Sen o alkoholu
Poté, co jsem se rozhodl vyzkoušet život bez alkoholu, měl jsem následující sen. Přistihl jsem se, jak jsem právě pozřel alkohol. Něco, jako když položíte prázdný půllitr na stůl a najednou si uvědomíte … a do pr… Právě jsem porušil svůj závazek. Prožíval jsem v tom snu nepříjemné pocity, ale řekl jsem si, no, co, teď už s tím nic nenadělám, stalo se. Pak jsem si uvědomil, že to byl sen, a že jsem žádný alkohol nevypil. Co mi chtěl tento sen říci? Budu hádat:
Byla to zkouška, jestli odolám alkoholu a já jsem neodolal. V okamžiku, kdy jsem neodolal, jsem byl probuzen k takovému vědomí, abych si uvědomil, že jsem neodolal.
Nebo:
Byla to zkouška, jak se vyrovnám se situací, že alkohol vypiju. Schválně mi byla zakryta část, kdy alkohol piju a byl jsem uvědoměn až o tom, že už ho mám v sobě. Jak se zachovám? Budu se vztekat, půjdu zvracet, nebo s klidem přijmu, že jsem se napil alkoholu?
Tento sen jsem měl dvakrát. Během posledního čtvrtroku, kdy jsem nevypil ani kapku alkoholu.
Sen o vzteku
Jsem měl krátce poté, co jsem napsal článek o vzteku. Mamá mě vytočila a křičel jsem na ni. Uvědomím si to a říkám si, to jsem ale pěkný lhář. Na internetu se tvářím, že už se nevztekám a teď tady křičím na mámu. Aha, vždyť je to sen. Ale proč se mi o tom zdá? V čem mě to zkouší? Jak můžu ve snu odolat vzteku, když nejsem při vědomí? Je to test vzteku ukrytého ve mně? Tak to jsem moc dobře nedopadl. Mám to v sobě, zatím.
Sen o zabití
Třetí zajímavý sen byl včera. Někde jsem šel a tam se šermovali anebo prali s noži nějací dva muži. Snažil jsem se jim vyhnout, ale jeden z nich se do mě pustil. Nabral jsem ho na nůž a hodil z mostu. Spadl někam dolů a tam se nejspíš zabil. Stál tam nějaký člověk, který to viděl, já jsem se tvářil, jako že to je pořádku, že dobře mu tak a šel jsem dál. Nenápadně jsem se otočil a ten člověk se vydal za mnou. Honička, skrývání. Jízda autobusem. Pak jsem si uvědomil, proč já vlastně utíkám? Vždyť jsem se bránil. No, zabít jsem ho zrovna nemusel. Neměl bych dojít na policii? Co mi ten sen přišel říct?
To byly moje sny z poslední doby a první nápady. Co o snech praví Poselství Avenna si můžete poslechnout na CDčku Proč přichází spánek a s ním někdy i sny.
Podle Avenny jsou 3 druhy snů:
připravovací a varovací
nahrazovací (zkouškové)
připomínkové (oddlužovací)
Příště by se mi mohlo zdát o krásných ženách (zase zkouška), kytičkách na louce, sluníčku, šplouchání v potůčku … o moři, létání v obloze, zlatém pokladu, nádherných palácích, o perpetum mobile … a o Světlu v Duši.
Dobrou noc …
Vítku, Vítku, tvůj podvědomý život, to je tedy něco … alkohol, vztek a zabíjení. A to jsi se přiznal jenom ke třem snům. Ještě sem dej svoji fotku, ať víme, komu se máme vyhýbat. Zapracuj na sobě, chlapče …
Hezký večer Vítku.
Víte,můj názor je ten,že je hodně dobré,když si člověk uvědomuje,co dělá v životě špatně a chce to změnit a pracuje na tom.Už to ,že na sobě pracujeme,tak se chceme stát lepšími lidmi a tím se bude zdokonalovat i celý svět.Navenek si myslíme,že už to máme zmáknuté a najednou přijde sen,který nás upozorní,že to máme zpracované pouze na vědomé úrovni,ale na té podvědomé ještě ne.Je dobře,že přicházejí sny a my máme tak možnost o tom ještě přemýšlet.Mám ráda sny,dokonce když někdy potřebuji nějakou odpověď,poprosím vesmír,zda bych ji mohla dostat ve snu a už se mi několikrát stalo,že jsem ji do několika dnů dostala.
Jednou se mi zdál sen…bylo to období,kdy jsem už léčila rukama a lehce se zajímala o tyto informace.Zdál se mi sen o nádrených rudě červených durmanech/rostlina,co má veliké trubky a obsahuje drogu/ zvedala jsem květy durmanu a dívala se dovnitř kalichu,ta trubka byla asi tak metr dlouhá sytě rudá.Bylo to nádherné.Těch durmanů byla celá řada.Zajímavé bylo,že po probuzení mi bylo nádherně,uvědomila jsem si,že jsem měla barevný sen,ale nevěděla jsem,co mi sen chce říci a pořád dokola jsem si říkala,co to mělo znamenat?Sen se mi zdál z úterý na středu.Za dva dny mluvím se sousedkou a ona mi říká,představ si,zemřela paní xxxxxxx…a já…kdy?Z úterý na středu.V tom mě polil zvláštní pocit.Ta paní byla má bývalá sousedka,spojoval nás obě zájem o kytičky,hodně mě do této oblasti zasvětila,skončila v domově důchodců,jednou měla pohřební řeči a já jsem jí na to řekla…..no nemyslete si,že si umřete a ani se se mnou nerozloučíte.Takže mi okamžitě došlo,že se se mnou tímto nádherným způsobem přišla rozloučit,až mi z toho příjemně mrazilo a dodnes vůbec nepochybuji,že to tak nebylo.
U Vás Vítku ten první sen byl asi opravdu zkouška,zda podlehnete,u snu s tím křikem možná zkouška ovládání té emoce křiku a snu s tím zabitím nemusí být důležitý děj,možná před něčím a nebo někým stále utíkáte?Ty výklady snů jsou zajímavé,ale většinou člověk sám cítí,jak to je a proč sen přišel.
Měla jsem sen oznamovací.Po smrti maminky manžela,zbylo několik kočiček a pejsek.Postupně jsem některým našla nový domov/některé jsme si nechali/.Kocourek Vojta se dostal do jedné rodiny,kde ho paní asi po měsíci začala pouštět ven.Kocourek se jí ztratil na 3 týdny,nic jsem netušila.V tomto mezidobí jsem měla sen,zdálo se mi jak stojím po kolena ve vodě a z té vody zachraňuji mourovatého kocourka a zachránila jsem ho.Mám též mourka,tak jsem si říkala,jestli nehrozí nebezpečí Mikeškovi?Najednou mě napadlo zavolat nové majitelce Vojty a informovat se ,jak se mu daří.
Odpověď….chtěla jsem Vám volat,jestli se Vojta nevrátil k Vám domů,byl pryč 3 týdny a vrátil se zubožený a vyhublý.Pak jsem si řekla,že Vás tím nebudu zatěžovat.Takže tento sen mi přímo říkal,….hele Vojta je v nebezpečí.Samozřejmě to dopadlo dobře jako ve snu….zachránil se.
CD z Avenny o snech mám moc ráda,je tam dost informací,jak si sen vyložit a pochopit.
Tak hezké sny. Vlaďka
Dobrý večer, tedy už ráno, děkuji za povídání.
Zdalipak jste vdechovali kouř z durmanového listí, aby se vám lépe rukama léčilo? Když se Vám pak nezdálo o liliích, ale skrze trubku durmanovou jste hleděla?
Myslím si, že vůbec zabývat se tím, co mi sen chtěl říci, je velká výhra. Není nutné sen ulovit a pochopit napoprvé. On přijde zase, bude-li potřeba. S tou sousedkou to bylo hezké, ale proč zrovna durman? Ten patří do zakázané zóny (si teď už myslím).
Zajímavé, Vlaďko je, že jsem se dvakrát probral k uvědomění si toho snu v okamžiku, kdy jsem se napil, čili si mohu myslet, že kdybych ve zkoušce obstál, sen by mě nechal spát dál a nehodil by mi to do vědomí ke zpracování. A z toho mohu usuzovat, že snů máme mnohem víc, než si jich pamatujeme a tohle je ten mechanismus, pamatování. Pokud to zvládnu, tak není nutné s tím něco dělat a nic si nepamatuji. A pokud to nezvládnu, tak si to pamatuji. Případně si to pamatuji až od nějakého místa. Otázka ale je, co s těmi nezvládnutými sny má člověk dělat. Kdybych třeba chodil na pivo a pak měl sny, že na něj jdu, tak se tomu nedivím, ale já na něj nechodím. Nanejvýš na něj mám chuť, ale s tím vědomě těžko něco udělám. Musím počkat, až neuronům dojde energie. Nebo mám projít nějakým uvědoměním a poznáním, které mne od té chutě osvobodí???
Sen číslo tři, utíkání po zabití někoho. Pokud bych to chtěl vyloženě napasovat na nějakou situaci, tak mám jednoho člověka, kterému jsem (prý) pomohl do hrobu (do krematoria) tím, že jsem ho urazil. Při troše fantazie by se dalo říci, že jsem ho nabodl na slova, shodil z mostu někam dolu a ponechal jeho osudu. Zatímco on byl urazený a kdoví na co čekal, já jsem mu říkal, že bychom si to měli vyříkat, psal jsem mu (prý debilní) dopisy. Výčitky svědomí nemám, to je jeho problém, jestli se urazil k smrti, jestli si nechce věci vyříkat a čeká, že se k němu ten druhý doplazí. Ten člověk pak po smrti ve snu přišel ke mně na zahradu a tvářil se normálně, nebo spíš rozpačitě. V klidu. Tak mi přijde divné, že bych teď měl sen a měl bych řešit to, že jsem ho zabil. Výčitky svědomí nemám nebo před nimi utíkám. Jestli bych měl řešit, že jsem ho zabil, tak bych čekal sen, jak on leží někde pod mostem a pomalu umírá a je to on a ne nějaký nenáhodný šermíř.
Mějte hezký den …
Vítku,ten durman byl proto,že jsem je pěstovala a měla jsem skoro dvoumetrové rostliny,ale bylo to náročné na hnojivo a vodu,proto se mi ta paní připomněla v této formě,ale aby mi to došlo,tak ta rudá barva,protože červenou miluji od dětství,ta upozorní,nepřehlédla jsem ji v tom snu.Nebojte zkouřená jsem nebyla cha cha?
Ten váš sen s alkoholem,třeba jde opravdu jenom ještě o tu Vaší chuť na pivo,proto ještě zkouška ve snu,až chuť časem nebude nebudou ani sny,kdo ví.
No a ten sen o zabití….nemusí jít o ten děj jako takový,tu Vaši situaci jste vyřešil dobře,chtěl jste si to vysvětlit,posílal jste dopisy,sám za sebe jste udělal maximum,pokud druhá strana nemá zájem,tak to už je její problém.Vnímám to tak,že někde v podvědomí můžete mít vůči sobě nějakou výčitku jen na základě výčitky někoho jiného,kdo Vám tu situaci občas připomene,vyčte,pokud mi rozumíte.Možná Vám sen říká,…..hele tak běž a popovídej do hloubky s osobou,která Ti toto neustále vyčítá.
Zkuste si vybavit,co Vás nejvíc oslovilo z toho snu…jestli ten útěk?Nebo pocit ze zabití?Útěk může být také třeba od nějaké reality,nemusí to být situace z minulosti,to mě jen tak napadlo,někdy bysme měli něco řešit teď,ale mi to odkládáme ,utíkáme od toho.Tolik jen mé myšlenky.Třeba mě napadne ještě něco dalšího,nechám si to uležet.
Vlaďko,
Ten sen o zabití se odehrával s lehkostí. Žádný boj, žádné uvažování. Jdeš na mě s nožem, tak tady máš. Vzato logicky, když na mě jde někdo s nožem, tak to beru tak, že mi ho jde zapíchnout do srdíčka, do oka nebo někam jinam, tak proč já bych měl riskovat a zabývat se tím, jestli mě nechce jenom škrábnout. Takže jeden pohyb a bylo vyřešeno. Ten člověk, co tam stál, viděl „on ho zabil“, ale neviděl vnitřní logiku věci a to, kdo si začal. Nejčistší by asi bylo neutíkat, jenže to je ztráta času. Já jsem neutíkal, já jsem šel dál svojí cestou a teprve když jsem viděl, že za mnou někdo jde, tak jsem zrychlil a schoval se. Ale mohl jsem se zastavit, zeptat se, co chce a vysvětlit mu, jak to bylo. To by bylo nejčistší. Vlastně takhle jsem jakoby přiznal, že je něco v nepořádku, že jsem udělal něco špatného, když utíkám. Nechám to uležet. Třeba to bylo jen upozornění, že něco takového budu řešit. Takže až na mě někdo vyskočí, tak pak nemám utíkat, abych nebyl podezřelý.
On mozek vygeneruje různé alternativy. Kdyby ses omluvil, kdyby ses s tím člověkem alespoň pohádal a zkusil ho přesvědčit … to si můžu vymyslet desítky důvodů. Ale proč mám s někým jednat jako s malým dítětem. Jednoduše řeknu, co mám na srdci a on se může zeptat, jak to myslím a ne se urazit a nebavit se.
I s malými dětmi by se mělo jednat na rovinu a nevymýšlet na ně různé blbosti. Jako třeba otevři pusu, vletí ti tam letadlo s jídlem, anebo když budeš u pana doktora hodný, přiletí víla a dá ti pod polštář penízky a pak mu tam dát dvacet korun. A máme tu další téma, výchova dětí …
Hezké to bylo s tím durmanem, to dává smysl.
Mějte se fajn 🙂
Třeba tento sen pochopíme časem,možná Vám něco docvakne při určité situaci.
Dobrý den pane Vítku, dobrý den paní Vlaďko,
mám chorobný strach z pavouků, kromě těch úplně maličkých – miminek.
Vždycky když jsem doma vykřikla, kluci přiběhli s otázkou kde je? A mysleli tím samozřejmě pavouka, který se musel odstranit ven z bytu nikdy ne zabít.
Často jsem mívala sen, že jsme ve válce,(to jsem se ale narodila v prvních poválečných měsících),že je nás více skrytých v kanále, já v ruce držím miminko a nad námi přecházejí fašisti. A najednou uvidím pavouka a začnu ječet. Tím nás všechny ohrozím.
Nebo začne plakat to miminko a já mu držím pusinku až ho udusím.
A tak jsem se začala snažit se ovládat už nekřičím, ale na pavouka bych stále ještě nesáhla. A už dlouho se mi nic takového nezdálo.
Ale dovolím si napsat jeden můj sen, který jsem díky Avenně pochopila moc hezky. Zdálo se mi, že jsem ve velikém sále byla to sokolovna, kam jsem v dětství chodila cvičit. A u stropu byla žárovka, která nesvítila. A já věděla, že když tu žárovku rozsvítím, tak můj vnouček bude šťastný. Já jsem měla žárovku novou, a žebřík, který dosáhl až ke stropu, ale nebylo ho možno v prostoru opřít. A pak tam stáli ještě 2 postavy, každá držela jeden kratší žebřík, který by bylo možno použít pro zapření ze dvou stran. Ty postavy jsem sice nerozeznala, ale díky Avenně vím, že to byli jeho rodiče, a že já mohu sice pomoci, ale když jeden z nich nebude chtít nedá se nic dělat. A musím smutně konstatovat, že to jeho světýlko pořád nezáří, jak by si malé dítě zasloužilo.
Přeji všem sny pohádkově růžové, nebo alespoň s dobrým koncem
Jarka
Milá (paní) Jarko, dnes použiju to slovo milá, protože tím snem o žebříku jste mne dostala. To kdyby se nakreslilo anebo hrálo jako divadlo, to by byl mazec (oblíbené slovo). Ještě jsem k tomu vymyslel pokračování … zjevuje se anděl, sesílá na rodiče hromy a blesky a chytá žebřík zezhora (nebo seshora?). Běhá Vám mráz po zádech? Brrrr …
I když jste se narodila pár měsíců po válce, tak konec války jste zažila v bříšku.
Pavouky považuji je za tiché členy domácnosti. Také jsem k nim měl dřív odpor, zvláště k těm velkým. Bál jsem se, že mne kousne, anebo že ho rozmáčknu, když na něj sáhnu. Postupně jsem si k nim vytvořil vztah, že jsem je s láskou vyháněl, když byli někde, kde jim hrozilo nebezpečí. Mrzí mne, když se třeba pavouk utopí ve vaně. Přemýšlel jsem o tom, co mi takový český pavouk může udělat. Může mne vůbec kousnout? Nic horšího než kousnutí myší anebo bodnutí včelou to nebude a to jsem už zažil. Jak se asi cítí pavouk, když na něj sáhnu? Co když se bojí víc než já. POSTUPNĚ jsem se na ně naučil sahat a teď naberu rukou i ty velké pěticentimetrové kousky. Nebo ho naberu na utěrku. Co pavouci znamenají a co nám přicházejí říct, to nevím, stal jsem se obráncem pavouků.
Tak se s nimi taky zkamaráděte, postupně bez naléhání a bude to dobrý.
Pro začátek jim můžete recitovat básničku:
Pavoukům jsme všichni vděční,
protože jsou užiteční
sláva sláva, slávoucí
ať nám žijí pavouci.
Kdybych chtěl být vtipný, poradil bych vám, abyste si nejdřív vytvořila osobní vztah k nějakému konkrétnímu pavoukovi, s tím se kamarádila a pak do své lásky zahrnula i ostatní. Kreslete si ho, zpívejte mu, povídejte si s ním. Víte, že pavučina je velmi pevná. Googlujte o pavoucích.
Ten sen se vám mohl zdát proto, aby se vám to nemuselo stát v reálu. Můžete si ho přehrát v hlavě, jak tomu pavoukovi říkáte, ať odejde, nebo tam žádný pavouk není. Nevím, jestli jsou tyto pozitivně myslící myšlenkové manipulace správné. Ale fungovat by to nějak mohlo.
Hlavní je, že to řešíte a mluvíte o tom.
Ale nepřehánějte to, ne, že příště přijdete na přednášku a po hlavě se vám budou prohánět škorpióni a tarantule a na svetru bude sedět sklípkan.
Ještě chci dodat, že v koupelně máme dva pavouky sekáče (mají tenké nožky). Každý bydlí v jednom rohu, ale načapal jsem je už spolu. Asi návštěva.
P.S. Hledejte svoje světýlko, každý má hledat to svoje.
P.P.S. Ty moje „rady“ berte s rezervou, berte je jako postřehy, pohledy jiného člověka.
Milý Vítku, děkuji za básničku moc mě potěšila a už se těším, jak ji budu učit vnučku, ale napřed se snad přes ty namalované pavouky budu muset srovnat s tou štítivostí k nim. Zatím si nedovedu představit, že by mi ve své malé ručičce přinesla pořádného milého pavouka, kterého si přes básničku oblíbila, abych si ho také vzala jak krásně šimrá na ruce. Že mě napadlo to šimrání, to už se lepším, že?
Vidíte kam jsem se dostala, od hezké básničky ke strachu.
Ale protože jsem u Kačenky prošla kurzem kreslení tak díky za ten námět s kreslením.
Možná, že nějaký článeček o fobiích by nebyl marný có?
Ve Vašem vtipném podání by se mohl líbit přehršli lidí.
Děkuji a zdravím Jarka
Dobrý večer paní Jarko.
Já jsem měla podobný problém s myškama jako vy s pavoukama.Měla jsem děsivé sny o krysách.Od té doby ,co jsem je začala vnímat jako tvorečky,kteří mají tady taky svůj úkol,tak se mi nějak ze snů vytratili .Netvrdím ,že bych si myš vzala do ruky to ne,křečka vezmu ale myšku neee,ale když mi můj kocourek Mikeš donese nějakou bohužel už nežijící,tak ji vezmu do ubrousku a řeknu jí,no vidíš neunikla jsi mu viď?Zrovna nedávno donesl k prádelně pořádný kus,lekla jsem se v první okamžik,ale pak jsem se přehodila.
Pavouci mi nevadí,chytám je do sklenky a pouštím tam,kde jim snad nic nehrozí.Jednou za čas jim musím zbourat pavučinu/třeba v obýváku/,tak to se jim za to moc omlouvám a požádám je ,aby si ji udělali někde jinde.Venku na terase pavučiny nebourám a pokud má návštěva připomínky,tak vysvětlím,že jim to dá velikou práci a přeci jim to nebudu bourat.
Rozhodně bych dala na radu Vítka a zkusila bych to tak,jak Vám to krásně popisuje.
Mějte se krásně Vlaďka
Ahoj,pěkně to tu rozebíráte ,ty sny.Od mých 7mi let(a bude mi za pár -50let) se mi opakuje stále tentýž sen:"Hoří náš dům ve kterém spím v posteli mých rodičů a moje jediná starost je zachránit vlasatou panenku se kterou spím,končí to výskokem z okna a hrůzným pohledem na hořící dům."Vůbec nechápu proč se ten samý sen stále opakuje,beze změn takových let,ale mám z něj stále děs.Co vy na to?
Co se týče těch pavouků.Myslím,že můj vztah je rozporuplný a každý se mu podivuje.Jsem čundračka spící ve volné přírodě-pod širákem,bydlím v panelákovém bytě.Pokud se mi pavouk objeví v bytě mám z něj panickou hrůzu a to do slova a do písmene,poté ho někdo musí vynést z bytu.Pokud ovšem spím v lesích nevadí mi a pokud po mne leze obezřetně ho nasměruji jinam bez děsu v očích.Každému kdo se mně ptá jakže je to možné vysvětluji ,že doma jsem pánem já a on tam nepatří a v lesích je pánem on a já jsem tam jen na návštěvě a proto to je.
Hezký den Hanka
Co my na to?
Dobrý den,
Pokud bych to chtěl řešit, tak bych si vzal tužku a papír, zeptal se sám sebe, co mi ten sen přišel říct a nápady bych si zapisoval.
Také bych si položil otázku, prožil jsem si něco, co by nebylo spravedlivé prožít v reálu? Zvládnul jsem situaci? Zachránil jsem panenku? Fajn, tak už to mám za sebou. Děkuji ti sne, že jsi mě přišel vyzkoušet, už vím, že to zvládnu zachránit někoho z hořícího domu a nepotřebuju si to prožít ve skutečnosti. Mám to za sebou.
Nebo to mohl být sen, který člověka měl připravit. Co udělám, když bude hořet a budu tam mít děti?
To jsou první nápady, jsou to Vaše sny a Vy máte všechny potřebné informace.
Paní Hanko.
Napadla mě myšlenka,jestli nemáte v životě tendence přehnaně někoho neustále zachraňovat jako tu panenku.Jestli také někdy myslíte hlavně na sebe?Třeba v tom snu tam máte tu panenku nechat a zachránit hlavně sebe.Možná pak už sen nepřijde.
Vlaďka
Pěkné pozdravení přeji,noju,tak jsem tak přemýšlela nad Vašimi reakcemi nad tím mým opakujícím se snem,který mi přes 40let provází,spolu s dalšími hrůzostrašnými sny.A musím Vám dát asi za pravdu,s tužkou a papírem jsem bohužel nic nevymyslila,ale prožít něco nespravedlivého v reálu???Tak to bylo celé moje dětství,jeho následky si sebou psychicky nesu celý život.Ale přesto jsem veselý společenský optimista a tak trochu jak já říkám jiný druh.Kdysi pan Chaplin řekl:"Můj smích je vlastně pláč".A to ,že vlastně neustále někoho zachraňuji?Když se tak nad tím zamyslím,tak vlastně pořád,ovšem ty lidičky sama nevyhledávám,nějak si mne vždycky najdou sami,jsem v podstatě taková celoživotní vrba,vstřebávám problémy ostatních až kolikrát sama spadám do depresních stavů(viz příspěvek o mé babičcce,které jsem do konce života dodávala tolik svojí energie a nejen jí,až jsem sama po její smrti zkolabovala).Mým největším úspěchem je napravený alkoholik(již 15let pije,ale s mírou!) nad kterým už studovaný lidi "zlomili hůl",dneska sám dává rady lidem co to s tím pitím přehánějí,tím se ovšem nijak nevyvyšuji..No a jak z toho ven?Radit ostatním tak to mi jde dost dobře ,ale sama sobě,to už nééé,no a to teda ta Vaše připomínka o nemyslení sama na sebe.Pokud se zřejmě nenaučím odříkat ostatních problémy a začít tak trošičku mysliti na sebe není mi asi pomoci,neníliž pravda?Člověk se hold učí celý život,ovšem jestli tohle zvládnu????Nejsem si jistá.
mnohokráte děkuji za Vaše stránky a Vaše pohledy Hanka
Víte paní Hanko.
Každý člověk dokáže všechno když chce.Já jsem měla dříve také tendence ujíždět do extrému,co se týče pomoci druhým.Moje ramena mi to ale dávala značně najevo,pro bolest jsem nemohla zvednout ruce.Ramena mi říkala ..hele bereš si na sebe těžké břemeno,které Ti nepřináleží,odhoď ho,nech ty ostatní,ať se také snaží.Pokud děláme něco za ostatní,co by zvládli sami,tak jim vlastně tou naší pomocí nedáme šanci,aby se snažili a sami to zkusili.Je v tom pohodlnost,proč bych se snažila,když ona to za mě udělá.Tyto tendence mají lidé zralého věku…přece nepolezu na strom,když je mi 60…..znám jednu paní,které bude příští rok 80 a češe si jablka sama…jde jí to ,protože chce.Když budete chtít,tak to také dokážete.
Je hezké ,že jste vrba,ale máte sama někoho,komu se můžete také svěřit?
Já jsem pomoc druhým omezila, zvažuji a rozvažuji,někdy pomůžu ,ale třeba jenom napůl,někdy více ,podle situace.Ramena už mě 3 roky nebolí a pokud se malonko některé jemně ozve,tak vím co mám dělat,uberu.Funguje to skvěle.
Tak Vám přeji,ať se Vám to zadaří, aby Vám to vesmír nemusel neustále připomínat dokola ve snu,pokud je to ovšem ten pravý důvod,proč ten sen přichází.
Hezký večer.
Vlaďka
Vlaďko, dobrý! Někdy nejde o to zachránit, ale o to nezachránit.
Děkuji Vítku,prostě mě to napadlo,snad to paní Hance pomůže.
Myslím ,že jste mne pomohla až až,je to neuvěřitelný,někdy fakt stačí jen trošku tzv."nakopnout".Navíc i s těma ramenama jste se trefila.Ale jak říkám ,tedy píšu,já ty lidi co potřebují pomoc sama nevyhledávám,oni chodí sami,no a já je nedokážu odmítnout,takže se dostávám do jádra jejich problémů a snažím se jim pomoci,no a asi moc.
No a jestli mám někoho komu se já mohu svěřit?Mám i nemám,mojí vrbou většinou bývá manžel,ale vzhledem k tomu,že je většinou v pomoci druhým mým "spolupachatelem",končíme oba s těma bolestma v ramenou.
Zrovna minulý týden jsme byli na takovém bláznivém koncertu,kde bylo hodně lidí,většinou známých.Mezi nimi i jeden ,který se zrovna rozešel s partnerkou za dost kuriozních podmínek,ona se zamilovala do jiné ženy.No a on si ze všech těch lidí co tam byli vybral zrovna mně v očekávání,že já mu pofoukám bolístku a najdu řešení,protože komu jinýmu to tam může vykládat,když né mně.Někdy přemýšlím o tom čímže já tyhle "zkrachovalce" přitahuji.
Pravdou ovšem zůstává Vaše pravda,že pokud já se potřebuji někomu s něčím svěřit,tak přátelé to určitě nejsou,protože já podle nich vlastně ani nemůžu mít žádnej problém.
Takže Vám děkuji děkuji za připomenutí ,že taky jsem já.
mějte se krásně Hanka
Paní Hanko,je krásné,že Vaší vrbou je právě manžel ,takto je to správně.Můj názor, proč přitahujete takové lidi…je to právě proto,že nedokážete říct ne nemohu,promiň ale nejde to,promiň nehodí se mi to atd……Je dobré lidem pomáhat,ale s mírou,zvážit pro a proti,vím o čem píši,byla jsem také taková a dnes už se na mě nešťastníci nelepí a pokud ano,tak chtějí pouze radu slovem a tak to má být.Nejprve pomoci radou a slovem,pak činem,ale jen částěčně.Přenechat tomu člověku také něco,aby on sám zapojil svou energii,své schopnosti,každý na to má.
Mějte se krásně paní Hanko,mámradost,že jsem slovíčkem pomohla.
Vlaďka