V minulém článku jsem se zamýšlel nad počtem komentářů u článků a dnes si popřemýšlím nad návštěvností / čteností stránek obecně.
Chtělo by to nějaké příklady. Tak třeba na stream.cz vychází skvělý seriál Jak se co dělá, slečny která si říká Jana Bridget Hadrbolcová. Vtipné a poučné. Můžete se podívat, jak se dělají sirky, papír, pivo, trubky, čokoláda … Díl, jak se dělá Chleba byl zhlédnut 32 141 krát. Díl, jak se dělají Podprsenky 77 960 krát. Už na tom je vidět, co lidi zajímá, jestli je to chleba anebo prsa.
Seriál Agáty Henychové o ní samotné, díl Moje prsa, zhlédnuto 377 834 krát. Kdybych nebyl jednou za 10 let v divadle, tak bych vůbec nevěděl, že nějaká Agáta Henychová existuje.
Seriál Gynekologie 2 – Díl 15: K-u-n-d-a (V hlavní roli Jiří Lábus), 509 838 zhlédnutí.
Internet je anonymní a tak se mohou plně projevit lidská přáním, touhy, slabosti a zvrácenosti. Každý se jde dívat na to, co ho zajímá.
Další sondou do chování lidí je počet hledání nějakého slova na Seznam.cz, uvádím hledané slovo a denní průměrný počet hledání.
dokonalost 2
spravedlnost 26
bůh 545
pravda 366
láska 5723
sex 53 063
mp3 280 240
počasí 24 837
seznamka 39 054
práce 64 598
levně 17 523
rakovina 2 853
deprese 845
nemoc 2 019
prsa 3 961
kozy 2 297
celebrity 7 991
hadrbolcova jana 8
agata hanychova 764
chleba 1 404
hry 192 467
mašínové 231
klaus 1 307
cnc 956
Jednoznačně vede mp3, pak práce, sex a na druhé straně se krčí Dokonalost, Spravedlnost a
Pravda. Láska je na tom lépe než všechny tři dohromady.
Když se člověk podívá, co lidé hledají na internetu, anebo co si kupují za tiskoviny, zjistí, že nehledají Pravdu, Spravedlivost, Dokonalost, Čistotu, Cudnost, Moudrost, Lásku. Hledají zábavu, sex, peníze, jedinečnost, krásu. Hledají to, co je zajímá. Hledají to, jací jsou. Nehledají to, jací by měli být. Nehledají to, protože ve svém životě nevidí problém. A když ho vidí, myslí si, že ten problém je v nedostatku peněz, sexu, jedinečnosti, krásy, zdraví. Abych nebyl pokrytec, dodám, že si také přeji mít dostatek peněz, sexu, jedinečnosti, krásy, zdraví a na díl K-u-n-d-a jsem se taky podíval. Abych věděl, o čem píšu. A ze zvědavosti.
Ale tuším, že těchto věcí se nenajím dosytnosti, že za tím vším je něco daleko většího, daleko bohatšího než si vůbec dovedu představit. Netuším to, vím TO. Je jedno, jestli se tomu říká Bůh nebo Lejno. Je to něco, kvůli čemu stojí za to všechno ostatní opustit a jít TO hledat.
Hledej Dokonalost, nic jiného tě neuspokojí. To je jedna z nejmocnějších myšlenek. Říkám si ji pro sebe, když váhám …
A jak chceš té dokonalosti dosáhnout?
Předevčírem mi jedna paní přinesla citát. „Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.“ Autorem myšlenky je prý Michelangelo. Dokonalosti s malým d chci dosáhnout jednoduše děláním dokonalých maličkostí. Jako v tom citátu. Nepustím tu věc z ruky, dokud není dokonalá. Podívám si na ni a zeptám se sebe sama. Jde to ještě lépe? (Jde ještě lépe odpovědět na tuto komentářovou otázku? Jde ještě lépe ustlat postel? Jde ještě lépe poprosit? Jsou ruce dostatečně čisté?) Člověk pozná sám, co je a co není správné a dokonalé. A kdy to stačí a kdy už je to přehánění (mýt si ruce před jídlem pětkrát).
Dokonalosti s velkým D chci dosáhnout tak, že se na ni děláním těch malých dokonalých maličkostí naladím. Půjdu (jdu) tam, kam až to půjde svými silami. A ona se Dokonalost postupně začne prolamovat (se prolamuje) anebo probleskovat (se probleskuje) do mého života. Půjde (jde) mi naproti … až se obě DOKONALOSTI spojí. Ta s malým d i ta s velkým D, ta vnější i ta vnitřní se Spojí v Jedno. Tou Dokonalostí s velkým d myslím Boha, Zdroj, Světlo, Cíl … DOKONALOST. Tím Spojením v Jedno myslím Osvícení.
Děkuji za pěknou otázku. Odpověď na ni je pro mne závazkem. Udělat dnes nějakou maličkost dokonale. Třeba nařezat dřevo, mít ostrou pilu a neříznout se, převléct se na to a neničit si oblečení, připravit si kozu na řezání a neřezat to na koleně, dřevo a nástroje uklidit …
Dnes si nevím s nadpisem rady. Tento článek je tu od června a komentáře nikde a proč asi? Vaše odpověď na krátký první dotaz je tak jedinečně napsaná, že jen málokdo se do toho pustí.
Já si myslím, že nepatřím k těm troufalým, ale ten komentář mě natolik oslovil, že cítím potřebu za něj poděkovat. To co je v něm nejsou slova, ale pocity a city a opravdové odhodlání dělat věci pořádně.
Taky mám ráda pořádně odvedenou práci, ale dříve jsem se z ní zapomínala radovat. Postupně se učím, že když okolí bere mou práci jako samozřejmost, já z ní mám stejně radost.
Přeji Vám ať máte stále dost nápadů, kterými potěšíte některé návštěvníky vašich vebových stránek i když některé třeba naštvete.
Těším se na další práci Jarka
Ano, (paní) Jarko, zatímco článek byla jenom taková vata, ten komentář je krásný, dokonalý. A Vy jste ten poklad objevila. Děkuji za připomenutí …
Také bych měl poděkovat panu Radim24ovy za inspiraci. Tož děkuji za inspiraci.
Milý Vítku,
váš článek se mi líbil, až na tu větu, ve které jste postavil slovo Bůh vedle lejna. To se mi tedy nelíbilo ani trochu. Vaše hledání dokonalosti mi připadá trochu úsměvné. Hlavně to nepřežeňte, aby se z vás nestal obtížný a nesnášenlivý puntičkář.
Milá Mako,
Uznávám, to Lejno tam bylo zbytečné, místo toho jsem mohl napsat Dokonalost a bylo to hezčí. Ale je to jenom jméno, nálepka.
Vaše poznámka o puntičkářství přišla jako na zavolanou. Jak jste na to přišla? Vyčetla jste to z mých řádků, nebo máte osobní zkušenost? Právě jsem seděl u počítače a přemýšlel o tom, jestli doma nedělám dusno. Musím se naučit skloubit dohromady to, co žádám od sebe a to, že jiní lidé od sebe žádají něco jiného. Abych je „neprudil“ a neříkal jim, jací mají být, když o to nestojí. Dětí se to netýká, ty je třeba postrkovat.
Děkuji za příspěvek, mějte se fajnově.
Vitku, krasny clanok. Citam to dost neskoro, ale napada ma jedna myslienka ku Vasej: "Deti sa to netyka, tie je treba postrkovat."
Trochu nesuhlasim (a trochu ano – ale to je asi iba moje Ego)
1. Deti sa rodia (skoro) dokonale. Bohuzial, beru vzory od nas a tak sa skoro naucia egoistickemu spravaniu (ucia sa odpozorovanim), ktore ich odsuva od cesty k Dokonalosti. Potom ich k tomu musime postrkovat.
2. Ja si radsej beriem priklad od nich a davam sa postrkovat detmi.
Na kazdej situacii, v ktorej sa moje deti spravaju egoisticky sa snazim najst miesto, kde som ja zlyhala vo vychove a kde som dala nespravne vzory. Bohuzial, je toho vela ;( ale snazim sa 😉
Krasny den.
Viki, Vikinko 🙂
Protože jsem byl týden pryč, měl jsem dost času přemýšlet o tomto komentáři. Je to krásné téma k přemýšlení. Ano, máme se od dětí co učit. Stačí se podívat, jak se chovají dospělí a děti na koupališti. Děti skákají do vody, potápějí se, smějí se … a dospělí pokuřují cigarety, luští křížovky, natírají se opalovacím krémem a pečou se na dece. Ve vodě se bojí potopit, aby se jim nepokazil účes a neměli mokré vlasy. Hlavně žencký ?
Na druhé straně děti nemají zkušenosti, nejsou dokonalé ve všech ohledech, Dejte jim do ruky sirky a uvidíte, co udělají z vašeho bytu.
Jde o to, abychom sbírali zkušenosti, ale zůstali zvědaví a nemysleli si, že z něčeho už jsme vyrostli a není to pro nás. Z něčeho je dobře vyrůst, ale z vodních radovánek ne 🙂 🙂 🙂
Hezký den … 🙂
Zabloudila jsem na tyto stránky úplnou náhodou.Nejsem extra velká kamarádka internetu,PC vůbec.Čas je to co považuji za velké bohatství a nechci s ním plýtvat.Proto zůstávám věrná pečlivě vybraným knihám.Tvé úvahy a názory na ně mne zaujaly.Tento citát:"„Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.“(Michelangelo)chápu úplně jinak.Myslím,že i sám autor měl na mysli dokonalost duše člověka,ne věcí a dovedností.A té lze dosáhnouti ztěží.Lidstvo odjakživa chybovalo a jedinec uprostřed toho vlnobití chyb,plynoucí z konzumního způsobu života,nemá šanci se stát dokonalým.Přesto dokonalost existuje.Příroda je dokonalá a jedinečná.My lidé jsme udělali podstatnou chybu,když jsme se od ní odklonili.Přestali jsme jí naslouchat,naopak se snažíme spoutat jí ve svůj hnotný prospěch a tím ji ničíme.Je silná.Má ohromnou schopnost regenerace.Vždy znovu a znovu se vzchopí.Když to jinak nepůjde tak i za cenu toho,že se zbaví svých škůdců,kteří nejsou dokonalí.Těmi škůdci jsme my,lidé.Přeji Ti hodně chuti do psaní podobných článků.Přimějí mnoho lidí k zamyšlení a to je úspěch,ke kterému Ti mohu gratulovat.Krásné dny plné radosti a sluníčka v duši i na obloze Ti přeje Rusalka
Milá Rusalko přírodní, zabloudivší … jistě to nebyla náhoda, ale čísi záměr … snad jsi přišla nabrat víru, že člověk MÁ šanci pokročit na Cestě k Dokonalosti a dostat se do pro mnohé zatím nepředstavitelných výšin …
Příroda je dokonalá, protože nepřemýšlí 🙂
(To mě právě napadlo, ale možná je to hodně velký nesmysl :-))
Děkuji ti za přání Sluníček a chuti ke psaní …
Co bych ti tak popřál, ty jedna vílo? … aha, abys na svých lesních toulkách objevila studánku se živou vodou (pravdy), kterou bys pak pila místo knih.
Hezké dny 🙂
Z Tvých slov,Vítku,cítím lehkou ironii.Ani se nedivím.Ale znovu a znovu je mi z toho smutno.Přesto stále doufám,že bude přibývat více těch,kteří si uvědomí,jak chudý život vedeme,když přírodu užíváme jen ke svému prospěchu,škodíce jí,aniž bychom jí naslouchali.Bez toho nikdy nedosáhneme dokonalosti.Nemáš pravdu,v tom,že příroda nepřemýšlí.Zkus jí naslouchat,odpoutej se na čas od konzumního rušného života a určitě zjistíš,jaký neměnný,promyšlený řád v ní panuje.Až to zjistíš,už nikdy se nebudeš chtít vrátit se zcela,ke starému způsobu života.Zůstane to v Tobě a Tvůj život bude bohatší.Zkus to,litovat nebudeš.A to sluníčko?Potřebuješ ho mít zrovna tak v duši, jako na obloze.I ono je součástí přírody.Bez jeho paprsků by život na zemi zanikl.A my s ním.Znovu Ti ho dostatek přeje Rusalka
Rusalko, to je nepochopení.
Tím, že příroda nepřemýšlí, jsem nemyslel to, že je lidově řečeno blbá, ale to že člověk někdy přemýšlí až moc a pak svou vůlí uskutečňuje svoje výmysly.
Za přání sluníček a chuti do psaní jsem poděkoval upřímně, vědom si toho, že psaní je pro mě důležité i toho, že světlo je uvnitř člověka i vně.
A co se týká vody a studánky, opět byla myšlená studánka uvnitř v nás, o které si myslím, že je v ní víc pravdy než v knihách.
Vypadá to, že to s vílami moc neumím … anebo to neumí ony se mnou 🙂
Což opět zní jako ironie, ale četl jsem (něco jako), že víly nejsou z tohoto světa, ale nedokázaly se od něj odpoutat a tak jsou tímto světem zraňovány.
Příroda dala člověku sílu vůle, aby si sám pomohl dál, když ho nechá asi na půli cesty padnout
Pohled na to, co je v přírodě a umění krásné, vzbudí vzpomínky na ty, které milujeme
Rozum je světlo, kterým má být příroda osvětlena a ne zapálena
Pod vedením přírody nemůžeme nikterak pochybit
Příroda nám dala iluze jako náhradu za to, co nejsme a smysl pro humor jako náhradu za to, co jsme
Rozum nás klame častěji než příroda
Činy moudrých lidí diktuje rozum, méně moudrých zkušenost, nevědoucích nutnost, činy zvířat příroda
Jedině příroda ví, co chce
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda
Člověk je omyl přírody
Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho necháva naživu
V umění se mi líbí, co je krásné, v přírodě je však krásné to, co se mi líbí
Děkuji Ti cowboyi,uvedl jsi na pravou míru a doplnil to,co jsem nedokázala tak dobře vyjádřit já.Aspoň mohu Vítkovi povědět,že mám ráda čistou,kříšťálovou vodu ze studánky.Ale knih,dobrých knih se nevzdám nikdy.Nejsou jen pouhou studánkou pravdy,nýbrž velkou studnicí moudrosti.Je jen třeba ty pravé umět najít.Je to jako s cestou životem.Kdo si vybere snadnou,bez překážek a pohodlnou,na jejím konci zjistí,že se cítí prázdný,vyčerpaný,chudý a mnohdy opuštěný,bez lásky a přátel.Děkuji Ti za to,že jsi cowboyi.
Přítel v tísni pomáhá, v chudobě léčí, v boji na smrt sám život svůj za tebe položí
Špatný přítel je jako stín. Za slunečného počasí se ho nezbavíš, ale když se zamračí, nenajdeš ho
Už vím…..jsi studnicí moudrosti,cowboyi.Naděje na dokonalost člověka.Na moji cestu žívotem začíná dopadat více slunečních paprsků.A kvůli tomu stojí za to žít.Rusalka
Vys nikdo neni a nikdy asi nebude dokonaly, ale když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se přitom přiučil něčemu, co měl rozhodně vědět, než začal stavět
jen my dva…
🙂