Onoho dne na mne dolehla tíha světa obzvlášť silně. Připadal jsem si jako součástka v nesmyslném stroji, jako vyždímaný hadr, jako loutka vlečená osudem odnikud nikam. Nebo tak něco.
Uvědomil jsem si, že pořád dokola dělám věci, které vlastně dělat nechci. Proč třeba lžu zákazníkům? A pak se za sebe stydím a stydím se přijít na oči lidem, kterým lžu. Copak pravda tolik bolí? A proč se účastním větších či menších podvodů?
Jednou to skončit musí, tak proč ne dneska? Dnes nezalžu ani jednou. Ani jednou! A neudělám žádnou nekalost.
Pracovní den probíhal jako obvykle.
Zvoní telefon. Volá největší zákazník a chce šéfa. Držím sluchátko stranou od ucha a gestikuluji na šéfa, že volá pan Špaček.
Nejsem tady, vzkazuje řečí hluchoněmých šéf, mám poradu.
Pane Špačku, není tady. (Fujtajbl, co jsem to zase udělal.)
Vlastně je tady, ale ukazuje na mne, že má poradu a že tady není.
Cóóó žééé?
Šéf říká, že tady není a že má poradu.
A je tam, nebo ne?
Je, ale říká, že tady není, protože je na poradě.
Aha … tak až se vrátí z porady, řekněte mu, že jsem volal.
Ano, spolehněte se.
Nashledanou.
Šéfe, máte mu zavolat, až se vrátíte z porady.
(Šéf odchází a má nějakou divnou barvu. Všichni kolegové se tváří, že nic neslyšeli a předstírají práci. Zhluboka se nadechuji. Uff. Tak to by bylo … a ani to moc nebolelo.)
Odpoledne volá druhý největší zákazník, pak Drozd. Má problém a chce, abychom mu pomohli. Potřebuje od nás potvrzení pro pojišťovnu, že ty trubky, co jsme mu dodali, vydrží tlak deset MegaPascalů.
Pane Drozde, ale vy jste si u nás objednával dvoumegapascalové trubky.
Já vím, jenomže ono to prasklo. Nedělejte, že nechápete, co od vás potřebuju.
Potřebujete od nás pojišťovací podvod. Ale to my neděláme.
Cóóó žééé? A můžete mne přepojit na šéfa?
Jistě, přepojuji, nashledanou …
(Proč ten šéf dneska tolik křičí do telefonu?)
Celé odpoledne pohoda, dokonce se usmívám při pomyšlení, jak snadné je mluvit pravdu a nedělat špatné věci.
Odpoledne se mi podařil ještě jeden kousek.
Volá další zákazník, pan Vrabec. Taky pěkný ptáček. Prosí, abychom na tu poslední fakturu napsali místo hadic marketingové konzultace a napsali to na jeho manželku. Že si to potřebuje dát do nákladů.
Chcete si dát do nákladů místo hadic konzultace a napsat to na manželku?
Jó, ona potřebuje zvýšit náklady.
Ale my jste vám prodali hadice a konzultace neposkytujeme.
A nešlo by to nějak udělat?
Šlo, ale já to dělat nebudu.
Je tam šéf?
Ano, přepojím … nashledanou.
(Ten šéf je dneska, vážně nějakej vytočenej, už zase křičí do telefonu.)
Stačil jeden jediný den, abych si uvědomil, že nelhat je přirozené a ani to moc nebolí.
Druhý den ráno si mne šéf zavolal a oznámil mi, že jsem skončil.
Čekal jsem to. Pro něj je snadnější žít ve lži. Mě už to přestalo bavit. A trubky a hadice už mě taky nějak přestaly bavit. Něco si najdu …
A co vy? Už jste se rozhodli?
Zkuste to alespoň na jeden den, pak už to půjde samo …
Vyšlo na blog.idnes.cz
Pane Vítku,
Vy jste úžasný, obdivuji Vás. Při čtení článku jsem se upřímně smála od začátku až do konce. Ne Vám, ale tomu jak se asi tvářil šéf a ostatní:-). Musel jste mít hodně odvahy, že jste do toho šel i když jste si byl vědom toho, že tam skončíte. Jaké jste měl pocity? Byla to asi velká úleva že?:-)
Děkuji za krásný pobavení se:-). Hezký večer Majka Horneková
Děkuji za pochvalu, ale tohle bylo literárně zhuštěné. Takhle „hustej“ jsem nebyl v jednom dni, ale postupně jsem se učil nedělat podvody a nelhat a učím se to pořád. I když třeba už vyloženě nelžu, tak někdy řeknu něco nepřesně a pak z toho nemám dobrý pocit.
Cítím to úplně stejně jako Vy Vítku:-). Mějte se…
Blahopreji a take se mi to velice libilo… ale proc Vam blahopreji. Duvodem je to, ze jste dokazal respektovat sve kvality cloveci a a postavil jste se trendu, pro firmu a penize "vse". Preji Vam, aby ste si nasel praci v takovem oboru, kde skutecne to lide ohodnoti -a verte, ze ano – a Vy v sobe samem tez. Je to parada a chce to odvahu.
Dobrý den,
Děkuji za povzbuzení. Někdy je těžké, být poctivý, když člověk nemá co do žaludku anebo má dluhy, ale když o nic nejde, proč si komplikovat život lhaním, zapíráním a děláním podvodů?
Stále hledám práci (spíš poslání), která dá vyniknout mým nejlepším vlastnostem, a budu dělat to, co mne baví … a už brzy ji najdu. Mějte se fajnově 🙂
Pane Vitku, drzim Vam palce a verim, ze se to podari. Ja jsem mela podobnou zkusenost v patek v bance, s investicnim poradcem… Rozloucil se s bankou (ackoliv je mimoradne sikovny a prace ho bavi), protoze si chce zdkokonalit frnac a angl. Ten take netluce klienty po hlavince, aby sve uspory dali do zamrzlych fondu a podobne, ale fakt jim poradi… Konci od brezxna v bance a jede na par mesicu ucit se ven. Byl to zatim jediny bankovy urednik, kt se choval seriozne a ne jako usta pazraveho mogulu – a presto si myslim, ze by ziskal bance spoustu zakazniku – svoji serioznosti. Takze Vam drukuji a link posilam vsem svojim znamym. :o)
Přiznám se ještě jednou, pokud jste nečetla komentáře, že to bylo literárně zhuštěné a trochu vymyšlené. Takhle „hustej“ jsem nebyl v jednom dni, ale postupně jsem se učil nedělat podvody a nelhat a učím se to pořád. Aby si mě někdo nespletl … ehm … třeba s Ježíšem. Celé tyto stránky jsou o hledání sebe sama, poctivosti, pravdomluvnosti … Dokonalosti.
Potěšila jste mne 🙂
Ano, púrecetla jsem si vsechny komentare i ten Vas, ze jste to zhustil…. To na akci nic nemeni… Jsem rada, ze jsem na Vas clanek a na Vas narazila … Hezky vikend, MichHau :o)))