V předchozím článku jsem napsal, že chci být léčitel. Jedna paní k tomu napsala do komentářů že je to jeden z nejlepších vtipů a že by mě měl Bůh včas zastavit. Napsala to trošku nesrozumitelně. A tak to jiná paní ochotně vysvětlila, že člověk mého založení, by se do léčitelství neměl vůbec pouštět.
Není to zrovna povzbudivé. Člověk hledá cestu, bojuje s pochybnostmi, odhodlává se … a místo povzbuzení slyší tohle.
Stát se léčitelem je jednoduché. Stačí, když si člověk udělá živnostenský list pro činnost “Poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti” nebo něco takového. A udělá si nějaký kurs, nebo přečte nějakou knihu a hned se může pustit do díla.
Kdybych oprášil své znalosti homeopatie, hned bych mohl radit lidem v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti a testovat na nich jeden homeopatický lék za druhým. Jenže tam jsem byl před deseti lety, pak jsem homeopatii opustil.
Nebo bych se mohl rozvzpomenout na kurs léčení rukama Ruce Světla, čistit lidem auru a harmonizovat čakry. Za čtyři stovky dočista do čista a harmonicky.
Problém je v tom, že z dlouhodobého pohledu na zdraví nevěřím účinnosti homeopatie ani samotného harmonizování čaker. Nevěřím tomu, že je možné léčit (přesněji řečeno uzdravovat), když člověk přesně nepojmenuje problém (a dá trpícímu nějaké kuličky anebo mu pohladí auru). Ale věřím, že obojí nějak funguje …
Je dovoleno takto léčit, ale není dovoleno takto uzdravovat. A to je velký rozdíl. Léčí například klasická medicína, ale většinou neuzdravuje. Pacienti neodcházejí uzdravení a s návodem, jak být zdravý, ale vracejí se s novými anebo stejnými nemocemi.
Napsal jsem, že chci být léčitel. Jenže já nechci být ledasjaký léčitel. Chci být Léčitel, s velkým L. Dotknout se mrtvoly a znovu ji povolat k životu. Zazpívat kostře a vidět, jak se obaluje svaly a orgány a obrůstá kůží. A samozřejmě také dlouhými vlasy … (Dělám si legraci, vzpomenul jsem si na knížku Ženy, které běhaly s vlky. I když …)
Nechci léčit, léčit a léčit (dokud pacient nezemře nebo se odejde léčit jinam) … chci lidem ukazovat cestu ke zdraví. Léčitel je ten, kdo ukáže cestu ke zdraví. Jít po té cestě musí člověk sám. Jediný, kdo je schopný někoho uzdravit je člověk sebe sama.
Abych lidi netahal za nos a netahal z nich peníze, stanovil jsem si ty nejnáročnější Léčitelské požadavky na sebe sama:
Za prvé být sám zdravý. Umět pomoci sám sobě. Kdo z doktorů je zdravý?
A za druhé chci vědět, co dělám. “Spatřit nemoc jedním pohledem a tímže pohledem uvidět i její vyléčení” Chci se podívat a “vidět”, co je v nepořádku. Nechci rozumem kombinovat symptomy a stanovovat pravděpodobný lék. Chci se napojit na člověka a v jeho duši načíst příčinu jeho nemoci, bolesti anebo nepohody.
Tyto požadavky jsem si stanovil už před deseti lety. Staly se filtrem, kterým jsem filtroval všechny léčebné metody, se kterými jsem se potkal.
Jedna jediná metoda tomuto filtru vyhověla. A této jsem věrný dodnes. Je to vznešené učení Avenna.
Ještě než se vydám na Cestu Doteku lemovanou patníky (myšlenkami) učení Avenna, obešel jsem několik dalších léčitelů a podíval se, kdo co umí a kdo co nabízí. (Masáž Shiatsu, první zkušenost, Rekonektivní léčení (RECONNECTION®) … zkušenost, Napojení plus Akumulátor … seminář s Janem Jílkem, Shiatsu podruhé a Ruce světla k tomu, Seminář Ruce Světla, myšlenky a pocity …) Jednoduše řečeno, nic z toho mne nezaujalo natolik, abych se vydal ve stopách někoho jiného. Vlastně jedna věc mne zaujala. Tito lidé mají sebevědomí nastavené tak, že si za hodinu svého času řeknou 600 – 1700Kč. Mé sebevědomí zatím živoří na částce kolem 200Kč.
Nakreslil jsem si konkrétní plán, mapu, podle které půjdu … ta cesta odpovídá článku Teorie zdraví a nemoci, je to cesta od těla k duši.
Za prvé se naučím masírovat.
Udělám si masérský kurs. Naučím se stýkat se s lidmi a dotýkat se jich psychicky i fyzicky. To pro mne bude nejtěžší. Z uzavřeného morouse sedícího u počítače se stát vstřícným a laskavým masérem pracujícím s lidmi. Budu v sobě muset probudit nové pocity, naučit se je vnímat a spoléhat na ně. Bude to pro mě něco nového, nespoléhat pouze na mozek a na myšlenky. Něco jako rozeběhnout se a skočit do propasti. Jenže já nechci být duševní mrzák, který životem kulhá na jedné noze. Nechci používat jenom rozum. Chci používat i cit, srdíčko. Už si nechci hrát na tvrďáka a drsňáka. Nebojím se zjemnit, zženštit.
Za druhé se naučím vnímat při masírování auru a naučím se pracovat s energií. Bude to obrovský skok vpřed, až dokážu při masírování cítit a vidět energie. Pak dokážu masáž přizpůsobit člověku a on si bude odnášet intenzivnější zážitky a pocity. Nechci se ale stát nabíječkou vyčerpaných. Ty zážitky a pocity mají člověka motivovat k tomu, aby uvěřil, že jeho tělu vládne energie a duševno. Aby ho to motivovalo hledat v tom duševnu, zabývat se svými myšlenkami a pocity a uvědomovat si jejich souvislost s tím, jak se má jeho tělo, hledat psychické příčiny. Tento krok od těla k energii nebude skokem, náhlým zjevením nebo osvícením, ale postupným prosakováním nových pocitů a myšlenek ke mně, jak se bude zvětšovat předtím otupělá vnímavost a citlivost.
Za třetí se naučím vnímat (nejen) při masírování pocity a myšlenky toho člověka a dohledávat proč přišel, proč přišel právě za mnou, jaký má problém, jak mu mohu pomoci a jestli je správné mu pomáhat. Zatím je předčasné o tom psát. Ale už mám vymyšlenou cestu, jak se k těmto schopnostem dostat. Opět půjde o zvětšování vnímavosti a citlivosti a větší poznání sebe sama.
Za čtvrté udělám to, na co se těším nejvíc, konečně si sednu a napíšu knihu o tom, kudy jsem šel a kam jsem došel. Bude se to jmenovat Cesta Doteku nebo Tajemství Doteku … jak se dotýkat těla a duše.
Mám co dělat několik let …
A vy mi můžete buďto v duchu přát, abych došel, kam jdu a říkat si, to je skvělé, když člověk dokáže změnit sebe sama, anebo když se o to alespoň pokusí. Nebo se můžete modlit ke svému Bohu, aby mě včas zastavil, případně můžete meditovat o tom, že člověk mého založení, by se do léčitelství neměl vůbec pouštět … podělte se o své pocity a myšlenky … od toho jsou tu komentáře.
Proč o tom píšu? Píšu o tom, protože psaní je skvělý způsob, jak si něco ujasnit. Když člověk něco napíše a přečte si to po sobě, je to něco jiného než když se mu jenom tak něco honí hlavou. Když člověk pojmenuje odkud a kam jde, je to něco jiného než když sní o nějaké neurčité cestě. Píšu o tom proto, že to může někoho motivovat k tomu, aby sám vykročil za svými sny. Nebo mi může někdo poradit, kudy jít a kudy nechodit, pokud už tudy šel. A dále, když něco napíšu a chci to, Vesmír to vezme jako objednávku a začne pracovat na tom, aby tu objednávku vyplnil. Tedy pokud je ta objednávka v souladu s tím, co Vesmír sám zamýšlí, především pokud je spravedlivá.
Všichni lidé jsme na cestě ke štěstí (za pocitem štěstí) a tak je užitečné si říkat kde kdo na té cestě je, kudy šel, co tam našel a co tam nenašel. I ti největší mizerové jsou na cestě ke štěstí. Jenže si zatím neuvědomují, že cesta ke štěstí vede jinudy. Myslí si, že například peníze nebo moc jim přinesou štěstí. A tak jsou sice pozemsky mocní a bohatí, ale jinak jsou nemocní a nešťastní, čímž je Vesmír nabádá, aby štěstí hledali někde jinde.
Svou cestu ke Štěstí jsem nazval Cestou Dotyku … cestou z vězení rozumu do ráje Citu a Rozumu.
Přeju každému, aby dokázal nalézt svou cestu ke Štěstí … kdo hledá, ten najde.
Pokračování by se mohlo jmenovat Masérské psycho a bude o předsudcích a prvních pocitech z masírování … pak se budu věnovat rozvíjení smyslů, nejprve hmatu.
ahoj,
mnoho štěstí na tvé cestě…
já myslím,že dnes není hlavní "uzdravit člověka"
ale "uzdravit se z člověka"
petr
První masáž dávám zdarma.
Ahoj Petře, děkuji za přání.
Uzdravit se z člověka může znamenat také uzdravit se z toho, co nám udělali druzí, ale to mi zní lítostivě. Myslím si, že každý člověk ubližuje nejvíc sám sobě a tak by se měl uzdravit především z toho, co udělal sám sobě. Ale je možné, že jsi to myslel jinak. Optimističtěji.
Hezký den přeju 🙂
ahojky,
každý člověk ubližuje-sám sobě i druhým,a proto "uzdravit se z člověka",tím jsem myslel úplně se iluze,že jsme lidé zbavit…
nač stále opravovat zastaralé nástroje,když je mohu odložit a vzít si jiný
jsme energoinformační pole a doba naší identifikace s biologickým tělem končí
krásné časy
petr
……………..
Tak takhle jsi to myslel, děkuji za vysvětlení. Pro někoho možná doba naší identifikace s biologickým tělem končí. Já dýchám, kýchám, mívám erekci, mám myšlenky, pocity, vůli, chodím, píšu, takže to biologické tělo hodlám užívat i nadále. Nebudu se ho předčasně vzdávat a přivozovat si předčasnou smrt.
Prozatím raději stojím s nohama na zemi na Zemi, abych neujel do nějakého bludu, což už se mi párkrát povedlo.
Pokud se transformuju a uvidím, že z mého těla se stala mlha, která se rozplynula, tak to vezmu na vědomí.
Prozatím ať žije moje biologické tělo a přináší mi nové pocity :-).
… a přeju hezký den a krásné časy nebo spíš krásné pocity v jakýchkoliv časech … 🙂
… možná také uzdravit se V člověka… 🙂
Ahoj,
myslím správná cesta. K těm cílům je potřeba si stanovit pevné termíny, věřit, že to dokážu a udělat pro to maximum – ale je to těžké, je potřeba mít motivaci (ta kniha na konci asi stačit nebude, ta by pak byla spíš o tom, co jsem chtěl a proč jsem to nedokázal…).
Jinak samozřejmě pochvala za snahu něco se sebou udělat. 😉
Ahoj Jirko, děkuji za podporu a námět.
V některých knížkách se to píše, že člověk by si měl stanovit termíny, aby tím dal podvědomí jednoznačný pokyn. Na druhé straně jsou věci, ke kterým musí člověk dozrát a čím víc o ně předčasně usiluje, tak tím víc se mu vzdalují. Spíš si plánuji věci způsobem: "udělám pro to každý den tohle" než "obětuji všechno".
O termínech se poradím s vnitřním hlasem 🙂
Přeju ti hezké dny …
Jak tě má člověk podpořit, když nejdřív odsuzuješ všechny vedlejší cesty, jako zbytečně klikaté? Kritizuješ druhé, že zbytečně ztrácí čas studiem čínské medicíny (například), tvrdíš, že se každý musí naučit si pomoci sám (dohledáváním příčin nemocí).
Pak najednou přijdeš s tím, že chceš pomáhat druhým… Jak? Jak můžeš pomáhat druhým, když máš ohromný zmatek sám v sobě a ve svém okolí? Oháníš se tu učením Avenna ale zároveň si uděláš masérský kurz, ačkoliv víš, jak se k tomuhle Avenna staví. Kde je ta hranice, kdy to myslíš poctivě?
Ale Radko … přece nemůže začít hned s intergrály, když ještě neumí násobilku?
Vítek zvládne i integrály, pokud se zklidní a udělá si pořádek sám v sobě. 🙂
Ahoj Radko,
Jednoduše řečeno:
Neodsuzuji všechny cesty, pouze na těch cestách hodnotím jako zbytečné některé věci. Lidé by na svých cestách měli setrvávat pouze dokud neobjeví lepší cesty. Neměli by své cesty nekriticky milovat, ale měli by je také rozumem kriticky zkoumat a čistit. U medicíny by například měli zkoumat, jestli uzdravuje a nejen léčí.
Můj "zmatečný" obrat je daný tím, že dosud jsem se snažil jít od duše k tělu, teď půjdu zároveň i od těla k duši.
(Tvrdíš, že se každý musí naučit si pomoci sám (dohledáváním příčin nemocí). Pak najednou přijdeš s tím, že chceš pomáhat druhým … Jak?)
Každý se má naučit si pomoci sám a já chci pomáhat druhým, aby se to naučili …
Podpořit mně můžeš v tom, s čím souhlasíš, ostatní prosím hezky zkritizovat … 🙂
Děkuji za obojí.
Myšlenka učit druhé, jak sami sobě pomáhat, je krásná a stojí rozhodně za podporu.
Nicméně jsem přesvědčena, že to by měl dělat člověk, který je srovnán sám se sebou a to, co chce učit druhé, zvládá dokonale.
Všechno má svůj čas…
Já se právě učím sčítat a vy dva si mě tu dobíráte, že neumím násobit a integrály a že bych je měl dokonale zvládat, když je chci vyučovat. S tím souhlasím. I s tím, že vše má svůj čas souhlasím. Tak tu vlastně není žádný problém.
Nebo mi chcete nabídnout, že mne naučíte násobit a integrály? Velice rád k vám půjdu do služby, pokud mi předvedete, že je umíte. Nebo pouze tak teoretizujete, že kdo chce učit integrály, měl by umět násobit? I za tuto informaci děkuji.
Nemyslím, že bychom si tě dobírali. Jde jen o suché konstatování skutečnosti z jiného pohledu, než očekáváš.
Ad učení: Nejsem mistr, abych učila. A kdybych byla, žáky bych vybírala pečlivě.
uvádím tady jeden citát z Promluv,který sice není o léčení,ale je o cestách,které si vybíráme,mnohdy s nebývalou pečlivostí,byť Cesta už nám byla dávno vybrána:
Některé duchovní systémy nám radí, abychom šli rovnou k cíli, k Absolutnu. Je to tak správně? Nemáme se ohlížet nalevo ani napravo a jít k Cíli?
Nic není správně ani špatně. Všichni jdeme přímo k Absolutnu, ať už právě hrajeme karty v hospodě, prostituujeme se, vraždíme nebo jsme pohrouženi v meditaci. KDO se odváží rozeznat, kdo jde k Cíli rychleji nebo přímější cestou? Ti, kteří se na Zemi považují za nejrychlejší chodce směrem k Absolutnu, se nejčastěji pohybují ze všech nejpomaleji. Pokud si náhle uvědomíte, že VŠICHNI, kdo JSOU, doopravdy jsou Bůh v akci – i ty nejmenší náznaky „privilegovanosti“ ve vás se rázem rozplynou. Pokud se nerozhlížíte ani nalevo ani napravo, nejspíš vás na cestě k Cíli srazí auto.
Petře, děkuji za příspěvek. Citát beru jako odstrašující případ toho, co někdo nabízí jako "duchovní text".
Ono totiž rozlišovat správné a špatné, přesněji řečeno spravedlivé a nespravedlivé je na Cestě to klíčové. Kdo to nerozlišuje a například vraždí, ten si zadělává na mizerné pocity (výčitky svědomí) a nakládá si na záda balvan dluhu. Tan zmařený život bude muset odčinit a hodně se při tom nadře místo toho, aby šel Cestou přímo k Cíli a užíval si to.
Toto pro mě nejsou Promluvy, to je spíš Krkání nebo Prdění. Čímž neříkám, že texty podobné konzistence jsem dřív také neprodukoval :-).
Přeju hezké dny …
Přemýšlím, kde se v člověku bere ta nutkavá touha po vulgaritě…
Cílem nebylo být vulgární, ale najít vhodné slovo, které by bylo opakem slova Promluva (jako smysluplné sdělení). Použil jsem slova, která vyjadřují zvuky, které v lidské řeči nedávají smysl. Jako že ta "promluva" nedává smysl. Nesměřuje člověka (pokud se neuchýlíme do jiných rovin.) Asi se to (přirovnání) moc nepovedlo.
I když on ten citát nebyl nesmyslný, on byl spíš zkratující myšlení … Bavím se nejobyčejnějším doslovném smyslu.
Možná by stačilo (ze tvého úhlu pohledu) říci "blábol". A nemyslím, že to byl citát, který ti zkratoval myšlení.
Ahoj Radko, právě jsem původní komentář napsal pečlivěji a odvolal krkání a prdění.
Jsem skeptický vůči návodům, které radí zastavit myšlení a přestat rozlišovat. Myslím si, že mozek (i cítění) je naopak dobré cvičit v čím dál tím přesnějším rozlišování.
To není návod ale jeden z mnoha pohledů na jednu a tutéž věc. Všichni jsme součástí celku, i s vlastními temnými stránkami. Třídit, hodnotit, škatulkovat, rozlišovat? Jak je libo. Ideálně bych však rozum a cit držela v rovnováze. A trénink obojího? Proč? Odpovědi na všechno máme uvnitř sebe. Jen se toho nebát…
Petře,
Ještě jednou a vlídněji odpovím na tento komentář.
Ta věta ("Nic není správně ani špatně. Všichni jdeme přímo k Absolutnu, ať už právě hrajeme karty v hospodě, prostituujeme se, vraždíme nebo jsme pohrouženi v meditaci.") se mi několik dnů převalovala v hlavě a říkal jsem si, to přeci není možné, aby někdo nerozlišoval dobře/špatně a radil to druhým.
Pokud je tato věta myšlena tak, že z pohledu Boha je všechno správné, tak s ní nesouhlasím, protože právě Bůh hlídá to správné a špatné a dovyvažuje to špatné, aby toho správného bylo víc. Dovolí pouze tolik špatnosti (nespravedlivosti), aby to bylo správné (spravedlivé).
Pokud je tato věta myšlena tak, by se člověk neměl zaseknout na rozlišování správně/špatně, tak s tím částečně souhlasím, ale rozlišovat správné a špatné by člověk měl, pouze by to neměl nechávat jenom na rozumu.
Mohl jsem si tu větu škrtnout a nezaseknut se na ní.
Souhlasím, všichni (všechno) je Bůh v akci …
Omlouvám se za to, že jsem včera použil zbytečně silný kalibr, mohl jsem si to odpustit. Odvolávám odstavec o Krkání a Prdění.
Prosím, nenechte se znechutit. Ostatním děkuji za trpělivost a pochopení, doufám, že dnes si rozumíme lépe než včera.
Přeju hezký den 🙂
ahojky,
je mi líto,že se tobě osobně citát nelíbil,ale to nevadí,snad oslovil někoho jiného
svůj závěr o krkání a prdění sis mohl odpustit
ale aspon to dokresluje tvé současné dosažení
měj se
petr
Mohl jsem si ho odpustit … ale když někdo prodává vraždění za duchovní cestu, tak je na místě upozornit na to, jakou váhu mají jeho slova.
Pro ty, kteří to necítí, jsem použil podobenství.
Bez obav, oslovil. 🙂
uznávám,že příklady mohly být voleny šetrněji,ale autor pravděpodobně chtěl námi zatřást
důležitý pro mě je ten závěr:
"VŠICHNI, kdo JSOU, doopravdy jsou Bůh v akci"
takže i já,i vrah,i Buddha a všichni ostatní
co se nám bude dít za naše konání,to jěc druhá
zkrátka experimentujem
mnoho štěstí
petr
Taky jsem chtěl zatřást … 🙂 Aby lidé dávali pozor, co čtou. Pokud si text rozeberete a dáte mu svůj vlastní smysl (jiný), tak je to v pořádku. Četba posloužila k přemýšlení.
Nicméně větě: "Nic není správně ani špatně." smysl jde dát těžko. To je jako když někdo přijde k doktorovi a on mu dá ránu palicí do hlavy. A je po nemoci.
Mnoho šťastných pocitů …
No tady to teda dnes žije, tak přiznávám že dnešní diskuse mě tak inspirovala,že se neubráním a v jarní nadsázce se také připojím do diskuse….
Ad) Násobilka versus integrál
No už vidím jak žáček zkouší a testuje svého potencionálního učitele, jestli je "milostivě" schopen učit "věhlasného" žáčka (co si ještě není jistej v násobilce protože se ji začal učit teprve minulý týden, ale kafrá do integrálů tak zasvěceně, že mu ti nevědomí na to ještě skočí a poplácají ho po ramenou jak to tomu profesorovi ale pěkně natřel :-))) …..
No není to poněkud překroucené? Notabene když stejně všichni jsme zároveň žáky a zároveň učiteli… Tak přece není potřeba "zkoušet" ty druhé, ale prostě se jen dívat kolem sebe, naslouchat a inspirovat se …. A když z nějakého důvodu vlastně nechci a pod všelijakými záminkami před tím poznáním pořád utíkám ( protože ten není dobrej, ten není dost dobrej, tamtem taky není dokonalej podle mých představ…..), tak bych si měla upřímně položit otázku Co vlastně doopravdy chci? Chci se opravdu učit? nebo Chci jen hodnotit druhé? A proč? Protože tím že si najdu nedostatečnost na druhých zvýším tím vlastní představu o dokonalosti a zvedne mi to sebevědomí? Proč mám tendenci pořád poučovat druhé a říkat jim co blbě dělají, místo abych obrátila pozornost do svého nitra a upřímně se podívala na to co DOOPRAVDy dělám blbě já? Chci se zaobírat balastem a dělat že něco dělám, nebo chci doopravdy se dostat k jádru věci? Proč se nechci dostat k jádru věci? Čeho se vlastně bojím? PRAVDY KTERÁ BUDE UPLNĚ ODLIŠNÁ OD MÉ PŘEDSTAVY O DOKONALOSTI?
V mým případě, když se na něčem "zaseknu" nakonec přijdu že jediné co mě blokuje k tomu poznat pravdu je můj vlastní strach… a teprve až najdu odvahu tomu strachu čelit, on se rozestoupí a za ním začínám chápat "o co tady doopravdy jde" – z pohledu duše, nikoliv z pohledu Ega (který se zatraceně snaží abych neprozřela , protože ho tím připravím o výživu :-))))
Ad) uzdravit se z člověka
Ta formulace mne oslovila . Konec identifikace s biologickým tělem přeci neznamená smrt, ale naopak rozšíření vědomí za hranice těla a mysli… Život i smrt jedno jsou.-)))) Což lze pochopit až tehdy, když se odpojí hlava a zapojí srdce… Mě osobně trvalo asi 4 roky, než jsem prožila (a pochopila) co tahle myšlenka ve své prapodstatě znamená…. hezkej pocit za tu 4letou "dřinu" stál… (a dřina to byla proto, že jsem si myslela že to dřina být musí.. než mi došlo že cesta za poznáním může mít poněkud veselejší a lehčí formu :-))
Ad) Pomáhat sobě/druhým
Klíč "ke všemu" máme každej v sobě… ale vtip je v tom že jsme si ho sami před sebou taaaak dobře uschovali, že se nám nedaří ho najít.. a proto se nám do cesty začínají rojit lidé a situace, které nám neustále dokola nastavují zrcadlo…. Když se do něj najdeme odvahu podívat opravdu upřímně, začneme nacházet ty odpovědi – ovšem odpovědi pro sebe, nikoliv pro ty druhé…. Druhým pomůžu nejvíc právě tím, že pomůžu sama sobě najít tu svoji opravdovost…. a k tomu je potřeba prvně přestat hodnotit a soudit druhé, protože tím vlastně hodnotím a soudím sebe… ale tím si přece nepomáhám, tím se pouze zablokovávám na cestě vývoje….. :-)))
Ad) citát z Promluv
Děkuji za něj…. teď už mu rozumím, ale před rokem či dvěma bych taky netušila jak je ksakru možný že "Bůh" je i to temný, jak může když já chci vidět jen to "dobré"…. No taaak dlouho jsem s tím bojovala (a poučovala Boha jak by to jako měl dělat:-)))) , až jsem byla velmi důkladně konfrontována se svými temnými stránkami a teprve pak jsem to postupně začla skládat….. (a omlouvat se za svoji nepokoru:-)))
Ono to pochopení totiž souvisí s přijetím temných stránek v nás. Přijmout temné stránky neznamená chovat se jako zločinec, ale integrovat do sebe vše "co jsem". Jsem totiž Světlo i Tma, a čím víc jsem si vědoma své Temnoty, tím více ale Svítím – protože………… (ale to je až po integrálech a tam já ještě nedospěla :-)))
Velmi se mi ulevilo, když jsem prošla zkušeností díky které jsem pochopila, že "Bůh" má velký smysl pro humor a taky mi dává dostatek času a prostoru na to, abych prozřela, v 17 jsem na to nebyla připravená, tak to holt přišlo až ve 33 po několika těžkých situacích (mám co jsem chtěla :-))) …
A taky mě potěšilo, že se na mě nezlobí že mi to taaaak dlouho trvalo.. protože mě má fakt rád, protože jsem jeho část :-))))
No nic, jdu si zopakovat násobilku… jestli mi náhodou něco zásadního neuteklo (aneb všichni jsme žáčky, všichni jsme učiteli, všichni jsme lidé, všichni jsme duše, všichni jsme vědomí, všichni jsme Bůh, všichni jsme….. JSME…..JSME… JSEM…. .. a tam někde nastupuje plné prožití (a pochopení) té zdánlivě nepochopitelné věty, co má naopak velmi HLUBOKÝ smysl :" Nic není správně ani špatně":-))))
Lea
Pozn: Bůh = Universum=něco většího nad námi= dosaďte si to co je Vám příjemné…… :-)))
Dobrý večer,
Leo, pro "Boha" je správně všechno, protože špatné věci nedělá. Člověk by měl rozlišovat, protože děláním správného se "Bohu" přibližuje a děláním špatného se mu vzdaluje. Říct někomu, že "Nic není správně ani špatně." To je jako dát mu ránu palicí do hlavy, to není hluboký smysl, ale naprostý nesmysl. Myšlenkový zkrat.
Vy, co v té větě spatřujete smysl, prosím prodejte své domy, byty a auta a peníze mi pošlete. Pro vás se svou filosofií to nebude špatně a pro mne s mojí to bude dobře 🙂
Přeji vám hezké dny … (nebo máte raději špatné?)
Upřesnění první věty: Vše, co "Bůh" dělá, je správné (spravedlivé).
(A samozřejmě rozlišuje správné a nesprávné (spravedlivé a nespravedlivé.))
A proč bych jako měla prodávat svůj majetek a posílat Vám peníze? To jako "za trest" jenom proto, že ta věta pro mě prostě hlubší smysl má? :-))))
To, že vnímám větu "nic není dobře ani špatně" jako smysluplnou přece ještě neznamená, že nestojím nohama na zemi a nežiju v dobře ukotvená v realitě:-)))
Vítku, i když chápu některé věci evidentně v jiných rovinách než Vy, neznamená to, že nepoužívám zdravý rozum, logiku, analytické myšlení a vyhodnocování každého svého kroku asi tisíckrát za den….
Nenechte se ošálit mylným výkladem myšlenek druhých lidí, nebo se možná šálit chcete? Budiž Vám přána Vaše volba – pro mě není ani dobrá ani špatná, protože Vaši volbu nehodnotím, já ji respektuji at už je jakákoliv – je přeci Vaše a to je na ní nejpodstatnější:-)))
P.S. Kdysi jsem tady na Vaši stránkách četla článek který pojednával o (ne)diskutování pod články…. tak se chci zeptat, zda jste už s odstupem přišel na to, proč se tu diskutuje tak málo? :-)))
Pakliže v rovině lidského pachtění (též rovina vraždění o které byla řeč na začátku) "Nic není správně ani špatně.", tak ani není špatně prodat dům a dát mi peníze.
Nebyl by to trest, ale následek nerozeznání, kam tato věta vede … ale prosím berte to jako názor, nechejte si to projít hlavou a já si zase nechám projít hlavou, v jaké rovině "Nic není správně ani špatně."
P.S. Také protože lidem šťourám v jejich názorech.
Vzhledem k tomu, že neuvažuji pouze v "rovině lidského pachtění" nesdílím Vaši tezi o prodeji domu, přijde mi poněkud demagogická…
P.S. Ajajaaaaaj 🙂 🙂 🙂 NO tak hlavně že v tom máte krystalicky "jednouprovždy" jasno 🙂 ¨To my, věční pochybovači Vám můžeme jen závidět :-)))
Nechtěla jsem vám do toho zasahovat, ale nedá mi to. Prostě mně fascinuje, jak je možné, že celkem rozumný člověk zabředne do takové demagogie? Pozoruji to již delší dobu, Vítku. Přestávám ti rozumět.
Co je demagogického na tom, když chci, aby lidi uskutečnili myšlenku, ke které se hlásí? Aby si uvědomili (alespoň v představě), jak nesmyslná myšlenka to je.
Nebo ona věta o tom, že nic není správné ani špatné funguje jen v jiné dimenzi a nelze ji vztahovat na praktický život?
Demagogie tkví v tom, že vnucuješ druhému, aby konal něco, co nevzniklo v jeho hlavě a ještě to prezentuješ jako jakýsi "důkaz" pro svá tvrzení. Pleteš dohromady hrušky s jablky.
Věta že nic není správně a nic není špatně chápu tak, že Bůh (ať už si pod tím představujeme cokoliv) nerozlišuje a nesoudí. Před ním jsou si všichni rovni, i ti zmiňovaní vrazi. To, že se člověku vrací vše, co vysílá (zlé i dobré) je věc druhá. Každá stránka lidského konání, má i protipól. Vše je v rovnováze. Hrát si na dokonalost je bezva ale i ta dokonalost je jenom pouhou součástí vyšší celistvosti (Universa). Mně nepřísluší soudit druhé za jejich špatné činy a ani Bůh to nedělá. A nedělá to z jednoho prostého důvodu – protože to špatné, je jen jedna z mnoha učebních lekcí. Záleží na člověku, jestli se poučí, či nikoliv. Jedinec, který si přizná svoje temné stránky, který se nebojí ponořit se do svého nitra a snaží se být lepším, se vyvíjí. U toho zbytku jen promlouvá zbytnělé ego, nikoliv duše.
Děkuji za vysvětlení.
Pokud by Bůh nerozlišoval a nesoudil či nehodnotil, jak by mohl připravovat další učební lekce?
Podle mne rozlišuje, hodnotí, váží a dokonce i soudí. Má přesné váhy a je malicherný na slova. A vidí všechno 🙂
Tvůj názor znám, ty znáš můj, tak navrhuji ponechat druhého s jeho názorem a popovídat si o tom za nějaký čas, až získáme další zkušenosti, případně osobně.
Malicherný je někdo jiný, ne Bůh…
ahojky,
krásná debata
přispívám dalším úryvkem na téma diskuse:
……………………..
OHEŇ PRAVDY
Na nejvyšší hoře
v posvátné zemi
hoří oheň Pravdy.
Kolem sedí čtyři mudrci
a meditují o Pravdě….
První říká:
Vše je Pravda!
Ten proti němu namítne:
Nic není Pravda!
Mudrc vlevo dí:
Něco je Pravda a cosi je nepravda!
A poslední:
Právě naopak,bratře-
něco je nepravda a cosi je Pravda!
Obcházím jim za zády
a zkoumám jejich pohledy.
Vidím,že každý z mudrců zří své,
přestože oheň Pravdy je jen jeden.
Mudrci se neperou,
přijímají pozice druhých
a nepotřebují obhajovat své.
Kéž bychom byli jako oni
až se před námi
rozhoří oheň Pravdy.
A on už doutná,
už brzy
vyšlehne!
…………………
je to už pár měsíců,co jsem to napsal pro jinou příležitost,ale diskuze jsou v šude stejné,tak snad se to tu bude hodit
mějte se a krásné časy(nebo pocity)
petr
……………………
Moc pěkné. 🙂
Vypadá to, že ti tři chlapíci, co minule potkali slona a bavili se o něm (doufám, že všichni ten příběh znají a pokud neznají, až příběh potkají, tak si vzpomenou), si tentokrát udělali ve čtyřech ohýnek 🙂
ahoj,
i já znám ten příběh
holt slon je jen jeden
a my pořád se k němu z různých stran přibližujeme
toto bylo mé přiblížení
…………………….
Dobrý den Vítku 🙂 moc vás zdravím. Nakoukla jsem pod článek kde je za poslední dobu největší počet diskuzí – a povídám si – supééér – tak to tomu Vítkovi přeju – diskuze se rozjely.Jenže ony jsou zatím stále stejné. A musím říct, že tu jsou moc hezké příspěvky – o cestě jednotlivých lidí – píší k čemu na své cestě došli. Škoda že na to Vítku nereagujete – vy zatím reagujete jen malinké části z těch textů – např. na podobenství a z toho vytvoříte obrovský negativizmus. Jakousi hromadu zla. Jakoby jste to považoval za útok. A tak se tu z diskuze vždy stane hra na dokazování. Škoda. Zkuste někdy i ocenit něco z těch příspěvků – vždyť jste si určitě i někdy řekl – jé to je pěkné – to je ten Bůh ve vás co to říká 🙂 Uděláte radost druhým a sobě že jste udělal radost 🙂 A toto je moc pěkná věta co jste napsal – "Ostatním děkuji za trpělivost a pochopení, doufám, že dnes si rozumíme lépe než včera". Fandím vám. Ať se vám daří vše pro co se rozhodnete ,-) Krásné jaro 🙂 V.
Dobrý den Věrko,
Tentokrát s vámi souhlasím … 🙂
Hezky jste to napsala. Děkuji za povzbuzení.
Přeji vám přínosné dny …
Dobrý večer Vítku 🙂 těší mě moc,že dnes si roumíme lépe než včera. Ta vaše věta je opravdu skvělá – nadčasová. Osho také řekl něco podobného. Nikdy nemůžeme říct že opravdu známe nějakého člověka. Protože tím čím byl včera již dnes není. Dnes je obohacený o včerejšek. Ani já už nejsem ta žena co včera. Dnes jsem obohacena o včerejšky a taky o vaši větu. Děkuji. A děkuji životu za lekce které mi přináší, abych si mohla uvědomovat kdo jsem.
Přítel mi ukázal moc pěkná videa. Předávám dále, možná potěší 🙂
/české titulky – se zobrazí po kliknutí na cc v záložce/
http://www.youtube.com/watch?v=fB5s8-T0wR8&cc=1
http://www.youtube.com/watch?v=V9x8ogMxncc&cc=1
http://www.youtube.com/watch?v=Mgi6fehgh5o&cc=1
Bylo milé od vás, že jste děkoval překladateli přednášky Žij svoj život 🙂
Pěkné dny 🙂
V.
Dobrý den Věrko,
Děkuji za poodhalení vaší i přítelovy duše (skrze videa).
Před několika dny ve vaně jsem si přečetl tohle, taky mi to přijde nadčasové: "Proč bych měl kolem sebe mlátit slovy, když ve mně láska vytvořila prostor plný světla?"
Výkladů je možných několik. Ať si každý najde ten svůj …
Hezké dny … 🙂
Krásné odpoledne Vítku 🙂
děkuji za vaše slova 🙂 Něco jsem vám přinesla : http://www.csfd.cz/film/222209-pokojny-bojovnik/
Našla jsem moc hezký film. Možná jste ho už viděl. Pokud ne – třeba vás potěší 🙂 V.
Dobrý den Věrko,
Děkuji za tip. Chtěl jsem vám napsat, že mám knihu, podle které to je natočené a že až film potkám, tak se rád podívám. (Cítil jsem, že je to trochu alibistické, čekat, že film potkám, když si ho můžu koupit za cca stovku na internetu.)
Dnes ráno jsem přišel do obýváku a DVD leželo na stole :-).
Dobrý den 🙂
jé skvělé, a kde jste Vítku "potkal" tu knížku ? :-)Já před časem našla na stránkách Marušky Blankytné úryvky z ní a tak jsem si vyhledala další info na internetu a našla stránky Dana Milmana a něco o tom filmu.A po zhlédnutí jsem si říkala, že až "potkám" knížku tak si ji taky pořídím ,-)) A jak se vám film líbil ? A jak knížka ? 🙂 V.
Dobré ráno,
Knížku mi věnovala kamarádka už cca před deseti lety.
Obojí i s filmem hodnotím na výbornou (též s ohledem na ostatní produkci). Ale ten "guru" je na můj dnešní vkus příliš šedivý, přísný, s brýlemi a kdoví jestli nemá jednu nohu dřevěnou, nevysvětlí, zmizí ani se nerozloučí … dřív mne jeho tajemné zenové metody oslovovaly. Uznávám, byl normální, sloužil lidem jako pumpař. Ale mohl být vlídnější. Jenže pak by film pozbyl nádech tajemna.
Ahoj Vítku, s velkým zájmem jsem si přečetla Tvůj článek a opravdu se mi líbil.Tak tedy chvála cestě, po které ses vydal.
Diskuze už mě tak nenadchla. Jak už to bývá, souhlasím i nesouhlasím.
Tak třeba ani já nejsem mistr a přesto učím. S láskou a dobrým úmyslem. A žáky si nevybírám, protože přijdou ti, kteří i mne něco mají naučit. A taky si myslím,že všichni jdeme stále dopředu. A ten článek to dokazoval. Tak se nenech zastavit a nevracej se.Překroč kameny, ale nekopej do nich. Vítku, chvála cestě k člověku. Držím palce a těším se na masáž.
Eva
Ahoj Evo, děkuji za milá slova a povzbuzení.
Překračovat kameny se jeví být moudré. Proč by si člověk okopával boty a nohy? Jenže co když chci, aby tudy vedla cesta, pak kameny musí z cesty pryč. (A roští taky).
Těš se … na psychomasáž :-).
Zdravím Vítku 🙂 Taky se mi film moc líbil. On ten pumpař takový asi byl. Mě ani nevadilo že byl přísný. Dan popsal příběh který zažil, asi ho příliš neupravoval. Sám toho pumpaře vyhledával. I když v knize je to asi pojato jinak ale tu jsem zatím nečetla:-) Byly tam hezké myšlenky, mě oslovila tato : "Pamatuj, nikdy nic nezůstane stejné." Učí mě nelpět, někdy je to těžké. Třeba když nám onemocněla čičinka a já se snažila přijmout fakt, že nám možná bylo souzeno setkat se jen na tuto krátkou dobu. Čiči se nám uzdravila a zase nás tu zlobí ,-))) A ty vaše Vítku jsou krásné 🙂
Nebo "moc přítomného okamžiku", to je taky hezká myšlenka … 🙂
Čičinky jsou krásné … ale ani s počtem krásných čičinek se to nemá přehánět … 🙂
Mnoho slov mnoho komentářů a spousta pocitů to je tento článek , ale k věci . Léčitel je poslání kdo to vnímá jako práci či jako něco co může být rozhodnuto jím samým je na špatné cestě .Léčitelem se člověk rodí a je jim od boha to je vše.
ahojky
z tohoto pohledu jsme všichni léčitelé
@
……………….
Dobrý den Tomáši,
Jak se říká, komu není shůry dáno … jenže je tu i druhý názor a to ten, že záleží na každém člověku, jaké schopnosti si dovolí a naučí používat. Mezi ty schopnosti patří například schopnost nebo umění být zdravý. A kdo se to naučí, ten to může naučit druhého a tím mu pomůže ke zdraví.
Místo komu není shůry dáno, bych řekl spíš požádej a uvěř a (za určitých podmínek) bude ti dáno.
Neo v Matrixu též musel nejdřív uvěřit …
Hezké dny přeji … 🙂
Uzdravit sám sebe je nejtěžší , ale i drobná vítěství sou dobrá. T.J. i když už se úplně neuzdravím ze všech neduhů umím je držet v takové vzdálenosti od těla že alespoň cca půl života prožiji v klidu a relativně zdrav 🙂 bez prášků a doktorů !
ahojky vespolek
"uzdravit sám sebe"-co to je?
nedávno jsem přemýšlel o zdraví
co to je?
že mě nic nebolí?
že jsem "normálně"fungující?
a co je tím normálním zdravým standartem?
že mi funguje tělo?
a jsem jen tělo?
jsem,myslím,mnohem víc
a co toto "mnohem víc",je zdravé?
jsem nadkosmická,věčná,vševědomá Bytost
a tady ten človíček je jen Moje hra
hra na nemoc,hra na zdraví,hra na život a na smrt
můžeme si hrát na léčení,
ale můžeme se také probudit z té hry
@
……………
Hezký večer,
Co je uzdravit sám sebe? Převzít 100 % odpovědnost za stav svého těla a nikdy více nepotřebovat lékaře a léky.
Probuzení se ze hry, vidím jako následný a zcela logický krok. Pokud to někdo zvládne bez mezičlánku, hluboce smekám…
ahoj Radko
zodpovědnost-to je velké téma
převzít 100%odpovědnost,jak píšete,jaxe to dělá?máte s tím nějaké zkušenosti?
má dělník v továrně nějakou zodpovědnost za plán výroby,chod továrny,zisk,atd?za to má zodpovědnost mamagement,a my jsme taková továrna na život,kdy jsem dělníkem-človíčkem a kdy managementem-duchem?kdy 100%ně rozhoduji o svém životě?
nebo když sázím semínko…mohu mít 100%ní zodpovědnost?mohu porýt,pohrabat,zasít,zavlažit a to je vše,dál předávám svou práci Životu a to je 99% zodpovědnosti
možná že namítnete,že vaše zdraví je plně ve vašich rukou,nevylučuji to,možná že máte dobrý kontakt se svým Životem,to se ale dá jen těžko zevšeobecnit,většina z nás to tak nemá
hodně štěstí
p@
……………
Ahoj Petře,
Mluvím o uvědomění si důsledků vlastních činů (a myšlenek) na svůj zdravotní stav. Jak se to dělá? Doporučuji si pročíst, zde u Vítka, rubriky tomu věnované. Procházela jsem stejnými cestami, ze začátku za použití berličky (homeopatie). Dostala jsem se z "chronických, vrozených a dědičných" nemocí, dokonce i z rakoviny. BEZ našeho báječného zdravotnictví a farmaceutického průmyslu. Dovolím si tvrdit, že mám své zdraví naprosto pevně ve svých rukách a učím tomu své děti a známé, kteří dokázali vyjít na cestu.
A kdy 100% rozhoduji o svém životě? Každou vteřinou, každým nádechem. Vším, co udělám, řeknu, pomyslím.
Probudit se ze hry je bezva. Hrát (když plně chápete pravidla) je mnohem lepší.
Krásné dny přeji…
Každý je mnohem víc než tělo!Tělo je jako auto.Slouží k přepravě z bodu "A" do bodu "B".Někdo jede ve Volvu,někdo ve staré Škodovce.
Důležité je dopravit se do cíle.
Moje srdce mi říká,že ve škodovce bude cesta komplikovanější,ale zato
pestřejší.Pokazí se?Nevadí,naučím se jej opravit!Navíc mě to donutí
se na té cestě zastavit a rozhlédnout se kolem sebe.Zamyslet se proč
vlastně cestuji a kam se to vlastně řítím.Nemoc nemusí být nutné zlo!
Když ji umím pochopit srdcem,může mi pomoci.Nemocí si mohu i vyléčit
své nemocné srdce/"TO" víc než tělo!/.:)))
Pavlíno, toto je první komentář od vás, se kterým víceméně (více než méně) souhlasím 🙂
Pavlíno a ostatní, prosím na komentáře odpovídejte pomocí odkazu Odpovědět, jednak se komentáře správně řadí a jednak ten, komu opovíte, dostane upozornění, že jste mu odpověděli.
Péťo,"POHÁR PRAVDY"-překrásné,zahřeje u srdce!
V čase,kdy jste svůj příspěvek posílal,jsem moji rodinku rozesadila
okolo stolu a postavila na něj hrníček/neprůhledný,popsaný/.Každý
měl říci,co vidí.Výsledek?
Popsat to,co máme před sebou,jsme mohli "JEN SPOLEČNĚ"a jen na ZÁKLADĚ
"VZÁJEMNÉ DŮVĚRY".
Kdo porozumí,je o kousek dál.:)
ahoj Pavlíno,
rozumím teorii,že je nás víc,často ji používám
rozumím i teorii,že jsem sám,i o tom medituji
je nás víc,a všemi jsem já
jsem sám a jsem mnohými
lze spolupracovat i bojovat,porvat se o hrneček nebo společně přečíst nápis…nic neupřednostňuji,ale vybírám spolupráci
dík za zamyšlení
petr
@
…………..
I já Péťo děkuji.Hlavolam pro vás ode mne:
ODPUSŤTE MI
Původem z jednoho je nás už víc,
jsem tady sama a nejsem sama,
jsem tady a nejsem to já,
jsem tady mnohými,
jsem tady s mnohými a mnohým spjata,
prahnu po poznání a není co pít,pohár je prázdný.
Smutek trhá mi srdce za tím,kdo ke mně patří navěky,
jsem stromem života a chci jít už domů.
Kořeny zůstanou,tělo se rozloží,
srdce odejde a přeci tu zůstane.
Přišla jsem spatřit,jak z kořenů mých,nové stromy rostou.
Až přijde čas,přivinu zas k sobě všechny,
zůstane jedno,aby se znovu zrodilo
a všichni a vše s ním,protože samota bolí.
ahojky Pavlíno
koukám na hlavolam a vidím,že už je složený!
kdo ho složil?
tak to je zas nový hlavolam pro mě
netrpím nedostatkem návodů
trpím nedostatkem návodu návody pochopit
ale přistupuji k tomu optimisticky
jako kulička v hracím automatu
nevím,kudyma poletím
ale vím
že dole na mě čeká
Výhra bere vše!
@
………………
Ahojky Péťo,ono dost záleží na tom,jak moc touží vaše srdce
po poznání.Cítím,že ano,protože poznání a pravda se nedá koupit
ani zaplatit.Musí se prožít srdcem.
Napsalo se už mnoho knih,vyslovilo mnoho polopravd a mnoho lží.
Ten,kdo má pravé poznání,rád vám ho předá s láskou v srdci.Už ví,že nemá
co ztratit.(a hlavně nežádá peníze)
Dívejte se okolo sebe a to,co je blízké vašemu srdci,to je pravda.
Někdy má nádech absurdnosti,jindy je prostá.(př.film Muži v černém-obyvatelé
zavazadlové skříňky nebo probuzení"K" na poště)
A návod na pochopení všeho okolo vás a ve vás je velmi jednoduchý:
Proste "OTCE"srdcem o MILOST ROZUMU a MILOST SMRTI až do té doby,
než pochopíte srdcem o co vlastně žádáte.To je vše Péťo.Otec vám
velmi rád pomůže vidět to,co jste dosud neviděl a neuvědomoval si.
PS:Psalo mé srdce a zapělo pravdu.
Tu pravdu,kterou zde hledají všichni.
Ona je pravda,ona je MATKA,
co hledá odpuštění
za trýzeň a utrpení u svých maličkých
na cestě životem.
Sklání se před OTCEM,
sklání se před dětmi
a děkuje svému BOHU,že není sama.
ahojky Pavlíno
dík za odpověď
přeji vám také brzké probuzení
včera jsem vyhrabal jeden svůj starší textík a tím bych chtěl ilustrovat mé pocity:
Kdo myslí si,
že v posledním je stupni,
ten vlastně ještě
ani nezačal
Co jsou to stupně,brány,schody?
Stojíš furt tam,
kde od věků jsi stál!
Jednou se ti
tvé zkušenosti spojí
a poskládá se symbol rozbitý
Je jenom jeden schod
a na něm Pravda stojí!
A tato Pravda:
TO JSI TY!
@
……………
Ahojky Péťo.
Co je to stupeň?
A co jsou to schody?
Nejsme snad srdce jediné?
Za prošlou cestu údolím smrti
se snad stydět mám?
Nestojím na schodku,
od studu k zemi se klopí můj zrak.
Stojím v poháru pravdy
a křičím strašlivou bolestí srdce.
Z tisíciletého spánku procitlo.
Zakouší matčino ponížení.
Nabízí poznání číši,
má za to výsměch,zlobu a pohrdání.
Vezmi si synu můj do rukou meč
a setni mi,prosím,hlavu.
Rozervi hruď moji
a napij se ze srdce mého,
JE PLNÉ NEJČISTŠÍ LÁSKY pro každého.
To srdce nestojí o moc či slávu,
jen trochu úcty a pohlazení.
Nestojí o život v samotě,
bezmocně přihlížet dětí utrpení.
Prosí u Otce o milost,
její zlomené srdce křičí UŽ DOST!
PS:SEBELÍTOST JE NEJVĚTŠÍ ZLO,CHUDOBA SRDCE JE ZLO,ZLO DĚLÁ ZLO,
ZLO UMÍ UBLÍŽIT,NO OPRAVDU UMÍ UBLÍŽIT SRDCE-pět úkolů pro vás,
životních úkolů,s pozdravem OTCE.
Kulička v automatu si myslí, že jí dole čeká výhra a přitom jí čeká další kolo, další zmatený pád … ona sama nic nevyhraje. Je jenom součástka ve stroji …
ahojky Vítku
kapky vodopádu padají dolů
některé výskají a v objetí s druhými kapkami
letí,letí,letí
a jiné kapky v hrůze
padají do propasti
a přitom je to stejný pád
a stejný vodopád
@
……………….
Neni potreba zmenit sam sebe,ale najit sam sebe a prijmout se presne takovy,jaky jses 😉
Ahoj Rezi,
Ano, přijmout, obejmout, pochopit se, vykoupat se v tom, jací jsme … a když máme vůli a možnost se měnit, tak se taky měnit, ladit …
Myslím že Bůh nám neurčuje žádné lekce…
Nesoudí…jen nám pomáhá se v náš samých vuznat…to my sami si je přopravujeme a soudíme se…bojíme se soudu? nejvíce toho svého…a tj. svědomí.
Často jsem slyšela…proč to Bůh dopustí? Ne on…to lidi to dopustí…např.válku…copak Búh válčí? Ne, to lidi…a i když ke každému vojákovi promlouvá…koho poslouchají…sebe? ( copak chce skutečně válčit než se raději veselit? ) Boha? ne…svého ” hmotného vůdce” který jim dává falešný pocit ” hrdinství”?
Mohla bych vést příklad….náš známý se s námi hádal a vykřikoval…Bůh neexistuje!! jste vypatlaný! ( přišla ve společnosti řeč na to proč má autistické dıtě) čekala jsem to, ale přesd
, Přesto jsem se ho zeptala….a kdo za to podle tebe může??? Naštvaně odpověděl…Bůh to je ten…( nebudu tu urážku publikovat)
Říkám jak je možné že jsi tvrdil že jsem magor žádný Bůh není a teď ho toho kdo neexistuje viníš z postižení tvého dítěte? ???
Dál jak říkáš je plno alternativ. A ani Tě neoslovily…říkám si to samé…je plno alternativ…kameny, byliny, reiki, srt, urimoterapie, ….desítky!!!! Ne-li víc…
A říkala jsem si…co vybrat? Co mi pomůže? Já na žádnou operaci prostě nechci!!! ( v době kdy mi laskavý doktor sice posunul termín ať tu ” alternativu tedy zkusím ” ale dal mi 30 dní.
Neměla jsem peníze na ” terrpeuty” jem strach a víru ( no…po pravdě řekla jsem sidobe mám termín…doktoři jsou tu taky asi z vúle boží…buď to dokážu nebo půjdu pod kudlu).
Vybrala jsem si to co ” se mi líbilo” měla intuitivně důvěru”… A to laicky!! homeopatikum, čínské byliny a permanentně jsem měla na břichu přilepený kámen ( můj kamarád… věřím že mi pomohl už od druhé operace!!)
Můj doktor je opravdu skvělý člověk…ale vím že mi řekl i když bez posměchu…tak to zkuste ale ten nález je už jen na operaci.
Já nemám rentgenové oči :-/ jen vím že bolesti zmizely…bylo mi trapné někoho přesvědčovat a jistota jem : intuicí: tak jsem jela do nemocnice ale tam se cukla…když jsem měla podepsat že ” kdyby něco” tak jsem si vyprosila ultrazvuk ( srandovní bylo že pam doktor ( velmi milý!!)měl mé jméno v mužské podobě …vyšetřil mě a říká….!!!!!:-)
Je to divný ale já to tu prostě nevidim…nechápu!! Nemáte proč to podstupovat …no já vás pošlu domů, určitě.
Chtěla jsem tím říct že zlomenou nohu byliny nevyléčí ale paradoxně možná VÁM VŠEM ZMIZÍ cokoli když uvěříte!!! Děkuji.
A proč čekám na schválení? Říkäm snad něco špatně?
Vítku ja už napsala v duchu knih…ale nevěřím si…a přesto ano…a naopak i žáķ si musí najıt svého mistra a naopak žák svého učitele…
Budu ráda když napíšeš na email. Všichni hledáme viď ?
Ahoj Amy, děkuji za komentář, první komentář schvaluji ručně kvůli spamu.
Souhlasím s tím, co píšeš:
Případné peklo na Zemi si lidé dělají sami.
A „zázraky“ (zatím nepoznané zákonitosti) se jednoduše dějí 🙂
Tenhle článek jsem psal před skoro 5ti lety, už nehledám, už nacházím 🙂
Pro ty, co hledají sebe sama a svou cestu, jsme s přítelkyní vytvořili kurz http://stastnilide.cz/objevte-sve-zivotni-poslani/
a napsali eBook
http://stastnilide.cz/jak-objevit-sve-zivotni-poslani-a-vytvorit-si-vizi-ukazka-ebooku/
Měj se hezky, napíšu na e-mail…