Když jsem si na konci roku 2006 tak hezky popřemýšlel o tom, Jak dosáhnout Bohatství … a uvědomil jsem si, že musím mít sen, začal jsem si ho vymýšlet a představovat si ho. Představa je jako zatlučený hřebík, ke kterému je možné přivázat lano a po tom lanu pak vyšplhat ke svému cíli. A jelikož sny mají snahu rozplývat se, tak jsem si ten svůj denní sen napsal. Snil jsem o své cestě životem …
***
Jdu lesní pěšinou. Pěšinou proto, že se po ní chodí pěšky. A bosky. Mech šimrá na chodidlech. Ve stínu obrovských listnáčů, asi dubů. Jen občas probleskne paprsek slunce. Je teplo. Potkávám člověka. Sedí zamyšlený na pařezu a něco píše. Před sebou má rozložené barevné časopisy s obrázky aut a motocyklů. Ten člověk jsem já a píšu svou první knihu. Knihu o tom, jak ze svého auta anebo motocyklu vytáhnout maximum. Není to technická příručka, je to příběh o lidech a strojích, které se snaží vylepšit. Tím, jak vylepšují své stroje, vylepšují sami sebe.
—
Jdu dál a potkávám toho samého člověka o něco později. V ruce drží ušmudlanou knihu v měkké vazbě a mává na mě. Hele, oni mi to vydali. Všichni si to kupují a náramně se při tom baví. První vydání se rozprodalo a chystá se další. To je dobře, říkám, objevil jsi velký kus sebe sama. Objevil jsi, v čem chceš dosáhnout dokonalosti. Pokračuj dál. Loučím se sám se sebou.
—
Jdu dál a každý krok je jako den života. Nebo snad týden? Měsíc? Koho asi potkám příště? A už ho vidím. Opět drží knihu a na ní čtu zlatými písmeny … Průvodce na cestu … Vždyť je to můj Průvodce na cestu životem. Píšu ho už dvacet let. Otevírám průvodce na straně 9 … „žij svůj sen, uvědom si, co děláš nejraději a v čem chceš dosáhnout dokonalosti a to dělej jako svou práci“ … na straně 99 … „kdyby nebyl Stvořitel, zmizel by celý svět. On vlévá život všemu existujícímu“ … „Osvícení je stav, kdy vnímáš současnost. Vidíš, jak je všechno tvořeno.“

Mám radost, tak jsem toho průvodce přeci jen dopsal.
—
Cesta se stáčí trochu doleva a stoupá mírně vzhůru. Les brzy skončí a otevře se náruč louky. Slunce už svítí proti a začíná oslepovat. Pomalu vstupuji do stínu muže, který mi vychází vstříc. Právě jsem mu šlápl na hlavu, tomu stínu. Procházím se mu po krku, hrudníku … blížíme se k sobě. V ruce drží knihu …

Co jsi ještě napsal?, ptám se ho. Dokázal jsi ještě víc? Usmívá se. Tohle je kniha mého života. Je dopsaná a já už si můžu dělat, co chci. Už nemusím hledat. Jsem svobodný a můžu jenom tak žít.

Trochu nechápu, o čem mluvíš. Můžu se podívat?

Zatím ne, kdybys ji otevřel a viděl bys, co tě čeká, přestalo by tě to bavit.

Hmm, co se dá dělat.

A co budeš dělat? Teď, když už jsi všechno napsal a udělal?
Teď už jenom budu tvořit svět kolem.

??? Myslíš jako hrát si na boha?

Ano, žijeme v něm od samého počátku, on se okamžik za okamžikem vlévá do našeho života i do celého světa a neustále ho drží stvořený. Kdyby bůh nebyl, zmizelo by všechno, co existuje. Jako když zhasneš žárovku, tak zmizí světlo a zůstane tma. Světlo jsou vibrace elektromagnetické energie, kterou vysílá rozžhavené vlákno žárovky. Ta žárovka je Stvořitel a světlo je svět kolem nás. A já teď nežiju v tom světle světa, ale žiju v té žárovce, která za to všechno může.

A žiješ ještě vůbec?
Jasně, copak nevidíš?
A nejsi jen loutka na špagátkách od boha?
Kdepak, já si můžu dělat, co chci. Akorát už nedělám věci, o kterých vím, že neprospějí všemu kolem. Všemu kolem? Ty snad vidíš všechno kolem. Vždyť jsem ti řekl, že patřím do té žárovky. Já tady žiju a stejně jako vidím tebe, tak vidím, že jednou budeš mnou. Oba totiž žijeme v současnosti, akorát ty o tom ještě nevíš. Zatím žiješ ve světle a stínu té žárovky a honíš se za lesklými věcmi. Stejně jako všichni ostatní.

A co vlastně děláš teď, když už jsi všechno napsal. No přeci píšu dál. Tím, že něčeho dosáhneš, přeci život neskončí. Píšu ty samé knihy, pro jiné lidy. Všechny knihy a celý život je o tom, aby člověk dosáhl dokonalosti. Myslíš té žárovky? Přesně tak. Ještě mám takovou malou poradnu, zastav se někdy, kdybys potřeboval poradit. Tady je má vizitka:

Škola života a smrti
(Umění žít a zemřít)

Děláš si ze mě pr…legraci? Ty sis udělal živnost z toho, že vidíš bohu do karet a vykládáš ty karty lidem.
A co je na tom špatného? Mám snad žebrat pod mostem? Stvořitel je bohatý, tak proč já bych měl být chudý. To jsi nejspíš slyšel někde v kostele. Že do království přijdou jenom chudáci. To vás někdo pěkně napálil. Někdo si potřeboval nacpat pupek a tak vás oškubal. Nevěř všemu, co slyšíš. Všechno, co potřebuješ vědět, máš ve svojí hlavě. Poslouchej ten tichý hlásek, všechno ti poví. Dovede tě až sem. Promiň, už musím jít. Mám schůzku. Tak zatím …
***