Dřív jsem si myslel, že státy se zadlužují proto, aby mohly financovat věci pro své občany. Půjčené peníze vrátí a bude hej … Dnes si myslím, že je to jinak. Státy přistoupily na to, že budou používat peníze, který vyrábí někdo jiný z ničeho a tím samy dobrovolně skočily do dluhové pasti. Úroky z dluhů jsou nesplatitelné.

Abychom pochopili, o co jde v této hře, musíme pochopit, co je to prvotní bankovní hřích a jakou moc mají složené úroky. Pak se před námi zjeví obraz světa, ve kterém žijeme. Obraz novodobé otrokářské společnosti …

Prvotní bankovní hřích

Byla doba, kdy lidé platili penězi ze zlata a ze stříbra. Jenže bylo nepraktické nosit u sebe těžký měšec a v něm mince o různé hmotnosti. Někdo chytrý vymyslel, že zlaté mince a kousky zlata by lidé mohli uskladnit do banky, ta by jim místo nich dala papírové poukázky (bankovky) a platili by bankovkami. Banka dokonce slíbila, že pokud si do ní někdo zlaté mince uloží a nevymění si je za papírové bankovky, jeho bankovky půjčí někomu jinému a rozdělí se s ním o úrok od toho, kdo si bankovky půjčil. Tak bankéři začali bohatnout z půjčování peněz svých klientů. (A to je dobře. Dělají službu lidem. V tomto případě je půjčování peněz za úrok správné.)

A teď to přijde. Prvotní bankovní hřích. Jednoho bankéře napadlo, že by lidem nemusel půjčovat bankovky, které patří člověku, který si u něj uložil zlato, ale že by mohl vyrobit další bankovky a ty půjčovat. Pravděpodobnost, že všichni, kdo u něj mají uložené zlato, si pro něj naráz přijdou, není velká. Když vyrobí dvojnásobek bankovek, než má zlata, pořád bude mít ve skladu dost velkou rezervu zlata. Tak vznikl prvotní bankovní hřích.

Prvotní bankovní hřích spočívá v tom, že bankéř vydává nekryté peníze a za úrok je půjčuje svým klientům.

(Přesněji řečeno ty hříchy jsou dva. Prvotní hřích je vyrábět peníze z ničeho. Druhotný hřích je půjčovat takto padělané peníze za úrok.)

Z poctivého bankéře se rázem stal nepoctivý bankéř.

(Pod slovem bankéř dále nemyslím nějakou konkrétní osobu, ale celý bankovní sektor, který vytváří nové peníze z ničeho.)

Stát místo toho, aby chránil své občany, tak tento zločin posvětil a nečinně mu přihlíží. Dokonce si půjčuje od nepoctivých bankéřů, kteří ho takto ožebračují. Tedy neožebračují stát, stát žádné vlastní peníze nemá, ožebračují jeho občany.

Je do nebe volající nevědomost, že si toto lidé nechají líbit, že toto dovolí.

Bojovat se státním dluhem v situaci, kdy peníze se dají vyrábět z ničeho, je čiré bláznovství. Dluhy z úroků z peněz vyráběných z ničeho jsou nesplatitelné.

To, jestli peníze takto padělá historický bankéř, jestli tak činí centrální banka, státní banka anebo komerční banky, jsou pouze historické detaily. Stejně tak jsou detaily, jestli se jedná o peníze v podobě bankovek anebo o peníze na účtu.

Ve vymyšlené zemi Kocourkově je celkem miliarda korun, mléko stojí dvě koruny a chleba pět korun. Co se stane, když „někdo“ přijde s další miliardou korun vyrobenou z ničeho? Začne za své nepoctivé peníze nakupovat na trhu, cena zboží poroste a časem bude stát mléko čtyři koruny a chleba deset. Než zase ten „někdo“ přijde s další miliardou …

Moc složených úroků

Když si od někoho půjčíte sto korun na úrok pět procent, za rok mu vrátíte 105 korun. V dalších letech platíte nejen úrok z půjčených sto korun, ale i úrok z úroků. Tak mohou úroky z úroků mnohonásobně převýšit původní půjčenou částku (jistinu). Při úroku pět procent za dvacet let vrátíte cca 2,6 násobek půjčené částky.

vrácená částka = vypůjčená částka * (1 + úrok) na n, kde n je počet let trvání půjčky

Banky používají vzoreček, podle kterého rozpočítají splácení jistiny i úroků podle očekávaného času trvání půjčky.

Pokud si vláda půjčí sto miliard korun na úrok pět procent a tento dluh před sebou hrne 20 let, tak dluží 260 miliard Kč. Za 40 let je to 700 miliard. A za 60 let již 1800 miliard Kč. Tedy osmnáctkrát víc než si půjčila.

Pokud si na spotřebitelský úvěr s RPSN 30 procent půjčíte 100 000Kč. Tak za první rok zaplatíte na úrocích 30 000Kč, za 10 let 1 278 000 Kč (milion dvě stě sedmdesát osm tisíc korun), za 20 let 19 milionů Kč. Za 40 let cca 3 611 700 000 tři miliardy šest set tisíc Kč. Obávám se, že tolik peněz v životě nevyděláte.

Zde vidíte, jak velká je moc složených úroků v kombinaci s dostatečně dlouhým časem trvání půjčky.

Pokud se člověk (stát) chce zadlužit, měl by si to dobře rozmyslet. Dalo by se říci, že spotřebitelský úvěr je přímá cesta k rodinnému / osobnímu bankrotu.

Stejnou měrou, jako vy chudnete, ten, komu dlužíte, bohatne. A teď si představte, že ty peníze, které vám půjčil, si jenom tak vytisknul (viz. prvotní bankovní hřích). Nenaštvalo by vás to?

Pokud ano, můžete postoupit na stránku hnutí Poctivé peníze, kde žádám používání poctivých peněz. Nevadí mi, že to zní jako naprosté bláznovství a výkřik do tmy.

Nechci žít na (státní) dluh a být otrokem někoho, kdo si osvojil právo vyrábět peníze z ničeho.