Když píšu konečně, myslím konečně po šesti letech. Tak dlouho vydržely jejich předchůdci boty ecco Track Terrain. Jestli se tak jmenovaly, to nevím, mají to napsané na krabici. Ještě tam mají napsané stone, což bude barva (kámen) a PIERRE. Tak se možná jmenují PIERRE. Přiznám se, že jsem jim nijak neříkal. Pouze jsem věděl, že jsou značky ecco. V létě jsem je střídal s pantoflemi od Baťy, což byly moje svatební pantofle. Od začátku mne tlačily, jakoby tím něco chtěly naznačit.
Jak se jmenují nové boty, to bych také rád věděl. Firma se jmenuje grisport. Zajímavé je, že obě firmy ecco i grisport se píší s malými počátečními písmeny. Na krabici je ještě napsané BEIGE SUPER DAKAR. Beige je anglicky béžový. Super, Báječné, Senzační je dneska kdeco a Dakar je město v Africe. Že by se boty jmenovaly Béžové Báječné Boty Dakar, to se mi moc nezdá. Ale proč ne?
To my lidé máme ve zvyku nosit jména, která nic neznamenají, anebo něco znamenají, ale potomci už nevědí co. Anebo to jméno nevystihuje jeho nositele. Líbilo by se mi, kdyby si lidé sami jména vybírali, když dostanou rozum. Jenže pak by hrozilo, že by bylo hodně takzvaně bezejmenných. Vím, že je to složitější, člověk si vybírá jméno ještě před tím, než se narodí, ale kolikrát si neuvědomuje, proč se jmenuje zrovna takhle. Jméno by mělo být prvním dárkem, který člověk dostane, když přijde na Zemi. Něčím, co ho nikdy neopustí a vždycky je mu na blízku. Něčím, co mu připomíná, kdo je a kam jde. Jaké je jeho Poslání na Zemi. Člověk by měl mít rád své jméno.
To, že jsem si koupil nové boty, není jenom tak. Přemýšlel jsem v nedávné době, rozhodoval se a učinil určité rozhodnutí. Tyto nové boty jsou symbolem tohoto rozhodnutí. Symbolem vykročení vpřed.
Proč?
Protože nohy (symbolicky) člověka nesou z minulosti do budoucnosti. Proto i nemoci a bolesti nohou mohou souviset s tím, že se člověku nechce jít do budoucnosti. Boty pomáhají člověku chodit. Chrání jeho nohy, aby se neodřely a neporanily. Kdo má dobré boty, tomu záleží na budoucnosti. A kdo má nějaké levné rozpadající se boty z tržnice a ještě k tomu špinavé, tomu na budoucnosti příliš nezáleží.
Zároveň ale boty znecitlivují nohy, takže člověk nenašlapuje tak citlivě. Dokonce si může šlapat po štěstí a nevědět o tom. Proto je občas dobré boty vyzout a brouzdat se jenom tak naboso a doma chodit v ponožkách.
Musím se přiznat, že jsem převážnou část svého dospělého života nosil křápy, špinavé a rozpadající se. Ty ecco boty byly nejlepší, co jsem měl. Jinak jsem nosíval pracovní boty Prabos, tři páry za sebou, po nich jedny boty Dockers a před nimi Kanady. Vždycky se jednalo o kožené boty s pořádnou podrážkou. Jsem přeci drsňák, nebo ne?! Ty boty jsem uchodil až k jejich smrti.
Více méně jsem nosil pracovní boty. To bude ono. Vždyť já jsem celý život práci dával na první místo. A ty kanady představovaly přísnost. Pochodem vchod!
Teď budu pro změnu chodit na výlety. Na botách je napsáno Footwear for true Experiences. Boty pro opravdové Zážitky. Budu chodit neprobádanými krajinami Duše a budu psát o opravdových Zážitcích. To je moje Poslání. Psát … Čím dál tím Hlouběji, čím dál tím Výš a čím dál tím Dokonaleji.
Botám budu říkat Botičky. Moje krásné Botičky. Vždycky, když se na ně podívám, uvědomím si, kam jdu.
Když o tom tak přemýšlím, nejlepší zážitky stejně člověk zažívá naboso. A boty nám pomáhají jít k těmto zážitkům …
I když nerad, musím přiznat, že z nových bot mám divný pocit. Buď je to tím, že jsem vždycky měl tvrdé boty a tyhle jsou uvnitř měkké. Nebo jsou úzké? Nebo je to nezvyk? Jsou kožené, tak by se mohly rozchodit.
Budu optimista, určitě se rozchodí. Jenom ze začátku trochu zlobí a chtějí mi dát najevo, že začátky bývají těžké. Jdu dál …
Ještě zajímavost. Četl jsem knížku jednoho polárního cestovatele a ten psal, že si do bot dává patery ponožky. Tak až si budete kupovat nové boty, myslete na rezervu, aby se tlapky cítily pohodlně.
Tož si Vítku nové Botičky užijte.
Připomněl jste mi tímto článkem jednu bývalou kolegyni,která si několikrát koupila malé boty a to jenom proto,že se jí líbily,měla vždy odřené paty do krve.
Jenom jsem kroutila hlavou,ale zřejmě jí tlačila a dřela budoucnost a neměla z ní radost.Dnes je hodně nemocná,navštěvuje psychiatra a bez utlumujících léků nemůže normálně fungovat,několikrát byla hospitalizována v nemocnici,protože opakovaně zkolabovala.Má hodně nemocnou duši,nabídla jsem jí kdysi pomocnou ruku,ale odmítla jí,tak jsem to respektovala.
Já jsem kdysi nosívala vysoké podpatky,honila jsem parádu a chtěla jsem zaujmout i přesto,že mě bolely nohy.Dnes nosím pohodlné botičky jako bačkůrky,když si kupuji nové,tak noha do nich musí krásně vklouznout a musí perfektně sedět.Jinak je neberu.
Tak ať se nám všem krásně vyšlapuje do budoucnosti.
Foto nožiček a botiček mě pobavilo.
Krásný víkend.
Dnes jsem si užívala adventní atmosféru,zdobila jsem a pouštěla koledy jupíííííííííí.
Vlaďka
To se rozšlápne … a na jaře hurá do polobotek nebo do sandálů. Ty svatební pantofle jsem dneska hodil do popelnice.
Ještě perlička a psycho. Dvakrát v životě jsem šel hodně km v mokrých botách. Jednou to byly marathonky (ale nějak si nevybavuju, proč byly mokré, možná jsem si myl nohy v potoce) a jednou to byly pracovní Prabos, kterými jsem se brodil v potoce a v obou případech mi slezl nehet na palci. Zmodral a vypadl a pod ním narostl nový, jak račte vidět na fotografii. Chuťovka.
Jen si koledujte!
Mějte se dobře …
A o co že si mám Vítku koledovat?
Koleduju koleduju koledu.
Ještě stále koledujete?
Já nevím, co je obsahem těch koled, ale abyste si něco nepřitáhla … znáte přeci Tajemství.
Nebojte mám to pod kontrolou.
tak jste tady z toho nakonec udělali koledu a úplně jste mě zmátli, jestli se koleduje i na Vánoce.
Ale k těm botám. Protože mám celých 155 cm, nosila jsem donedávna také vysoké podpadky. Když jsem měla nízké boty měla jsem odřené paty. A kuří oko na levém malíčku, to byla ale bolest. Naštěstí jsem nedopadla jako kolegyně Vlaďky a doufám, že mě nic takového nečeká. Dneska chodím také v bačkorkách, kuří oko i výrůstky na patách jsou pryč.
Ale k těm nehtům mám také něco. Jednou byl ten můj na palci celý modrý, sice neupadl, ale protože ta podlitina nebyla pod celou plochou nehtu. A proč to? V sandálkách jsou přece delší nehty na palcích hezčí, zvláště nalakované. Jenže potom na tůře v botaskách a při cestě z kopce se mi to sečetlo a byla to pěkná bolest.
Teď před každým pochodem délku nehtů zkontroluji a pro jistotu mám v batůžku malou manikůru.
A těch malých bot, které byly hezké, ale nikdy se nevyšláply jsem za život koupila také dost.
A protože si kupuji už boty s rozmyslem, snad i k té své budoucnosti přistupuji s větší radostí.
A tak všem návštěvníkům těchto stránek přeji pohodlný výšlap do budoucnosti s nohama jako v bavlnce. Samozřejmě i autorovi. Jarka
Hezký večer paní Jarko.
To já mám na levém palci u nohy v současné době také modrý nehet už někdy od září,odrůstá pomalu,spadl mi na něj tuhý parfém do podpaží akorád na nehtové lůžko,byla to prudká bolest,okamžitě jsem si říkala,hele Vlaďko z čeho máš obavu?A protože je to levá noha,tak obava z něčeho doma,ano obava ze vztahu a byla jsem doma.Přestalo to bolet okamžitě ,ani mi neslézá nehet,pouze odrůstá.Měla jsem obavu a neměla jsem z toho radost,proto ta krevní podlitina a bylo to neoprávněné.Ten palec mi říká,buď ze vztahu odejdi a nebo to zkus,tak jsem dala na tu druhou variantu a uvidím.Jo jo,tělo je dokonalé,stačí naslouchat a poslouchat.
Paní jarko,pouštějte si koledy a pojďte si koledovat s námi cha cha????
Hezký večer Vlaďka
Vlaďko, to je téměř mistrovská diagnóza 🙂 Píšu téměř, abyste neusnula na vavřínech a tam si nebroukala koledy až do jara, až nehet odroste.
A zamontovala jste do toho, že to byl nehet? Třeba jako, že na to máte dost síly, nebo něco takového.
Mějte se krásně, děkuji za diagnózu a přeju … krásný žárovkový večer.
Při určování diagnozy postupuji takto,nejprve si řeknu palec -tzn.OBAVA,ani ne tak nehet,jako krevní podlitina pod nehtem-ztráta radosti,z obavy z něčeho ,levá noha-CITY,takže tyto myšlenky jdou velice rychle,pak se zeptám …z čeho mám obavu?Z něčeho doma?Co mě trápí?Jediný mi naskočil vztah.Pokud by mi nehet praskl,tak pak bych tam dodala i ten neoprávněný pocit z nedostatku síly.Vlastně se mi bleskově promítne učivo Avenny,které si vlastně mám možnost denně opakovat v práci,když se mi někdo svěří co ho bolí,hned si to převedu na Avennu,jaká že myšlenka tento problém spustila,aby člověku napověděla,co má změnit.
Takže hurááááá na koledu,ještě jsem dnes nekoledovala jupíííííí.
(Paní) Jarko, Na Zdar Našich Věcí,
Matně si vzpomínám, že nějaký Štěpán nesl koledu a upadl s ní na ledu, tak to asi nebylo v dubnu. A pravděpodobně se necítil v botách dobře.
Ono se řekne, noha, ale co všechno se s ní může dít, jenom nehet může zmodrat, vypadnout, může se rozštípnout, udělat záděrka, může zarůst, můžou na něm být skvrny.
A i když člověk nedělá vyložené hlouposti, jako třeba nošení vysokých podpatků, tak se mu občas něco stane. Ať se nám dobře chodí …
Dneska půjdu zase spát díky Vám dvěma s úsměvem na rtech, vlastně vysušených jdu se napít – vody tak dobrou noc
Jarko….pijte vodu …pijte vodu …pijte vodu a nepijte rum!Píseň od Jarka Nohavici,tak si z ní vezměte příklad,cha cha cha.