Předchozí část Splácení dluhů … cédéčkových
Někteří lidé chtějí dosáhnout osvícení, blaženosti, duchovního rozvoje, spasení, uzdravení … a tak meditují, vstupují do hladiny alfa, navštěvují církev, nechávají se pokřtít, odjíždějí do Indie … také jsem tyto věci dělal. Dnes používám až směšně prosté postupy. Nelžu, nekradu a uklízím po sobě. A také napravuji ukradené a zalhané.
Jeden z CDčkových dluhů, které jsem nadělal v minulosti, se týkal vypáleného CDčka Enya, které jsem věnoval dívce, která se později stala mojí ženou. Když jsem se rozhodl CDčko zlegalizovat, dal jsem jí svůj originál, řekl jsem jí, že jí dávám originál a napálené jsem rozstříhal nůžkami na plech a hodil do umělého odpadu. Pak jsem se jen oddával pocitům, jak jsem to dobře udělal 🙂
Ale nebyl bych to já, abych to měl takhle jednoduché. Uvědomil jsem si jednu věc, že to CDčko, které jsem jí věnoval, jsem dostal od své mámy. Napadlo mne to zčista jasna později. Vzpomněl jsem si, že jsem si skutečně od mámy nechal k vánocům koupit CDčko a že to muselo být právě tohle, protože tu první Enyu jsem si koupil sám. Když o tom tak přemýšlím, je to jedna z mála věcí, které od mámy mám a kterou mám rád. Tak jsem si řekl, no co, nemám to mít tak jednoduché, je mi souzeno koupit CDčko jiné, tak to udělám. CD jsem objednal a konečně dal manželce. To CDčko ztělesňuje nejvyšší dosažitelnou CDčkovou poctivost. Je to medaile. Alespoň pro mne.
A jak to cítí obdarovaná: „My nemáme na dovolenou (rozuměj letecky k moři) a ty si kupuješ cédéčka dvakrát. Panebože, to se mi snad jenom zdá. Ty mi něco vyprávěj o šetření. Nemám z toho radost. Já to CDčko ani nechci.“
Snažil jsem se jí vysvětlit, že jsem hledal řešení, které by zohledňovalo … „To je choré … to ses se mnou nemohl domluvit? Víš, že chci jiná CDčka, chtěla jsem si koupit ty mantry, místo všech jsem si koupila jen troje a ty vyhazuješ peníze za CDčka dvakrát!“ … odchází do jiné místnosti a tam ještě něco mumlá.
Možná jsem chtěl být tak spravedlivý, až jsem se stal nespravedlivým. Přehnal jsem to. Mohl jsem se s ní poradit a ona by mi řekla, že chce jiná CDčka. Že nějaká Enya před pěti lety jí nezajímá. Nemyslím si to. Odvedl jsem dobrou práci. Nic jsem si nezjednodušil a neulehčil. Jiná CDčka by byla jiná CDčka, která dostala, ale nebyla by to CDčka, kterými jsem splatil dluh.
Vítku, pro tebe je důležitější splatit svůj dluh, než abys udělal radost své ženě tím, že jí koupíš CDčko? (Ano, je.) Kdy jsi jí naposledy koupil CDčko? … Ona si ty mantry koupila proto, že je měla napálené. Byl to její první nesmělý krůček udělat si v CDčkách pořádek. Mám snad splácet její dluhy? Tím, že jí budu kupovat CDčka, která si ona napálila? Mám jí vnucovat peníze, aby si koupila, co potřebuje? Nebo je lepší, aby si odřekla a uvědomila si, proč dělá to, co dělá.
Mohla si zjistit všechny důvody, proč jsem to udělal právě takhle.
Ano, mé chování se může zdát podivné. Vypadá to, že nejdůležitější věc na světě pro mne je, abych lidem vnutil originály napálených CDček. Jenže ono to opravdu je důležité. Beru to jako cvičení, jestli dokážu v takové drobnosti jako je CDčko dojít až na konec, rozplést ten příběh a očistit ho. Když se to naučím dělat s CDčky, naučím se to i s daněmi, dárky … a časem dojde i na vztahy k lidem.
To CDčko zabalím a napíšu k němu věnování. „Toto je dárek od člověka, který hledá poctivost“ … a ještě jednou jí ho věnuju (po čtvrté). Vytisknu jí k tomu i tohle povídání a ještě předchozí CDčkové povídání. Ať se sama rozhodne, jestli jí stojí za to vědět, co dělám, proč to dělám a jestli chce být s takovým člověkem.
Ona nevidí, že to CDčko je pečeť, že má větší cenu než půl kila zlata …
—
Následující den jsem znovu rozpředl hovor o CDčkách a povídám jí. Než mě odsoudíš, měla bys vědět, proč jsem udělal to, co jsem udělal. „To já vím, nestačilo ti dát mi svoje CDčko, musel jsi kupovat další, aby měl každý svoje a nemohli jsme je sdílet. Normální by bylo mít jedno a to si půjčovat, ty musíš CDčka kupovat dvakrát, třikrát, třicetkrát. Zbytečně vycapíš tři stovky aby sis zaplatil nějaký dluh, jenomže tím okrádáš o tři stovky naší rodinu. Mohli jsme odložit tři stovky na dovolenou, mohli jsme koupit písničky z pohádek, co se dětem líbí. To je choré, jsi zfanatizovaný. Jestli to takhle bude pokračovat, tak …“
Tak co? Jen to řekni. „Tak vezmu děti a odejdu od tebe.“
Vlastně jsme se shodli. Lidé, kteří na něco, co je pro ně důležité, mají rozdílný názor … se rozejdou.
Ať si žena nadává a mučí mne chlebovou polévkou (suchý chleba + voda), to CDčko, které jsem pro ni koupil, má větší cenu než půl kila zlata. Jestli chce, může ho prodat za tři stovky …
P.S. To s chlebovou polévkou byl pokus o vtip.
Dobré myšlenky, rozumím tomu a souhlasím. Ale, ženským to asi vysvětlit nepůjde. Zvášť, když se člověk netopí v penězích…
Dobrý večer, nebo už spíš noc,
Neházel bych všechny žencký anebo lidi do jednoho pytle. Někdo to pochopí, někdo až časem … respektive jich to pochopí víc, ale nebude se jim to líbit.
Dnes jsem poprvé objevila Vaše stránky a CDčkový příběh mě opravdu dostal. U nás se děje něco hodně podobného avšak s tím rozdílem, že ten fanatik jsem já a manžel "normální". Krásný večer. Radka
Radko, děkuju za pochvalu, užívám si to 🙂 a dává mi to chuť pokračovat v načatém dílu. Pokračovat budu stejně, ale s pochvalami je to lepší 🙂 🙂 🙂
Děkuji za Váš cédéčkový příběh. Už dlouho jsem nečetla něco tak pěkného. Vidím v něm průzračnou jednoduchost i složitou pavučinku světa, které mnohdy i na několikerý pohled nerozeznáme. A dostala jsem svoji lekci o poctivosti. Líbí se mi Váš přístup k životu a světu, mám z Vašich stránek opravdu radost. Přeji mnohá další potěšení ze života.
Dobrý den, Děkuji za pochvalu a přání potěšení. Pokud můj příběh vzbudil nějaké poznání či otázku, tak to naplňuje smysl mého psaní a tím i života … a mám z toho dobrý pocit :-).
Hezké dny přeju …
Pečlivý pane Vítku,
odmítavé odpovědi Vaší (ex?)manželky na Vaše dorovnávání dluhů Vám vysílaly poselství v duchu "chybička se vloudila". Protože Vaše "CD story" byla tím prvním, co jsem v souvislosti s Vámi četl, tak Vám za příslušný prospěch (věnovaný všem Vnímavým) popíši PŘESNÝ postup, jehož Dokonalost půjde prověřit jednoduše tak, že na příslušný postup nebudou odmítavé opovědi.
Počáteční stav příslušných prvků:
1 CD koupené Vámi (poctivé CD 🙂 podobně jako *poctivé peníze*).
1 CD věnované maminkou se sice úmyslem dobrým (doufám) – Bohužel přepálené, takže nepoctivé.
1 CD přepálené Vámi , věnované vaší (ex)manžece – další démonůmlibé ;( nepoctivě nabité CD.
X vysvětlování vedoucích k vyhrocení vztahuu s Vaší (ex?)manželkou :(…
Dokonalý stav příslušných prvků:
1 CD koupené Vámi a SDÍLENÉ s osobou odpovídajícně Blízkou – čili např. manželka a děti = rodina "POD VÁMI" a Vaši rodiče = rodina "NAD VÁMI" atd. :). Tak jak to povolují autorská práva a jak je jasně v Pořádku. Není na škodu být pozornější než stanoví světská spravedlnost, však je na škodu být příliš přísný – viz oprávněné (!) obvinění od Vaší (ex)manželky, že plýtváte penězi.
Pokud sdílející osobu ono CD značně zaujme, tak si odpovídající originál (!) může koupit i "jen" pro sebe (do svého auta či do své kanceláře atd.) avšak SDILENI za Správných podmínek bude bezvadné. Podotýkám, že HUDEBNÍ CD je určeno ke sdílení – byť omezeně jak uvádí zákony a jak popisuje plnohodnotně podrobně Vaše "CD story" převzatá autorkou Avenny do článků. Případné UČEBNÍ CD není určeno ani k Partnerskému (manželskému) sdílení – viz "CD story" (případně vč. komentářů) v rámci http://avenna.cz.
1 CD DODATEČNĚ koupené Vámi a věnované Vaší mamince jak nejlépe dokážete abyste se nevědomky nedopustil urážky "vrácením dárku" (příslušného CD – byť Vám dala jen přepálené)…
0 CD (slovy – ŽÁDNÉ DALŠÍ CD NIJAK NEDLUŽÍTE!) dále Dokupovaných (ex)manželce. Můžete jí koupit JINÉ CD a nebo nejlépe vysněné volno v krásné krajině – "náhodou" narazíte na nabídku přesně podle Přání… .) (= další důkaz Dokonalosti popisovaného Postupu).
1 (slovy JEDNO JEDINÉ) vysvětlení Vaší (ex?)manželce proč jste koupil CELÉ CÉDÉČKO (originální obal atd.) a proč jste to proBoha věnoval vlastní matce, natož když ona Vám dříve dala "to samé" (nikoli totéž, JEN PŘEPÁLENÝ PODVOD!).
Při PŘESNÉM (perfektním = DOKONALÉM) vysvětlování si budete moci dovolit i zažertovat, ba použít i ironii (viz že až tak jsem to napsal;)).
Přeji příjemné používání předaných Poznatků! 🙂
P.S.: Prošel jsem přerostlou "CD story" ve vlastní práci (a životě). Spíš by tomu odpovídalo označení odyssea. 😉 "Musel" jsem DOřešit i (polo)veřejná sdílení CD hudebních, avšak přednáškových – nikoli učebních, což je jemný, avšak rozlišitelný rozdíl.
Osudem osob odpovědných okolo OSA (a Intergramu atd.) je prožívat peklíčko. Jakkoli mi také vadí názzev (a pár prvků programu) Pirátské strany tak doufám, že co nejdříve dojde na náppravu v oblasti tvorby, práv a peněz. Aby soukromé společnosti vybírali poplatky "za stát" (= povinnost pro provozovtele) při používání poctivě pořízených prvků je jednoznačně Špatné.
Ve "své" společnosti a v soukromí (vč. rodiny alespoň "pod mnou") používáme pouze poctivě pořízené prvky (včetně věnovaných – než něco přijmu, použiji Prohlédnutí:)).
Radovane, děkuji za postup, který poznamenán jednou nepřesností ve vstupních podmínkách.
Máma mi dala koupené CD, které jsem já napálil a dal budoucí manželce.
Tím, že jsem jí pak koupil originál, jsem svůj dluh smazal.
Nechtěl jsem jí dávat CDčko od mámy, abych znovu nedaroval darovanou věc. Jak by se máma cítila, kdybych jí řekl, že to CDčko od ní jsem někomu dal? (To si můžete procítit.) A jak by se cítil někdo, kdybych mu řekl, že to CDčko, jsem od někoho dostal. (To si můžete procítit.) To je jádro tohoto příběhu.
Nicméně manželčina odpověď sama o sobě mi toho vysvětlila hodně 🙂
Vážený Vítku,
omluvte onen omyl, prosím pěkně.
Nicméně dávat dárky dál by se nemělo – což jsme se učili i v mateřské školce (viz i příslušná knížečka od Mistra Roberta Fulghuma http://eldar.cz/myf/txt/fulghum_skolka.html). Proto jsem "původní stav" popsal s obvyklejším okradením tvůrce CD (a spol.).
Každopádně důvody pro nekupování nadbytečných CD jsou jasné. Avšak ještě zbývá zdůraznit uznávání a hlavně napravování případných i větších vin vůči milující (?) manželce…
Ve vySVĚTLOvání vHodně vyjadřovat Vstřícnost: "Dorovnávání dluhů (nejen s cédéčky) člověka přibližuje k CELKOVÉ CTI (včetně věrnosti;)). Důležitější dluhy, jako například sliby (dovolená dle dohody;)) v rámci plnohodnotného Partnerství (manželství milujících se) však mají přirozeně přednost. (((Připomenutí případné přehlédnuté přednosti proto převelice přivítám!:) )))".
Podotýkám, že použití společných peněz na napravení nedostatků – například použitý *rodinný rozpočet* – je i Všehomírem vnímáno jako *bezpodílové spoluvlastnictí (resp. spolukonání) manželů* (Partnerů).
Dost drsné důsledky má použití peněz Partnerů, kteří "se skládají" (spojují své světské statky – sdílí:)) ve vlastní záležitosti bez patřičného povolení.
Děkuji za doVysvětlení …
Ještě si dovoluji podotknout, že jsem dorovnal dluhy i za prvky překopírované (CD a DVD RIPy v PC, v MP3 přehrávači atd.), včetně sjednaného spravování počítače pro Partnerku.
Projevilo se to mimo jiné tak, že můj oblíbený film Akumulátor, jehož soubor byl naprosto nepoužitelný (podivné poškození;)), mi byl jakožto poctivě pořízený disk darován Dámou mého srdce :). Když jsem se ze zvídavosti zeptal, jak Ji napadl tak dobrý dárek, tak mi připomenula svoji výbornou všímavost (dosud jsem o tom pověděl pouze pár přátelům!).
Je zajímavé učit se o Vyšších věcech, avšak je úplně úžasné Patřičně prožívat. Výše vypsaná slova souvisí se Zákonitostí ZRCADLENÍ.
I pro váženého Vítka to uvádí ujištění, že (a jak) se Světlo šíří, odpovídajícně odráží atd. (((Přeji příjemné pozorování manželky mile dorovnávající dluhy ;)…)))
Příběh 1
ON: „Miláčku tady máš ode mne CDčko. Ano už jsem ti ho jednou dal, ale to bylo okopírované a tady máš originál.“
ONA: „Proč mi ho dáváš, vždyť já už ho neposlouchám a mimo to už jedno doma máme. Kdybys raději šetřil na dovolenou.“ (on na mě vůbec nemyslí, stále si dělá jen ty svoje věci a mé přání a potřeby jsou mu dost fuk)
ON: „No víš, splácím staré dluhy.“ (no snad to pochopí, bylo by tak pěkné, kdyby to pochopila)
ONA: „Ty už jsi úplně zblbnul, když už nemyslíš na mě, mohl bys myslet alespoň na děti.“ (asi už je fakt z toho spolku magor, jak v tomhle budeme žít, raději jdu do kuchyně, ať nezačnu hystericky řvát, dyť to se doopravdy nedá…))
A pak on napsal článek a přátelé ho pochválili, poklepali na rameno, že je šikovnej a neulehčuje si to.
A pak ona na kafíčku s kámoškama ho rozebrala a kamarádky ji politovaly, jak to má těžké.
A pak oba byli sami se svou pravdou o tom jak se to má v tom životě dělat.
A Bůh? Komu dal za pravdu? Nebo je mu to jedno?
Příběh 2
ON: „Miláčku tady máš ode mne CDčko. Ano už jsem ti ho jednou dal, ale to bylo okopírované a tady máš originál.“
ONA: „Proč mi ho dáváš, vždyť já už ho neposlouchám a mimo to už jedno doma máme.“
ON: „No víš, splácím staré dluhy.“
ONA: „Vždyť víš, že tomuhle nerozumím, že bych raději jela na dovolenou.“
ON: „Vidíš to mne nenapadlo, ta myšlenka, že je důležité abych ty dluhy nějak srovnal, mě na tolik zaměstnala, že na nic dalšího jsem nebyl schopný myslet. Dyť to je všeobecně známé, že chlap dokáže dělat jen jednu věc :-).
Ona: usměje se „ jo to se říká… miláčku někdy se trošku bojím, abys v tom spolku nezblbnul, ale věřím ti, že to zvládneš. Mám tě ráda a dík za CDčko.“
ON: „Taky tě mám rád a uvědomuju si, že teď jsem víc myslel na sebe než na tebe, promiň.“
Políbí se… a druhý den on přinese katalog z cestovky.
Přátelé na webu přijdou o jeden článek o lidském nepochopení se.
Kamarádky u kávy přijdou o jednu historku, jak si děláme ze spolužití utrpeníčko.
A Bůh? Komu dá za pravdu? Nebo je mu to jedno?… v příběhu 2 je to účinkujícím jedno, je jim spolu dobře.
(v příběhu 2 chybí závorky za řečí přímou. To proto že on i ona říká jen to na co myslí.)
Jano, hezké :-).
Učíme se. Někdo se do toho splácení dluhů vědomě nepustí a někdo se do něj pustí a nedělá to dokonale, ale i to se počítá.
Ještě bych to doladil …
"Miláčku, udělala by sis pro mě dvě minuty?"
(ona souhlasí)
"Pamatuješ, jak jsem ti před lety dal to vypálené CDčko? Přišel jsem na to, že jsem si vytvořil dluh a tak jsem ti koupil originál."
(Jde to ještě lépe, mohl se s ní nejdřív poradit a poprosit o dvě minuty.)
"Miláčku, prosím tě, udělala by sis pro mě dvě minuty?"
(ona souhlasí)
"Pamatuješ, jak jsem ti před lety dal to vypálené CDčko? Přišel jsem na to, že jsem si vytvořil dluh a rád bych ti koupil originál. Co na to říkáš?"
Jano, děkuji za ukázku …
—
Něco pro opravdové milovníky splácení CDčkových dluhů:
Kdysi jsem napsal na Avenně komentář na toto téma a paní K. na něj odpověděla …
http://www.avenna.cz/clanky/osud/rubrika-hlubsi-zakonnitosti-v-zivote/cd-story-i
Kontrolní otázka:
Ahoj Jano, zklamal jsem tě svým předešlým komentářem 7199?
Místo abych jásal, jak hezky jsi to rozebrala, pochválil tě a nechal tě několik dnů užívat si ten pocit … tak jsem to hned začal netrpělivě vylepšovat … nebylo to empatické … i načasování patří do komunikace. Hezky jsi to napsala … 🙂
🙂 🙂 🙂
nezklamal jsi mne, dobře jsi to vylepšil, velmi empaticky. Hezky se to čte.