Nevím, jak vy, ale já mám rád zmrzlinu. Mohu mít zmrzlinu k snídani, k obědu a k večeři … a o půlnoci se stejně připlížím k lednici a dám si počtvrté. Mrazím si i jogurty a pribináčky, abych z nich vyždímal maximální chuťový požitek.

Někde jsem četl nebo slyšel, že zmrzlina na psychické úrovni symbolizuje zakázanou zónu. Že tihleti zmrzlinožrouti jsou pěkná kvítka, kterým je svět malý a tak zkoušejí věci, které se zkoušet nemají. A ještě k tomu jedí rádi zmrzlinu.

Byli jsme s klukem letos poprvé na zmrzlině a představte si, chtěli 12 korun za malou a 18 za velkou porci. Podle mne by měla být malá porce poloviční a měla by stát polovic, tedy 9 kaček. Tak jsem byl takhle marketingově donucen koupit velkou porci. Protože se ale krotím v návštěvách zakázaných zón, sobě jsem koupil makové koláče. Kdoví, co symbolizují makové koláče na psychické úrovni. Skoro se bojím, že to bude ještě zakázanější zóna, opium a tak … V máku je hodně vápníku a někde jsem četl anebo slyšel, že vápník na psychické úrovni symbolizuje řád. Prošel jsem zakázanou zónou a hledám řád. To už je lepší.

Zatímco jsem vybíral koláče, kluka se zmrzlinou jsem poslal před cukrárnu, kdyby došlo k nehoršímu. Ještě jsem ani nezaplatil a už stál ve dveřích, slzy jako hrachy a na celou cukrárnu kňoural, táátíííínkůůů, měěě tááá zmmmrrrrzzliiiináááá spááááádlááááá.

Dobře ti tak, alespoň se naučíš držet zmrzlinu, to byla moje první myšlenka. Děti si musejí vyzkoušet, co ještě nevědí, že zmrzlina není nanuk a tak dokáže upadnout od kornoutku.

Pokoušel jsem se synkovi vysvětlit, že zmrzlina se musí nosit opatrně a přemýšlel, jestli tady fungují nějaké fyzikální zákony kromě toho, že zmrzlina padá shora dolů.

První věc je ta, že zmrzlina upadne tím spíše, čím výše je položené její těžiště a jelikož zmrzlina je většinou natočená na vrchu kornoutku, nachází se v labilní poloze s těžištěm nad horní hranou kornoutku. Stabilní zmrzlina by měla mít co největší část pořádně hluboko v kornoutku. Jenže takovou zmrzlinu by si pak málokdo koupil. Jednak by nešla lízat, ale člověk by se k ní musel prokousat, a jednak by vypadala malá oproti své konkurenci, sedící na vrchu kornoutku.

Vysvětlil jsem klukovi, že zmrzlina se musí nosit opatrně, aby neupadla z kornoutku. Aby to bral jako ponaučení. A dal si příště pozor. Jenže čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc mi připadalo, že on za to ani moc nemohl, že ta zmrzlina byla vážně labilní. Tak jsem navrhl, že půjdeme do té druhé cukrárny a tam si koupíme malou kopečkovou zmrzlinu. Ale jenom jeden kopeček.

Všiml jsem si, že při prvním líznutí málem kopeček jazykem odstrčil z kornoutku. Takhle to tedy bylo. Zmrzlina mu neupadla při náklonu, on jí převrátil jazykem. Z toho plyne, že dobře natočená zmrzlina by neměla mít velké rameno páky, aby jí člověk jazykem nepřevrátil. Měla by být spíš placatá než vysoká. Kopečky jsou v tomhle lepší než točená zmrzlina s ocasem nahoru. A kornoutek by neměl být úzký a vysoký, ale spíš jako mistička. Je to věda, tohle zmrzlinářství. Kdoví, jestli o tom ti zmrzlináři vůbec přemýšlejí. A kdoví, jestli tohle čtou. Jestli ano, tak prosím točte zmrzlinu s těžištěm co nejvíc dole a s malým ramenem páky a používejte velké ploché kornoutky s vysokým okrajem. Děkuji.