(Další díl příběhu o hledání sebe sama tentokráte v pracovní oblasti.)

Je tomu už dosti dlouho, co jsem mluvil s gnostikem. Bylo to v roce 2007. Radil jsem se s ním o své budoucí práci. Zadíval se do blba, tedy chci říct do Nekonečna, a řekl: „Mám pro vás vzkaz. Máte se víc zajímat o počítačovou grafiku.“ Pokoušel jsem se tu myšlenku nějak pochopit a uchopit. Proč bych se měl zajímat o počítačovou grafiku? Já chci přeci psát! Počítače chci hodit za hlavu a chci psát, psát a psát! Ještě k tomu není čas, řekl gnostik tajemně. (Zdravím Stephena King).

Pokoušel jsem se ke grafice najít cestu. Koupil jsem si program na úpravu fotek Corel Paint Shop Pro Photo XI. Časem jsem si koupil foťák, zrcadlovku, Canon EOS 40D, ale nic zásadního z toho nepovstalo. Nějak mi to nedávalo smysl. Nedokázal jsem se rozhýbat. Nejspíš jsem neměl žádný konkrétní cíl.

To je ono! Člověk musí mít konkrétní cíl, aby k tomu cíli mohl smysluplně jít. Nestačí se jen zajímat o počítačovou grafiku. Člověk si musí sednout a vytvořit třeba svoje parte (úmrtní oznámení) nebo nějaký plakát. Musí mít nějakou zakázku, aby se věci daly do pohybu. A pokud ji nemá, musí si ji vymyslet. Tak jsem si vymyslel, že budu fotografovat padající mince … když si člověk hodí korunou a čeká, jestli padne panna nebo orel. Zachytím ten okamžik, kdy mince letí vzduchem, za ní je vidět modré nebe a slunce, které se v ní odráží. Třeba se mi k tomu připlete nějaká moucha … to bude príma fotka 🙂

Naleštil jsem hromádku amerických centů, popadl zrcadlovku a šel fotit padající mince … Dopadlo to výborně … jsem jen trochu v šoku z těch mazanic. Asi takhle:

(Protože jsem všechny fotky smazal, tuhle jsem dnes udělal jako ukázku, jak to asi vypadalo.)

Spočítal jsem si, že když pustím minci z půl metru, tak získá rychlost přibližně 3 metry za vteřinu. A když ji pak vyfotím časem jedna setina vteřiny, bude rozmazaná o tři centimetry! Fotky tomu docela odpovídaly. Všechny jsem smazal. Hlavní je, že mám vědecké zdůvodnění toho, že tudy cesta nevede. Musím na to jít jinak. Vyfotím stojící minci a pak ji v Corelu přilepím na pozadí s nebem. To by mohlo fungovat. Brzy mi došlo, že pokud bych takto chtěl smontovat hejno padajících mincí, budu potřebovat, aby každá mince byla vyfotografovaná z jiného směru. Jinak by padající mince vypadaly podezřele stejně 🙂

Opět jsem na to šel vědecky. Nejdřív jsem minci přilepil oboustrannou lepicí páskou na hřebík a fotografoval z různých stran. Zde je důkaz.

S výsledkem jsem nebyl spokojený. Bylo to takové nějaké od ruky a šejdrem. Tak jsem vyrobil polohovací stojánek na fotografování mincí. Minci mohu otáčet kolem dokola a fotit z libovolného úhlu. Jenže ani to nebylo ono. Vyfotit stojící minci je daleko těžší než jsem si myslel. A práce v Corelu s oddělováním mincí od pozadí nebere konce. Nakonec jsem byl rád, když se mi podařilo smontovat tento obrázek. Minci jsem vyfotil z obou stran, ořízl jako kružnici a uložil do obrázkové tuby v Corelu. Když kliknu myší, mince se přilepí na určené místo. Nic moc.

Nebo že by na první pokus dobré?

Mince jsem ponechal svému osudu v tajném šuplíku a šel fotit žárovku. Ani to nebylo žádná legrace. Občas jsem se spálil a občas chytil 230 voltů, když jsem držel žárovku, ke které jsem nenápadně umístěným vodičem přiváděl elektriku. Když se mi podařilo žárovku konečně vyfotit tak, jak bych si představoval, zjistil jsem, že na sobě má odlesk něčeho, co tam být nemá. Třeba mého ksichtu. Taková banalita jako vyfotit žárovku a jaká je to věda. Člověk by musel fotografovat ve stanu z prostěradla, aby se mu tam nic nelesklo.

A taky že ano. Fotografové to dělají.

Do žárovek jsem se zamiloval, nafotil jsem jich desítky, ale nebylo to ono … žárovka skončila v krabici s náhradními žárovkami.

—

Tyto moje příběhy jsou o tom, že člověk má následovat své sny a zhmotňovat své představy. Ne vždy za každou cenu. Nemusí jít hlavou proti zdi. To bolí. Ale neměl by házet flintu do žita. Může ji položit na zem, trošku si poležet na sluníčku, odpočinout si a pak jít zase kousek dál.

—

Tak jsem ležel na sluníčku, mince ležely v šuplíku a žárovka v krabici a sbírali jsme síly na novou akci. Mezitím jsem si odeběhl udělat několik dřevěných krabiček.

Hlavní problém je, jak to udělat, aby mince nebyly rozmazané. Aby se zastavily ve vzduchu v mnou požadované poloze a já je mohl vyfotit. Chtělo by to zastavit čas. To zaprvé. Za druhé by to chtělo světlo tak akorát. Spoléhat na to, že sluníčko bude svítit a bude právě v takové poloze, aby mojí minci osvětlovalo ze správného směru, to je jako hledat jehlu v kupce sena na dně mořském. Musím tomu světlu nějak pomoci. Za třetí, když už minci vyfotím, měl bych ji snadno oddělit od pozadí, abych ji mohl zakomponovat do mnou požadované scény. Fotografové to tak dělají. Fotografují věci proti pozadí nějaké barvy a pak tu barvu oříznou v programu. A scénu smontují v nějakém programu jako je Photoshop nebo můj Corel.

Zhruba o rok a půl později se dostavily ty správné nápady, kudy by mohla vést cesta k dokonalosti. Každopádně by to chtělo jiné nářadí. Foťáček, který dokáže fotit nekonečně krátkým časem, s clonovým číslem od nuly do nekonečna, s ISO od nuly do nekonečna … s čipem alespoň 20 megapixelů.

Že takový fotoaparát neexistuje? Na Zemi ne ale ve světě fantazie ano …

Vzal jsem ten foťáček snů ze světa fantazie, pro změnu jsem naleštil jedno EURO a šel nacvakat pár fotek …

Minci jsem vzal a vyhodil do vzduchu … CVAK!

Jenže jsem to přehnal a ona letěla moc vysoko … CVAK!

Desetkrát zvětšený detail …

Takhle nějak jsem si představoval, že bude vypadat padající mince. Poučení je z toho takové, že když něco chcete, tak za tím jděte a sledujte znamení, která vás navedou na tu správnou cestu.

Přiznám se, že fotky jsem lehce polechtal (nebo spíš těžce podrbal) v grafických programech :-). A jsou to kýče.

Příště budeme fotografovat žárovku … anebo odhalím tajemství NaiVitismu …

P.S. Teďka to vypadá, že jsem nějaký EUROoptimista anebo dokonce EUROHujer a chci, aby se sláva EURO dotýkala hvězd. Kdepak, myslím si, že EURO je politický projekt k získání moci a lepší manipulaci s jednou společnou měnou. Já prosazuji poctivé peníze …