Zázrak jménem mýdlo … jak vyrobit mýdlo

Věci na výrobu mýdla

Toto je jeden díl ze seriálu, jak přežít, neboli jak se vrátit o sto nebo o tisíc let dozadu a postarat se sám o sebe. Dnes budeme vařit mýdlo. K čemu je dobré mýdlo? Abychom byli čistí, pěkně voněli a cítili se dobře. Že bojujeme o přežití, to neznamená, že se budeme zanedbávat. Tělesná čistota a pořádek rozvíjí intuici člověka. Duše má ráda čistotu a pořádek a v nečistotě a nepořádku se trápí.

Nejprve něco pro zasmání. Několik návodů z internetu, jak vyrobit mýdlo. Až si budete číst tyto návody zahrabaní někde v lese, určitě se dobře pobavíte.

Jak vyrobit mýdlo I.
„Vlastnoručně vyrobit mýdlo je snadné. Mýdlovou hmotu rozpustíte ve vodní lázni, přidáte pár kapek barviva, vonnou esenci a po důkladném promíchání nalijete hmotu do formy. Nechte úplně vychladnout a ztuhnout, vyklepněte z formy a vaše mýdlo je na světě.“

Takže šupito do drogérie pro mýdlovou hmotu.

Jak vyrobit mýdlo II.
Budete potřebovat
„250g sádla
34g hydroxidu sodného (NaOH)
80g vody
35g včelího vosku
18g medu“

Až seženete hydroxid sodný, můžeme pokračovat dál.

Ještě jeden návod
Mýdlo ze zvířecího tuku a popelu
„Získejte sádlo ze zvířecího tuku pokrájením tučných částí na malé kousky a vařením v hrnci. Přidejte do hrnce dostatek vody, aby se tuk při vaření nelepil k nádobě. Tuk vařte pomalu a často míchejte. Po vyškvaření tuku, vylijte sádlo do nádoby, aby ztuhnulo. Cestou k získání louhu (louh draselný, hydroxid draselný neboli draslo) je lít kal (směs popelu ze dřeva a vody) přes filtrační látku.
V kuchyňské nádobě smíchejte dva díly tuku a jeden díl drasla. Dejte tuto směs na oheň a vařte, dokud nezhoustne.“ Zdroj: www.survivor.cz

To už vypadá dobře, jdeme na to …

Budeme potřebovat hrnec (pánev, kastrol, rendlík, plechovku, kýbl, lavor nebo nějakou jinou nádobu, ve které jde vařit), nůž, kus hadru na filtrování a ještě nějaké nádoby, třeba sklenice od zavařeniny. A také věci na rozdělání ohně a dřevo a případně i kamna.

Laskavý čtenář doufám pochopí, že jsem nešel lovit tučné veverky a sbírat obézní hlemýždě, ale koupil jsem 1/4 kilogramu syrového sádla za 18 korun. Zatopil jsem v kamnech, aby to bylo podobné podmínkám přežití.

Špek jsem nakrájel, dal do pánvičky a dal smažit na kamna. Nevím, jestli by nebylo lepší tuk získat vařením jako v návodu, ani mne to nenapadlo. Z popelníku kamen jsem vyhrabal cca půl litru popela a ve sklenici smíchal s vodou a řádně protřepal. Kusem drátu jsem ke druhé sklenici přivázal filtr z hadru a na filtr postupně lil popel s vodou. Tím jsem vyrobil potřebné draslo. Nevím, jakou to má koncentraci, ale na jazyku to opravu chutná „kysele“, tedy zásaditě, protože to není kyselina, ale zásada.

Filtrování drasla

Vyškvařené sádlo jsem slil do jiné sklenice, která praskla, ale držela po hromadě, pozor na to a pak opět přelil na pánvičku. Škvarky jsme snědli s dětmi a zbytek dali ptáčkům. Do sádla na pánvičce jsem nalil draslo a postavil to na kamna. Zprvu se to vesele vařilo, klokotalo a bublalo a po cca půl hodince to bublat přestalo. V pánvi byla hnědozelená sraženina a nějaká průhledná tekutina. Sraženinu jsem shrábnul na jednu stranu a pánev naklonil a nechat stát.

Ta průhledná tekutina se ukázala být sádlem, které ztuhlo a ta hnědozelená sraženina by mohlo být … nebudu předčasně jásat. Jak na to tak koukám, draslo, které jsem použil, bylo málo koncentrované, nebo ho bylo málo a jestli ta hnědozelená hmota je opravdu mýdlo, tak se ho vyrobilo velice málo. Budu potřebovat víc drasla.

Mýdlová sraženina a sádlo

Následujícího den jsem přefiltroval cca půl litru drasla (5 krát víc než napoprvé) a vařil …
Pořád to bylo samé sádlo …
A následující den jsem zase přefiltroval cca půl litru drasla a vařil a vařil …
Té hnědozelené hmoty už byla asi tak polovina pánvičky, věřím, že bych takhle mohl pokračovat dál, ale nadšený jsem nebyl. V tom návodu psali „dva díly tuku a jeden díl drasla“ a já jsem dal drasla deset dílů a pořád je to málo. Něco není v pořádku. Ale nějakou hmotu, kterou by se člověk mohl napatlat a umýt, jsem vyrobil. Nechutná jako mýdlo, ale jako louh.

Zagoogloval jsem a dočetl se také něco o vápnu a že mýdlo se má vysrážet solí. Tak jsem přidal trošku vápna, další draslo a vařil dál.

Teď už chápu to, co jsem četl na internetu, že mýdlo se vařilo celý den. Výsledkem vaření bylo zelené bahno.

Mýdlové bahýnko

Bahno jsem dal do hrnce s vodou a se solí a vařil a doléval vodu a vařil. Sraženinu, která vznikla v hrnci, jsem přefiltroval přes hadr, vymačkal, uhňácal z toho koule a nechal uschnout.

Je to mýdlo, není to mýdlo?

Ty koule váží dohromady cca 200g (z 250g sádla) a chutnají jako louh se solí. Trošku to mydlí. Pocity mám smíšené, někde jsem udělal chybu asi málo vody a málo hodin vaření, to vápno a sůl jsem tam zamontoval jenom ze zvědavosti, těžko ho budu shánět v podmínkách přežití.

Mýdlo je malý zázrak.

Jsem rád, že nemusím vařit mýdlo, ale můžu si ho koupit za 10 korun.

Věřím tomu, že kdyby si každý člověk zkusil uvařit mýdlo a umýt se jím, tak by si najednou začal vážit nejen takové neobyčejné věci jako je mýdlo ale i dalších věcí. Díky tomu by lidstvo udělalo větší duchovní pokrok než díky hromadě kázání a kupě modliteb.

A na závěr malá lahůdka:
Návod na výrobu mýdla podle receptu starých mydlářských mistrů
„Na dlažbě musíme udělat „hrob“, to je navršený prosetý popel na krajích udusaný, uprostřed vyhloubit důlek a nalít do něj vodu. Pak přidat pálené vápno a za stálého míchání hasit. To celé dáte do kádě vylouhovat. Tak získáte louh a ten vypustíte do menší kádě. Louhem měníte lůj v mýdlo. Směs nalejete do velkých nádob a vaříte 6-8 hodin. Po vylití na kámen se utvoří želatinová hmota. Znovu ji dáte do kádě a rosolujete přidáním kuchyňské soli. Přidáváte také louh. Po vyhasnutí ohně přecedíte přes hrubé plátno do jiné kádě. Louh se oddělí od mýdla, to seberete a dáte opět vařit 5 hodin s louhem, potom se vám už mýdlo nebude lepit, vyloupne se a nevypouští vodu. Nakonec mýdlo zformujete a rozřežete drátem.“
Zdroj: www.muzeum.svitavy.cz

A ještě typ pro pravěké hospodyňky, mastné kastroly můžete mýt popelem, určitě už víte proč. Protože z popelu se vylouhuje louh a ten s mastnotou reaguje na něco jako mýdlo. Asi by to chtělo vodu s popelem v tom mastném kastrolu trochu povařit.

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

37 komentářů u „Zázrak jménem mýdlo … jak vyrobit mýdlo

  1. Jarka

    Krásný návod jak si vážit obyčejných věcí. A tu práci dokumentovanou fotografiemi to obdivuji. Zarazila mě ta vstupní surovina, že to byl špek. Já mám pod pojmem špek uzenou slaninu, to bychom byli místo voňavě čistí, uzení. Ale asi špek je i sádlo. Ale já si matně pamatuji, že babička říkala, že za války se mýdlo vařilo. Ale měli více času, byla brzo tma a nebyla televize, celý den se topilo v kamnech, tedy byl i ten popel. Silnice se na venkově taky sypaly v zimě popelem. Z kamen rovnou na cestu. Já si to mýdlo ale rozhodně raději koupím, přesto se těším na další tip na přežití. Třeba některý bude i pro mě k použití. Přežití zdar a Vítkovi zvlášť přeje Jarka

    1. VíTeK

      Jarko, taky mi tam ten špek neseděl, nahradil jsem ho syrovým sádlem a děkuji za upozornění. Sádlo je pro mě to, co se maže na chleba. Máma říkala, že tohle je syrové sádlo.

      Děkuji za pochválení … zdar a sílu.

      1. Jarka

        Vítku, nedalo mi to a vytočila jsem číslo mé tetičky, dvojčete mé maminky, abych se zeptala jestli si na vaření mýdla za války pamatuje, pořád jsem v podvědomí měla vaření kostí. A tak jsem se dověděla, že když se na venkově v zimě zabíjelo, že se potom kosti a kůže dlouho vařily a potom se přilil louh na vysrážení. Hmota se nalila do pekáče ztuhnout, potom se nakrájela a toto mýdlo se používalo na praní. Protože se dostával prý jen malý kousek mýdla, který na všechno nestačil. A ten louh, se kterým jste měl tolik práce se ale kupoval.

        Myslím, že pro přežití si já budu přát raději dostatek vody na mytí než to mýdlo. Nemyslíte, že s tou hygienou se to trochu přehání? Já jako malá jsem na zahrádce vytrhla mrkev otřela ji o trávu a jak mi chutnala. A nepamatuji si z okolí žádného alergika ze svých vrstevníků. Jó a nemyslím si, že jsem nějaká šmudla. Těším se co nezbytného pro přežití nám nabídnete příště, bez mýdla se já obejdu, tedy ne dnes, ale v případě nouze, kdy budu bojovat o přežití – snad k tomu nedojde. To přeji všem Jarka

        1. VíTeK

          Jaruško, to je od Vás hezké, že jste obohatila naší mydlářskou moudrost. Kosti a kůže jsou levnější než sádlo, tak to chápu. Ale ten louh se mi do krámu nehodí. To by mne mydláři z cechu hnali.

          A víte, že avennisté se sprchují dvakrát denně? Nevím však, zda za studena nebo za tepla, případně jestli se přitom i mydlí. Asi podle toho, jak moc jsou špinaví :-).

          1. Jarka

            Ahoj Vítku, vítám Vás z hor, doufám, že jste si to užil, k tomu mýdlu už jen maličkost. Asi se to sádlo mělo opravdu vařit, já bych ho ale na kostičky taky raději vyškvařila, protože čerstvé škvarečky jsou pochoutka, zatímco uvařené kostičky jsou dobré tak na to mýdlo. A za ten louh neručím, to mi řekla tetička, já ani nevím co si pod tím představit a to mýdlo zatím určitě vařit nebudu. Zdravím Jarka 🙂

  2. Vlaďka

    Vítku,jsi dobrý,že jsi to zkusil,to Tě chválím .

    S tím vážením si obyčejných věcí máš pravdu,mnohdy bereme vše jako samozřejmost a neuvědomujeme si v tu chvíli,že máme dnes vše snadno dostupné.

    Já pocházím z vesnice z hospodářské rodiny a pamatuji si,jak maminka tloukla máslo,bylo hezky žluťoučké a o smetaně ani nemluvě.Měli jsme krávu a mléko se z vesnic sváželo v konvích.

    Za ten tvůj hokus pokus máš můj obdiv a 1*.

    1. VíTeK

      Děkuji za známku. Tak to už mám dnes dvě pochvaly a ještě k tomu sám něco přidám. Většinou ale usnu dřív, než se stačím dosytnosti pochválit.

      Víš, některé věci mají dnes tak nesmyslnou cenu, že chápu, proč si jich lidé neváží. Třeba kulatý bazén s filtrací stál v akci 500Kč, mimo akci stojí cca 1500Kč. To se pomalu nevyplatí ten bazén na podzim mýt a sušit za pět stovek. Pokud si někdo vydělá 500Kč za hodinu, proč by se měl máchat ve studené vodě a saponátu? Pokud necítí, že věcí si má vážit.

  3. Klára.P

    Dobrý den,

    připojuji se k názoru, že mnoho věcí bereme jako samozřejmost. Nedávno jsem četla na stránkách o včelařství krásné pojednání o tom, jak by bylo hezké, kdyby si lidé vážili medu a včel. Uvědomili si, když třeba snídají med, kolik se jedna včelka musela nalétat, než nasbírala med v množství jediné kávové lžičky.

    Vítku, vyrobit mýdlo jsem zatím nezkoušela, ale pídila jsem se po tom, jak vyrobit svíčku.Přesně jako Vy, jsem narážela na rady: "připravte si hrnec,knot,vosk nebo gel (koupíte v drogérii), dá se použít i parafín (ten zakoupíte v lékárně)…." a bylo. Jak si ten vosk mám udělat doma, to je zatím pro mě záhada. Protože mám ráda včelí produkty, řekla jsem si, že bych si mohla vyrobit svíčky z včelího vosku. To je hračka, když koupíte pláty. Ale co když nebudou ke koupi? A že bych si pořídila včelstvo a úly o tom zatím neuvažuji:)

    Klára

    1. VíTeK

      Klár(k)o, otázka, z čeho se vyrábí vosk mne taky napadla. Myslím parafín, ne včelí vosk. Dokonce jsem se na to ptal u stánku s výrobou svíček v jednom skanzenu a ta slečna nevěděla. Pouze ji poučili jak namáčet a vytahovat knot z roztaveného vosku, aby se z toho udělala svíčka. Ještě že máme Google.

      „Parafin je směs pevných uhlovodíků … obsažených v surové naftě … Menší část parafinu se připravuje také z nízkotepelných dehtů uhlí kamenného i hnědého. (Ottova encyklopedie)“

      A je po tajemství …

  4. Vlaďka

    Hezký večer.

    Můj vosk,se kterým maluji kraslice se skládá z parafínu,ze zinku,který dodá vosku bílou barvu a z cera alba,což je bělený včelí vosk.Hnědý vosk je zase krejčovský,ale neznám složení,ani jsem po něm nepátrala.

    Vlaďka

    1. VíTeK

      Hezký večer …

      Ze zinku? Nebo ze zinkové běloby?

      A co takhle dát do toho bronzový prášek?

      Já jsem při výrobě plošných spojů používal směs parafínu a krému na boty, recept z nějakého časopisu. Mělo se to ohřívat na obrácené žehličce.

  5. Lada

    3 l vody,1 kg starého omastku,20 dkg louhového kamínku /ten asi taky není jen tak mimo civilizaci k dosažení/ ,15 dkg smoly.Vaříme 1/4 hod. ve větší nádobě,pak vypláchneme studenou vodou jinou nádobu-hmotu přelijeme,necháme ztuhnout.Pak nakrájíme na potřebné kousky. Tak tohle je recept,jak se vyrábělo mýdlove válce i po ní-někde. Barva byla asi jako barva chleba,moc to sice nemydlí/ještě pár kousků mám-dostala jsem od tety/ ,ale svůj účel to splnilo. Dnes se mýdla dělají z kdoví jaké chemie-Zkuste se podívat na složení.Moc tuku tam nebývá. Už jsem koupila i mýdlo,které sice skoro neubývalo,ale taky nemydlilo.Fakt je,že bylo velmi levné.Tak kdo ví,co to vůbec bylo. Asi těch různých receptů bylo víc,ale tenhle teta ještě před asi 15ti lety dělala

    1. VíTeK

      Lado, děkuji za recept. Trošku jsem googloval. Louhový kamínek je hydroxid sodný a místo smoly též dávali kalafunu. Jiný recept: 4 l vody, 30 dkg louhový kamínek, 2 dkg kalafuny, 1 kg sádla. Kalafuna je (psali) destilační zbytek z pryskyřice borovic.

      Hezký den 🙂

  6. Viky

    …tak mu pak připadají i primitivní věci jako zázrak. 🙂

    Nic ve zlém – ale na vaření mýdla vůbec nic není. Ono by stačilo, kdybyste byl dával větší pozor ve škole při hodinách chemie, fyziky a přírodopisu – protože tyto předměty jsou samy o sobě nejlepším kursem přežití. My, čtenáři J. Verna, jsme na to byli upozorněni už v útlém dětství – např. postavou Ing. Smithe v románu Tajuplný ostrov.

    Takže:

    Abyste získal z popela žíravé draslo čili hydroxid draselný, nestačí ten popel smíchat s vodou a přefiltrovat a není jedno, jaký popel se použije. Mělo by jít o popel ze suchého tvrdého dříví (buk, dub, ovocné dřeviny) a musí to být opravdu popel, tj. světle šedý jemný prášek (potaš), ne černé uhlíky nebo dokonce kousky ohořelého dřeva! Tento popel je nutné smíchat s vodou a nechat několik dní louhovat. Pak teprve po přefiltrování získáte poměrně koncentrovaný hydroxid draselný (rozhodně je třeba už dávat pozor na oči a na potřísnění) a odpařováním je možné jeho koncentraci dále zvýšit.

    Mýdlo získané vařením tuku s hydroxidem draselným bych však rozhodně neriskoval použít k mytí (a já osobně ani k praní), protože je silně alkalické a těžko se vám ho v domácích podmínkách podaří uspokojivě neutralizovat – draselná mýdla jsou mazlavá, např. známý Solvex či Solvina se vyrábí z draselného mýdla. Kvůli konzistenci výsledného produktu se nedá použít vysolování – tu sůl jste tam matlal úplně zbytečně – stačilo vědět, jakou funkci v tom procesu má. V domácích podmínkách – a s velkými výhradami – se dá uvařit sodné mýdlo – s použitím hydroxidu sodného. Konzistence sodných mýdel je tuhá, po konci vaření se po přidání soli zvýší hustota rozpouštědla a mýdlová hmota se rozdělí na dvě vrstvy – vodný roztok nezreagovaného hydroxidu s glycerolem (ten se uvolňuje z tuku při alkalické hydrolýze) a na něm plave surové mýdlo. Toto mýdlo se už dá po 3-4 týdnech zrání (při němž zvtrdne a zreaguje zbytkový hydroxid) použít k mytí rukou nebo k praní. Rozhodně by s ním však měli problémy lidé s méně odolnou pokožkou a v žádném případě by se nemělo dostat na citlivější místa, např. do očí. Při průmyslové výrobě se mýdlo vyrábí minimálně ve dvou stupních, čistí se, přidávají se látky regulující jeho pH a ošetřující pokožku.

    P.S.: Pro toho, kdo dával ve škole pozor, není problém vyrobit si v přírodě ani to v článku zmiňované vápno.

    1. Viky

      Oprava – z popela samozřejmě získáte uhličitan draselný, nikoli hydroxid. Hydroxid by se dal z něho vyrobit povařením s vápnem a odfiltrováním uhličitanu vápenatého.

      1. VíTeK

        Viki, děkuji za hodnotný komentář a omlouvám se, že jsem na něj nezareagoval dřív. Tak je dobře, že jste se připomenul/a. Nemusí být každý nemehlo, jenom kvůli tomu, že nečetl Tajuplný ostrov anebo ve škole brali něco jiného.

        Pokud jsem to dobře pochopil, tak se vysoluje mýdlo, které se vyrábí z louhu, nikoliv z uhličitanu.

        A nestačilo by do toho alkalického mýdla zamíchat ocet, aby se zneutralizovalo?

        Hezký den přeju … 🙂

        1. Viky

          Každý se rodí nemehlem – jen někdo se toho zbaví dříve, někdo později a někdo nikdy. 🙂 Já jsem přesvědčen o tom, že jste to ve škole probírali, jen si to nepamatujete, neboť v té době jste takovým věcem nevěnoval pozornost. 😉 Tajuplný ostrov doporučuji jako základní literaturu pro každého, kdo někdy přemýšlel o tom, jak dlouhodobě přežít v divočině, když s sebou nic nemá – je to taková vyšší liga k Robinsonovi. Kromě mýdla se tam čtenář naučí vyčinit si kůže, vyrobit si cukr, vyrobit si dynamit nebo najít a zpracovat železnou rudu a vyrobit si sekyru, zjistit kolikátého je a sestavit si kalendář a další "užitečné" věci. 🙂

          Octem to dost dobře udělat nejde – mýdlo je solí mastné kyseliny, takže pokud tuto sůl smícháte se silnější kyselinou než je ta mastná kyselina (což kys. octová je), dojde k vytržení kovového kationtu z mýdla za vzniku octanu a vyloučení příslušné mastné kyseliny (kys. stearové, palmitové, olejové atp… podle výchozího tuku). Stručně – octem si to mýdlo rozložíte.

          1. VíTeK

            Dobrý večer,

            To, že někdo něco neovládá, neznamená, že je nemehlo. Pokud se někdo cítí jako nemehlo, tak je to tím, že s ním (rodiče) neměli dost trpělivosti a on se něco nenaučil.

            Tím Tajuplným ostrovem jste mne nažhavil :-). Zase mám o jeden důvod víc, proč žít. Snad ho najdu mezi dětskými knihami, pokud jsem ho měl.

            Podle toho, co píšete, jsem se při vylepšování super šampónu Husťák zelená síla

            https://www.deosum.com/Articles/331.aspx dopustil fatální chyby, když jsem do něj dal ocet. A pak jsem si patlal na hlavu octan a mastnou kyselinu. Pokud to stihlo vytrhnout ty kationty. Husťák se mezitím usadil a má dvě složky. Průhlednou dole a nad ní je jakási pěna.

            Co by člověk neudělal pro poznání 🙂

            Děkuji za vysvětlení.

            1. Viky

              Dobrý den,

              ano, ta světlá sraženina plavající na hladině pochází od těch mastných kyselin (+ dalších produktů vzniklých jejich dalšími reakcemi). V podstatě to jsou podobné látky, které vznikají při žluknutí tuků.

              Tedy obdivuji, že máte odvahu podobné výtvory zkoušet na sobě. Oni lidi i v těch dávných dobách postupně přišli na to, co do toho přidat za bylinky, pryskyřice, oleje a v jakém poměru, aby jim z toho ty vlasy neopadaly nebo kůže se nepoleptala a předávali si to z generace na generaci. Takhle experimentovat "z čisté vody"… No, nevím… 😉

              Takoví ti hyperpřírodní lidé "vyhýbající se chemii" ve mne vzbuzují tak trochu úsměv. Ono té chemii se vyhnout nelze, jak jste se ostatně sám přesvědčil, i loužení popela a vaření mýdla z loje je chemie, že… Jenže ty chemikálie, které si člověk takto připraví, nebývají zrovna moc šetrné, ani čisté, ale naopak jsou dosti agresivní a obsahují spoustu nežádoucích složek a mají spoustu vedlejších účinků. Když si pak člověk přečte složení nějakého toho výrobku co si koupí v drogerii, měl by si uvědomit, že to není žádný smrtící koktejl škodící zdraví a přírodě, ale naopak – že všelijaké ty sloučeniny s exotickými názvy byly po desetiletích výzkumu vybrány či vytvořeny právě proto, aby splnily účel přípravku co nejlépe a přitom nám i přírodě ublížily co nejméně. Vás se to nejspíš netýká a experimentujete si jen tak pro zábavu, ale ti přírodní lidé by se asi hodně podivili, co na sebe pravidelně patlají za vlastnoručně, výhradně z přírody získané chemické příšernosti, vyhýbajíce se té "škodlivé" komerční chemii, kdyby se té chemie tolik neštítili a aspoň se seznámili s tím, co vlastně odsuzují. 🙂

              Tak ať se daří a opatrně s tím – přeci jen v těch fabrikách na to mají trochu jiné podmínky a taky tam mají vybavené laboratoře, v kterých si můžou zkontrolovat, co to vlastně uklohnili. Takže až někde narazíte na to, že dříve se pralo ve vodě s roztlučenými kaštany, předem upozorňuji, že to barví do žluta – aby to nedopadlo jako s těmi vlasy. 😉

              1. VíTeK

                Dobré ráno Viky,

                Opět děkuji za kvalitní a zasvěcený komentář. Mydlici a kaštany mám v plánu.

                Ano, přírodní lidé jsou schopní dělat nesmysly až zvěrstva. Ti moderní i ti mimo civilizaci. Četl jsem o jednom kmenu, kde si ženy nemyjí přirození, aby nebyly nečisté a neplodné.

                Na druhé straně, pokud má člověk rozvinutou intuici a vnímání, dokáže vnímat, i „energii“, která v tom kterém přípravku je. Svět nemá jenom hmotný rozměr. Tak si myslím, že výzkum by měl jít ruku v ruce v obou směrech. A také je tu radost z poznání a radost z toho, že si člověk něco udělal sám 🙂 🙂 🙂

                Mějte se fajnově a děkuji za spolupráci 🙂

    2. Eva

      Dobrý deň,

      ďakujem za podrobný popis výroby drasla z popola. Myslím, že to čoskoro vyskúšam. Nesúhlasím ale s tým, že doma vyrobené mydlo s pomocou hydroxidu sodného je zložitý proces dávajúci alkalické mydlo. Zas je to len o tom, ako k tomu pristúpite. Ani sa netreba tak moc vyznať v chémii, stačí len vedieť, koľko gramov hydroxidu potrebujete na zmydelnenie každého typu tuku/oleja (táto informácia je dostupná snáď všade na internete) a potom môžete postupovať jednoduchým procesom: vyrobíte roztok NaOH a vody (v pomere 67.5:32.5 voda : NaOH), rozpustíte svoje tuky, počkáte kým roztok NaOH vychladne na teplotu medzi 27-37C, takisto Vaše tuky, vlejete NaOH do (zmesi) tukov/olejov, a miešate varechou na homogénnu zmes. Necháte odstáť a v priebehu cca dvoch, troch hodín sa občas vraciate k nádobe a premiešavate. Ak máte prístup k ponornému mixéru, tento proces sa skráti na minúty. Keď hmota dosiahne stav hustej polievky/krému, môžete ju zafarbiť, navoňať a vylejete do formy (tú treba prikryť aby si udržovala teplo z reakcie). Po 12 hodinách vo forme mydlo môžete vybrať a nakrájať na kúsky. Tie necháte odstáť najlepšie ešte cca týždeň-dva, tak stratia prebytočnú vodu a mydlové kocky sú potom odolnejšie. Čo sa týka žieravosti mydla, zabraňuje sa tomu už pri výpočte množstva NaOH, kedy sa jeho množstvo zníži na 90% požadovanej hmotnosti. Tak ostane zhruba 10% tukov nezmydelnených a žiadny hydroxid ktorý by Vám mohol poškodiť, práve naopak – tých 10% tukov Vám ešte ošetrí pokožku. Toto je postup, ktorý používajú všetci mydlári vyrábajúci "prírodné mydlá", ktoré môžete za drahé peniaze kúpiť v špecializovaných obchodoch. Toto je len jeden zo spôsobov výroby mydla a ja sama sa tomu venujem len ako hobby (viz môj blog). A čo sa týka prístupnosti NaOH – zoženiete ho bez problémov v lepšie vybavených drogériách a často v obchodoch pre kutilov ako Obi/Baumax a podobne.

      1. Eva

        A ešte jedna poznámka. Takto vyrobené mydlo obsahuje glycerín, ktorý je prirodzeným produktom procesu zmydelnenia – na rozdiel od priemyselne vyrábaných mydiel, z ktorých za použitia solí glycerín odstraňujú a predávajú samostatne.

      2. VíTeK

        Dobrý den Evo,

        Děkuji za hodnotný komentář.

        Pokud použijete NaOH z drogérie, tak ho můžete odvážit v přesném poměru a věřím tomu, že platí, to, co píšete (ostane zhruba 10% tukov nezmydelnených).

        Jenže já jsem od začátku chtěl vyrábět mýdlo, které si člověk může vyrobit v přírodě mimo civilizaci. Proto jsem použil uhličitan draselný neznámé koncentrace z popela. Časem bych doufám získal praxi a metodou pokus / omyl a ochutnávání dospěl k něčemu použitelnému a neškodícímu.

        Ať se vám daří nejen vařit mýdlo … 🙂

        1. Eva

          Áno, rozumiem Vám, len som chcela uviesť na pravú mieru nejaké nepresnosti. Inak nad mydlom za použitia popola sa už zamýšľam dlhšie. Beriem to ako výzvu a vymyslím recept, ktorý bude s draslom fungovať pomerne bezpečne. Akurát len miesto sádla asi použijem olej, ja nie som moc na živočíšne tuky. Ale v podstate to je jedno. Keď tak sa ozvem ako som dopadla.

          1. VíTeK

            Dobrý den,

            Opět jsem vycházel z toho, že člověk snáze uloví (tučné) zvíře než aby se mu podařilo vylisovat olej. Nebo bude na mýdlo zpracovávat zbytky jídla.

            Také jsem četl, že hospodyňky čistily mastné kastroly popelem. A ono to dává smysl.

            Budu rád, když napíšete, na co jste přišla 🙂

            1. Eva

              Áno, rozumiem, pre testovacie účely ale nebudem loviť a skúsim to s palmovým olejom, ktorý má veľmi podobné zloženie mastných kyselín ako má loj. Dokonca tak podobné, že sa v mnohej priemyselnej výrobe mydla loj palmovým tukom nahradil. Takže predpokladám, že ak prídem na nejaký dobrý recept, tak sa bude dať preniesť aj do divočiny.

              Určite dám vedieť!

                1. VíTeK

                  Zajímavé, hlavně testování mýdla A B C + ochutnávka. A také to, že vlastně stačí udělat tekuté mýdlo a nedělat tuhé. Ať se daří … 🙂

  7. migon

    Ahoj, mam poznamku k mereni PH lze na to pouzit cervene zeli resp jeho vyluh. znam tenhle trik uz dlouho kvuli zajmu o survival

    popis je napr tady: http://www.youtube.com/watch?v=6fc8KBz_I9s

    myslim ze je to lepsi nez ochutnavani ziraviny 😀 a imho kdyz se v tom roztoku to mydlo rozpusti jde asi i zjist jak moc je zasadite (tj jak je na tom konecny produkt).

    snad to k necemu bude 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *