Filmový průmysl nás zásobuje katastrofickými filmy o konci světa, apokalypse, konci stávající civilizace a různých katastrofách.

Nejen v roce 2012, ale tak nějak brzy v souvislosti s globálním oteplováním a hlavně s dopadem různého kosmického smetí na planetu Zemi se má něco stát. Občas na Zem nepadá kosmické smetí, ale mimozemšťané.

Jedná se například o tyto filmy:
2012
2012: Soudný den
Den poté
Tornádo nad New Yorkem
Stupeň 7: Konec světa
Vesmírná exploze
Ničivé tornádo
Armageddon
Potopa
Den nezávislosti
Válka světů
Proroctví

Po zhlédnutí těchto filmů (shlíží se z rozhledny), může člověk nabýt dojmu, že má prostě smůlu. Anebo že má smůlu kvůli tomu, že nepatří k úzké skupině vyvolených, kteří mají dost peněz na to, aby se zahrabali pod zem a tam přežili, než se situace na povrchu zlepší. Filmové ztráty na životech jsou obrovské.

Kdo tyto filmy točí a proč?

Vidím to asi takhle:

Za prvé: Katastrofické filmy mají rozsévat strach. Vystrašení lidé jsou lépe manipulovatelní. Katastrofické filmy mají v lidských duších vzbuzovat chaos a beznaděj.

(Pořád se mi sem vkliňuje myšlenka, že dobrý strašák je například sestřelit pár mrakodrapů, říct, že to byli teroristi a pak lidi chránit před terorismem. Nebo vyvolat epidemii nějaké nemoci a pak lidem prodávat léky proti té nemoci. To pak ovčané zobají pilulky z ruky a ještě si za ně rádi zaplatí.)

Za druhé: Katastrofa velkého rozsahu je zbožné přání chorých mocných, kteří si myslí, že přežijí právě oni a pak Země bude patřit už jenom jim.

Za třetí: Katastrofické filmy píšou nešťastní a nemocní autoři, kteří mají depresi. Místo aby vyřešili své problémy a uzdravili se, upínají se k celosvětové destrukci, která vyřeší všechny jejich osobní problémy. Je to jako když člověk ve vzteku něco rozbije a na chvíli se mu uleví. Tito autoři si ulevují ve své představivosti a rozbíjejí celý svět.

Za čtvrté: Může to být i finta. (Schválně, jestli vám dojde, koho finta.) Lidé si v představách prožijí pár katastrof a pak konečně začnou přemýšlet, jak se těm katastrofám vyhnout.

Rok 2012 je klíčovým rokem transformace vědomí a souvisí to s postavením planet ve vesmíru a se zářením, které proniká na Zemi. Tahleta transformace má pozvednout lidstvo na vyšší duchovní úroveň, až tak vysokou, že převibruje (někteří) do čtvrté, páté nebo jiné dimenze … Kdo bude bydlet ve čtvrté dimenzi, uvidí toho ze třetí dimenze jako placku. A ti ze čtvrté dimenze zase budou plackami pro ty z páté dimenze. Bude to tak trochu i matematický rébus.

Uvažuji, že transformaci vymyslel a připravil náš milující Maestro Stvořitel, tatíček Bůh. A proto …

Pokud dojde k nějakým materiálním katastrofám, jejich cílem nebude zničit Zemi, ale probrat lidi ze spánku a z otupělosti.

A kdo nejvíc spí a kdo je nejvíc otupělý? Právě mocní tohoto světa. Ti, kteří rozsévají strach, ti, kteří budují podzemní kryty a připravují se. Ti, kteří připravují války. Humanitární bombarďáci. Tihle srá-či to schytají nejvíc. (Něžným dívkám a vílám se omlouvám. Co na srdíčku, to na jazýčku mám.) Aby se konečně probrali.

Bude-li nějaká transformace a nějaké katastrofy, pro “obyčejného”, poctivého člověka, který má srdce na správném místě, to bude dobrodružný výlet do přírody s partou přátel. Doslova luxus v dnešní době. Udělat si několik let volna a jenom tak se toulat přírodou, obdělávat zemi, pěstovat rostliny, chovat zvířata, zažívat upřímné vztahy … bez médií, internetu, počítačových her, elektřiny. Bez Evropské Unie a jejích zákazů a nařízení, bez peněz vytvářených z ničeho … bez strachu o práci, bez strachu o střechu nad hlavou.

Já se na to těším …(Netěším se na ty katastrofy, těším se na to, že lidé prozřou a svět bude očištěný od nesmyslů.)

Nejde totiž o to, jestli mám luxusní vilu s bazénem, jezdím ve Ferrari a jím pochoutky z celého světa, nebo jestli bydlím v jeskyni, koupu se v řece a vychutnávám si obilnou placku, kterou jsem upekl na ohni.

Jde o to, umět vytěžit z tohoto okamžiku pocit štěstí.

Umět vyladit svou duši …