používají ho (otupělí) lidé nesmyslně například ve firemním nebo v úředním styku, kdy sice napíšou "vážený pane poslanče", ale pak mu začnou nadávat. Anebo tak napíšou do firmy, kde nikoho neznají a tak si ho ani nemohou vážit.
Ale je možné, že ho užíváte ve smyslu, vážím vaše slova = jste vážený. Tedy i velmi vážím vaše slova = jste VeleVážený.
Dokázal byste popsat nějaké další okolnosti onoho Světla? Například kdy (rok), kde a především proč se zjevilo. Ano, zkouším vás, když to s trenýrkami nevyšlo. Ono se říká, důvěřuj, ale prověřuj. U duchovních mistrů to platí zejména.
Co když už člověk jednoho mistra má 🙂 Není to jeho znevážní, kdyby nastoupil do učení k jinému.
A dále otázečka, k čemu je dobrý duchovní mistr, když člověk ví, že může mít přístup přímo ke Zdroji, Světlu?
I nadále mnou_Mnou vážený Vítku, Vnímavý Vítku…
Proč jste vůči mé dost dravé povaze použil (mezi)oslovení "MILÝ Radane"? A to doufám, že vzhledem k Vašemu manželství oslovení "milý" nebyl nepřímý návrh pro (budoucího) milého… (Takhle by to vypadalo vyhroceně;) – přičemž přirozeně jsem to proCIToval jako milé:) a děkuji za to.)
Oslovení "vážený" jsem v případě Vítka začal užívat až po přečtení nejspíš všech jeho příspěvků v souvislosti s "CD story " na stránkách Avenna.cz a dále dost článků (a spol.) *zde*.:) Nižádná neuváženost nenastala. Navíc jakožto Jasnovidec (a Více:)) mám Možnosti převelice pokročilého Poznávání Vnitřních vlastností (a už jsem váženého Vítka i slyšel – když on zatelefonoval mně, za což znovu děkuji). Vnější věci od trenýrek (slipů;) po čas(y) (prostory) mne však Náležitě nezajímají a také se jich Jasnovidnost Náležitě netýká, resp. nemá být tak (zne)užívána – pro plýtvání…
Kdybych chtěl napsat, že vážím Vítkova slova, tak bych to přesně tak napsal (viz!;)). Avšak tím bych vyjadřoval VLASTNI VAZENI něčeho a nikoli VITKOVU VAZENOST mnou_Mnou. Ten rozdíl je už doufám dost vidět i díky používané přesnosti (pojmů, příkladů atd.).
Záře skutečného Světla sleduje Vítka VĚČNĚ. Velmi výrazný Svit Skutečnosti byl i při první zaMILOVANosti do ženy – natož při doSPELé, vZAJEMné Lásce (přesně podáno "Láskyplném Vztahu", avšak chtěl jsem zdůraznit "Zájem";)). Jako další příklad – "potkání" Poselství Avenna jež je soustředěním Světla v Temnotě této doby, společnosti atd. A protože to Vítkovi stále nebylo Naprosto (Dokonale) jasné, tak byl *vyslán* Velvyslanec (*JÁ*). Jak vidno, "čas není důležitý – důležitý je pouze Život!" – to jsem si dovolil citovat jsou Vyšší bytost z filmu "Pátý element", který dost doporučuji!:)
Film, který jsem výše využil i pro příklad kam by Bohužel mohla dojít "demokracie" resp. současná společnost (světská – skoro jen KONZUMní), se jmenuje "Absurdistán" a také jej dost doporučuji!:) Více viz http://www.csfd.cz/film/185578-absurdistan/?all=1. Jakožto správný Učitel budu případný příští požadavek plnit Náležitě náročněji… 😉 Už nyní proto přidám (dobrovolný) úkol – otázky na zodpovězení: V jaké společnosti děti mohly (a "musely") přežít samy doslova "na kameni" již jako novorozeňata? Byla příslušná EUGENIKA (vyložit použitý pojem prosím!) taková, jak se dodneška posuzuje – jako Nevhodná (nelidská)? (prosím pro příklad srovnat s původně přínosnou (!) Nacistickou filozofií).
Pokud si vážený Vítek již *zasloužil* "mít" Mistra, tak by mne_Mne nijak nepřekvapilo kdyby to bylA MistrIA z Avenny (ať už ten Titul – to Jméno – používá či nikoli, přičemž by snad stačilo uvádět Učitelka s velkým U, avšak osobně upřednostňuji vyšší výraznost Vyšších "věcí":)).
Je jistě Správné mít "jen" jednoho Mistra, avšak to nikomu nebrání učit se (respektive učit se s velkým U) TAKÉ od dalších Mistrů a i od nižších zdrojů – Zodpovědně!:)… Dokonce ačkoli prožívám a používám Úroveň Mistra, respektive právě proto, tak se Učím od VŠEHO(míra) a tedy i od všech.
TAKŽE kdyby Vítek "měl" Mistra Patřičně, tak by nepokládal některé nadbytečné otázky, neobával by se uvádět tak skvělé Spojení (s Mistrem_Bohem!:)) v souvislosti se sebou atd. Hlavně by neměl FALEŠNÉ PŘEDSTAVY o tom jak (ne)má Mistr jednat (ach jo!) – více viz http://duchovni.mysteria.cz/falesne_predstavy_mistr.htm. Pokud Vítek "má" Mistra a přesto se dopouští výše vypsaných nevHodností, tak to je ostuda pro případného příslušného Mistra a hlavně pro Vítka (pak již ne váženého, pročež příslušné slovo nebylo použito ani v pouhém příkladu).
Doufám, že "můj" Źák (jehož jsem požádal o příspěvek k článku "Jeden den jasnovidce") se *sem* dostane co nejdříve, aby předvedl dosaženou Dokonalost. Nikoli pro Bohapusté pyšné pochlubení (se), avšak pro Bohumilé pokorné PODELENI…!:)
Posílám poklonu "mé" Mistrie – což je (resp. "byla") Její Božská Milost, "Paní na Nekonečné špičce – slavičí bohyně". (http://duchovni.mysteria.cz/linie_mistru_dmdu.htm)
Radane,
Beru na vědomí, že jste bouřlivák a dravý krahujec a taky Mistr Překvápko 🙂 mimo jiného.
Slovo milý jsem použil, protože se mi na vás některé věci líbí, jsou mi milé. (Některé zatím nechávám uzrát.)
Mistrů (nebo spíš "mistrů") je na trhu dostatek až přebytek. Stačí si zadat duchovní mistr, kouč … do Google a je z čeho vybírat. Mé nároky v této oblasti jsou dosti vysoké :-). Kam bych došel, kdybych se řídil radami každého (kdo si říká duchovní mistr, kouč, guru …).
Aby nedošlo ke špatnému výkladu, netelefonoval jsem já vám, ale vy mně :-). Já jsem volal na zmeškané volání, což dělám.
Duchovní mistry každý hodnotí podle svých schopností. Měl by to být mistr, kdo poskytne důkaz žákovi podle žákových měřítek, jakoby se (rád) "sníží" na jeho úroveň, aby byl žákem pochopený.
Děkuji za název filmu, v lednu ho dávali na Prima Cool, tak doufám, že ho brzy zopakují. Kdyby si toho někdo všimnul, tak prosím upozorněte.
Vážený Vítku,
umím být i hodný až milý (jakožto vycvičený až ochočený dravec;). Jenže v roli Mistra je potřeba přísnější přístup v dnešní době. Nepozorné následování někoho / něčeho mi (také) velmi vadí – což může vypadat jako protimluv vzhledem k mé i Vůdcovské roli, avšak mám osobnost opravdu spíše svobodomyslnou ("volný jako pták":)). Módní mánie se slovem "kouč" (a podob.) a i předchozí příliv pachatelů zneužívání Svatého slova "Mistr" také Bohužel poškodil vnímání Vyšších *věcí* obyčejnými osobami (bez urážky;).
Pro mne_Mne je to však spíše další důvod pro používání přesnosti (čímž jsem se stal slavným:)), pro předvádění přínosů plnohodnotného Poradenství atd. Nikoho nežádám řídit se příslušným Poradenstvím, ba dokoce jasně uvádím, že ony plnohodnoně přínosné Pravdy nejsou "moje" avšak "já jsem" Jejich!:). Také pečlivě rozlišuji sdělení sladěná se Skutečností oproti pouhým přemýšlením až scestným smyšlenkám, a také i "jen" oproti omylným osobním avšak i odborným názorům a podobně. Pokud budete mít stejně *čistou Touhu* (!) jakou má moje maličkost, tak jistě přijdeme na oboustraně přijatelné způsoby Zkoušky, zda jsem vHodný Průvodce pro Vaši váženou osobnost (= Hoden Náležitého Následování:)).
Děkuji za opravu kdo komu úspěšně (!:) zatelefonoval. (Máte to u mne – navíc k Pozvání na oběd_večeři.)
Ze své_Své bezpříčinné Milosti jsem ochoten poskytnout Vám důsledné důkazy podle Vašich měřítek, avšak prosím o Vaše nejvyšší měřítko (co zatím máte), aby to nebylo "pod psa" jako např. sledování spodního prádla nanejvýš vznešeným Vnímáním. Také proto jakožto Mistr předem prosím i bez většího vysvětlení moci něco neudělat a nemít to započítané jako "selhání". 🙁 Nakolik to bude vHodné a možné, tak budu poctivě popisovat "jak se věci" mají (viz jak (NE)funguje Jasnovidnost) a spoléhat na Vaši vnímavost i vůči prokazatelné provázanosti, luxusní logice až souznění se Svědomím a hlavně se Spravedlností – Skutečností, což vše "má" Mistrovská sdělení obsahují.
Výše vypsaným potvrzuji předchozí přijetí a průběžné přijímání plné ODPOVEDnosti (jakožto Autorita) – avšak odmítám i jen obviňování z pyšnění (se) bez prokázání příslušného pochybení.