Poctivé peníze a hnutí Poctivé peníze Konkrétní kroky k poctivým penězům Chci poctivé peníze Příznivci poctivých peněz Kontakt
Poctivé peníze jsou peníze, které není dovoleno vytvářet z ničeho a půjčovat je za úrok. Vytváření peněz z ničeho znehodnocuje již existující peníze a vede k pumpování peněz od dlužníků k nepoctivým bankéřům. Protože lidé z neznalosti dovolili používat nepoctivé peníze, svět se dnes (2010) topí v dluzích.
Pojďme se podívat, jak vznikl prvotní bankovní hřích …
Prvotní bankovní hřích
Byla doba, kdy lidé platili penězi ze zlata a ze stříbra. Jenže bylo nepraktické nosit u sebe těžký měšec a v něm mince o různé hmotnosti. Někdo chytrý vymyslel, že zlaté mince a kousky zlata by lidé mohli uskladnit do banky, ta by jim místo nich dala papírové poukázky (bankovky) a platili by bankovkami. Banka dokonce slíbila, že pokud si do ní někdo zlaté mince uloží a nevymění si je za papírové bankovky, jeho bankovky půjčí někomu jinému a rozdělí se s ním o úrok od toho, kdo si bankovky půjčil. Tak bankéři začali bohatnout z půjčování peněz svých klientů. (A to je dobře. Dělají službu lidem. V tomto případě je půjčování peněz za úrok správné.)
A teď to přijde. Prvotní bankovní hřích. Jednoho bankéře napadlo, že by lidem nemusel půjčovat bankovky, které patří člověku, který si u něj uložil zlato, ale že by mohl vyrobit další bankovky a ty půjčovat. Pravděpodobnost, že všichni, kdo u něj mají uložené zlato, si pro něj naráz přijdou, není velká. Když vyrobí dvojnásobek bankovek, než má zlata, pořád bude mít ve skladu dost velkou rezervu zlata. Tak vznikl prvotní bankovní hřích.
Prvotní bankovní hřích spočívá v tom, že bankéř vydává nekryté peníze a za úrok je půjčuje svým klientům.
(Přesněji řečeno ty hříchy jsou dva. Prvotní hřích je vyrábět peníze z ničeho. Druhotný hřích je půjčovat takto padělané peníze za úrok.)
Z poctivého bankéře se rázem stal nepoctivý bankéř.
(Pod slovem bankéř dále nemyslím nějakou konkrétní osobu, ale celý bankovní sektor, který vytváří nové peníze z ničeho.)
Stát místo toho, aby chránil své občany, tak tento zločin posvětil a nečinně mu přihlíží. Dokonce si půjčuje od nepoctivých bankéřů, kteří ho takto ožebračují. Tedy neožebračují stát, stát žádné vlastní peníze nemá, ožebračují jeho občany.
Je do nebe volající nevědomost, že si toto lidé nechají líbit, že toto dovolí.
Bojovat se státním dluhem v situaci, kdy peníze se dají vyrábět z ničeho, je čiré bláznovství. Dluhy z úroků z peněz vyráběných z ničeho jsou nesplatitelné.
To, jestli peníze takto padělá historický bankéř, jestli tak činí centrální banka, státní banka anebo komerční banky, jsou pouze historické detaily. Stejně tak jsou detaily, jestli se jedná o peníze v podobě bankovek anebo o peníze na účtu.
K čemu jsou na penězích ochranné prvky, když ty peníze se dají vyrobit jako číslo na účtu? Ochranné prvky na penězích by měly chránit především občany před tím, aby nepoctiví bankéři s dovolením státu padělali peníze. Jenže je to naopak, chrání bankéře, aby jim nikdo jiný nelezl do zelí.
Ve vymyšlené zemi Kocourkově je celkem miliarda korun, mléko stojí dvě koruny a chleba pět korun. Co se stane, když „někdo“ přijde s další miliardou korun vyrobenou z ničeho? Začne za své nepoctivé peníze nakupovat na trhu, cena zboží poroste a časem bude stát mléko čtyři koruny a chleba deset. Než zase ten „někdo“ přijde s další miliardou …
Hyperinflace v Německu
Jistě jste slyšeli o hyperinflaci v Německu.
V roce 1922 stál dolar dvě stě padesát marek. Na nový rok 1923 je jeden dolar k dostání za 9 tisíc marek, 1. června už za 100 tisíc; v srpnu 1923 pak za 4,62 miliónu marek! Když inflace kulminovala, ceny se zdvojnásobovaly každých 49 hodin. V listopadu 1923 se jeden dolar směňuje už za 4,2 biliónu marek. Pro představu, chleba stojí 580 miliard. V říjnu 1923 pocházelo 1% státních příjmů z daní, 99% z emise nových bankovek! Měna znamenala úlevu i ránu pro řadu lidí. Internet je dodnes plný fotografií, na nichž německé ženy pálí staré marky v kamnech, neboť je to efektivnější než za ně kupovat dřevo. Remarqueův spekulant si vytapetoval byt inflačními bankovkami a bezcennými akciemi. „Bylo to levnější než tapety,“ sdělil stroze. „A zábavnější.
Zdroj: euroekonom.cz
Vidíte, jak snadné je vyrábět peníze z ničeho. Jak snadné je ožebračit občany.
Zajímavé je též, co během hyperinflace provedl jeden vlastník uhelného dolu. Založil vlastní lokální peníze, které byly kryté uhlím vytěženým z jeho dolu (stanovil, kolik jeho lokálních peněz odpovídá jednomu pytli uhlí určité hmotnosti). Současně stanovil (a uvedl na bankovkách této nově vzniklé měny), že každá bankovka je směnitelná za odpovídající množství uhlí a jeho podnik se zavazuje tuto směnu provést. Úspěch tohoto systému rostl geometrickou řadou a v té době v jinak bezútěšné republice se rozšířil daleko za oblast, ve které důl působil. Peníze fungovaly i po finanční stabilizaci Německé říše, ale v roce 1933 byly zrušeny z rozhodnutí státní moci.
Zdroj: wikipedia
Kdo vyrábí peníze z ničeho, okrádá ostatní. Bez ohledu na to, jestli tak činí pod ochranou nespravedlivého světského zákona. Je jedno, jestli je to stát, banka, anebo jednotlivec.
Co je špatného na nepoctivých penězích?
Představte si, že nepoctivý bankéř za úrok půjčuje peníze, které sám vyrábí. Líbilo by se vám, kdybyste mohli jenom tak ze vzduchu vyrobit miliardu korun (zjednodušená představa: natisknout), na rok ji někomu půjčit za úrok pět procent a za rok takto „vydělat“ 50 milionů korun? Původní miliardu byste pak zničili (spálili v kamnech), nebo byste ji půjčili někomu jinému.
Je až neuvěřitelné, že je něco takového možné. Lidé důvěřují politikům, státu, centrální bance.
Zlomový okamžik, kdy dochází k podvodu, je okamžik, kdy bankéř (banka) vytvoří nové peníze takříkajíc z ničeho. Sice to má jistá pravidla ale ta jsou mírná a na podstatě zločinu nic nemění. Půjčování peněz za úrok pak vypadá jako normální finanční služba. Jenže už prakticky nikdo nepátrá po tom, jestli banka půjčuje svoje peníze, peníze střadatelů anebo peníze, které takto vyrobila, neboli padělala. Lidé tomu nerozumí a tak to neřeší. Proto je důležitá osvěta 🙂
Špatného na nepoctivých penězích je to, že díky úrokům z padělaných peněz banky odsávají peníze svým dlužníkům. Jednotlivcům, podnikům i státům. Státy pak marně bojují se zadlužováním, které je, dalo by se říci, neodvratné, zákonité a záměrné. Když už státy nevědí kudy kam ze svých dluhů, udělají měnovou reformu.
Nejsou peníze na zdravotnictví, důchody a státy místo toho, aby zavedly poctivé peníze, jsou rukojmím bankéřů a pokoušejí se situaci řešit dalším zadlužováním.
Stačí se podívat na vývoj státního dluhu České Republiky. Letos činí cca 1,2 bilionu korun (1 200 000 000 000 Kč), v přepočtu na obyvatele cca 120 tisíc Kč. Úroky z tohoto dluhu činí cca 70 miliard korun ročně, v přepočtu na obyvatele cca 7 tisíc Kč ročně.
Problém nepoctivých peněz není v tom, že nejsou ze zlata, anebo kryté zlatem. Problém je v tom, že se půjčují peníze vytvořené z ničeho.
Peníze kryté zlatem je jen jeden ze způsobů, jak ukotvit hodnotu peněz a zabránit vytváření peněz z ničeho. Jak jsme viděli, peníze mohou být kryté třeba uhlím.
Neznám, jak vy, ale já nestojím o to, aby nepoctiví bankéři vyráběli peníze z ničeho a stát jim to dovoloval.
Chci používat poctivé peníze.
Ne peníze, ze kterých mi každý rok díky inflaci někdo kus ukousne. Když mi z jedné koruny každý rok někdo ukousne pět procent, tak mám za deset let okousaný šedesátník. Když někdo každý rok ukousne pět procent z peněz všech občanů, tak máme za deset let ohlodanou a zadluženu republiku.
Proč další politická strana, hnutí nebo něco takového?
Jakoby už jich nebylo dost …
Je jich dost, ale … snaží se řešit podružné záležitosti a snaží se zalíbit voličům. Prakticky všechny strany přistoupily na hru, ve které se s voliči přetahují o peníze vybrané na daních na jedné straně a o volební sliby na druhé straně. Přitom ani politickým stranám ani voličům nedochází, že se přetahují o nepoctivé peníze. Jakoby se přetahovali o hromadu nahnilých jablek anebo o pytel špinavých hadrů. Zatím se za ta nahnilá jablka a špinavé hadry dá nakupovat.
Co jsou to poctivé peníze?
Jsou to peníze, které není dovoleno (lidé se dohodli, že nebude dovoleno) jenom tak vyrábět z ničeho (padělat) a tím snižovat hodnotu již existujících peněz. A hlavně není dovoleno je v okamžiku vytvoření půjčovat za úrok. Půjčovat za úrok je dovoleno pouze peníze, které si do banky předtím někdo uložil.
Co navrhuji?
Přemýšlejte o tom, mluvte o tom, jedině tak myšlenky uzrají … zjistěte si informace na internetu, seznamte se s historií peněz … a pokud dopějete k názoru, že je to tak, jak zjednodušeně píšu, tak po svých politicích žádejte poctivé peníze. Pravděpodobně vůbec nebudou chápat, o čem mluvíte. Taky mi trvalo dost dlouho, než mi došlo, co se to vlastně děje a jak to funguje. A připouštím, že se mohu mýlit.
Poctivé peníze nemusí být poctivé hned a všechny, to by znamenalo celosvětový finanční kolaps.
Žádejte poctivé peníze jako alternativní měnu. Dolar a EURO, ať si dělají, co chtějí.
Poctivé peníze nemusí nutně být kryté zlatem. Ale musí být ukotveny vůči něčemu, co má v průběhu času stabilní hodnotu.
Poctivé peníze nesmí být dovoleno vyrábět z ničeho a hlavně půjčovat za úrok.
Pokud výše uvedené myšlenky shledáváte pravdivými a užitečnými, můžete podpořit hnutí Poctivé peníze tím, že se přihlásíte jako příznivec či jako potenciální volič. Dobré to bude k tomu, že budeme vědět, kolik nás je.
Až nás bude dostatečný počet, nebude založení opravdové politické strany jenom plácnutím do vody a zbytečným mrháním sil. Každá věc má svůj čas.
Nečekám, že myšlenku poctivých peněz lidé pochopí a přijmou okamžitě. Ale během deseti let by alespoň někteří mohli 🙂
Do té doby se mějme fajn … 🙂
Vítek P.
Svou vůli používat poctivé peníze můžete vyjádřit připojením svého jména …
Ahoj Vitku Vidlaku SUPER napsané