Když naše Micinka měla koťátka, tak jsem jí začal dávat lepší jídlo. Míň granulí a víc konzerv. (Když to teď čtu, taky nic moc. Lepší by bylo jí kupovat nějaké maso.) Micince konzervičky chutnaly, zejména kapsičky s uzeným masem a zvykla si na ně. Kdepak nějaké granule. Bývávalo …
Zvykla si na maso a granule nechávala na pokoji. Raději se začala lísat, mňoukat a vynucovat si maso. Čím dál tím víc. Představte si kočku, která má dvě malá koťata, jak stojí u misky a kňourá. Co jim tím asi dá za příklad do života. Čím víc budete kňourat, tím líp se budete mít. Vychová z nich pobírače sociálních dávek, kteří „nemohou“ najít práci.
Co takhle vyběhnout ven a tam ulovit myš? Není lepší, když koťata uvidí, jak se žilo za starých dobrých časů, když kočky lovily myši a granule a konzervy neexistovaly?
S každým dalším kočičím zavitím se ve mně zvětšoval pocit zhnusení. A když se přidala koťátka, řekl jsem si a dost! Jste kočky, tak budete lovit.
Kočce jsem to vysvětlil, že by bylo lepší, kdyby učila svoje děti lovit a neučila je žebrat. A aby to lépe pochopila, právě jsme spotřebovali poslední kočičí konzervu.
Druhý den jsem v kuchyni na zemi našel kus nějakého kabelu. Asi tak pět centimetrů dlouhý, hnědý, lesklý. Vzal jsem ho do ruky a koukám, že v něm nejsou dráty. Aha, on to není kabel, ale kus hada slepýše. Výborně, Micinka se snaží, jen tak dál …
Další den přinesla před dveře myš. Koťátka byla právě doma, tak jsem otevřel dveře, aby se mohla podívat, jak vypadá myš. Za několik minut jsem viděl, jak si jedno koťátko s myší hraje v obýváku. Nadhazuje ji do vzduchu jako plyšovou hračku, skáče po ní. Myšlenku na to, že myš do obýváku nepatří, jsem nechal objevit se a zase zmizet. Vzpomněl jsem si na buddhistický postoj k myšlenkám. Nechat je být až samy zmizí … Až si kotě vyhraje, tak dám myš ven. Za dalších několik minut měla myš ukousnutou hlavu a o něco později kotěti koukaly z pusy jenom nožičky a ocásek. Malé kotě bylo schopné spořádat celou myš.
Je to lepší než kdyby kňouralo u misky a vykňouralo konzervu.
Je vidět, že když se chce, tak to jde.
Můžete mi nadávat, že trápím kočky hlady. Jenže za prvé granule mají stále k dispozici a za druhé, není kočka lovec, kterého jsme zdomestikovali? Není normální přirozené a správné, aby kočka lovila myši, ještěrky, hady, reptiliány a hlemýždě? Hlavně hlemýždě. Těch máme dost.
Někde jsem četl, že se kočky naučily mňoukat jako když dítě pláče, takže to ženy dokáže vzbudit i ze spaní…
Kočky (venku za okny) občas vydávají příšerné zvuky, které připomínají nikoliv pláč, ale spíš kvílení dětí. Dřív jsem si myslel, že se perou, ale spíš to budou nějaké mrouskací rituály.
Každopádně vzbudit ze spaní by to dokázalo nejen ženy ale i muže a věřím že by je to i vyprovokovalo k házení různých předmětů z oken, lití vody a pokřikování na kočky 🙂
To je pravda, jednou jsem po nich hodil šroubovák. Na chvíli byl klid 🙂