Některým lidem se nelíbí, že o nich píšu. (A tchýně o tom ještě neví.)

Prosím, abyste pochopili, že o vás nepíšu proto, abych vás ztrapnil, ale proto, abych pochopil, jak funguje svět a jak funguju já. A toto své poznání zprostředkuji ostatním, kteří o to stojí. I vám.

Na vašich příbězích se učím, stejně jako vy se můžete učit na mých. A můžete mi napsat, jak to vidíte vy, protože z mého pohledu mi toho více či méně uniká. Někdy jsem vedle jako jedle. A vy mě v tom necháte, cítíte se dotčení a žalujete manželce. Místo toho, abyste hledali pravdu.

Mohl bych si ty příběhy vymýšlet, ale to nechci dělat. Vím, že život je pospojovaný neviditelnými nitkami a kdybych si vymýšlel, tak bych na mnoho nitek zapomněl. Z příběhů by zmizelo to hlavní, co je drží pohromadě. Spravedlivost. Ta, která dává lidem čas a respektuje jejich svobodnou vůli. Ta, která nechává věci být, aby se až po letech projevila a usměrnila chod věcí.

Uvědomuji si, že jednoho dne se o sobě dozvíme všechno. Takže když píšu o sobě a o vás, připravuju nás oba na ten okamžik pravdy. Vím, že se jednou dozvíte, komu jsem lhal, koho jsem okradl a komu jsem byl nevěrný. A já se dozvím to samé o vás.

Někdy příběh zjednoduším anebo literárně dotvořím a vy pak můžete namítat, že to není pravda. A můžete se rozčilovat. „Nejen, že o mně píše, ale on mě dokonce pomlouvá.“ Nemusíte se rozčilovat, vy přeci víte, kde je pravda a rozeznáte, co jsem si vymyslel. Nebo ne?

Cítím, že mě pořád nechápete. Tak dobře. Použiju fintu. Hlavním hrdinou některých příběhů bude vymyšlená osoba Theodor Dřevěný, zvaný Theo. A jelikož Theo je vymyšlená osoba, bylo by podivné, aby ostatní osoby byly skutečné. Vítejte v literárním světě.

No vidíte, ani to moc nebolelo.

A já můžu konečně svobodně tvořit. Bez obavy, že někoho urazím přílišnou dávkou pravdy anebo výmyslu.

A ještě něco, každý o kom napíšu, ode mne dostane malý bonus. Deset kilo nadváhy, bradavici na nos, červené oči, anebo něco, aby vás jiní opravdu ale opravdu nepoznali.

Prosím, nepátrejte po identitě hrdinů mých příběhů. I když podobnost se skutečnými osobami je čistě záměrná, tak jsou více či méně vymyšlení.