Ahoj lidi,
Jsem normální kluk, je mi 22 let a chodím na vysokou školu. Mám holku, mám kamarády, chodíme do posilovny a na pivo. Občas zajdu na nějakou párty a dám si tam něco tvrdšího, myslím nějakou drogu. Asi nejsem moc svatej, občas se snažím věci vyřešit hrubou silou a to tak, že dát někomu přes hubu. Občas něco ukradnu, aby taky ne, kradou přeci všichni. Ale jsem pracant, práci neojebávám ani školu ne. Dalo by se říct, že nemám problém.
O duchovno nebo jak se tomu říká, jsem se nikdy nezajímal. Lidi, co chodí do kostela a tam se modlí, mi připadají jako blázni. Nemůžu poslouchat ty kecy, že Ježíš umřel za moje hříchy. To je na hlavu. Nebo že když v něj budu věřit, tak budu spasený. Raději jdeme s klukama na pivo nebo si zahrajeme fotbálek než se nechat oblbovat v kostele. Boha se spíš bojím. Bojím se toho, jestli něco takového je, že mě to jednou pěkně skřípne pod krkem. Ne, že bych něco udělal, ale podle toho, co jsem četl v bibli, mi připadá, že ten bůh je pomstychtivý a trestá lidi za hříchy. Copak je hřích souložit s holkou? A z Ježíše mám hrůzu. Když slyším to slovo, úplně mi přejede mráz po zádech.
Četl jsem knížku o Buddhovi, tam je to úplně jiný. Buddha nebyl spokojený se svým bohatým životem, viděl nemocného a mrtvého člověka a šel hledat, jestli je něco kromě utrpení a našel osvícení. Představuju si to jako stav, kdy je člověk šťastnej, nic ho netrápí a všemu rozumí.
Taky jsem četl knížku Život po životě, tam měli lidi různé zážitky, když umírali při různých nehodách, ale neumřeli úplně a zase se vrátili. Viděli světlo a mluvili s nějakou bytostí, nebo tak něco. Prý to tam bylo krásné a změnilo je to.
Proč to vlastně píšu? V Boha ani Ježíše nevěřím, spíš se jich bojím, a zároveň se bojím toho, že život, má nějaký další rozměr. Toho se vlastně nebojím, to by bylo fajn, kdyby byl život ještě lepší než ten, co žijeme. Ale bylo by blbý, kdybych žil ten svůj obyčejný život a ten lepší mi utekl. Nevím, jak z toho ven. Chodit do kostela s babičkami se mi hnusí. Buddha prý meditoval. To mám jako sedět na zadku a čekat, co bude? To se mi taky nelíbí.
Lidi, viděli jste někdo toho boha a víte, jak se k němu jde? Poraďte mi, jak se v tom mám vyznat. Nechci ale jenom tak něčemu uvěřit. Jestli ten bůh je, chci ho vidět.
Díky, Franta
(Františka jsem si vymyslel a nehledejte v tom nic autobiografického, ha ha ha. Co byste mu poradili? Jak poznat, jestli je bůh a jak najít smysl života?)
Odpověď Františkovi … Milý Františku …
Gratuluji, docela kláda a kolik to vyprovokovalo lidí k diskusi 🙂
Že byla ráno kláda? Ani jsem se nedíval na teploměr 🙂
Tady žádného, na idnes bylo ráno 127 komentářů. Docela pohodové čtení, žádní fanatici. Ale ani nikdo, kdo by věděl Františkovi poradit. Všichni hledají, nebo už to vzdali a gnostici mlčí. Dobrý den 🙂
Vida, u nás ráno bývá kosa, nikoliv kláda 🙂
Na rady Františkovi dojde, dočkej času.
Krásný den
Radka
Nechám Františka pár let hledat a bloudit a až si dostatečně natluče hubu, aby to neměl tak úplně zadarmo, tak mu hodím stéblo …
Ty si ale drsoň 🙂
Dobrý den paní Radko,
Jsem drsoň, zatím.
Přeji Vám krásné sluníčkové dny … 🙂
Franto, nenajdeš ho běhat nikde venku, a ani v jeho fanklubech ti neřeknou, kde bydlí.
Zkus hledat uvnitř sebe, naslouchej svému vnitřnímu já.
Najdeš, až zapomeneš že hledáš, a zapomeneš ne kvůli starostem, ale kvůli radostem.
Stručně a jasně jste vystihl podstatu.
Imaginární František sice rozumět nebude ale i to se časem třeba změní.
Krásný den přeje
Radka
nechci urazit, ale jsou to jenom – kecy…
nevím co zde dodat…existuje snad tolik názorů, kolik nás je…v obecném smyslu se mnoho názorů shoduje, ale každý přemýšlí trochu po svém…
Otázkou smyslu života se snažím zabývat na svém blogu trochu komplexněji, včetně průzkumů..proto Vás na něj zvu:
http://zivot-nazory.blog.cz/
Děkuji za pozvání, dám sem citaci z vašeho webu, abychom viděli, k čemu jste (zatím) došel …
„Mojí odpovědí na veškerý smysl života pro většinu variant pravd, které mohou existovat, je tedy být dobrým člověkem, který má úctu k člověku, životu a přírodě. Zároveň také hledání "pravdy", moudrosti, boha….Pokud tedy nevíte kudy kam…a nevíte v co máte věřit, tak vězte, že pokud budete dobrými lidmi, nic tím nemůžete zkazit a budete mít dobrý pocit ze sebe sama. Pokud neexistuje nic po životě, nebo pokud cokoliv existuje, bude tento smysl života s největší pravděpodobností ten správný.“
A teď to okomentuji 🙂
Dobro a zlo jsou relativní kategorie. Být dobrým člověkem nestačí. I dobrý člověk může dělat nespravedlivost. Například matka, která je tak dobrá, že rozmazlí svoje děti … Dobro není tím správným slovem v definici smyslu života.
domnívám se, že (obecně vzato) je dobro dobrý výraz. Samozřejmě se můžeme přít o to, co si kdo představuje pod tímto pojmem, já si představuji člověka, který koná (nebo se alespoň snaží) konat v maximální míře věci, které prospívají i jemu i okolí – a navíc v minimální možné míře škodí ostatním či sobě…
Dobrý den,
vyměnila bych slovo DOBRÝ za slovo SPRAVEDLIVÝ.
i to lze…ale domnívám se, že slovo dobrý pod sebou zahrnuje více cností…
Dobrý den, odpovídám až po dovolené….
Myslím, že mezi dobrým člověkem a spravedlivým člověkem je rozdíl.
Kdo je víc ctnostný? Ten, kdo v minimální možné míře škodí ostatním i sobě(dobrý člověk), nebo ten, kdo ostatním ani sobě neškodí vůbec(spravedlivý člověk)?
Spravedlnost je nejvyšší meta, které člověk může dosáhnout.
Krásný den.
Míša
Zdravím Tě Míšo,
jak tady padlo v komentáři, chápu tak trošku, že opravdu spravedl. a dobro jsou v důsledku jedno. Pokud bych tyto pojmy měl však rozdělit, pak bych nesouhlasil s Tvým pojetím. Vysvětlím – pokud jsem dobrý člověk, snažím se konat dobro vždy a všude (otázkou pak je, jak se mi to daří apod.), ale když budu spravedlivý, tak budu spravedlivý jen někdy, když k tomu budu mít příležitost – tedy něco se teď stalo a já musím řešit, jak budu reagovat – tudíž musím být spravedlivý a udělat to tak a tak….vidíš ten rozdíl, který vnímám? Např. vidím kamaráda, který se trápí…to že jsem spravedlivý mi dle mého soudu "neukládá" jít za ním a nějak mu pomoci…když však budu dobrý člověk, budu mít tu snahu…odpovíš, že bys to také udělala, že? Ale to podle mě plyne z dobroty, ne spravedlnosti:)
Toť můj názor:) Měj hezký den
Spravedlivý člověk nemůže být spravedlivý jen někdy. To by nebyl už Spravedlivý.Ale jak jsem napsala, je to ta nejvyšší meta, které může dosáhnout. Může být spravedlivý jenom v nějaké oblasti našeho života- třeba v chování k matce, nebo uklízení bytu atd. Snahou člověka je postupně být Spravedlivý v co nejvíce oblastech, nakonec ve všech oblastech a tím se blížit k Bohu(nebo Dokonalosti). Protože Dokonalost, nebo Bůh je za všech okolností Spravedlivý. Nemůže být jenom dobrý a být spravedlivý jen někdy.
Vysvětlení slova Spravedlnost najdete v knížce "Klíč k Tajemství Dokonalosti" od Kataríny Kuňové a Hany Přádové.
Děkuji za Vaše názory.
Míša
no..co jsi napsala, tak to já vidím jako dobro, ne slovo spravedlnost…spravedlnost chápu já tak, jak jsem ji napsal předtím:) samozřejmě každý může mít pojetí své – viz. tebou zmíněný zdroj
Měj se
Začátek odpovědi Františkovi moc hezký. Pak ale jenom fráze – i když někomu možná právě tohle vyhovuje. K tomu, abyste mohli věřit v Boha a Ježíše potřebujete dar víry. Jednoduché. Nedá Vám ji žádná vesmírná inteligence ani jiný nesmysl. Ale ten, který zavěsil hvězdy na nebesa a vytyčil oceánům hranice. Když vybíráte pro sebe boha, který vstoupí do vašeho života vyberte toho největšího. Žádného autsaidra, nic menšího než Stvořitele. Vyberte toho, který je pánem nad ostatními bohy. Největším Bohem je Stvořitel a abyste se k němu dostali musíte jít opravdu přes Ježíše. On je cesta do nebe. Taky jsem kdysi měla vlastní náboženství. Dar víry naštěstí mám. Jestli hledáte a chcete poznat, proste o to Boha a on se vám poznat dá. Nic na tom není, udělalo to takhle spousta lidí. V Bibli říká – kdo ke mně přijde toho nevyženu ven. Tak hledejte. Mně osobně by tedy při hledání dost zajímalo, proč někdo dar víry má a já ne. A jestli mi náhodou něco důležitého nechybí a jestli tim něco neminu. A Boha? Někteří ti co prošli smrtí se sním za tunelem setkali. Ale tady na zemi ho neuvidíš. Protože kdyby sis na něj mhol sáhnout, pořádně si ho omakat, tak přece nepotřebuješ víru. K čemu by ti byla, kdybys měl jistotu? Tahle cesta je moc dobrodružná. Není nudná a není pro slabochy. Je o rozhodnutí silnějsím než smrt a věř, že křesťané, kteří se stali opravdovými mučedníky neumírali pro nějaký fanatismus. Věděli moc dobře pro co umírají. Křesťan ví, Boha slyší a když umírá ví, že jde domů. Je velké štěstí být křesťanem, patřit Ježíši, být božím dítětem. Šťastné hledání vám všem. Jen na té cestě nikdy nezapomeňte, že vás – právě vás – Bůh miluje. PS: jsem křesťan, ale nechodím do kostelů. Svůj vztah s Bohem mám ve svém srdci, mohu s ním kdykoli mluvit, nikdy nejsem sama. Je to prima. Pa všem. Zkuste si přečíst na webových stránkách knihu Pohled do věčnosti. Adresa http://www.knihy.own.cz/
Olo, děkuji za psaní.
Pokud člověk uvěří, že Stvořitele nemůže vidět na Zemi, tak ho pravděpodobně neuvidí. Myslím vidět během života na Zemi, ne vidět ho fyzicky na Zemi. A pokud uvěří, že Ježíš je jediná cesta, tak …
Františku, nespokojuj se s vírou, když můžeš mít jistotu. I tady na Zemi. Cožpak ti, kteří „prošli smrtí se s ním za tunelem setkali“ a vrátili se na Zemi, nežijí na Zemi? Nemusejí tato setkání být vždy tak dramatická. Hledej Boha, se kterým se můžeš setkávat a vidět ho. Hledej, Franto, hlavně nevěř tomu, že musíš věřit a nemůžeš vidět 🙂
Ahoj Miško (zdrobnělina od Míši, doufám, že neurazí), schválně jsem to jenom naznačil. Chtěl jsem ti napsat, že tipuji, že marpefi napíše něco jako, že dobrý člověk je i spravedlivý … a on už to udělal.
Měj se krásně Míšo 🙂
pro imaginarniho Frantu
vsechno ma svuj cas…..vse je tak jak ma byt….kazda situace je jen a jen zkusenost z ktere si mas vzit ponauceni
ach jo tady je hadani od dobrym cloveku a spravedlivym mam jinou otazku muze byt zly clovek spravedlivy? ja si myslim ze ne ale je pravda ze jenom dobry je taky spatny ale z dobreho cloveka muze bejt clovek neutralni a spravedlivy a blizit se k bohu protoze buh je dobro i zlo alfa a omega tot muj nazor
a rozhodne neni dobry clovek spravedlivy je totiz zaslepen laskou a autorovi textu poradim ze je v zivote nejdulezitejsi sebekontrola a to ze se muzeme hrde podivat do oci
Dobrý den,
Zlý člověk může být spravedlivý (a může být nástrojem spravedlivosti).
A dobrý (milující) člověk nemusí být spravedlivý.
Ale slovo „zlý člověk“ mi přijde nepřesné, protože nikdo není absolutně zlý, ale dělá i dobré věci. Raději bych rozlišoval zlo/dobro a ne/spravedlivost v jednotlivých situacích.
ahoj ViTkU
tak uz asi vim lidi nejsou dobri a zli ale jednaji podle svych zkusenosti presvedceni a povyhy a asi je dulezite aby lidi v zivote zazili to co je dovede ke spravedlivosti a aby clovek byl spravedlivej musi zazit ten pojem dobra a zla a taky musi mit vuli neco v sobe menit a prizpusobovat se a nebejt zaslepen
Hezký … tak nějak 🙂
p.s.díky za vyjasneni veci tvym komentarem jinak sem tenhle web nasel jen nahodou dal sem do google jen tohle "jak poznat dobryho cloveka" protoze me to zajima a kdyz sem zjistil ze dobrej clovek muze bejt zlej a naopak tak sem ted zjistil ze ty pojmy jsou scestne a uvedomil si dalsi souvislosti kazdej den se ucim je mi jen 24let tak mam jeste
nekdy onake nepresne nazory
Tak to jsem rád :-), pokud se ti podařilo tu najít další střípek do mozaiky.
Zde se dočtete pravou podstatu křesťanství. Ježíš Kristus nám zdarma nabízí druhou šanci a je jen na nás jestli Ho přijmeme hluboko do našeho srdce a budeme spojení s Kristem každý den obnovovat.Proto prvním krokem víry je opravdová a hluboká lítost nad našimi hříchy které našeho Stvořitele ukřižovaly a hluboké pokání.Pravé pokání obsahuje upřímnou lítost nad hříchem a odvrácení od hříchu.Jdi tedy k němu a žádej ho, aby smyl tvé hříchy a dal ti nové srdce. Důvěřuj mu, že to učiní, poněvadž to slíbil.Když ses zasvětil Ježíši, neodcházej, neodděluj se od něho, nýbrž vyznávej každý den: "Jsem Kristův, jemu jsem se zasvětil." Pros ho, aby ti dal svého Ducha a uchoval tě svou milostí. Poněvadž ses odevzdal Bohu a uvěřil, že ses stal Božím dítětem, žij stále v Bohu. Prvním omylem je víra člověka ve vlastní síly a ve vlastní skutky; víra, že jimi se člověk může uvést do souladu s Bohem.Druhý neméně nebezpečný omyl je víra, že Kristus osvobodil člověka od zachování zákona Božího, že jen vírou se stáváme účastníci milosti Kristovy a že naše skutky nemají s naším vykoupením nic společného.Spravedlnost je vymezena svatým zákonem Božím, kde je vyjádřena v deseti přikázáních daných na Sinaji. Domnělá víra v Krista, která tvrdí, že člověk byl zproštěn povinnosti poslouchat Boha, není vírou, ale opovážlivostí.Změnu srdce, kterou se stáváme Božími dětmi, nazývá bible znovuzrozením.
Posvěť se Bohu hned ráno, ať je to tvá první činnost: Modli se: "Přijmi mě, Pane, celého jako své vlastnictví. Kladu všechny své plány k tvým nohám. Použij mne dnes ve své službě. Z
Majdo,
Děkuji za vlídná slova, ale na rovinu říkám, že tudy (alespoň moje) cesta nevede. I když jsem se pokoušel učinit to, co radíte. Cítil jsem (pocitově) i rozumem, že se mne někdo pokouší dostat někam, kam nechci a kam není správné jít.
Já jsem svými hříchy Ježíše neukřižoval a pokud ano (například v minulém životě anebo nějak neviditelně), zatím mi to nebylo zjeveno, že bych to měl řešit. A že to říká církev a náboženství? Kdybych věřil každé pohádce a všemu, co mi někdo napovídá, špatně bych skončil.
Na světě je mnoho cest a každý může některé vyzkoušet a když nedojde kam chtěl jít, může zkusit zase jinou. Našel jsem jinou … vnímat sebe i Ježíše bez ohledu na to, co si o tom myslí náboženství a pan kazatel.
Tím neříkám, že veškeré myšlenky, které obsahují různá náboženství jsou špatné. Naopak, některé jsou krásné, že se jimi člověk může opájet a dělají ho lepším. Chápu člověka, který se probouzí a usíná s citátem z bible a je "šťastný". Akorát si myslím, že žije ve snu.
Ani nemám nic proti Ježíšovi a považuji ho za jedničku, za mistra učitele. Ale přátelství založené na tom, že já jsem ho ukřižoval, ale budu toho litovat a on mne spasí … to by mne přivedlo do blázince. Stejně tak věčný strach ze Satana. Přesněji řečeno by mne to dovedlo k otupění a nevnímání.
Děkuji za zájem. Vlídně s vámi nesouhlasím, ale ani ne tak s vámi jako s myšlenkami, které mi nabízíte k uvěření. Je hezké, že jste se snažila mi pomoci. Ať se vám na vaší cestě daří … 🙂
před tím byla špatná adresa.
http://www.znamenicasu.cz/vychodisko-co-mam-delat/
Zdravím všechny bytosti Dobré vůle!:)
Franta by klidně mohl být *pointman* (resp. naopak;)). Takže pro něj "nevěřícího" v nic "nadzemského" avšak i pro příliš (!) věřicí Přesně avšak stručně – čili Spravedlivě – popíši "jak se Věci mají":
I křesťanství (jakožto učení a ne jako ohromně omezená následná náboženství až církevní společnosti, sekty atd.) uvádělo, že Boha je Náležité nejprve vyhledat ve Vnitřním světě (načež není složité Spatřovat Ho_TO VŠUDE:)). Patřičnými prosbami (modlitbami atd.) na Nejvyšší(ho) se patřičně podporuje pokora a také náležitá NEPŘIPOUTANOST. Díky nepřipoutanosti může člověk jednat a následky na něm neulpívají, nezatahují do koloběhu příčin a následků (jenž uznává i křesťanství) až rození a umírání (v původních poučeních křesťanů byla i reinkarnace, avšak jistý koncil související svitky zločině zabavil atd. Avšak kdo hledá, ten najde!:)). Takže sice není možné jen vlastní vůlí mít dokonalý Souladu se Stvořitelem, avšak díky MILOSTi (jež je "podmíněna" nepřipoutaností) je možné odpovídající očištění (Osvícení až Osvobození!:)). Pak je možné a "nutné" nadále nehřešit – jednat Dokonale. Podotýkám, že to neznamená odstranění osobní omylnosti, avšak (zase) Sladěnosti se Skutečností. Jako když čistá (Dokonalá) bystřina svým tokem podemele kámen, který pak spadne do proudu a brání původnímu (Dokonalému) toku. Bystřina bude kámen krásně obtékat – (nadále) nebude nikde nedokonalá! 🙂
Přesnost pojmů "dobrý" a "Spravedlivý" (velkým S zdůrazňuji stálost, průběžnost používání atd.) je velmi významná! Copak leckteří lidé nevraždili jen pro pár pokroucených pojmů?! 🙁 Výslovně proto podotýkám, že skutečně Spravedlivá osoba je čile Činná, čili i Dobrá (velkým D dávám důraz na Dokonalost vylučující rozmazlování, "berličky" a podobně). I světská spravedlnost stanovuje, že nejednání proti zločinu jemuž jednáním mohlo být zamezeno je spoluvinou (byť "jen" pasivní).
Bůh popsaný podle Starého zákona se opravdu jeví značně ZLE. Copak BOŽSKÁ BYTOST bude sama sebe špinit například nepřátelstvím (i "jen" jakožto pojmem)? Proč by Stvořitel zabíjel? Copak by to (u)dělala Láska?! Na druhou stranu, po přijetí SPRAVEDLNOSTI je jasné, že leckdo si smrt prokazatelně přivolává (Franto – copak Ti "Tvé" tělo nedává návody co NEdělat – není Ti z drog a podobných pitomostí v součtu více ZLE než DOBŘE?!). Takže to není Bůh "sám" kdo trestá, avšak lidé se sami trestají porušováním Principů (přírody, sVědomí, vzájemných vztahů atd.). Dokonce ani sama Spravedlnost netrestá – "jen" provádí příslušná Pravidla. A všechna patřičná pravidla (od fyzikálních zákonů přes Desatero až po "pouhou" slušnost) nejsou nastavena na omezování, avšak na BEZPEČNÉ NÁVODY NA POSTUPy… Gravitace netrestá pomocí pádů – jen jasně zařizuje že a jak působí přitažlivost hmoty (až časoprostorové vlivy – avšak to je kapitola sama pro sebe).
Ježíš řekl "Jsem Cesta, Pravda i Život věčný". Neřekl strašlivé slovo "JENOM" (jako spousta sekt). Dokonce ani neřekl "NEJLEPŠÍ" (a to měl patřičné Právo:)). Takže i *Franta*, vážený Vítek, "poitman" atd. mouhou mít Milost. Příslušné Poznání – osobní Osvícení až ohromující Osvobození – je dosažitelné i pro osoby odmítající (nebo neznající) křesťanství a podobně. Avšak není dosažitelné pro osoby zatím odmítající ODPOVEDnost – včetně Přijímání a hlavně POUZIVANI ODPOVEDI…
1/ Bůh je a pro každého může být jiný protože bůh je to co cítíme a jak to cítíme bůh je přímo v nás .
2/ Smysl života je pokračovat v cestě kterou nám dali rodiče .
3/ Chybí však důležitá otázka , která nebyla zcela vyřčena co přesně nebo jakou podstatu bůh má .
Je to to co si každý bude přát pro někoho to bude Aláh pro někoho Ježiš , pro někoho Šiva . ATD . Pro někoho to bude nekonečné universum přírody. Je to každého volba jak chceme boha vidět on nám svou tvář nenutí . To lidé chtějí , aby něco nutně muselo mít náký tvar , ale bůh tvar nepotřebuje to je naše potřeba on nepotřebuje ani , aby jsme v něj věřili on prostě bude i když mi nebudeme . … 🙂
Moje verze 2013 🙂
1. Bůh se každému zjevuje v podobě, jakou je dotyčný schopný pochopit.
2. Smysl života je nalézt štěstí (přesněji blaženost).
3. Podstata? Živé Světlo 🙂
Jo celkem asi ano sice moc nechápu tu hlášku podstata živé světlo a ta verze jinak odpovídá hodně zjednodušeně zkutečnosti. Já sám sem zažil osobní zkušenost s bezvědomím a otřesem mozku 3 stupně a viděl jsem dost zajímavé věci . 🙂 PS jestli to byl zrovna bůh to netuším , ale promítl se mi celí život a vnímal jsem v krátký okamžik strašně moc věcí včetně sama sebe na zemi a lidí kolem i jakéhosi tunelu vedoucího kamsi . Fakt nekecám osobně si to po zralé úvaze spojuji s funkcí mozku po tom otřesu .
Vypadá to, že mozek se přestal zabývat drobnostmi a zaměřil se na důležité věci.
Článek s podobnými zážitky v komentářích je tady
https://deosum.com/Articles/178-zjeveni-svate-panny-jezise-krista-andelu-a-jine-holograficke-kousky-mistra-stvoritele.aspx
MNO u mě se po tom dost věcí změnilo začal jsem se líp učit a mnohokrát za sebou jsem pak překonal své možnosti . Jinak co přesně se stalo radši neřeším nechci řešit je to nad mé možnosti . Pro mě je to prostě fakt , který raději dále nepitvám a beru ho jako fakt a zkušenost jež byla .
tomasi mi zijime pro to aby sme se ucili a neopakovali svoje chyby tedy zdokonalovali a dokonalosti se muzem jen priblizit umirame proto ze kazdy z nas je hajzl(ale stejne hodnotny jako kazdej jinej) a některé věci nejdou změnit ve skutečnosti ve svým životě můžeme absolutně vše ničit vytvářet měnit(kazdou veci se zdokonalujem) se a tím měnit i ostatní lidi když budeme nicit nicime i ostatni(jsem hajzl) když budu jen měnit měním jen ostatní a ne i sebe (jsem hajzl) když budu vytvářet a bude to i s chybamy je to asi ta nejprijatelnejsi vec ale ne bez rozmyslu a cesta zpatky znamena zastavení se vytvářet tak je ale nejlepsi je opravdu zacit u sebe jelikož poslední dva roky v životě a to mi je 27let jsem pochopil ze ne vsemu rozumím a někdy je třeba porozumet sám sobě i tělu a principu fungování nekdy je tezke poznat co udelat jelikož uděláš omyl a omyly nesmíme opakovat aby se te ten otres toho mozku tomasi nestal znova víš aby jsme mohli zit plnohodnotný zivot musime se smirit samy se sebou a i s chybami co děláme a i tím že vytváříme nedokonalou věc ale ne s tím klidným svědomím že je zopakujem co treba ted delam s krabickami cigaret(vycitam si to pokud by mi to bylo jedno nepochopil jsem ze me to skodí a ) a je to tezke de to az do překonání sama sebe vyzdimat ze sebe víc než se očekává od druhých z vlastní vůle pro sebe díky mé nemoci schizofrenii jsem chemicky víc ovlivněm chemíí mozku proto na sebe nemůžu klást vysoké nároky ktere jsem si driv kladl velke (jinak tahle nemoc neni vedomeho typu jen vedomy typ ovlivnuje a jeji vzniku bych se nevyhl v tehle schrance) ale to že povídáš že nebudeš uvažovat nad tím proč se ti stalo to co se stalo je slabost jako ja jsem zbabělí v některých věcech ted vím že vše v nás je chemie takže ono vlastně lze i sám sebe přeprogramovat a na tom ted ja chci pracovat aby mě ta chemie ovlivnovala min a mel svuj zivot pod kontrolou v poslední pul roce jsem udelal pro sebe jedno dobro a to je ze jsem zasel do ledovce a ty pokud te to ted vic pali a chces vzdat premysleni je jaksi zcestné mě se zdá že mluvím se svým protikladem co nebere životní výzvu vážně ale zase na druhou stranu se musím naučit nebrat vážně prohru protože na ní nezáleží záleží na tobě a na každé živé bytosti ale to ne ve všech případech ono je nutnost nektere veci branit ale to az v nejhorsim nejidealnejsi by bylo aby mel kazdy prirozenou smrt a zivot takovy jaky by byl v mezi prijatelnoisti pro ostatní a byl se zivotem spokojen teoreticky toho lze dosahnout ale prakticky se deni ve vesmíru nezastavilo jinak já jsem boha našel je to vše co existuje a i když si myslíš že neexistuje tva mysl a ze je to neco vic tak se prosímte koukni do mozku na ty casti nekde v encyklopedii spís si radsi promluv s odborníkem aby nedoslo ke zkreslení informací a zjistíš něco hezkého a to bude mít takový následek že nebudeš chtít přestat se zdokonalovat až tak moc dokonce si myslím že si budeš přát na sobě pracovat věřím tě a zijeme proto aby sme za sebe a svoji schranku bojovali taky ale pokud to ma rozum je lepší odejít pok sami chcem nez nas někdo vyhodí což u tebe uznavam kámo.-)
pardon tomáši udělal si uspech a vem si s toho co jsem napsal jen neco vazne jaksi jsem spatne precetl a pochopil tvuj text jelikož jsem tomu moc nevěnoval pozornosti
1- buh je
2- krome boha zde siroko daleko uz neni nic
( neboli-neexistuje nic nez buh )
3- vsechno je mozne
4- smyslem tohoto vesmiru a me v nem je s temito moznostmi experimentovat,z experimentu si vzit sve poznani a tak prispet celku
5- ziskane Poznani se vyuzije v dalsich,vyse organizovanych celcich
… … … … .
ax
Ahoj, ráda bych se s tebou podělila o svůj příběh, jak jsem hledala něco úplně jiného a našla smysl života. Tenkrát mi bylo 16 let a měla jsem jít na náročnou operaci páteře. Hodně jsem se té operace bála. Někdy v té době mě zaujaly zprávy o tom, že existují léčitelé a lidé s různými nadpřirozenými schopnostmi, kteří dokonce dokáží vnímat to, co se odehrává na jiném místě. Myslela jsem si, že někdo z těchto lidí by mohl zachytit mé vnitřní zoufalé volání a pomoci mi. Pak jsem si jednoho dne uvědomila, že strach zmizel. Pořád jsem čekala, že se strach vrátí při nástupu do nemocnice nebo pak před samotnou operací, ale nevrátil se. Když jsem po operaci o tom přemýšlela, říkala jsem si, že je to opravdu zvláštní, a nějak jsem věděla, že to byl Bůh, kdo mi pomohl. Přitom jsem v Boha tenkrát vůbec nevěřila a pomoc jsem očekávala úplně odjinud. Byl to pro mě neobvyklý zážitek.
Od té doby jsem začala Boha, který mi pomohl, hledat. Chtěla jsem ho poznat. Zkoumala jsem různá náboženství a směry a přečetla spoustu knih. Myslela jsem si, že najdu něco, co je společné všem těm přesvědčením, že najdu nějaký společný základ a to bude pravda, kterou hledám. Zjistila jsem ale, že rozdíly jsou příliš velké, že to není možné. Moje hledání trvalo už asi rok, ale pořád jsem nevěděla , pro co se rozhodnout. Pak jsem si uvědomila, že Bůh mě tenkrát slyšel, a že mě tedy uslyší i teď, když mu něco řeknu. Tak jsem se jednou večer posadila na posteli a řekla jsem Bohu, že chci poznat Pravdu a uvěřit jí.
Za několik dní nato jsem potkala venku skupinu lidí, kteří hráli a zpívali písně, které se mi líbily, tak jsem se zastavila a poslouchala. Pak vyprávěli o Bohu, který nás miluje, a chce, abychom ho poznali. Na počátku Bůh stvořil dokonalý svět, ale Satanovi, který se postavil proti Bohu, se podařilo přesvědčit lidi, aby zhřešili. Hřích poznamenal každého z nás a přináší do tohoto světa svázanost, zlo, nemoci a smrt. Každý z nás se vůči Bohu provinil, přesto nás Bůh miluje a chce nám odpustit. Proto, aby nás vykoupil a zachránil z našeho hříchu, poslal svého Syna Ježíše Krista, aby nesl trest za náš hřích místo nás. Každému, kdo v něj uvěří, odvrátí se od hříchu a dovolí Ježíši, aby byl Pánem jeho života, Bůh odpustí. Dostane od Boha nové srdce a stane se Božím dítětem.
V tu chvíli jsem věděla naprosto jistě, že tohle je Pravda, kterou hledám. Když se kolem stojících lidí ptali, kdo by chtěl přijmout Ježíše do svého srdce a vydat svůj život Bohu, šla jsem ještě s dalšími lidmi za nimi a společně jsme to v modlitbě Bohu řekli. Je to už 21 let, co Ježíš přinesl změnu do mého života a jsem dnes moc ráda, že jsem Ho mohla poznat a uvěřit v Něj. Stále ještě Ho poznávám a učím se od Něj. Jeho láska dává mému životu smysl.
Jestli chceš vědět o Ježíši víc, můžeš se podívat na film Ježíš (podle Lukášova evangelia): http://youtu.be/qnXDCBuBjzk
Petra
Ahoj Petro, děkuji za sdílení a za odkaz na film. Poslal by milující otec svého syna umřít za hříchy druhých? Neposlal, to nedává smysl … toto náboženství není pro mne.
Měj se hezky … 🙂
Mozná. Mozná poslal,tento buh v bibli rika,ze kazdy,kdo v nej uveri je jeho ditetem a poslal sveho syna zemrit,protoze miluje i nas. Rika,ze kdyz budeme chtit,bude i nas otec.
A take dal svemu synovy jasne vybrat. Kdyby prijit nechtel tak nemusel. A mohl nazor kdykoliv zmenit.
A nakonec,kdyt neumrel navzdy (pro nas by bylo),jezis se vratil k otci (nvm jestli to ve filmu jeste bylo,ale vzkrseni je v tom pribehu dost podstatne).
rozhodn tim nerikam,ze je vitkuv nazor spatny;kazdy to citi jinak
pekny den kristta