Jak nás chtěli vystěhovat do města

vidle

Praha není pro mě. Sice jsou tu možnosti kultůrního vyžití, ale já mám raději zahrádku a pár stromků a kousek zeleně, kde se můžu nekultůrně povalovat. Když jsem přemýšlel o bydlení, zavrhl jsem model mých rodičů. Pendlovat mezi bytem v Praze a chalupou.

Výsledkem toho pendlování je, že člověk má dvě domácnosti, dvě ledničky, dvě televize, dvě postele, dva záchody … a vždycky je ten jeden sám opuštěný a je mu smutno. Kromě toho pendlující člověk stráví každý týden několik hodin v autě řízením a spotřebuje benzín a auto. Pokud ujede na chalupu a zpátky 150kilometrů a zvládne to za dvě hodiny, ať si vynásobí 150 kilometrů nějakými čtyřmi korunami za benzín a opotřebení auta a přičte si k tomu dvě hodiny času, který by mohl vydělávat 200korun za hodinu, tak to je přesně tisícovka za jednu cestu na chalupu. Já si za tu tisícovku koupím nějaký stroje, nástroje, přístroje, materiál a za ty dvě hodiny udělám něco, z čeho mám radost. A pak se můžu nekultůrně povalovat na dvorku. Vyhodit desítky tisíc korun ročně jenom za cestování tam a zpět, to není pro mě.

Ne, že bych se bál stárnutí a stáří, nicméně většina lidí přestává časem zvládat údržbu chalupy a zahrady a řízení auta a tak se s chalupou rozloučí. Máma by prý mohla sekat trávu, ale nenastartuje sekačku.

Už dávno jsem se rozhodl, že nebudu bydlet v Praze. Vzal jsem mapu a kružítko a udělal kružnici se středem v Praze a poloměrem 40 kilometrů. Kdyby v Praze vybouchla atomovka, abych byl za vodou. Těch 40 kilometrů byla vzdálenost, kterou jsem ochotný jet do Prahy, kdyby bylo nejhůř a měl bych tam práci. Bylo mi totiž jasné, že za ten necelý milion korun, co jsem schopný dát dohromady, dům s dostatečně velkým pozemkem v Praze nekoupím. Čím dále budu od Prahy, tím levněji nakoupím. Na mapě jsem ještě vyškrtnul průmyslové oblasti na severu a začal shánět. Zkrátím to. Bydlím na vesnici 35 kilometrů jižně od Prahy. Na zahrádce mám 25 stromků, které jsem postupně vlastnoručně zasadil. Některé už dávají ovoce. Dokonce se mi sem nastěhovala nějaká ženská a porodila několik dětí. (Rozuměj: Je tady tak dobře, že se mi tu uhnízdila šikovná dívenka a už spolu máme dvě šikovné dětičky.) A na srnky se můžu dívat z okna. Když jsem ještě neměl plot, tak mi okousaly mi několik těch prvních stromků. Bydlím na vesnici a mám svoje vlastní vidle.

Tudle přiběhl soused a říká, sousede, víte, že nám z toho chtějí udělat město?
To nevím, sousede, řekl jsem já.
Tak si to přečtěte.

Skutečně. Zastupitelstvo města rozhodlo o zpracování nového územního plánu a chtějí, aby naše domy a pozemky byly zařazeny mezi „6.2. Plochy bydlení v rodinných domech městského typu BI

hlavní využití
– bydlení ve stavbách pro rodinné bydlení v izolovaných domech, dvojdomech, nebo v řadových domech
ve městě i v ostatních sídlech v lokalitách, kde se jedná o rodinné domy novějšího typu;
přípustné využití
– přilehlá zahrada s převažující funkcí rekreační a okrasnou, jen doplňkově užitkovou,
– garáže pouze vestavěné do hlavního objektu, případně při nevýhodné konfiguraci integrovány
s oplocením a sdružovány se sousedem,
– drobné stavby, jejichž funkce přímo souvisí s bydlením, jako např. bazén, zahradní altán,
– nerušící podnikatelská činnost administrativního charakteru;
nepřípustné využití
– intenzivní zemědělské využívání pozemku,
– využívání pozemku pro skladování materiálu,
– podnikatelská činnost vyžadující samostatné stavby,
– jakákoli zemědělská činnost vyžadující stavby,
– jakákoli výrobní, průmyslová a skladová činnost vyžadující stavby nebo zpevněné plochy,
– nové stavby pro individuální rekreaci,
– chovatelství zvířectva včetně včel,
– umísťování dočasných staveb.

Jinými slovy úředníci lidem na vesnici přikazují, co mohou a nemohou pěstovat, chovat a stavět na svých pozemcích. Zakazují lidem pěstovat slepice a králíky a dovolují jim mít okrasnou zahradu.

Nasrat!

Hned, jak jsem se to dozvěděl, nabrousil jsem ty svoje vlastní vidle a běžel jsem s nimi na radnici. Že takhle tedy ne. Protože ale používám takzvaně mírovou cestu a nejprve druhou stranu trpělivě vyslechnu a řeknu jí své přání, vidle jsem zamknul před radnicí. Se zastupiteli jsme se domluvili, že když se to nám, majitelům nemovitostí nelíbí, že nás jako chtějí přestěhovat do města, tak jim to máme dát písemně a oni nás jako nechají na vesnici. Ale že už je to prý nemoderní, chovat slepice, vajíčka z Lidlu jsou prý výhodnější. A sekat trávu v sobotu, to už se taky nenosí, prý si máme na čtvrtek zjednat firmu, abychom v sobotu nerušili městské sousedy se sekačkou. Ještě že jsem ty vidle nechal zamknutý před radnicí.

Tak jsem jim to dal písemně. Napsal jsem, že je mi z toho smutno, kdybych nemohl mít slepice (které zatím nemám), abych to tak nějak podepřel pocitama a že pěstovat stromy taky chci a stavět si kolničky a mít dílnu a sekat trávu … Jiní vesničané zase argumentovali tradicí, že to byla vesnice odjakživa. Napsal jsem, že je mi z toho smutno, ale uvnitř jsem to cítil asi takhle. Soudruzi úředníci, nestrkejte nos do věcí, do kterých vám nic není. Já vám taky nelezu do domu, abych vám diktoval, co tam smíte a nesmíte dělat, jaký kytky máte mít v květináči a jestli smíte mít papouška nebo psa.

6 komentářů u „Jak nás chtěli vystěhovat do města

  1. Majka Horneková

    pane Vítku, a jak to dopadlo? Zůstali jste vesnicí? Vůbec jsem netušila, že se něco takového může stát:-(. Je to vážně smutné až zoufalé… teprve teď se mi začínají odhalovat všechny závažné nespravedlivosti kolem nás a neznám jak s tím bojovat. Jestli to vůbec jde:-(. Tak přeji alespoň trošičku pozitivní večer… Majka Horneková

    1. VíTeK

      Dobrý večer,

      Žádné vyjádření nepřišlo, ale jestli jste zaslechla tu poznámku o zónách, kde se nebude smět nic pěstovat (asi aby to nenarušilo oficiálně pěstované geneticky modifikované plodiny), tak by to dávalo smysl. To by byla síla.

      1. Majka Horneková

        no něco na to téma jsem si odnesla z poslední přednášky… tedy odsud (přesněji ze závěrečné debaty) jsem si odnesla více informací, které v té chvili byly na mě trošku moc:-(. Tak doufám, že to nakonec dopadne pro Vás dobře. Není už moc takových, co by si uvědomovali hloubku chování domácích zvířátek a pěstování plodin. O to více Vám fandím… Majka

  2. Eva K.

    Zdravím Vítku (toho pana si tedy nechám,když ho nemusíte a mám to podobně).

    Vypadá to, že nám ta skládačka začíná zapadat do sebe. Občas mně překvapí jak stát/město může zasáhnout až omezit člověka v jeho žití. Pokud se nějaká vesnička rozroste, tak určitá regulace bývá žádoucí, pak ale abychom volili samotu u lesa a vyhli se tak riziku.

    Měla bych dotaz. Na výše zmiňované přednášce mluvil ten sečtělý pán o jakémsi člověku (Maďar?), který vymyslel, nebo sestrojil nezávislý zdroj elektřiny. Snad se může připevnit na stěnu a pokryje spotřebu té místnosti….? Chci se zeptat, jestli si to nevybavujete přesněji, než já. Myslím, že pán zmínil i nějakou webovou adresu, kde je možné se dozvědět víc, tak jestli jste to nejak nepostřehl. Vy do té elektriky vidíte přeci jen víc, tak by mně zajímal i Váš názor. Budu ráda za odpověď.

    Hezké odpoledne

    Eva

    1. VíTeK

      Dobrý den,

      Koukám, Evo, že krabičky se Vám zachtělo. Dala byste si to na futro a topila byste tím. Nebo jenom svítila? Já těmto věcem budu věřit, až je u někoho uvidím. Prozatím mám následující názor na takové věci https://deosum.com/Articles/89.aspx Neříkám, že nemohou fungovat, ale zatím ne.

      1. Eva Kremlíková

        Ano Vítku, odhalil jste mně. Krabičky se mně zachtělo, a proč taky ne, kdyby to šlo. Ale jak již bylo řečeno, vládcové Země zatnou tipec každému, kdo by se pokusil objevit něco, z čeho by jim do kasičky nic necinklo. Proto, a nejen proto se nemůžeme dočkat senzačních objevů (krabiček). S Vaším článkem souhlasím, že lidé se musí začít chovat "uvědoměle", jinak si nic dobrého nezaslouží.

        Mějte se

        Eva

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *