Doporučuji přečíst si předchozí postřehy Kniha Etikoterapie – záhada nemoci a smrti (Ctibor Bezděk)
Jedním z lidí, kteří používají etikoterapii je pan Vladimír Vogeltanz. Obsadil doménu etikoterapie.com a podtitul jeho webu je Léčba morálními silami. Napsal přemluvu k pátému vydání Bezděkovy Etikoterapie a dvě knihy o sobě a o etikoterapii Co s doktorem a Co s doktorem II. Nosí tričko a má na webu svojí fotografii. (To já taky, ale takovou, abyste mne nepoznali 🙂
Po přečtení jeho první knihy Co s doktorem jsem nechápal, proč ji napsal, respektive jsem to chápal tak, že se potřeboval vyznat sám v sobě a ujasnit si některé věci a tak o nich napsal. Spíš jsem nechápal, proč to vydal. Ale teď už chápu i to. Také si píšu deníky a teď už i tenhle blog, kde se přiznávám k tomu, že hledám. Takže taky vydávám. On to napsal, protože hledal a to je dobrý důvod. Vlastně se to i dobře jmenovalo Co s doktorem. Jenom mohl na konci být otazník a podtitul nemusel být cesta etikoterapie, ale spíš moje cesta k etikoterapii. Ale chápu i to, název prodává a kniha s názvem, Co se mnou bude? … moje cesta k etikoterapii, to nevypadá na bestseller. Na panu Vogeltanzovi je mi sympatické, že na svých stránkách píše „I já jsem hledající, stejné přitahuje stejné.“ Tak jsme se přitáhli, pane doktore 🙂
Autorovi nějak nemohu odpustit, že jsem si koupil knihu o etikoterapii a dostal jsem knihu o něm. Nedorozumění, nicméně věřím, že to zvládneme. Vypíšu se z toho. Čím víc o tom člověku přemýšlím, tím je mi sympatičtější … Pane Vladimíre, jdeme podobnou cestou, určitě se jednoho dne potkáme i fyzicky. Třeba až mi přijdete nafackovat za tuhle recenzi. Budu to brát sportovně.
Je dobré a skvělé, že tento pan doktor dokázal udělat krok do neznáma. Když ho oficiální medicína neuspokojovala a neviděl v ní smysl, šel hledat něco jiného, lepšího. To dokáže málokdo, blahopřeji Vám a přeji Vám, abyste hledal a nalézal.
Posílám vám jeden z (mnou) nejoblíbenějších citátů:
„NEPŘESTÁVAT SE SVÝM HLEDÁNÍM MÁ TEN, KDO HLEDÁ AŽ NALEZNE. A AŽ NALEZNE, BUDE OTŘESEN A KDYŽ BUDE OTŘESEN, BUDE SE DIVIT A STANE SE PÁNEM NADE VŠÍM, CO JE.“
(prý Ježíš, Tomášovo evangelium)
Otázkou je, jestli hledající má vést jiné hledající, nebo jestli má nejprve sám nalézt. Odpověď je individuální a každý ji cítí sám za sebe.
Abych pravdu řekl, tak mám na léčitele (tedy i na doktory) extrémně vysoké nároky, respektive jediný oprávněný nárok, tedy aby přesně věděli, co se s nemocným děje, aby viděli příčinu nemoci, stejně jako teď vidíme slovo „blesk“ na obrazovce. Když k takovému přijdu se zubem, který mne začal bolet včera odpoledne, nechci slyšet nic o morálce, mravnosti, zdravé výživě, imunitě, čištění zubů, ani o tom, že zuby v psychické rovině vyjadřují moje postoje. Chci slyšet, že včera odpoledne, když jsem přišel z práce, jsem se měl věnovat rodině a že místo toho, abych se jí věnoval, jsem byl zalezlý u počítače a měl jsem na sobě zelené triko a pil černý čaj. Kdo mi tohle řekne, tak toho si vážím a toho půjdu poprosit o radu, pokud ji budu potřebovat.
To je také důvod, proč (zatím) nejsem léčitelem nebo něčím takovým. Chtěl jsem jím být cca před 8mi lety a už jsem měl první pacienty z řad známých, ale pak jsem to stopnul. Nechtěl jsem lidi tahat za nos a něco si namlouvat. Chtěl jsem vědět, co přesně dělám a proč to funguje. „Spatřit nemoc jedním pohledem a tímže pohledem uvidět i její vyléčení – taková musí být mistrovská diagnóza.“ Hledal jsem dál …
Ne, že bych dnes druhému nedokázal poradit, ale bylo by to uvařené převážně z myšlenek a zkušeností posbíraných a vyčtených, neviděl bych jeho problém jako slovo „blesk“ na obrazovce, zatím. Léčení by trvalo déle než je nutné a vedl bych ho k cíli oklikami. Nic na tom nemění to, že většina, nebo spíš téměř všichni lékaři a léčitelé vedou své pacienty ke zdraví oklikami, respektive je nechávají bloudit, protože sami nevědí kudy kam. Dělají svoji práci, zkoušejí na pacientech svoje teorie, anebo žijí z toho, že na nich dělají výkony za body od zdravotní pojišťovny, anebo že jim předepisují léky od spřízněné farmaceutické firmy. A Bůh to vidí a nedělá s tím nic, nebo to má svůj význam? (soutěžní otázka)
Zatím jsem potkal jediného člověka, který mé vysoké nároky splňuje a několik lidí, kteří je splňují částečně, takže vlastně nesplňují. Potkat jednoho stačí, víc není potřeba. Jeho jméno neuvedu, protože kdo čte tyto stránky pravidelně, tak ho zná, říkám mu gnostik, a kdo ho nezná, tak si může trošku počíst a popřemýšlet. Hledat souvislosti.
Pokud to se svým zdravím myslíte vážně a nebojíte se myšlenky, že příčina všech nemocí (a ostatních věcí, které se člověku dějí) je v psychice člověka, doporučuji Pravidla při dohledávání psychické příčiny nemoci podle Avenny
Jako perličku na závěr uvedu rozdílný přístup k oslovování druhých a sebe sama podle Avenny a podle Etikoterapie pana Vladimíra Vogeltanze. Podle Avenny je správné cizím lidem (účastníkům semináře) vykat a oslovovat je pane Nováku, později pane Jiří, a až při velkém sblížení je oslovovat Jiříčku s tykáním. Sebe sama má člověk oslovovat zdrobnělinou, tedy například Jiříčku. Má to své hlubší důvody. Na seminářích pana Vladimíra Vogeltanze si účastníci i on tykají. Prý je správné oslovovat člověka Jiří a ne třeba Jirko anebo Jířo, protože se jmenuje Jiří. Představovat druhým se má člověk také jako Jiří. Jak má člověk oslovovat sám sebe, to nevím.
Tykání a vykání je kapitola sama pro sebe. Snažím se druhým lidem říkat tak, abych při tom neměl nepříjemné pocity. Abych cítil, že je to tak v pořádku.
Tak co tomu říkáte pane Vogeltanzi? Tak co tomu říkáš Vladimíre? 🙂
Pane doktore,a znáte tuhle? Šla POŠTOLKA do školky,tam ,co chodí POŠTOLKY, měla čistý zobáček,peří jako obláček.Už když vyšla ze vrátek, zmazala si kabátek,proháněla slepice,poztrácela střevíce…
A když přišla do školky, zlobila tam poštolky,čmárala jim do knížky,rozházela oříšky…Co se stalo ve ŠKOLCE? NAPLÁCALI POŚTOLCE,NECHALI JI PO ŠKOLCE…………..CHYTILI JI ZA PEŔÍ, VYŠOPLY JI ZE DVEŘÍ……..DO ŚKOLKY ŚLA POŚTOLKA,ZE ŠKOLKY ŠLA poškolka………..A CO VY NA TO,PANE DOKTORE? Vynořila se mi v paměti po přečtení 1.knížky,jdu hltat 2.díl.V mnoha knížkách postrádám záložku,ale v té VAŠÍ není vůnec potřeba.DÏKY,DÍKY !
Já už vím..I.CH.bezprsá :}
Milá paní Ivano, děkuji za básnickou záložku / vložku. Pokud si ji vytisknete, můžete ji používat jako univerzální záložku do všech knížek i do těch, které záložku nepotřebují … připadá mi jako logopedické cvičení na písmeno Š, ta básnička … a tak přidám jednu na písmeno R:
Rarášci a raraši
Rádi v rourách haraší
Zalezou si do roury
Straší černé kocoury.
Ale nebojte, my kocoury nestrašíme a na rarášky nevěříme, ani na čerta s Mikulášem … mějte se krásně. Ten Váš příspěvek jsem nepochopil, pouze tuším. Kdybyste to napsala hezky česky od srdce, jak to myslíte s těmi záložkami? A co víte? („Já už vím“) A proč narážíte na knihu Já, bezprsá.
Že bych dnes vystrčil z postele špatnou nohu a probudil se nechápavý? Mějte se krásně …
Dobré ranko, prostě, že jsem tu knížku hltala téměř jedním dechem,(co mi dech stačil),jinak vždy vítám, když kníhaři vpraví do publikace ten nepatrný a důležitý kousek materiálu,jakým právě záložka je.To,že by nebyla potřeba,byla POCHVALA. Já mám za sebou dost perné pětileté období,kdy až myní konečně začínám chápat,že neustálá antibiotika a pendeponizace nic neřeší,kdyby jo, tak bych byla někde jinde než jsem. Odvážila jsem se to začít odmítat.Věřím,že k mému prospěchu.
To je právě to, co si myslím,že už vímn a pomalinku mi začíná i svítat….Leckde mi mluvíte z duše DÍKY!!!! Hezký den ICH
… a představte si, že existuje Kniha, která má záložky dvě. Jeden provázek je žlutý a druhý bílý. Schválně Vám nepovím, jak se jmenuje … jestli ji jednoho dne na své životní pouti objevíte a budete ji držet v ruce, tak si vzpomenete. Děkuji za připomenutí malých nenápadných pomocníků, kterými jsou záložky. Dobrý den …
Zřejmě tuším o kterou knihu jde, zda to bude opravdu ONA dám vědět….
O jedné už pár dní přemýšlím,ale asi potřebuju doklepnout nebo dozrát?.. 🙂
Nějací čotci-rarášci se mi tam vloudili,příště se polepším! :}
…..to období začalo trošku rakovinou…..
Ivo, Ivano, snažím se odpovědět na každý komentář, protože si myslím, že existuje nějaký důvod, proč ho ten člověk napsal a že se z toho komentáře vedou více či méně viditelné nitky k více či méně zajímavému příběhu. V tomto případě jsem lehce rozpolcený, na jedné straně bych rád vyzvěděl Váš příběh a na druhé straně si uvědomuji, že je to osobní záležitost. Nic mi do něj není. Nechci ten příběh vyzvědět z bulvární zvědavosti, ale proto, aby se mi potvrdilo, nebo spíš ostatním, že věci, o kterých píšu, fungují, tedy že všechny nemoci mají svou příčinu ve psychice. Že jsou dohledatelné a člověk se může poučit, polepšit a jít dál … a že takoví lidé existují.
Mějte se fajn, ICH, polepšená 🙂
Jo,jo, jo má je tam obě- i žlutou i bílou! Jupí! Nemám ji v ruce,ale už jsem ji viděla a obdovovala dobrý úmysl!!! Přeji sluníčkový den a pěkné vstávání! Ich
Dobrý sluníčkový (jak pro koho) den,
Včera jsem mi přišla kniha za 890 Kč. Je to kandidát na titul Dokonalá kniha, nejen obsahem, ale i zpracováním. Já tedy na formu moc nejsem, raději budu mít půl kila zlata zabaleného v hadru na podlahu než kilo mědi v balíčku s mašlí. A ona nemá záložku žádnou. Úplně zapomněli. Nebo je to schválně. Nebo je to naschvál.
Jdu se ponořit do druhého dílu.Začínám hledat odpovědi na zdrav.kopance s kterými nemíním dál bojovat ani soužít.Vždycky jsem byla optimistka,ale na tohle už opravdu nemám energii.Hledám odpověď např. na to,proč mám většinu zdrav.komplikací na levé straně těla? Souvisí to s mozkovými hemisférami? Jde i o úrazy.Asi souvisí,ale jak? Hraje tam cit x rozum? Ale jak? A proč? A jak na to? Tak jo,tak já se jdu ptát a snad dostanu odpověď. Dobrou
A tuhle znáte?
https://deosum.com/Articles/9.aspx
Před asi 15ti lety jsem se potkala prvně s MUDr.Vogeltanzem při čekání u léčitele. Přisedl si a vyptával se s čím jdu k léčiteli. Po mé odpovědi, že se žlučníkem se do mě nevybíravě pustil, že že přežírám a pak si jdu nastrčit žlučník k léčiteli. Nevěděla jsem s kým jsem mluvila, ale příští objednání k léčiteli jsem prosila, aby to nebyo v den, kdy tam nebude ten protivnej vychrtlík. Léčitel se dal do smíchu, prý ho požádal, aby tam už nechodil, že mu odháněl klienty. Za pár let jsem byla na páně Vogeltanzově přednášce v Klatovech. Příjemně posazený tlumený hlas, pološero, svit svící, vůbec jsem si ty dvě setkání nespojila. Zase za pár let jsem cestou od chirurga se zašla objednat na rehabilitaci. Nabídka zněla buď hned k MUDr. Vogeltanzovi, nebo za 3 týdny k někomu jinému. Nic zlého netuše jsem přijala první nabídku. Po příchodu do ordinace na mě řval, že se mi z nadváhy bortí klenba a na patní kost našlapuju v jiném než správném úhlu. Vysvětlení u chirurga bylo jiné. Položila jsem otázku, ať mi řekne z čeho bolí pata hubené lidi, že mi chirurg říkal, že má každý týdem asi 5 pacientek s patama ( podle něho bolí zánětlivé ložisko mezi ostruhou a patní kostí) a že nevěřím, že k chirurgovi přijde týdně z 5 pacientek 5 obézních pacientek s patama. Malinko zmírnil a mně pořád nedocházelo, že to je ten etikoterapeut, co se rozloučil s medicínou. Asi za půl roku jsem byla u kamarádky, štíhlé paní s patama a povídlaly jsme o bolístkách a ona vypráví: "Taký jsem byla na rehabilitaci, taky mně to osvěcovali. Když jsem seděla v čekárně, tak byla přede mnou na řadě tlustá ženská asi jako ty. Ten doktor jí ale dával, ten jííí ale dááával, my jsme všichni v čekárně slyšeli z ordinace každé slovo a vyvalovali jsme na sebe oči, bylo to neuvěřitelně trapné." Vyprávěla jsem jí o mé návštěvě ordinace a jestli neví, jak se ten doktor jmenoval. Věděla a teprve teď jsem si vše dala dohromady. AŤ ŽIJE ETIKOTERAPIE VE VOGELTANZOVĚ PODÁNÍ!!!
Dobrý den,
Děkuji za zkušenost. Pana V. zatím osobně neznám. Myslím si, že když se většina z nás ohlédne patnáct let dozadu, tak tam najde věci, které by už dnes nedělali. Důležitější je, jak praktikuje dnes a kam jde.
Mě se na něm líbí, že se vydal jiným směrem než jdou ostatní doktoři a "etikoterapii" přesněji řečeno zjištění a odstranění psychické příčiny nemocí považuji za tu nejlepší léčbu.
Jak etikoterapii praktikuje a kam sám došel ve svém vývoji je jiná (a jeho) věc, třeba nám k tomu něco poví …
Neříká se o žlučníku (žluč), že souvisí s zahořklostí?
Přeju vám hezké dny … 🙂
Léčitel mi tehdy pomáhal vyčistit žlučník od kamenů, měla jsem už žlučník plný. Nyní jsem začala chodit do obezitologické poradny. Na otázku, co je nového jsem sdělila, že jsem byla na rentgenu břicha a že mi našli kámen ve žlučníku, mně nutriční poradkyně sdělila, že kameny se dělají z hladu. "To máte z toho, jak nejíte, musíte jíst." Celý život se snažím zhubnout a nejde to, celý život na mě někdo ječí NEŽER a nyní se dozvídám, že je to naopak. Navíc když se člověk dozví, že hulvátem je lékař dbající na etiku, tak se i ta žluč pohne. Záležitost s patama je asi 3 roky stará, čili čerstvě eticko neetická. Od mé paty do vydání knihy zbývají dva(?) roky, kniha dá práci, nespadla z nebe náhle ze dne den, čili prostor na "cestu proměny" doktora V. je minimální. Nahrávku jeho etikoterapeutické přednášky z ezoterické školy v Praze mám již 13-14 let.
Milému pisateli děkuju za reakci a za sluníčko, potřebuju ho a jemu ať též svítí.
Marie
Dobrý večer,
Jeden říká nežer, druhý najez se … Když by mi pan V. nebo někdo jiný nepomohl a nezískal mou důvěru, hledal bych dál … Tady máte v článku dalších šest lidí, kteří se zabývají psychickými příčinami nemocí
https://deosum.com/Articles/245.aspx
Může mezi nimi být někdo, kdo ví, o čem mluví. Nejlepší je udělat si na věc vlastní názor. (Což je opět jen názor někoho jiného.)
Posílám sluníčka 🙂 🙂 :-), mám jich dost 🙂
Dobrý den,
jistě ne náhodou jsem se ocitla zde a něco početla.Ikdyž datum je již staršího data,dovolím si připojit se a podělit se o svou zkušenost s panem Vladimírem Vogeltanzem.Po přečtení knihy Co s doktorem jsem si domluvila setkání a to pro mne bylo veskrze pozitivní a přínosné.Bude to již rok a stále z našeho rozhovoru čerpám.Vážím si tohoto přístupu,a myslím si,škoda,že není každý lékař takový.Vše dobré.K.