Už jste slyšeli o vlasaticích, o moudrých, mýtických a mystických ženách s dlouhými vlasy a o jejich Tajemství? Prozradím vám ho, ale dobře si rozmyslete, jestli ho chcete slyšet, zejména pokud jste ženy. Tajemství změní váš život a už nebude cesta zpět.
Ženy s dlouhými vlasy se mi líbí odjakživa. Nějak mne to k nim mysticky přitahuje. Nejen proto, že maminka (když jsem byl děcko) měla dlouhé vlasy, je v tom něco hlubšího …
První láska měla dlouhé vlasy a druhá taky. Třetí, čtvrtá …
O kněžně Libuši se říkalo, že má dlouhé vlasy a krátký rozum. Samozřejmě to byla pomluva. Libuše byla spravedlivá a moudrá a věděla jak na to. Měla své Tajemství.
Věděla, že vlasy fungují jako přijímač energie z vesmíru. Někdo jí říká energie kundaliny, někdo čchi, někdo prána, někdo kosmická energie, někdo energie vakua …
Libuše jí neříkala nijak, jednoduše si česala své dlouhé vlasy a rozjímala přitom o životě. Každá dokonalá a čistá myšlenka, ke které se dorozjímala, se zhmotnila do jednoho dlouhého pevného vlasu, který ji spojoval s vesmírem a umožňoval jí čerpat z něj energii a sílu. (Jak víme z fyziky, síla krát dráha je energie.) A každá nečistá myšlenka se stala šedivým vlasem, který vypadl. Dlouhé Libušiny vlasy, které si občas vázala do copu, bylo pevné lano, kterým byla spojená s Dokonalostí. Ano s Bohem, jestli máte rádi to slovo.
Bůh, Stvořitel, Vesmír, Dokonalost … posílala pomocí vlasů do její hlavy čisté, vznešené a spravedlivé myšlenky. Stejné myšlenky, pak Libuše vysílala do svého okolí. Někteří lidé ji neměli rádi, zejména ti z „vyšších vrstev“. Její čistota je pohoršovala, mysleli si, že se nad ně povyšuje anebo že si na něco hraje.
Ona věděla své a tak si za muže vybrala pracovitého a skromného oráče Přemysla. Nebyl to zase takový „trouba“, jak by se dnes na první pohled mohlo zdát. Nebyl jako Franta z JéZéDé, který loni zaoral i kus asfaltové silnice.
Také Přemysl měl své Tajemství. Věděl, že nejdůležitější věc na světě je naladit se na Dech Země. To, co dělala Libuše pomocí vlasů, dělal on pluhem zanořeným do země. Bylo jen otázkou času, kdy se tito dva lidé potkají.
Občas se Libuše zahleděla kamsi „do blba“, tedy do Nekonečna, nebo se zaposlouchala do svého vnitřního hlasu a prohlásila něco jako „Vidím město veliké, jehož sláva se bude dotýkat hvězd …“ Někteří lidé ji měli za blázna. Opak však byl pravdou. Libuše byla dokonalá žena s čistou duší, dokonalým tělem a dlouhými vlasy.
Nebyla jako dnešní zmatené ženy, které nevědí, co jsou zač. Které mají na hlavě několik centimetrů porostu a ještě k tomu ho mají obarvený a natužený. Jaká energie může procházet těmito zuboženými vlasy? Řeknu vám to. Je to energie zmatku a zoufalství. Přesně tyto pocity vnímám, když vidím ženu, která má zničené vlasy a přitom si myslí, že je moderní, že je in a že jí to sluší. Když vidím Libuši, zapomínám na manželku. Ale může si za to sama. Místo aby poslouchala svůj vnitřní hlas, poslouchá rady kamarádek, kadeřnice, módních časopisů a tchýně. Každý by přeci chtěl mít silnou ženu, která svou energii čerpá z vesmíru. Každý by chtěl mít doma kus Dokonalosti.
Neříkejte mi, že na těle nezáleží. Vím, že záleží. Kdyby na těle nezáleželo, Stvořitel by nás udělal bez těla. Neříkejte mi, že se máme povznést nad nedokonalost těla a máme hledat dokonalost duše. Vždyť tělo je obrazem duše. Nemůže být dokonalá duše v nedokonalém těle. Dokonalá duše si dokáže stvořit dokonalé tělo, aby se v něm mohla radovat. Všechny ženy mohou být tělesně dokonalé. Když na to půjdou jako Libuše. Nebudou hledat dokonalost těla a nebudou se ho snažit vylepšovat, ale budou svou duši očišťovat k dokonalosti a ona potom pro sebe vytvoří dokonalé tělo. Na vlasech už ani pak nezáleží … ale mě se líbí vlasatice.
P.S.
A neštrachejte teď učebnicemi dějepisu, abyste mi dokázali, že Libuše byla škaredá a hloupá. Pro mě byla Dokonalá.
Doporučené čtení … Kněžna Libuše, Vlasy a psychika, Nemoci a léčení – Vlasy, Tajemství dokonalé péče o krásné dlouhé vlasy
Tedy Vítku.
Tak to si letím koupit dlouhou paruku na to naše setkání před přednáškou cha cha cha,mám sice krátké vlasy ,ale nemám pocit,že bych měla v sobě zmatek a chaos.No rozhodně zajímavý článek,něco podobného už jsem někde četla.
Já si myslím ,že energii lze přijímat i jinak,ne jenom přes vlasy.Co se týče vzhledu a délky vlasů,tak dlouhé vlasy každé ženě také nejdou,je to otázka názoru a hlavně je to o tom,jak se člověk v jakých vlasech cítí.Určitě posoudíte sám,taky jste měl pěkného hari šoumena…na fotce máte fakt nádherné vlasy,jako můj mladší syn,taky je vlasatec.
Vítku,nemyslím si o Vás,že jste psychouš,směju se ,protože se mi chce,nezlobíte se že?
Pravda ale je ,že vlasy odrážejí naši vnitřní sílu,podle toho jak jsou husté a kvalitní.Maminka mého manžela nosívala do 40 let vlasy až na zadek ,měla je kvalitní,pak se stříhala,kvalita byla dobrá,postupně jí začaly řídnout a úplně zbělely,bylo to už období,kdy jí zevšedněl život,nebavilo jí slavit Vánoce ,Velikonoce,narozeniny,když to slavila,tak jenom proto,že přijede návštěva.Bylo mi z toho smutno,protože jí nebavilo žít,zemřela v 63 letech.Vesmír jí zastavil.Odrazilo se to i na jejích vlasech,říkala……vždycky jsem měla tak kvalitní vlasy,co se stalo, že jsou tak řídké?Měla neoprávněnou myšlenku,že už nemá sílu a vlasy s ní nesouhlasily a na něco jí upozorňovaly.
Mojí mamince je 67 let,má krátké kvalitní a husté vlasy,baví jí žít,chodí tancovat,užívá si pálení čarodějnic,slaví každé narozeniny ,svátky,je veselá,plná elánu,ráda si zpívá.Když jde ke kadeřnici,tak kadeřnice jenom kroutí hlavou,že má vlasů na 5 hlav.
Prostě maminka má hodně energie i bez dlouhých vlasů.
Toť otázka,zda dlouhé vlasy slouží jako přijímač energie a nebo čistých myšlenek?
Tak se na tu otázku položme a odpovězme si sami.
Přeji hodně vlasatých zážitků všem,jak se na mě Vítku těšíte?Na krátkovlásku?
Mějte se fajn Vlaďka
Vladěnko, děvenko … kdybyste napsala, že jsem psychouš, tak je to pochvala. Stejně jako je teplouš teplý, tak psychouš je oduševnělý, tedy nikoliv bez ducha, ale naopak duchaplný. Beru! Vidíte, že pozitivní myšlení dělá divy. Někdo jiný by se urazil a nevytěžil by z předhozené pochvaly maximum dobrých pocitů.
Vlasy jako přijímač kosmické energie jsou samozřejmě nesmysl, ale … energii (Stvořitele) přijímáme každou buňkou a když si někdo češe vlasy a myslí při tom na něco, to by bylo, aby to k sobě nepřitahoval. Znáte přeci tajné Tajemství.
Takže má odpověď zní: Dlouhé (i krátké) vlasy slouží jako přijímač energie a čistých (i nečistých) myšlenek. Záleží na tom, na co právě kdo myslí.
Co se nás dvou týká, tak paruku si rozhodně vezměte. Neutrácejte, něco si půjčete, nebo udělejte z chemlonu. Bude to zajímavější. Příště můžeme přijít v pyžamu. Ať mají média o čem psát.
Jen se trošku obávám, jestli budu na přednášku vpuštěn kvůli tomu článku o Avenně.
Děkuji za psaní o maminkách.
Mějte se fajn.
Já si myslím ,že vpuštěn budete,napsal jste to dobře,tak nemějte obavy.
Jsem ráda,že jste z toho opravdu vytěžil to pozitivní,jste dobře naladěn a to je fajn.
Já jsem se musela opravdu po přečtení článku smát,protože jsem si představila,jak si na přednášce o mě budete myslet……tak to je ta Vlaďka…no ta má v hlavě pořádný chaos a zmatek,kam dala vlasy?Ta je úplně bez energie a čistých myšlenek.Jasně,berte mě s nadhledem ano?Bylo to pro mě fakt legrační.
Vítku článek o vlasech mě nezklamal.Těším se na další.
Teď mě napadlo,když se mi zdá o vlasech,možná,že je to nějaká informace z vesmíru o síle a čistotě myšlenek,co mylíte?A ejhle máte další téma pro další článek…SNY..
Tak hezké vlasaté sny dobrou noc. Vlaďka K.
Vlaďko, Vy mi čtete myšlénky, sny budou zítra nebo pozítří.
Dobrou noc a krásné sny … 🙂
Tak tomu říkám telepatie!
Supr,těším se.
Dobrý den přeji,
tak si tak pomalu pročítám Vaše,nedavno mnou objevené,pro mne přínosné příspěvky.Vlasy.Nevím zda vyjímka potvrzuje v tomto případě pravidlo.Mám tchyni,bezvadnou tchyni ,plnou života a chuti k životu,její energie v jejích 87 letech je někdy obdivuhodná,nikdy nijak zvlášť nebyla nemocná,až nedavno se u ní objevila cukrovka a vysoký tlak ,což je následek jejích stravovacích návyků,neb to co ona dokáže pozřít by ani mému organismu moc neprospělo.Nicméně již od 40ti let má bílý vlas a značně prořídlý,jak sama říká :"Přijď mi přistřihnou ty moje 4 chlupy",což činím tak 1-2x do roka ,neb jí rostou dost pomalu.Nikdy si vlasy nebarvila a ani jiných úpravám neholdovala.
Podle mého názoru jsou dlouhé vlasy projevem svobody a náhledu na svět a pravdu díte,že i určité energie a vitality.My oba s manželem nosíme celá léta vlasy dlouhé nijak neupravované, i když manžel s tím měl za dob totality ve školních lavicích dost problém,naše děti ,již dospělé, po nás tento zvyk dlouhých vlasů podědily.Je zajímavé sledovat hlavy lidí,neb podle jejich vlasatosti či naopak plešatosti,zvláště pak účelné holohlavosti, se nechá každý jedinec dost dobře přečíst a asi nezáleží na délce vlasů.
hezký den Hanka
Dobrý den, to je dobře, že si čtete.
A stříháte se, nebo to necháváte jenom tak? Já jsem se 4 roky nestříhal a váhám, jestli to trošku zastřihnout, že by jako vlasy získaly nový impuls k růstu. Ale na druhé straně se zase nechci připravovat o matroš. Mám to ale starosti, radosti.
No já a moje vlasy si dejme tomu žijeme každý svým životem,ale na Váš dotaz:"Přistřihávám",dříve jsem přistřihávala sama,v současné době navštěvuji svoji kamarádku kadeřnici,tak jednou do roka,které dovoluji si stříhnout,ale to je tak všechno co jí dovolím,přitom směle požaduji dlouho se mi ve vlasech nezdržovat,což ona s úsměvem dodržuje.Musím podotknout,že mým příchodem ke kadeřnici se dobře baví ostatní personál,tak i zákaznice,což je dobře a mně těší,že jim přináším trochu toho vzrušení při dlouhém sezení pod těma různýma sušákama s různýma nesmyslama na hlavách,jako jsou natáčky a podobné vymoženosti.Představa,že by mi vlasy umyla,vysušila,ba co víc ještě mi do nich nastříkala všelijaké ty jejich "postřiky" je pro mne nemyslitelná.Myslím ,že ani moje okolí si dost dobře nedovede představit,že bych vypadala jinak,i když jsou tací ,kteří mi naznačují ,že ve svém věku ,téměř 50ti let,bych měla s tím mým "hárem"něco udělat,ale není všem dnům konec,třeba přijde doba,že budu muset svým vlasům sebrat tu svobodu a stanu "dámou".Manžela přisřihávám sama.
Mějte se krásně a děkuji za zajímavé počteníčko Hanka
Čím větší zmatek má člověk na hlavě, tím větší ho má i hlavě, si myslím … ať žijí a rostou krásné dlouhé vlasy 🙂
Dlouhé svobodně rostoucí kštice nemusí vždy znamenat zmatek ani na hlavě ani v hlavě,dlouhé vlasy se nechají nosit i uspořádané,i když semtam nějaká vlnka je leckdy těžko ukočírovatelná……….
Tím zmatkem jsem myslel melíry, natáčky, trvalé, bručení fénem a podobné nesmysly :-/
Uffff to jsem se lekla,já už myslila,že mně vidíte přes monitor…….
Výborně, další článek na oblíbené téma VLASY. Souhlasím s paní Vlaďkou, že známkou vnitřní síly člověka bude spíš hustota a kvalita vlasů a záleží na každém z nás, jak dlouhé si je pak necháme narůst. Osobně se mi také líbí dlouhé.
Moje tchýně na tom byla podobně jako Vaše, paní Vlaďko, také ji nic nebavilo, z ničeho se neradovala, vlasy jí hodně padaly, přitom když byla mladá, tak je měla sice krátké, ale husté. Zemřela v 61 letech.
Mě nechala maminka dlouhé vlasy ostříhat, když jsem šla do první třídy. Vždycky říká, že jsem měla rousy a culíky jak myší ocásky. Dnes už na její řeči nedám. Vlasy jsem si před dvěma lety přestala fenovat a lakovat. Dokonce se mi začaly vlnit, tak mám radost.Ještě potřebuji zmáknout maštění vlasů. Jojo,vlasy to je věčné téma.
Také se těším na sny.
Mějte se fajn. Jana K.
Ahoj JANI, tak jsme se tu potkaly 🙂 Moc Tě zdravím!
Také si myslím, že rozhodující není délka. Osobně se mi moc líbí ženy s krátkými vlasy. Přijde mi, že tyto ženy jsou víc "obnažené" a nemohou se za dlouhé vlasy schovat. Nevím jestli to dokážu vysvětlit, ale v době kdy jsem chodila na ježka jsem se tak cítila. Teď s dlouhými vlasy se cítím jinak, ženštěji, ale nemohu říct jestli lépe…
Sny je moje velké téma. Dlouhá léta jsem trpěla a někdy ještě trpím náměsíčností a nočními můrami. Jsem zvědavá co se dozvím.
Hezký večer, Helena
Ahoj Helenko,
také tě zdravím a jsem ráda, že můžeme být v kontaktu, samozřejmě i s paní Vlaďkou. Nemám v okolí nikoho, kdo by si se mnou povídal na podobná témata.
Před lety jsem také měla úplně krátké vlasy, ale necítila jsem se dobře, vlastně nemám ani moc fotek z té doby. Mám pocit, že delšími vlasy zamaskuji některé nedostatky, přesně jak píšeš, nejsem tak obnažená. Teď jsem si uvědomila, co vlastně chci maskovat? Zatím nevím.
Jaká byla dovolená? Snad nebude Vítkovi vadit, když odbočíme trošku od tématu.
Měj se krásně. Jana K.
Nazdárek děvčátka,paní Helenko a Jano.
Také jsem ráda,že se setkáváme na tomto webu,ale musíte psát častěji,koukejte jak jsem se rozjela já.Jedu a jedu protože musím.Tak mě snad doženete?Těším se ve středu na přednášku,nejedete také?
Tak zase příště. Vlaďka
Dobrý den paní Vlaďko, ahoj Jani ahoj Vítku,
taky koukám jak jste se tu rozjeli, jsem za to moc ráda. Ve středu se na přednášku chystám, sice jak tvrdí manžel nám avenna rozbíjí manželství, ale nejde odolat…
Prožívám teď zvláštní dobu. Uvědomuji si že jsem teď několik let tak intenzivně nasávala informace z avenny až jsem začala avenně věřit víc než sobě. Takže vlastně chápu manželovy obavy…Jak to máte vy? Děláte věci podle toho co řekne avenna nebo jak to cítíte vy? Ve většině věcí mám stejný názor, ale najdou se i věci kde tu správnost ještě nedohlédnu. Co pak? Mám věřit, že avenna dohlédne dál a chovat se podle toho nebo dát na sebe a čekat až přijde doba a dohlédnu tam i já? Pořád by mi třeba nešlo nepůjčit CD. Přijde mi to přehnané. Jak se tedy zachovat- nepůjčit z důvodu kterému vlastně nerozumím nebo se chovat podle sebe?
Nebo když mi na konzultaci paní Katka řekne, že ideální škola pro naše dítě je tam a tam, ale já cítím něco jiného?
Mám v tom zmatek, říkám si že člověk si někam musí dojít svou vlastní cestou a svým vlastním tempem. Já jsem se za dokonalostí hnala jak tajfun a okolí to málem nevydrželo.
Co vy, komu věříte víc?
Helenko, myslím, že se musíme bavit konkrétně, tak třeba o CDčku. Pokud pochopíš, proč avennistická CDčka nepůjčovat, tak ti to docvakne a už nebudeš mít to nutkání. Za prvé proto, že si to autorky nepřejí, vlastně, co bych o tom psal, přečti si to sama …
https://deosum.com/images/avenna-pruvodni-listina-k-nahravkam-01.jpg
https://deosum.com/images/avenna-pruvodni-listina-k-nahravkam-02.jpg
Listiny jsou z roku cca 2002, tak to ber jako studijní materiál, teď můžou být ty podmínky jiné.
U jiných CDček, například s muzikou, je to jinak. Ptej se autora, vydavatelství, jak to je. Například paní Katka K. říkala, že totéž, co jejich CDček, se týká i jazykových programů. Jenže můj jazykový program je pro více uživatelů, tak se budu držet toho.
Zhluboka dýchej …
P.S. Jaká je (prý) ideální škola pro vaše dítě?
Dobrý večer pane Vítku,
dáváte tu k dispozici průvodní listinu k nahrávkám z roku 2002 jak píšete. Jelikož tento dokument nevlastním, ale mám o něj zájem, tak se vás ptám zdy Vy či někdo jiný neznáte jestli si tuto listinu mohu alespoň opsat. Pamatuji se, že toto téma se již jednou probíralo na stránkách avenny, ale bohužel jsem odsud nevyčetla zda je správné si tento dokument žádat od lidí co ho vlastní… Řeknete mi na to prosím svůj názor?
Děkuji mockrát všem za případnou odpověď. Hezký večer Majka Horneková
Dobrý den, ptal jsem se paní K., jestli to sem můžu dát, a ona řekla, že ano, že už tu listinu nedávají, protože tu listinu lidé nechápali. Ale vy ji pochopíte, tak si ji třeba opište, já bych si jí jenom přečetl nebo vytisknul nebo zkopíroval, ale opisovat by se mi ji nechtělo.
Děkuji Vám pane Vítku, tím že si listinu opíši, tak jí budu více vnímat a také si ji více vážit, než když si jí přečtu a vytisknu. Jestli mi rozumíte:-). Přinese mi to více… Ještě jednou děkuji a přeji příjemný večer. Majka Horneková
Ahoj Helenko,
na přednášku bych šla moc ráda, ale nedostanu se do Prahy, tedy přesněji řečeno, mám špatné spojení z Prahy po přednášce.
U mě je to takto: když jsem začala získávat informace z Avenny, docela se mi ulevilo. Dřív jsem se hodně přizpůsobovala okolí, chovala se podobně, cítila jsem, že to není správně, ale prostě abych měla klid, chtěla jsem něco změnit, ale nevěděla jak do toho.
S CD to mám tak, že teď nepůjčuji (tedy výukové), ale přiznávám, že pokud by manžel projevil zájem a chtěl si něco z CD Avenny poslechnout, tak ho nechám i za cenu, že si vytvořím dluh. To ale zatím nehrozí.
Jestli věřím Avenně víc než sobě? Asi ano, pokud dostanu vysvětlení určité situace do hloubky, protože v mnoha situacích nevím co je správné a co ne. Avennu tady máme proto, aby nám pomohla v právě v tom kam, zatím nedohlédneme a tím se náš posun urychlí. Tak si to maslím já.
Synovu školu už řešit nemusím, takže to mám o něco jednodušší:)
Zatím ahoj Jana K.
Hezký podvečer paní Heleno,
Váš komentář mi připomněl jeden dokument, který jsem kdysi dávno viděla v televizi a který mě zaujal. Byl o několika lidech, kterým se podařilo vystoupit ze společenství Svědků Jehovových. Zaujal mě tím, jak končil a končil jednou větou, kterou úplně upřímně ta jedna paní pronesla:"…no jo, ale jak teď budeme žít, když už nám bůh nebude říkat, co máme dělat…" tedy je to volná citace,to abych byla přesná. A mě v tu chvíli došlo, jak je důležité věřit sám sobě, věřit své intuici a svým pocitům. Život je úžasný dar a tak ho prožívejme naplno podle sebe se vším, co nám přináší.
Mějte hezky, Jana
Vítku,
já vím s CDčkama to máš už vyřešené, to nebyl správný příklad. Vše co bylo napsáno už mám přečtené ale nějak se mi to ještě není vlastní… Co třeba tykání vykání, autorky řeknou netykat a co my přestaneme hned nebo až to budeme cítit? Já mám právě nebo už spíš měla jsem tendenci přeskočit tu fázi uvědomování si jestli to tak cítím a rovnou jsem to přijala. Nebo uvidím na zemi stovku- nechám ji tam ležet když není moje? Upřímně řečeno jsem ráda, že žádnou na zemi nevidím a nemusím to řešit 🙂
Jani, já bych taky půjčovala CD ale taky není komu…
šKOda že se ve středu neuvidíme, napíšeme alespoň co jsme se dozvěděli.Další pro mě zapeklitý příklad, neviděla bych na tom nic špatného podělit se o informace ale je to Správné???
Vítku škola ideál prý v Pyšelých, u mě nic moc 🙁
Ahoj Helčo, svědkem mého ujasňování si tykání a vykání je článek https://deosum.com/Articles/29.aspx.
Došel jsem k tomu, že to budu dělat podle pocitu s ohledem na situaci, i na doporučení K.K. i na to, jestli si s tím člověkem už tykám nebo ne. Nebudu teď obíhat spolužáky ze základky, abych jim nabídnul vykání. Co se týká nás dvou, tak já jsem o tobě věděl, už dřív, na plavání a když jste přijeli za manželkou, tak jsem tě měl za už známou osobu a za kamarádku mojí ženy, tak jsem to moc nehrotil. Té druhé osobě, co přišla a viděl jsem jí poprvé, jsem začal vykat. Tak jsem to tehdy cítil a udělal. Přijde mi trošku střelené si teď začít vykat, poté, co jsme zjistili, že máme společný zájem, ale jestli chceš, tak to můžeme změnit. Nebo si to můžeš vyzkoušet, získáš pocity a pak se rozhodneš.
Dobrý den, ahoj
Vítku zase jsi mi odpověděl konkrétně, ale dokážeš odpovědět obecně? Věříš víc sobě nebo K.K. ? Pro mě to je totiž síla uvědomit si že v některých věcech věřím víc někomu jinému…
Děkuji za odpověď ohledně odvozu, nějak nám hapruje auto a nejsem si jistá jestli se vzpamatuje, tak dám vědět jestli budu potřebovat, děkuji.
Ahoj Helčo,
Pokud plně nechápu K.K. a nevidím to stejně jako ona, tak věřím sobě. Ještě jeden konkrétní příklad. Kdysi jsem K.K. požádal, jestli by mne vzala do Kamenice, protože mi haprovalo auto a ona tam měla cestu. Řekla mi, že mě nevezme. Vidíš a já tě vezmu. Myslím si totiž, že jde stanovit spravedlivé podmínky, za kterých tě mohu vzít. Tak proč se budu znásilňovat a mermomocí to budu dělat stejně jako K.K., když do hloubky nechápu, proč ona to udělala takhle. Když tě vzít chci. Ale je možné, že k tomu měla svůj důvod a na jejím místě bych udělal totéž.
Tedy jsem ochotný to udělat, pokud o tom budu přesvědčený, ale neudělám to jenom kvůli tomu, že mi to řekla. Nedělám věci kvůli tomu, že to někdo řekl, ale proto, že chápu, že je to tak správně.
Za svůj život zodpovídám já, ne ti, co mi radí.
Jo, tak to chápu a přála bych si to taky tak mít.Zjistila jsem ale že někdy to mám jako Jana K. Říkám si, že K.K. vidí víc do hloubky a já tu věc nevidím správně.A dělám věci o kterých nejsem přesvědčená, s vědomím že někdo jiný to už má zpracované… Třeba s tou školou si říkám, že mně se sice líbí úplně jiná škola, ale třeba syn potřebuje zažít něco co mu dopřejí právě v té doporučovoné…A nedám na sebe… nebo dám a šoupnu ho do té co přijde správná mně?
No jak vidíte pořád se v tom plácám. Večer se uvidíme.Helena
Helenko,
určitě dostaneš do cesty ještě další informace ohledně škol a rozhodneš dobře,věř tomu.
Jana K.
Ahoj Helenko,
taky mě mrzí, že se neuvidíme. Budu ráda, když se dozvím pár informací z přednášky. Několik vět určitě nebude proti ničemu.
(Pokud by mi někdo povyprávěl celou přednášku, ráda pošlu paní Katce K. peníze na účet.)
Vítku, třeba napíšete článek, jako např. Miluj sebe sama, po přenášce o chválení.
Hezky si všichni přednášku užijte.
Jana K.
Dobrý den Jano Oldřichovno K.
Nechci Vám napsat všechno, jen uvedu malé nasměrování, jak prosit.
Za prvé kouzelné slůvko je základ. Za druhé je dobré to slůvko umístit na správné místo ve větě (na začátek, nebo spíš na konec?). Za třetí nejen slova, ale také upřímnost, vnitřní naladění a tón hlasu dělají prosbu prosbou. To se týká nejen našeho (upřímného) prošení, ale také vnímání, nakolik je prosba někoho jiného prosbou, nebo třeba rozkazem.
Dobrý den Vítku,
děkuji za pár informací z přednášky. Vidíte, měla jsem zato, že správné prošení už mám v malíčku. První co mě napadlo po přečtení bylo, že jsem Vás hezky nepoprosila v komentáři č. 341, kdy jsem napsala: Vítku, třeba napíšete článek, přitom jsem měla napsat: Vítku, prosím Vás, mohl byste napsat článek na toto téma? Teď už to bylo lepší, že jo?
Kouzelné slůvko dávat určitě na první místo nebo hned za oslovení. Někdy se mi stává, že ho dám až na konec věty, ale sama cítím, že je to jen takový dodatek, že jsem vyslovila spíž příkaz než prosbu. Už delší dobu pozoruji moji maminku, která vůbec neprosí, ale zároveň se nevyjadřuje tak, že by dala přímo příkaz, ale říká: mělo by se udělat…, až půjdeš, tak bys mi mohla… . Je to v celku dřina, takhle mluvit. Přitom jak by bylo krásné a jednoduché říct od srdce prosím.
Děkuji a hezký den přeje Jana Oldřichovna K. (hezky jste mě pojmenoval 🙂
Dobrý den Jano Oldřichovno. Já si myslím, že s tím článkem to bylo dobře. To byl spíš námět než prosba. S těmi několika větami z přednášky už to byla/mohla být/měla být (to víte Vy) prosba. Ono to někdy (podle mne) není tak úplně vyhraněné. Třeba když řeknu „Mohli bychom jet na výlet“, tak to není stejné jako „Prosím tě, jela bys se mnou na výlet“. A další věc je, že člověk nerad prosí, když neví, jestli to dostane, aby se necítil odmítnutý nebo opominutý. Ale měl by prosit. Lidé to jenom tak zkouší, že něco řeknou a čekají, co to udělá.
Děkuji za odpověď Vítku, u těch pár vět z přednášky jsem neprosila, protože mi sama Helenka nabídla, že mi napíše co bylo na přednášce,ale nevěděla, zda je to správné, sdělovat informace z přednášky. Proto jsem takto odpověděla, to jen na vysvětlenou.
Ještě jsem si vzpomněla, jak vyprávěl jeden kolega, že v rodině jeho příbuzných se o všechno prosí. Nejstarší dcera byla dost mazaná a hezky prosila své sourozence, aby jí přinesli pití, jídlo, pomohli ji s tím a tím a ona ležela a nic nedělala. Bohužel rodiče to tak nechali, ona se chovala podle jejich pravidel, když někdo někoho hezky poprosí, tak ten druhý mu to musí splnit. Zajímavé, jak to někde funguje 🙂
Jana K.
Paní Jano a kudy vám to Helena nabídla? E-mailem? Nebo to byla ta zmínka nahoře („šKOda že se ve středu neuvidíme, napíšeme alespoň co jsme se dozvěděli“)? Pokud to bylo jinou cestou, tak si myslím, že jste se o tom měli bavit taky tou jinou cestou, protože pak je tady nepořádek a někdo může reagovat na něco, co se už vyřešilo jinak a na druhou stranu si někdo jiný může myslet, že jste tu nikomu nestála za odpověď. Rozumíte, chápete?
V té rodině chyběla prosbě upřímnost …
Jojo, byla to odpověď na větu:Škoda,že se neuvidíme….. .
Je v tom určitě pořádek, na případný e-mail, který bych dostala, bych nereagovala tady :-). Chápu, že v tom chcete mít jasno.
Jana K.
Jasno v tom ani tak mít nemusím, ale chci, aby v tom byl pořádek. Když se to řeší tady. Vychází mi z toho všeho, že Helena by Vám teď měla napsat, nebo Vám měla napsat „co jsme se dozvěděli“. Když už se bavíme o slovech a ne o vlasech. Omlouvám se milovníkům dlouhých vlasů, že to není o vlasech.
Vítku, prosím Tě, chtěla jsem se zeptat a poprosit, jestli by bylo možné abych se s Tebou zítra svezla z přednášky. Bylo by to možné? Jedeš přes Popovice? Úplně pochopím když to nepůjde, jen to zkouším.
Děkuji za odpověď, Helena
Ahoj Helčo,
Pokud ti nebude vadit, že bych se deset minut zdržel, kdybychom si chtěli něco říci s paní Vlaďkou, tak by to bylo možné. Když dovolíš, tak tyto dva komentáře (ještě uvážím) smažu, neboť nepatří do diskuse o vlasech …
Dnes mě napadla myšlenka,ostříhat si dlouhé vlasy je zásadní rozhodnutí a veliká změna.Člověk musí být pevně přesvědčen,že to chce udělat.
Já jsem nosívala dlouhé vlasy na ramena .Po svatbě jsem se nechala ostříhat,byla jsem poprvé u kadeřnice /vždy mě stříhala maminka/,také jsem zatoužila si nechat udělat trvalou.Výsledek byl pro pláč.Zavítala jsem do malého obchůdku s domácími potřebami,zakoupila umělohmotný škopík na prádlo,šla pěšky domů a brečela.Když projelo auto,dala jsem si škopek na hlavu.Týden jsem nevylezla z bytu,denně jsem si myla hlavu a snažila se ty beranní kudrny natahnout.
Dnes přemýšlím nad tím,zda jsem třeba nezatoužila pouze po změně uvnitř sebe,vykompenzovala jsem to tím,že jsem udělala změnu na povrchu.Co jsem ale chtěla změnit v sobě?Možná už tenkrát jsem hledala něco a chtěla to změnit.Třeba na to přijdu.Každý člověk občas dělá nějakou změnu,protože je to potřeba,nelze setrvat ve stereotypu,to je pak začátek stárnutí.
Vlaďka
Paní Vlaďko, koupila jste si ten kyblík na hlavu jen kvůli vlasům, nebo to byla součást přípravy na velké prádlo?
Máte fotku? S kyblíkem i bez.
Jak to vnímali ostatní? Říkali, že Vám to sluší?
Já jsem jednou přišel do kuchyně a zjistil, že nějaký nepořádník natočil do mého hrnečku na čaj vodu a nechal ho stát na kuchyňské lince, tak jsem tu vodu vylil, a řekl jsem přítomné mámě a tetě, ať nesahají na můj hrneček.
Za chvíli slyším z kuchyně výkřiky. Nebyla to voda, ale máma měla v tom hrnečku rozdělaný nějaký ustalovač na vlasy. Nějakou druhou složku, která se měla aplikovat určitou dobu po té první složce, kterou měla právě na hlavě. Když se vynaříkala, obvolala sousedky a sehnala druhou složku.
Z toho plyne poučení, že člověk by si neměl dělat trvalou a neměl by si bez dovolení půjčovat, cizí věci, když přesně neřekne, na co tu věc chce a kdy ji vrátí.
Jako útěchu Vám chci ještě připomenout, že jste řekla, že byste ráda žila 300 let. Věřím, že za tu dobu Vám nějaké vlasy narostou. Vlasům zdar!
Vítku,ten škopek jsem si koupila proto,abych se cestou maskovala ,on se potom hodil na to prádlo.Vypadala jsem ve 20 letech jako 60-ti letá dáma.Takový ten účes …pěkně nakrátko,na tom trvalou a ofinku taky pěkně zkrátíme,takže tím natočením to bylo ještě kratší no a na to lak ,když si na to vzpomenu…brrrrrrrr…….
Nebojte za těch 300 i více let mi vlasy pěkně narostou, rostou mi rychle.
Mějte se hezky Vlaďka
Děkuji za informace o škopku.
Já jsem byl u holiče cca 3 krát v dospělém životě. Buď jsem se stříhal strojkem nakrátko a teď se zase vůbec nestříhám. Když řeknu, že moje vlasy 4 roky neviděly nůžky, se mi asi někteří budou smát. Minule jsem se ptal manželky, co jí stál kadeřník, prý tisícovku. Za tyhle peníze mám celoroční péči o vlasy a ještě hodně čokolády. Vlasům zdar! Mám připravené dva články o vlasech.
No tak sem s nimi.
Já jsem nosívala dlouho mikádo,zkracoval mi ho manžel,takže ke kadeřnici jsem začala chodit pravidelně až po ostříhání.
Zajímavé je a moc bych chtěla znát na to odpověď………do 5.třídy jsem měla rovné vlasy,od 6.třídy /jakoby úderem puberty/ se mi začaly vlasy vlnit.Když zmoknu je ze mě kudrnáč.Neznáte podle Avenny co znamenají vlnité vlasy?
Teď Vám napíšu pro zasmání jednu příhodu.V té 6. třídě se mě o dva roky mladší sestřenice ptala jak to dělám ,že se mi vlní vlasy,řekla jsem jí,já nevím ,vždycky když zmoknu tak jsem kudrnatá.
Asi za několik týdnů přijela teta/matka té sestřenice/ a říká…ty jsi tý naší holce dala,koukám z okna ono prší a ta naše káča má hlavu pod okapem,prý aby se jí zvlnily vlasy.Opravdu jsem se tenkrát od srdce zasmála,tetě ale do smíchu nebylo,vždy byla přehnaně úzkostlivá co se týkalo zdraví jejich dětí,takže byly neustále nemocné.
Dobrý večer paní Vlaďko,
nevím, co přímo říká Avenna ke kudrnatým vlasům, ale vzpomněla jsem si na své poznámky z kurzu řeč těla, který vedla paní Květa Hochmalová. Kudrnaté vlasy značí člověka rozmanitého v mnoha oblastech, až někdy neví co dřív.
Já jsem vždycky nosila vlasy spíš delší. Ostříhat jsem se nechala dvakrát, vždy když byl dětem rok, kdy mně nejvíce za vlasy tahali. Přiznávám, že touha po změně v tom byla a když byl i ten důvod… Je fakt, že jsem se také cítila jakoby obnažená, jak už zde bylo zmíněno. Pro zajímavost. Jak jste zmiňovala, že od 6 třídy se Vám vlhké vlasy vlní, tak to u mně nastalo také, ale tak kolem 25 let to ne úplně zmizelo, ale je to velmi mírné. Tak nevím.
Přeji hezký večer
Eva K.
Děkuji paní Evo za komentář,tu informaci od paní Květy si pamatuji,tak uvidím,jestli se někdo další vyjádří.Rozhodně to vnímám tak,že v období puberty došlo u mě ke změně chování tudíž i myšlenek ,ale jakých?
Vlaďka
"Kudrnaté vlasy a bujný růst odráží nerovnoměrný vývoj člověka a jeho velkou vitalitu. Kudrlinky vlasů jsou zbytečné zatáčky na jeho cestě životem, jsou odrazem dosti neharmonické stravy a obdobně chaotického jednání a myšlení. Takový člověk potřebuje se zklidnit a uvolnit." (pan Hrabica)
Bral bych to s nadhledem.
Děkuji za další názor, v tomto případě pana Hrabici,beru ho s nadhledem,jelikož mi to na mě nesedí,možná v té pubertě jsem měla chaos a zmatek,ale ne až tolik,považuji se za klidného člověka.Třeba přijdou časem další informace.Ale na zamyšlení to rozhodně stojí.
Mějte se hezky Vlaďka
Vážený Vítku, děkuji za odkaz na listiny k "CD story" (přes niž jsem Vás našel;)).
K poděkování přidávám zatím alespoň poznámku k vlasům (inspirovanou váženou Dámou Vlaďkou)…:
Je jistě správný symbolický sestřih například po svatbě (!:)) nebo pro "čistě" duchovní obřad obměny (vč. např. kněžského vysvěcení – viz tonzura). Zásadnější změna by se však měla patřičně promyslet, ppřípadně probrat s odpovídajícím odborníkem (kéž by stačil kadeřník;)).
Osobně mám druhé vlasy (po nepěkné "nehodě" jsem o ty první přišel) a více se mi líbí ženy s dlouhými vlasy (ačkoli znám případy jimž více sluší krátké vlasy). Zvažuji jak jemně přesvědčit Partnerku, aby se neomezovala na skromý sestřih (uvítám rady:)).
V současné společnosti "mají" muži mít krátké vlasy (osobně bych bral dlouhé), takže alespoň pořádný plnovous si možná nechám narůst než se případně převtělím (příště jako "žůžo ženuška" – už jen proto, abych předvedl, že žena může být stejně skvělá i v roli Mistra;)).
Radane,
Jsem rád, že jste neopomněl přidat druhé kouzelné slůvko a tak příběh uzavřít.
Nemám představu, co je to skrom(n)ý sestřih.
Mě se líbí vlasy vůbec nestříhané, tedy ani ustřihnutá ofina. Na ženách hlavně. To mi přijde jako dokonalý účes. Nechat to, jak to roste. Jsem staromódní nebo spíš středověko módní :-).
Skromný sestřih znamená zkrácení (zbytečné)…:(. V době od setkání se s (tehdy teprve budoucí) Partnerkou až po naše Partnerské sblížení jsem měl víc vlasů než ona (!) – viz http://duchovni.kvalitne.cz/assets/images/pani_lucie_mistr_radan.jpg. (omlouvám se za překlep, kdy vypadlo "n" ve slově "skromný"). Aby nenastalo nedoruzumění, tak podotýkám, že jsem Ji "získal" rozhodně rychleji než nakolik nepravidelně (protože nerad) se svěřuji "své" střihačce (v současnosti přednostně Partnerce).
Ofina omezuje oči – ne? Jinak s Vámi souhlasím – a také se považuji (a jsem považován) za osobnost "ze staré školy". Vyloženě volné vyrůstání vlasů však nejspíš neodsouhlasím, jelikož patřičná péče (časté česání, hezké hlazení atd.) k vlasům vlastním i k vlasům Blízké osoby přece patří. Poctou a potěšením pro mne bylo, když mi Partnerka povolila příslušnou péči (na ní) – byť až po přednášce (s předváděním) dotekových dovedností (masáž, akupresura, protahování, tančení, hlazení atd.;)).
Milý vlasatý Radane,
Ofina má být tak dlouhá, aby se dala hodit za uši. Komu to nejde, tak může používat různé sponky a čelenky, nebo (směšné) pokusy nasměrovat ofinu kulmou, gelem …
Mé foto na oplátku vidíte zde …
https://deosum.com/wp-content/uploads/vlasy-zlate.jpg
a zde
https://deosum.com/wp-content/uploads/vlasy-a-psychika.jpg
Krásný kVítku,
Vaše vlasy vypadají výborě!:) Jak je to však s tou změnou mezi kudrlinami a rovnými (natož případné barvení)?
Můj osobní názor je, že jakékoli chemcké úpravy vlasům a kůže spíše škodí.
Kdo si dohledá přírodí produkty, tak se příjemně podiví kolik bude mít možností – od kopřiv přes hennu přes přírodní přebarvení (pigmentové barvy) až po přizdobení předměty (líbí se mi alespoň symbolické květy ve vlasech).
Och vy lichotníku,
Milý vlasatý Radane,
Děkuji za pochvalu.
První případ byl odstrašující. Od té doby, jsem zmoudřel a už takové věci nedělám. A tak jsem i proti barvení. Je mi milejší vypelichaná a prošedivělá dáma, protože ukazuje světu, kdo je, než vlasově transplantovaná a nabarvená holka, který zakrývá, kdo je.
(Rozdíl mezi přírodním a chemickým je v tomto ohledu jenom zdánlivý a můžeme se bavit o šetrnosti a účinnosti.)
Že bych si kopretinku do vlasů vpletl … 🙂
Kvítko jedno – pořád vážený Vítku, jaktože máte tmavé vousy (takové doufám také budu mít za pár desítek let) a přitom světlé vlasy? Pokud nemáte vlasy vyrostlé znovu a (tedy) s jinou barvou jako má maličkost a Marianna, tak jak jste dosáhl té "zlatovlasosti"?
Můj osobní názor je, že náležitým nastrojením se – a to i případným přidáním (přírodního!) nalíčení i nabarvení vlasů, nehtů atd. – je jistě možné až vhodné sdělit spoustu souvislostí… Takže se prosím nedivte fotkám, na nichž mám zlatá křídla, medaili cti (!), bílou růži na prsou (<- Řád bílé růže!), namalované třetí oko (přírodní pigment či henna či i vylepšený vosk až klasická křída). Pro Partnerku jsem navrhnul a nechal vyrobit Odpovídající ozdoby (a další mám připravené – viz dřívější dlouhý dopis) a využívám vysloužené povolení pro pořizování šatů atd. Mimochodem jsem nejspíš zatím stále jediná osoba mužského pohlaví, která má oděv (obřadní) od Blanky Matragi (příslušná Dokonalá díla dost doporučuji:)).
Květ(y) symbolizuje (symbolizují) rozKVET – až Rozvoj jakožto neodmyslytelný Partner Dokonalosti!:)) Takže když si vyhledáte Vhodnou výzdobu pro Vaši osobnost (a vzhledově vhodnou, natož pro příslušnou příležitost), tak to bude patřičně přínosné!:) Případné poradenství poskytnu – první pro Vás bude bezodkladně, bezplatně, bezzávazně. 🙂
Důkazem náležité Vhodnosti výzdoby by bylo např. i to, že by Vás nikdo nepovažoval za menšinově sexuálně orientovaného (čímž nic proti nikomu). A přitom by se příslušné přizdobení líbilo ženám i z hlediska přání podobných prvků pro sebe. (Vypsané vyjádření jsem si dovolil ze zkušenosti mé maličkosti občas nosící "sukni" (Aikido), obřadní (okrasné) oděvy, tančící i orientální tance (i se šátky) atd. 😉 – a to ještě než mi začala pomáhat Partnerka).
Milí Radane,
Zlatovlasatosti, která měla symbolizovat moudrost a osvícení, jsem dosáhl barvou, ale nějak jsme nechytli ten správný odstín. Lepší by byl práškový bronz 🙂
Já jsem poctivý kluk (jak mi to jde) a tak nosím kožené boty, vlněné kalhoty. Co nejjednodušší, nejpraktičtější (skoro až montérky) přírodní oblečení.
Děkuji za námět (podnět) ke změně 🙂
Osobně oblékám jen to, co je z rostliných vláken. Z umělých materiálů mám jen pár zipů a tak (kov a plast – a i to má jen z dřívější doby) a boty (koženka a guma, jelikož v látkové obuvi sice tančím, avšak venkovní terén by nevydržely dost dlouho). Pro nové sandály však mám zajištěné zhotovení ze dřeva a lýka a tak!:)
Nebylo nejlevnější dosáhnout Dokonalosti i v oné oblasti, avšak při vyvinutějším vnímání je příslušný posun poznatelný a příjemně působící.
Vážený Vítku, můžete vyzkoušet vybarvení vlasů pomocí zlatého prášku smíchaného s gelem (přírodním) či dokonce s vhodným olejem (masážním např.). Již staří Řekové si tak vlasy vylepšovali… :).
DMDU spolupracuje i s odborníky na malování na tělo (!:)), kvůli Orientálním tancům a podobně používá hennu a podobně. Tolik zkušenosti pro patřičné poradenství.
Jeden říká neubližovat zvířatům a jiný zase, že je to jejich poslání, když si z nich člověk udělá boty a použije je jako zdroj energie.
Samotná zvířata se v přírodě vraždí jako na běžícím pásu a nejde jim o přežití. Viz. naše kočka, která za týden zakousla a pohodila asi pět zvířat (ptáci, hadi, ještěrky, myši).
V přírodě zvířata zabíjí pro jídlo či ochranu mláďat až území(!). Instinkt zabíjet mají zvířata i v zajetí, avšak protože nemají hlad a většinou ani mláďata na krmení (!), tak úlovky nechávají ležet (však se stejně sní – jiným zvířetem např.).
Když mi někdo VIP nabídne maso jakožto hostovi či podobně, tak to přijmu pokud by hrozilo urážlivé vyhodnocení odmítnutí. Také kdybych byl v nouzi a potřeboval bych pití (a nebylo nic než krev) či potravu nebo materiál získatelný zabitím zvířete, tak bych požádal Přírodu o poslání klíčové kořisti. Uměli to Indiáni a i naši Keltští předci (natožjejich šamani) – a nůže se to může naučit i "moderní člověk". Zařídil jsem tak například i opak – aby srnky nepřicházely nakusovat mnou pěstované jabloně (mám moc rád mošt), a to jak jsem (vy)děsil špačky aby nenaklovávali jahody je kapitola sama pro sebe (pomocí Proměny v krahujce!;)). Odpustil bych špačkům i několik jahod úplně sezobaných, avšak nehodlal jsem snášet styl naklovávání následovaného nahníváním :(.
Jinak jak jsem napsal v emailu, mám připravený šperk se zvířecím materiálem – avšak žádné zvíře to nestálo ani bolest a natož život (pírka z bílé vrány! – ve formě náušnice). Psací brk (na kaligrafii) mi dobrovolně dala labutí vůdkyně ze svého ocasu (zaprvé jsem ji a její hejno krmil a zadruhé jsem ji a spol. loni v té značné zimě vysekal z ledu). Je příjemné i přínosné číst duchovní poznatky až "pohádkové" příběhy avšak je naprosto Naplňující tak Žít!:)
Hezké Radane … jako v pohádce.
Prosím vás, a co byste mi poradil na hlemýždě? Lezou, žerou a nedají si říct, zatím … sbírám je a házím za potok v dobré víře, že neumějí plavat.
Kdyby to s tím potokem fungovalo, tak by hlemýžďů ubývalo, avšak protože jich nejspíš neubývá, tak jste něco nedomyslel. Hlemýždi si hlídají území (viděl jsem je i přetlačovat se!), takže na území s méně hlemýždi se slezou přespočetné potvůrky s okolních oblastí. Pomůže sypat sůl okolo prostoru kde nechcete hlemýždě, slimáky, atd. Také skleněné střípky (drobné) zvláště na suchém povrchu budou odpovídajícně odrazovat. Je i nějaká rostlina, která ohromně odrazuje příslušné plazivce, avšak jelikož smrdí, tak to nejspíš není nic co byste chtěl (její jméno jsem si smazal z osobní paměti).
Také pomohou ptáci (i špačkové) – stačí občas odhazovat drobečky a zrníčka (slunečnice a tak), což je více vidět než jen jedno krmítko. Když místo špeku (pro sýkorky a spol.) budete jen dávat drobečky a zrníčka, tak ptáci půjdou po hlemýždích až housenkách, protože budou chtít maso, tuk atd. Pomůže domluvit dravcům, aby přilétavší ptáky v příslušných prostorech nijak nerušili (začněte s kočkou máte-li, ačkoli snazší a hlavně důvěryhodnější domluva by byla s krahujcem;)).
Pírky položenými na zemi (jako poděkování!:)) si můžete vyzdobit vlasy či podobně ;). Z hlediska vyššího Vidění (případného Vašeho a dalších odpovídajícně Obdařených jež ještě potkáte:)) takové zasloužené záležitosti vHodně vyniknou…
Přeji pohádkové Prožívání! 🙂
Radane, děkuji za vaše zajímavé nápady a náměty 🙂
Mě spíš přijde, že souloží než že se přetlačují 🙂
Stačilo by je od toho odradit a byl by klid, tedy prevence.
Solit zahradu nebudu, ani sypat střepy kolem záhonů.
Obávám se, že pro špačka nebo vrabčáka je slimák a hlemýžď velké sousto zejména se skořápkou. To by chtělo kachnu. I když je mi jasné, že na slimáky a hlemýždě je krahujec nejlepší. Dokáže je chytat za letu.
Mohu se pokusit domluvit kočce, aby nosila slimáky 🙂
Nebo je to výzva, aby člověk každý den procházel zahradu a slimáky láskyplně sbíral (a pouštěl za potokem).
Těším se na pírko za odměnu 🙂
Souloží se svými zadky zezadu, přetlačují pomocí předků.
Sůl sypat OKOLO a ne na zahradu – sklo se solí používám pod plotem a slimáky zdravím ZVENKU za plotem.
Špaček slimáka někdy naklovne (jako jahodu) avšak každopádně má z toho slimák smrt. Krahujec požírá ptáky, nikoli plazivé potvory ;( – velmi vyjímečně ryby (nemá rád vodu – viz jak se i jiní nevodní ptáci koupou;).
Kočku nepřemluvím sníst slimáka (fuj!) ani JÁ! ;(
Více viz http://cz.natur-im-garten.at/start.asp?ID=27811 ! 🙂 Cituji: """Preventivní opatření: Nejdůležitějším a dlouhodobě nejúčinnějším opatřením k regulaci slimáků je podpora jejich přirozených nepřátel: krtků, rejsků, ježků, slepýšů, ještěrek, střevlíků, ropuch a ptactva. """ a dále: """Rostlinná bariéra z takových rostlin, jako je šalvěj, česnek, majoránka nebo tymián, vysázená kolem záhonu, působí jako opevnění a odrazuje slimáky od další cesty na záhon."""
Píši jen o (i mnou) patřičně poznaných principech včetně souvisejících svědectví! 🙂
Zasloužím odměnu za přínosné poznatky, ne? 🙂
Takže hlavně sbírat a podporovat přirozené nepřátele. Díky tomu, že naše kočka loví krtky, myši, slepýše, ještěrky a ptactvo, tak by to v první řadě znamenalo vykázat kočku ze zahrady.
Radane, jakou odměnu za přínosné poznatky byste si představoval?
Ještě byste mohl použít bariéru z rostlin a ohrádky,
Jestli jablka pěstujete podobně pečlivě jako já, tak bych rád ochutnal mošt (nektar:)) z Vaší zahrady…
Případně přivítám poradenství, jak jemně přesvědčit Partnerku, aby si nechala víc vyrůst vlasy (plus poradu pro přírodní prostředek patřičně pomáhající).
Radane, tak vy jste zahrádkář … to mne těší 🙂
Existuje jedna knížka, na kterou se moc těším, až jí znovu vydají. Kooperace s přírodou (v harmonii s přírodními bytostmi) – Eike Braunroth. Cituji: "Kooperace s přírodou je nejen název knihy, ale též pojmenování nové metody spolupráce se všemi živými tvory. Při uplatnění této metody přestávají být slimáci nebo mandelinky škůdci a stávají se v našich očích pomocníky rostlin. Když pochopíme smysl existence těchto tvorů a naučíme se je milovat, přestanou nám škodit. Jejich škodlivé chování je jen reakcí na náš strach a naši nenávist."
Ukázka přímo o slimácích …
http://zivoucizahrada.webnode.cz/news/stvoreni-noveho-zahradniho-radu-ukazka-z-knihy-kooperace-s-prirodou-v-harmonii-s-prirodnimi-bytostmi-eike-braunroth/
Radane, když budete souhlasit, tak komentáře o slimácích přesunu ke článku Kočka a poselství ulovených zvířat https://deosum.com/Articles/454-kocka-a-poselstvi-ulovenych-zvirat.aspx a budu pokračovat o vlasech.
Tak to jsme dva, kdo bych chtěl mít dlouhovlasou partnerku. S přírodními nebarvenými vlasy. A víte, co mám …? A ještě k tomu slimáky na zahradě. Co když je to s vlasy jako s těmi slimáky? Z nějakého důvodu dostáváme něco, co nechceme. Anebo řečeno jemněji nedostáváme, co chceme.
Nejjednodušší způsob, jak zjistit, proč nemá vaše partnerka delší vlasy, je zeptat se jí … pravděpodobně proto, že z nějakého důvodu nechce.
Ještě se, Vlaďko, vrátím ke škopku, neznám přesné motivy, co vás vedlo k tomu vlasovému zákroku, jestli jste se k tomu dlouho odhodlávala, nebo to bylo vnuknutí, ale je vidět, že jste to vzápětí vnímala jako chybu. Někdo jiný by se třeba cítil divně, ale namlouval by si, že mu to sluší, že je to hezké nebo praktické. Dal by na okolí. Přijde mi fajn, že se to ve vás vzbouřilo a nic jste si nenamlouvala. Super zážitek.
To byl opravdu zážitek,na který nezapomenu,protože ty pocity z toho byly hodně hodně nepříjemné,no to se nedalo,opravdu ošklivý pocit z toho jak vypadám a že moje vlasy na omak nebyly moje vlasy.Já si totiž ráda hladím vlasy ,na dotaz v Avenně proč,mi bylo sděleno,že jsem byla málo hlazená jako dítě.Dělá mi dobře,že ten vlas je hladký,ale tehdy opravdu nebyl,taky mi dělá dobře,když by se mi někdo hrabal ve vlasech,ale nemyslím tím třeba netopýra cha cha.Asi to pořád souvisí s tím nedostatkem hlazení,paní Katka měla pravdu,nepamatuji si,že by mě někdo v dětství hladil.
Dobrý den, Vítku.Moc hezký článek. Přemýšlela jsem také o vlasech. Já mám vlasy dlouhé a protože mám pár šedivých vlasů, tak si občas dojdu na melír. Můj partner mi ale říká, že by byl moc rád, kdybych to nedělala a že se těší, až zase nějaké ty šedivé vlásky uvidí a že se mu líbí takové, jaké jsou-bez barvení.Myslím, že ženy mění svůj účes tehdy, když chtějí změnit něco v sobě. I já jsem se rozhodla, že zajdu za kadeřnicí (chodím asi jednou za půl roku, dřív jsem nechodila vůbec). Vlasy jinak světlé mi promelírovala na tmavo a vlasy trochu sestříhala, udělala větší ofinu a já, když jsem se viděla v zrdcadle,tak jsem se nemohla poznat.Kadeřnice jásala, že vypadám úžasně a mladší, ale já jsem neměla dobrý pocit. Myslela jsem na mého partnera a říkala si, jestli se mu budu takhle líbit. Můj 17 letý syn byl nadšený, 10 letá dcera taky, ale můj milý to nijak nekomentoval.Ten den jsme o tom nijak nemluvili.
Za pár dní mi řekl, že mi to takhle sluší, ale byl by rád, kdybych si vlasy nechala přírodní.Prý mají jinou vůni.
Myslím, že jsem toužila po nějaké změně.A napadla mě i taková myšlenka-co se nechat ostříhat nakrátko? Aspoň se uvidí, jestli mě má můj partner rád takovou, jaká jsem a jestli na těch mých vlasech nelpí. Neudělala jsem to. Chyběly by mi ty krásné chvíle, kdy mi vlasy jemně češe a já jsem blažeností bez sebe.
Kdybych se nechala ostříhat, už bych si asi nepřipadala tak žensky.Ale zajímal by mě ten pocit a co by se změnilo ve mně.
Nějak jsem se rozepsala……
Mějte se hezky.
Míša
Míšo, děkuji za pochvalu, ještě budou dva články o vlasech, ale opět nic vážného. Také děkuji za hezké psaní.
Zajímavé je, že ženy někdy odcházejí od kadeřníka s jinými pocity, než si myslely, že budou odcházet. A teprve pak jim dojde, co vlastně chtějí, nebo alespoň, co nechtějí.
Pan Rudiger Dahlke si nezískal mou důvěru, tak si jeho knihy nekupuji. Když se podívám na široké spektrum jeho titulů (a jeho fotografii) tak z toho mám pocit hledání a nikoliv nalezení toho, o čem sám píše. Ale je milé, že jste na tuto knihu upozornila. Třeba ji u někoho potkám a nahlédnu do ní.
Mějte se fajn … ať Vám (nám) vlasy dobře rostou a voní ..
Zajímavě o vlasech píše Rudiger Dahlke v knížce- Nemoc jako řeč duše.
Míša
Když jsem se dostala až k tomuto článku a komentářům velmi mě to oslovilo. Paní Vlaďce rozumím. Když jsem vyšla osmiletku ve 14 letech bylo samozřejmostí, že děvčata šla na trvalou. Tehdy jsem nosila vlasy k ramenům a patku skora přes oči. Když jsem přišla domů s tím kudrnatým výtvorem na hlavě, okamžitě jsem strčilo hlavu pod vodu, v naději, že se vlasy natáhnou. Jenže opak byl pravdou. A tak jsem si zbalila pár věcí a odešla do 4 km vzdálené vesnice k babičce, aby mě nikdo známý neviděl. A s babičkou jsem chodila na pole a zvykala si na sebe.
Od té doby jsem byla u holiče celkem asi 5x a skoro vždycky jsem byla nespokojená.
Od Kačenky mám v poznámkách
vlasy – ukazatel vnitřní síly, která vzniká na základě odezvy od ostatních.
Já té odezvy nemám mnoho, vzhledem ke kvalitě svých vlasů, ale už vím, že si za to můžu sama, vždyť i ty ostatní si vybírám, nebo přitahuju.
A ještě maličkost. Moje mladší sestřička měla v první třidě vši. A maminka jí vybírala hnidy a pořád ji ty vlásky probírala a jí jí to záviděla, mě a starší sestře vždycky koukla na vlasy a řekla dobrý, žádný vešky.
A ted se učím přijímat tu energii z vesmíru i bez těch dlouhých vlasů, ale stejně bych měla raději hřívu.
Ale těm vlasatým to přeju Jarka
Paní Jarko, děkuji za užitečný komentář. Že vlasy jsou ukazatelem síly, jsem věděl, ale že je to „ukazatel vnitřní síly, která vzniká na základě odezvy od ostatních“ je pro mne užitečné upřesnění a námět, samozřejmě pokud je to pravda.
Mějte hřívu a buďte bohatá, je to lepší než být plešatý a chudý. A je to jen a jen na Vás.