Masérské psycho zápisky II.

ruce rtg

Tento článek je o tom, že nám tělo neustále posílá nějaké informace (něco nás bolí, svrbí, svědí, někam se uhodíme) … snažím se takovou informaci dekódovat a dohledat psychické příčiny …

Co se mi honí hlavou poslední dva měsíce, což je období, kdy chodím na masérský kurs jsou obavy a pochybnosti, zda to dokážu dotáhnout do konce, zda se za tu dobu dokážu natolik naladit na lidi a sobě povzbudit (probudit, nastavit) sebevědomí, abych v masírování pokračoval i po skončení kursu.

První kotrmelce na své masérské – léčitelské cestě k lidem, k sobě a ke Světlu mám za sebou. Nejde tu o nic jiného než nastavit si v sobě určité pocity. Stejně jako když se ladí hudební nástroj. Hlavním pocitem, který blokuje můj vztah k lidem je přísnost. Dělám na ní.

Tento týden (jsem cca ve 3/4 masérského kursu) došlo v pochybnostech k určitému obratu. Zatímco dosud jsem počítal s tím, že když budu masírovat, bude to v ordinaci známé doktorky, tento týden mne napadlo, že bych si mohl udělat masérnu doma. Začal jsem si v hlavě malovat, jak to udělám, aby to bylo podle mých představ. Na internetu jsem začal vybírat barvy ručníků, aby to všechno ladilo a masáž u mne byla pro zákazníka i pro mne zážitkem.

Během několika dnů tohoto snění jsem zjistil, že mám červené, suché až popraskané klouby na rukách a také zápěstí. Může být větší průser pro maséra, když má ruce popraskané až do krve?

Co to má znamenat? Náhody přeci neexistují.

Klouby na rukách a zápěstí jsou místa, která pohybují dlaněmi. Dlaně jsou ta místa, která se dotýkají a hladí. Ruce dávají a berou. Kůže je místo, kterým se dotýkáme druhého. Krev představuje radost. Když to celé shrnu, vyházejí mi z toho dva postřehy.

Ten hlavní je ten, že zatímco bych se mohl přizpůsobit v cizí ordinaci a časem to změnit anebo přizpůsobit, já chci už od začátku mít věci podle sebe. Přitom bych mohl z okolností vytěžit víc. Klouby a zápěstí a problémy s nimi symbolizují (ne)přizpůsobivost.

Druhý postřeh je méně praktický a víc psychický a týká se přizpůsobení svých doteků, slov, (i toho, co a jak tu píšu) tomu druhému. Tak, abych se ho dotknul správným způsobem. Tak abych stále vnímal, co se s ním děje a tomu přizpůsoboval své doteky, slova … například, když si tady píšu něco pro sebe a dělám si z něčeho absurdní legraci, kterou lidi nechápou, tak se jich nedotýkám správným způsobem.

Řečeno hezky česky, koukej, kam šlapeš. Například abys někomu nešlápl na kuří oko.

Nemusí být všechno podle tebe, v něčemu můžeš ustoupit a v něčem naopak přitvrdit ve svých požadavcích.

Svět je báječné místo. Posílá nám problémy a nemoci šité na míru a je na nás, jestli je pochopíme a uposlechneme jejich poselství. Čím víc těch problémů a nemocí pochopíme, porozumíme, pojmenujeme a vyřešíme, tím lépe se pak dokážeme chovat v souladu s Řádem světa (pro někoho Boží vůle, pro někoho Dokonalost) a o to lepší pocity se nám pak vracejí (spokojenost, pohoda, radost ze života, pocity štěstí, blaženost.)

Člověk je jako hudební nástroj, který je potřeba naladit, aby vyluzoval správné tóny.

13 komentářů u „Masérské psycho zápisky II.

  1. Pavlína

    Vítku,můj úhel pohledu je ten,že v těch rukou by jste měl držet

    především pero.Dostal jste do vínku dar:"psát".Zachycujete perem

    svůj pohled na "maličkosti života" a život se skládá právě z nich.

    Klidně dál jakože šlapejte na kuří oka/je to jeden z úhlů pohledu

    na tu samou věc/,jen se naučte naslouchat srdcem těm druhým bez

    sebelítosti.

    Ve všech komentářích s vámi mluví OTEC.Chce vám pomoci a vy ,jakoby

    jste to nechtěl vidět,slyšet.

    Co je to ta Vaše představa DOKONALOSTI?Nikdo není dokonalý,pokud je SÁM/ani "otec",ani "matka",ani "děti/.DOKONALOST mohou tvořit jen

    SPOLEČNĚ.

    A Řád světa?Nestačí pořádek?

    "MATKA"se též jmenuje HUDBA SRDCÍ.

    PS:Máte postřeh,otec/rozum,představitel ZLA/a matka/cit,představitelka Lásky/by byli jeden bez druhého "mrzáci".

    Ale "ONI" to už dávno ví a učí tomu tady svoje děti.

    1. VíTeK

      26.5.2011

      V noci jsem se vzbudil a přemýšlím … o práci. Fotobanky mne neuživí, zatím. Ačkoliv na tom dělám každý den, prodeje nikterak nerostou. Prodává se jedna série ilustrací – aura. Včera mne bolela pravá kyčle. Jakobych se neoprávněně cítil nestabilně v práci. Už roky žiju z peněz za program, který jsem udělal kdysi dávno.

      Pavlíno, děkuji za povzbuzení. Budu psát, ale také se musím zatím něčím živit. V tuto chvíli nevidím způsob, jak by mne mohlo psaní živit. Ještě nenadešel můj čas a ještě v sobě nemám naladěné věci, které chci mít.

      Mohl bych psát bulvár buď tělesný nebo duchovní. Chrlit jeden duchovní návod za druhým a smát se tomu, čemu všemu lidé věří, jenomže ono je to spíš k pláči.

      Témata, která si vybírám, jsou spíš pro úzký okruh čtenářů, takže by to chtělo změnit styl.

      Nebo se pustit do beletrie (jakože román), tam je dovolené (téměř) všechno.

      P.S.

      S formulací "otec/rozum,představitel ZLA" nesouhlasím, to je nesmysl, hezky řečeno. Rozum je spíš polovina dobra než představitel zla, ale i to je nepřesné. Přesněji řečeno rozum zprostředkuje polovinu pravdy.

  2. petr

    ahoj

    když bych chtěl někoho masírovat,tak bych šel a masíroval

    neviděl jsem,že bys psal o pocitu z masírování

    ten považuji za nejdůležitější

    uvažovat,čím se živit,to je jiná věc

    bohužel dnes pro esoteriky není mnoho příležitostí,jaxe uživit,leda otevřít si nějaký kurz a zasvěcovat do čehokoli,za což brát peníze považuji za hřebíček do rakve esoteriky

    s masírováním je to podobné,je to oboustranná záležitost,když ty někoho masíruješ,dozvíš se o něm skoro všechno a to samé on o tobě,pomoc je vzájemná,kdo komu má platit?

    hodně štěstí

    možná by nějaké nakladatelství rádo vzalo knihu úvah a rozhovorů z těchto tvých stránek,řada lidí bloudí od kurzu ke kurzu a tvé postřehy by jim mohly pomoci

    @

    ………………..

    1. VíTeK

      Petře, nemyslím si, že "pomoc je vzájemná", v případě, že oba dva bloudí a ani to není pomoc jako spíš popovídání si. Pokud někdo Ví a pouze se nedomnívá, nebo si pouze nemyslí nebo pouze necítí, tak může druhému pomoci (aby si taky uvědomil). Může mu poradit.

      A nebrat peníze za dobré rady? To je předsudek. To si člověk říká o chudobu. Proč by měl odborník v oboru znalost lidského zákona (právník) nebo odborník v oboru projektování staveb (stavební inženýr, architekt) brát za své rady víc peněz než odborník v oboru znalost lidské duše.

      Knihu napíšu, až budu "Vědět Víc" 🙂

      1. petr

        ahojky Vítku

        proč lidé berou za práci peníze,nevím

        myslím,že je to zařízeno velmi blbě…zatím

        dívám se na své tělo,možná nám jednou vyroste na zádech hrb-to bude banka,a buňky si budou také navzájem za své služby platit

        vlastně se divím,že to ještě neudělaly

        @

        ………………..

        1. Pavlína

          Ahojky Péťo,co myšlenka srdce,to perla.Děkuji za to a jsem na vás

          hrdá.

          Chtěla bych se proměnit

          na rakovinu,

          co jmenuje se

          VZÁJEMNÁ LÁSKA,VZÁJEMNÁ DŮVĚRA A ÚCTA,

          co napadla by všechny

          a zavřela jim ústa.

          Anebo tou bankou,

          kde dostanou je všichni zdarma

          s podmínkou jedinou:

          až prohlédnou a sejmuty jim budou pouta otroků,

          rozdávat srdcem to,co dostali.

        2. VíTeK

          Petře, peníze jsou měřítko, toho, co člověk dal a co vzal, až lidé dokážou cítit, kolik dali a kolik dostali, co si zaslouží a co už ne, tak nebudou potřeba peníze.

          Že se peníze staly nástrojem moci, to už je jiný příběh.

          1. petr

            ahojky Vítku

            já cítím,že jednou nebudu muset nic dostávat-nebudu totiž nic potřebovat,a ani nebudu muset nic dávat,protože i ostatní nebudou nic potřebovat anebo možná žádní "ostatní" ani nebudou

            zní to možná jako fantasmagorie,ale já myslím,že se toho dožijem

            já už jsem jednou v takovém prostředí (na zkoušku) byl

  3. Eva

    Vítku, omlouvám se za předešlý komentář, protože někdy sednu k počítačí a něco si přečtu a nekouknu, kdy to vzniklo. Za tuto psychomasáž dávám 1. Je to napsáno hezky a dobře se to čte.Má to duši. Zdravím a těším se na pokec, třeba u plotu mezi liliemi

  4. pavel

    Dobrý den.
    Až dnes jsem objevil tuto pro mně velmi zajímavou debatu-přesto tak nějak doufám , že Vítek zareaguje a předem za to dík.
    Mám na maserství a tělesné doteky velmi podobný názor jako Vítek a to jsem násobně sterší než on a nikdy jsem nežíl zrovna puritánský život – spíš naopak.
    Přejdu k věci : manželka nedávno absolvovala masérský kurz a moc jí ta práce baví a naplnuje – mně ta myšlenka sice moc fajn nedělá ale snažím se nebýt sobec a mlčím-ono podle sebe soudím tebe a tak pod prostě mlčím , vnímám a snažím se pochopit.
    VÍTKU JAKÝ BYL NEBO NEBYL VÁŠ POSUN OHLEDNĚ MASÉRSKÉHO TĚLESNA ?
    dík. paja-13

  5. kVítek

    Dobrý den, nebo ahoj Pavle, o tomhle tématu tu bylo více článků.
    Nakonec jsem masírování zanechal a to mluví za vše…
    Rád bych vám k tomu něco napsal, ale nemám co 🙂
    Přišel jsem na to, že (pocity )štěstí si vytváříme tím, jak myslíme a co děláme. Je to jednoduché, žiju jednoduchý život a přestal jsem se v tom vrtat.
    Mějte se 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *