V neděli ráno mne vzbudila žena a řekla něco jako: „Chtěla bych tě poprosit, jestli bys vymaloval v obýváku. Já vytepuju koberec.“ Proč mě kvůli tomu budí? A proč si vzpomněla až v neděli, když už se to mohlo v sobotu připravit. Vůbec jsem neměl v plánu malovat. Velmi, velmi neochotně jsem se zapojil do příprav malování. Ať si to holka zkusí a ať vidí, co to obnáší.
Ráno jsem si všiml, že mi z prasklého nehtu na malíčku levé nohy teče krev. Během klepání koberce jsem si odřel klouby na pravém prostředníčku a prsteníčku a levém prsteníčku. Do krve. To se mi snad ještě nikdy nestalo.
Podívám se do svých zápisků o nemocích:
klouby – přizpůsobit se
krev – radost
malíček – předstírání
prostředníček – sex, vztek nebo vztah, nemůžu to přečíst
prsteníček – závazky + smutek
Přeloženo ze symbolické řeči psychických příčin nemocí do češtiny. Ve vztahu jsem nepřizpůsobivý. Když po mě někdo něco chce, nemám z toho radost, naopak mě to naštve. Jenže o tom vztah je, že po sobě lidi něco chtějí a že si ochotně pomáhají.
Vymaloval jsem, ve středu to bylo hotové. Jeden den jsem štukoval kolem kamen, jel jsem pro barvu … manželka řekne vymalovat a myslí tím ty dvě hodiny, co se dělá štětkou (válečkem) nahoru a dolů.
Další týden v neděli a v pondělí jsem si zapsal tyto neduhy:
- Bolí mne pravý loket. (mít ostřejší lokty anebo být mírnější v práci)
- Poslední dobou se v noci vzbudím a bolí mne oči. Jako by byly moc unavené. (neoprávněná únava z toho, co vidí)
- Únava, pocit nedostatku sil, nejraději bych si lehnul. (odmítá věci řešit)
- Bolest v kříži při zakašlání (neoprávněný strach z nedostatku peněz)
- Zimomřivost (???)
- Bolest hlavy, kolem očí a čelo, pohyb zhoršuje (špatné myšlení)
Co z těch symptomů vyčuhuje, je bolest očí a hlavy? Je něco, co nechci vidět a na co nechci myslet? Určitě ano, jenže co to je?
Zkouším si psát různé důvody, co by to mohlo být. Co nechci vidět?
Dluhy vůči matce. Minule jsme u ní byli a byla to jedna velká výčitka z její strany, když nevyčítala mě, tak vyčítala manželce, že přijdu, jenom když něco potřebuju.
Dluhy vůči otci. Peníze mu nedlužím, dlužím mu vysvětlení nějakých věcí, ale protože telefon mi zavěšuje, a když mu přijde SMSka, tak ho to rozčílí, tak ani nemám možnost s ním mluvit a cokoliv mu vysvětlit.
Dluhy vůči dětem a ženě. Stará známá písnička, moc práce … ble ble ble. Jenže v neděli jsme byli na výletě na zřícenině hradu Zbořený Kostelec a také jsem s klukama byl na zmrzlině. Cecílie mezitím šla na jógu. Pak jsem kluky vyvečerníčkoval a naložil do vany. Tuto neděli jsem se věnoval dětem a ženě víc, než za celý rok předtím. Tak proč mě bolí hlava a proč mi oči chtějí z hlavy vyskočit. Bolet mne může jednoduše proto, abych si uvědomil, že jsem vedle, že hledám příčinu slabosti a bolavých očí tam, kde není.
Ani v pondělí a ani v úterý se mi nedaří přijít na to, proč mě bolí hlava a oči. Je mi čím dál tím hůř. Držím hlavu v dlaních, aby neexplodovala, a zatlačuji oční bulvy zpátky do důlků. Panebože proč mě v tom necháváš? Proč mi nedáš návod, abych to pochopil. Bůh dává jeden návod za druhým, ale já si jich nevšímám. Je mi zima a lezu do vany do horké vody. Pak vylezu, motám se po bytě a zase zalezu do vany. Potřetí to samé. Je mi zima. Ráno vstanu a vlezu do vany a natočím na sebe horkou vodu. Všiml jsem si, že kotel ústředního topení nechce topit, ale nedochází mi proč. To dělal už loni a byl tu opravář. Chci udělat alespoň něco pro rodinu a tak se pustím do výměny skel ve střešních oknech. Jsou to stará okna a špatně izolují. Kondenzuje na nich vlhkost. A teče po oknech a po zdi.
Zrovna když rozebírám jedno okno, volá uživatel mého programu Ruda, že má problém s otevřením souboru. Zjišťuji, že program nedokáže otevřít soubor, který je umístěný na příliš dlouhé a komplikované cestě. Co dělám špatně? Co příliš komplikuju a je to jednoduché? Ve skládance mi chybí jenom jedno slovo. Jaké je to slovo? Je to něco, co mám před očima a nechci to vidět. Jaké je to slovo?
Je mi zima, kotel zlobí a pustil jsem se do zateplení oken. Tak to máme třikrát to samé až pod nos strčené. Je sice podzim, ale teplota v domě je přes dvacet stupňů. Nehledejte vysvětlení v tom, že kotel netopí a okna netěsní, a proto je mi zima. Mě není zima, ale ZIMA, zzzz … ZIMNICE. Venku svítilo sluníčko.
Komu je zima a kdo se musí zahřívat? Přeci ten, kdo málo hřeje?
Jaké je to chybějící slovo? Ptám se sám sebe … Stačí jediné slovo …
Mrdat!
Jako první mne napadlo slovo mrdat. Nemohu za to, co mne napadlo. Mohu za to, jak se k tomu slovu postavím, jestli ho napíšu do tohohle textu a jestli to nějak vysvětlím. Napíšu ho sem a vysvětlím. Považuji to za jakýsi flaschback (záblesk) z období před cca 10ti lety. Jeden básník, snad Ivan Diviš napsal veršík něco jako:
„Má krásná paní,
vy netušíte ani,
nemáte vůbec zdání,
jak rád bych mrdal vás.“
Moc se mi ten veršík líbil. Uznávám, že slovo je vulgární a bývá spojováno s pornografií anebo sexem bez lásky a bez citu. Mrdá se strojovými pohyby za účelem orgasmu. Nebo ne? Mě ten veršík připadal láskyplný a uhnízdil se mi v hlavě. Má krásná paní …
To slovo, které chybí do skládačky je slovo láska, rozdávat teplo, milovat.
Věřili byste tomu, že jsme už dlouho nespali se ženou. Po narození prvního dítěte to polevilo a po narozené druhého takřka ustalo. Přešla chuť.
Rozdávej lásku a teplo … miluj.
Je to Ivan Diviš, sbírka "Češi pod Huascaránem."
Z ní je i verš "Je to na posrání, ale jen se neposrat!"
To je od vás hezké, že jste napsal. Tak jsem si to pamatoval dobře, ale kde jsem to četl, nebo slyšel, to si nevybavuji.
Mějte se fajn … princi jablečných měst 🙂
Rádo se stalo. Váš web je jediný, který ten citát obsahuje; ta sarkastická recenze na tu knihu kterou jsem hledal už z netu zmizela.
Též se mějte hezky. MF
Tu recenzi jsem nečetl, já mám za to, že jsem to slyšel v rádiu, i když je to málo uvěřitelné.
Já přestal rádio poslouchat v roce 2000; připadá mi neuvěřitelnější poslouchat reklamy… Knížku jsem vytáhl z knihovny, máte dobrou paměť, je tam jen nepatrná odlišnost:
"má krásná černovlasá paní,
Vy ovšem netušíte ani,
nemáte sebemenší zdání,
jak rád bych mrdal Vás!"
V recenzi bylo něco na způsob "doufejme, že si stárnoucí básník užil". Ta kniha je ještě k dostání, za 78 Kč. Četl jsem od Diviše kromě dvou všechny sbírky, a tahle patří mezi slabší.
Mám doma fotku místa pod Huascaránem po zemětřesení, maminčina kolegyně pracovala v Peru… 20,000 mrtvých, včetně československé expedice horolezců.
Děkuji za upřesnění. Objekt mého zájmu byl v té době hnědovlasý, tak si to mozek trošičku upravil 🙂
Jsem nucen zamyslet se nad vulgarismy v literatuře i v mojí mluvě a hlavě. Šel ten veršík napsat hlouběji a láskyplněji? Je tento literární skvost významově špínou a zneuctěním lásky?
Nevím, jestli v *tomto* případě šlo o lásku.
Osobně bych to vyřešil jako Lawrence v Milenci lady Chatterleyové, tedy použít do té doby prudérií tabuizované (ačkoliv ne vulgární) výrazy. Jinak ale každé slovo má své místo. Viz třeba Bondyho básně.
"Je možné hledět do oblak
a nemít zvláštní pocit
že člověk přechcán byl
a v prdeli se ocit?"
Jde to i jinak.
Je možné hledět do oblak …
a pozorovat mraky …
a užívat si sluníčka …
a být sluníčkem taky 🙂
(první nápad)
Tedy Vítku,vy jdete opravdu do sebe a máte první výsledek,který jsem Vám oznámkovala za jedna.No tak to je prima ,mám z Vás radost.Teď už to půjde samo,je vídět ,že jste se naladil na tu správnou frekvenci.Když porovnám oba verše,tak ten první mnou zase bodá a ten druhý je pohlazení po duši.Výborně!!!!!!!!!!!!Komlík kozlík
Jojo, Vlaďko … teď už to bude jenom z kopce a s větrem v zádech. Ale pojedu nahoru 🙂
Děkuji za konkrétní pochvalu, ono to není těžké, vypnout si ty vulgarizmy v hlavě. Básník to nedokázal udělat a tak nám podal svědectví o svém zoufalství. Když už to napsal, mohl si to nechat pro sebe a pro svou krásnou paní, že …? Ale buďme chápaví, každý nějak začínáme.
Jasně…
Baví mě to,baví mě číst Vaše články.Moc se mi líbí vysvětlení Vašich fyzických příznaků z pohledu psycho- asi spíš kineziologie-podle mne.Neznám Vás,kromě psaní ještě někde pracujete?Že mám pocit,že máte obrovský prostor na sebepozorování a hlavně na čerstvé psaní…Přeji hezký den.
Psaní já mííííluju, protože mi umožňuje třídit si myšlenky a vyznávat se v sobě. Ale (zatím) mne neživí … také přeji hezký den 🙂