Avenna (i jiné psychoteorie) říká, že sebemenší zranění a úraz má svou příčinu v psychice člověka. Že nic není náhoda. Když jsem boural boudičku, byl to masakr nejen pro boudičku, ale i pro mne. Počítat každé klepnutí sebe sama, seknutí se krumpáčem do nohy, škrábnutí se o hřebík anebo o něco jiného ani nešlo. Tedy šlo by to, ale kdo by to dělal. V tom bych se pak ani nevyznal.
(Ale vyznal, Vítku, kdybys chtěl, tak by ses v tom vyznal.)
Uběhlo několik dnů a ještě mám na sobě stopy po destrukci.
Mozoly.
Zapíchnutý trn v prostředníčku pravé ruky. Včera jsem to zatvrdlé bolavé místo rozpíchal špendlíkem a dneska z něho vyoperoval cca 3 mm trn akátu.
Škrábnutí na pravém prsteníčku
Zažraná barva za nehty, to už je od něčeho jiného.
Moje zlaté ručičky, co vám to dělám … :-/
A bolavá záda v kříži, to už je klasika.
Pojďme na to … příspěvky a postřehy čtenářů jsou vítány.
Mozoly člověku říkají, že něco nedělá rád nebo spíš k tomu má odpor. Bodejť by ano, čeho je moc, toho je příliš. Ale proč mne to vlastně nebaví? Kvůli tomu, že je to mnoho hodin mlácení a rozebírání? Řeknu to tvrdě, proč já musím vyžrat to nejhorší. Proč se musím hrabat v hovnech kvůli tomu, že děti spláchly záchodový papír a ucpalo to čističku? Proč tu musím otročit s krumpáčem? Nemusíš. Můžeš si na to někoho najmout.
Jenomže bys ho musel zaplatit a bojíš se, že by ses nedoplatil a proto tě bolí záda (Křížová část páteře se týká peněz + existence).
prostředník – sex bez lásky, necitlivost, vztek, netrpělivost – Hmm, tak to je kapitola sama pro sebe.
prsteník – povinnosti, závazky, smutek např. v práci – Z těchto povinností a závazků jsem opravdu smutný (neoprávněně).
nehty – v různých zápiskách nalézám: ukazují nám naši osobní vnitřní sílu, obrana, dělá věci pro ostatní na úkor sebe, věnovat se sama sobě.
Špinavé nehty – napadá mne, že je bude mít ten, kdo dělá za druhé lidi špinavou práci. To by souhlasilo i s tím hrabáním se v hov … Proč se v tom mám hrabat já, a ne třeba manželka? Proč mám bourat boudu já a ne třeba manželka? Protože ona je žena? Nebo je problém v tom, že to nemá dělat nikdo z nás a máme si někoho najmout. To by souhlasilo s tím strachem o peníze. Protože se bojím, že nebude dost peněz, špiním si ruce nějakými věcmi a nenechám je udělat jiným lidem. Ale co když to nejsou špinavé věci, co když jsem jenom fajnovka? Už vidím, jak sháním firmu, která mi přijde vylovit záchodový papír z čističky. To tam raději šáhnu a je to. Nejsem fajnovka.
Další nápad ohledně nehtů: Měl bych o sebe celkově víc pečovat. Stačí se podívat, jaké mám na sobě hadry. Staré roztrhané věci s fleky od barvy. Nosím je, dokud se nerozpadnou a na jejich místo nastoupí jiné obnošené oblečení. Proč si nekoupím hezké pracovní oblečení? Normální pevné kalhoty. Není v tom opět strach o peníze? Vítku, tělo je chrám tvojí duše, tak se k němu hezky chovej. Kdybys měl rukavice, tak by sis ten trn nezapíchnul.
Vidíte, je to boj, někdy nevím kudy kam. Je to o práci, o penězích a o mě. Nejsem smutný z toho, že se mi nepodařilo drobné úrazy přesně dešifrovat, i kdyby mne jen navedly k oblastem práce a peníze, je to skvělé. Mám o čem přemýšlet. A časem přijdou další signály.
Člověk je doslova pod palbou informací, stačí jen pozorovat. A když se nepodaří je pochopit, přijdou silnější signály, nebudou už to drobná škrábnutí a ušpinění, ale úrazy a nemoci, které člověka vyřadí z provozu, aby si mohl sednout anebo lehnout a popřemýšlet o tom, co dělá špatně. V životě není kam zabloudit. Vítku zasloužíš si pochvalu. Už za to, že ses pokusil. A taky za to, že ses pokusil veřejně a nemachruješ. Dostáváš hned tři pochvaly. A čtvrtou pochvalu dostáváš za to, že ses pochválil.
Postřehy čtenářů jsou vítány …
Doporučené čtení … Pravidla při dohledávání psychické příčiny nemoci podle Avenny
Za doplnění informací o prstech děkuji paní Vlaďce z Milešovky a přeju (nejen) jí krásné sluníčkové dny za svitu žárovky …
Děkuji Vítku.
Já Vám přeji co nejméně úrazů při jakékoliv destruktivní ,ale i bohulibé činnosti.
Článek je hezký a je dobře,že jste se pochválil a já Vás chválím též.Je skvělé,že dohledáváte a hledáte.Hledejte dál,já také hledám.
Vladěnko, tady máte tu básničku, kterou jste si objednala e-mailem.
Hledání, hledání,
všechny chmury zahání …
Hledání, hledání,
je lék …
(Lék je až nalezení, však si rozumíme.)
No děkuji děkuji,dobrý,to je ale servis!
To by se dalo použít i u průjmu-běhání,běhání,……atd?Ale my si ho umíme zastavit,mě už se to jednou podařilo,víc jsem tyto potíže neměla.
Dobrý den, ahoj
děkuji za sdílený příběh o dohledávání, je to někdy fuška…
Fascinuje mě paní Vlaďka jak si dokáže briskně položit otázku k dohledávání. Spálí se o olej a hned se ptá kde ji co pálí, spadne ji něco na levý palec a ona ví, že má obavy z něčeho doma. Uf… v mém případě je dohledávání práce klopotná. Většinou se ptám proč nejsem spokojená, co mě trápí, což je někdy pole širé. Vaše otázky paní Vlaďko mi moc pomáhají.Budu moc ráda, když se s námi o nějakou zase někdy podělíte.
Jo a rozpis co znamená konkrétní prst byl super, myslíte že by šel případně doplnit o zbývající prsty prosím?
Děkuji všem zúčastněným :-)a hezký den
Helena
Ahoj Helčo, mě zase někdy připadá, že už není co dohledávat, že člověk moc dobře ví, kde má slabá místa. Že to bije do očí a pořád se to opakuje. Tohle byl jeden příběh, jenomže podobných zažívám víc. Jednou jsou to bolavé zuby, jindy něco s autem, hodně toho člověk vidí, aniž by vůbec luštil nějaké symptomy. Je to skvělá hra. Ať se Ti daří …
Dobrý den paní Heleno.
Někdy se mi taky nedaří ihned dohledat,ale většinou se právě ptám,co mě bodá?Co mě pálí?Co mě řeže?Co mě tlačí?Nejlepší otázka na vše je co mě trápí?A to co Vás napadne je většinou to ono.Je ale důležité znát z Avenny jaká část těla,prst,zub nám co říká a to je potřeba si občas připomenout aby to naskočilo.
Tak hodně úspěchů v dohledávání.
Vlaďka
Zdravím,
také obdivuju paní Vlaďku i pana Vítka, jak jim krásně jde dohledávání.
Při čtení článku mne oslovila poznámka o nehtech – dělá věci pro ostatní na úkor sebe. Vybavilo se mi, jak jsem měla několik let po sobě vždy po vánocích úplně zničené nehty, lámaly se a třepily. Jinak mám nehty pěkné, pevné. Uvědomila jsem si, čím to asi bylo. O štědrý večer jsme byli vždycky společně s mojí maminkou a mojí sestrou a její rodinou. Já s mamkou jsme vše připravily a sestra s rodinou přišla večer a zasedla k hotovému. Nakonec mamka sestře zabalila jídlo ještě domů. Uvnitř se mi vše bouřilo, ale jak bylo mým zvykem vše jsem udělala ke spokojenosti ostatních. Nikdy jsem neřekla, že se mi to nelíbí.Po vánocích jsem se pokaždé cítila jak vysátá. Než jsem znala Avennu, tak jsem si říkala, že to bude tím předvánočním a vánočním shonem. Loňské vánoce jsme byli sami, bez sestry a nehty byly v pohodě a já také. Úspěch, že jsem to zvládla, musím se také pochválit. A letos si to zopakuji. Už se těším!
Prosím, napsali byste, co značí ukazováček, to jsem nikde zatím nenašla.
Děkuji Jana K.
Zdravím Vás paní Jano.
Tak je vidět jak jste šikovná už si umíte poradit,to je skvělé.Užijte si letošní Vánoce s pěknými nehty.
Měla jste být včera na přednášce,to nemělo chybu.
Vlaďka
Dobrý den, paní Vlaďko,
děkuji za Vaše slova chvály. S přednáškou to vyjde snad někdy příště, hlavně, že jste si to pěkně užila a samozřejmě i ostatní.
Jana K.
a všechny, kteří dohledávají příčiny všech drobných i velkých zdravotních potíží.
Paní Jano v zápiscích mám ukazováček levý – já a partner, děti, pravý – já pracant.
Nehty – ochrana prstů, lámavé méněcennost.
Jako dítě jsem si občas okusovala nehty, než na školu přišla mladá paní učitelka s krásně dlouhými nehty. Takové jsem chtěla a od té doby jsem o své nehty velmi pečovala. A když ve třídě někdo řekl, že paní učitelka nedokončila techniku, proto nás učí, řekla jsem, že já techniku vystuduji, přestože jsem nevěděla vůbec co to obnáší. A protože se mi jedna spolužačka na to vysmála, věděla jsem že tu techniku vystuduji ať to obnáší cokoliv.
A tak jsem měla krásné nehty a vystudované ČVUT než jsem začala bydlet s manželem u jeho rodičů.
Když se mi narodil syn, nehty jsem měla úplně pryč, rozloupané a ulámané až do krve. A na palci už od lůžka rozdělený. Vadilo mi to i při drobné práci. Kožní lékařka mi řekla, že se s tím nedá nic dělat ať si ty pahýlky lakuji a ten palec že už mám do smrti rozdělený.
U manželových rodičů jsme bydleli 6 let a nehty jsem měla naortelované napořád. Už jsem byla přesvědčená, že to mám i z teplé vody a tak při koupání v horké vaně jsem ruce důsledně držela nad vodou. Až jednou jsem se rozhodla, že s tím musím něco udělat a tak jsem koupila vitaminy a začala věřit, že se to musí spravit a začalo se to opravdu lepšit a ortel jsem začala překonávat.
Dneska, když znám Avennu, už bych na to nečekala tak dlouho. Pro mě je ale důležité, že se nejednalo o nedostatek toho nebo onoho, ale o pocit mé méněcennosti v rodině, do které jsem se dostala. A navíc se mi krk osypal malými bradavičkami.
Holka z venkova to zkrátka v pražské rodině nemá lehké. Jo a nehet na palci mám zacelený, takže ani nevím, který to byl, ale dá se to odvodit.
A ještě dovětek. Tchán na smrtelné posteli mi políbil ruku, přestože už ležel skoro bez hnutí. A tchýně, když už na tom byla moc špatně, řekla svému synovi ať je na mě hodný. A až po její smrti jsem se dověděla od tetičky, že řekla, že kdyby její syn neměl mě, že by nebyl dnes docentem.
Takže děvčata, pocit méněcennosti je to poslední co potřebujeme a hlavně naučme se přiměřeně vyslovovat nesouhlas.
To přeji nejen všem čtenářům těchto stránek, ale hlavně sobě.
A ještě něco, dohledat nestačí musí se poslechnout co vám to říká.
Vím co mi říkají zuby, ale pořád se bojím je poslechnout. Hezký den všem přeje Jarka.
Paní Jarko.
Krásný komentář jste napsala,to jsem si ale početla.
Děkuji Vám Vlaďka
Paní Jarko promiňte mi,že jsem Vás oslovila Jano,chybička se vloudila.
Dobrý den, paní Jarko,
děkuji Vám za informaci k ukazováčku a také za Váš příběh s nehty. A co bradavičky na krku, ztatily se Vám? Jestli se mohu zeptat.
Jo jo, máte naprostou pravdu, nestačí dohledat, to se mi i povede, ale jak si s tím pak poradit dál, to už je horší.
Těším se na další příběhy.
Mějte se krásně. Jana K.
Dobrý den paní Jano, bradavičky šly pod elektrickou jehlu nebo co, to byly paní Kačence asi 2 roky. mějte se krásně Jarka