… předchozí díl Homeopatie I. – lehký úvod
Abyste si nemysleli, že jsem úplný magor, napíšu k tomuto článku úvod. V článku, nebo spíš jen v takovém zápisku, napsaném před šesti lety popisuji své homeopatické a lidské bloudění. Všimněte si, jaké všechny homeopatické léky jsem si předepsal. Článek je nasáklý zoufalostí po mnoha letech hledání, bloudění a zkoušení všeho možného. Dalo by se říci, že je to odstrašující příklad, ale jinak je to nádherný příběh hledání. Je napsán spíš už jako výsměch homeopatii a je v něm položená otázka. Co byste jako homeopat předepsali tomuto člověku za lék? Proto jsou pocity zveličovány tak, aby ukazovaly na konkrétní symptomy popsané v repertoriích a materiích medikách. Odněkud přichází Světlo, které se do článku zapletlo v podobě několika otázek. Otázka po mistrovské diagnóze. Velmi mocná otázka, která mi pomohla se od homeopatie i jiných léčebných metod odpoutat a vydat se jiným směrem. A další otázka. A co Bůh? Není on tím similimem (nemoci podobným lékem), co hledáme?
V původním jen mírně otesaném znění /s komentářem v lomítkách/.
/začátek článku/
Šílený příběh hledání vlastního similima, pro ty co umdlévají po několika letech hledání.
Po mnoha letech bloudění usedám k počítači, slavnostně otevírám devatenáctistupňové černé pivo a chystám se dopsat neuvěřitelný příběh Stvoření divokého Rulíka později přejmenovaný na Zbabělost žít (tak se jmenovaly mé dvě nedopsané knihy). Ano, přesně tak – příběh stvoření sebou samým, neboť kdo je více než já a příběh zbabělosti, neboť ve svém nitru cítím zbabělost. /Můžete si zapsat symptomy ego a zbabělost./
Nejsem hrdina co seká hlavy na potkání, naopak bojím se toho, že někdo přijde hlavu useknout hlavu mě a hlavně … bojím se žít. Bojím se obyčejného lidského života – odnikud nikam, bojím se každodenní dřiny pro pár penízků, vlastně pro nic a děsím se zodpovědnosti – toho že něco budu MUSET! Snad už víte, vážení kdo před vámi stojí.
S klasickou medicínou jsem se rozešel zhruba před devíti lety, kdy mi nebyla schopna ústy lékaře dát uspokojivou odpověď na otázku „proč jsem pořád nemocnej“, když předtím jsem byl „pořád zdravej“. Jo oslabená IMUNITA, na tu se dá svést asi VŠECHNO. Vyzkoušel jsem opravdu úplně všechno: makrobiotiku, jógu, všechny možné i nemožné diety a hladovky a v té době jsem se také setkal s homeopatií pana Janči z Ostravy. Dnes bych ho zařadil mezi materialistické homeopaty (ostatně jako skoro všechny homeopaty), používal hodně nízké potence a léky si směle sám vyráběl. Podle jeho návodů jsem vyrobil asi deset léků v potencích d2-d5, ty smíchal dohromady a toto měl být jakýsi základ léčby který byl schopný zasáhnout všechny nemoci. Těsně vedle.
Následovalo dlouhé období bez homeopatie, kdy jsem se realizoval na poli meditačním, vydělával peníze, šílel, seznamoval se s děvčaty a rozcházel se s nimi, neschopen nalézti TU PRAVOU. /Může to být symptom láska zklamaná/ Ani už nevím jak jsem asi před třemi lety objevil klasickou školu homeopatie Jirky Čehovského. Poměrně vysoké potence, totalita symptomů – mělo to hlavu a patu, to bylo něco pro mě, mělo to řád. Jak už to bývá u začátečníků, jako první jsem si předepsal Sulphur – já filosof v hadrech. Nemusím snad podotýkat, že jsem koupil v lékárně práškovou síru a tu pak zkoušel rozředit vším možným zatepla i zastudena. Těsně vedle. I uchýlil jsem se k připraveným lékům, tehdy ještě volně prodejným. Pak přišla na řadu China. Zase nic. Natrum muriaticum, Phosporicum acidum, Lycopodium, Natrum sulfuricum, Aurum … nic, nic, nic, nic, nic … neumdléval jsem v boji a kupoval další a další knihy a léky.
Modlil jsem se, aby už vyšlo Murphyho syntetické reopertorium. Ignatia, Nux vomica, Tuberculinum, Psorinum, Carcinosinum … nic, nic, nic, nic, nic. Nastoupil jsem do druhého ročníku Školy klasické homeopatie a brzy jej opustil, snad už jenom Sankaran /indický homeopat, jeden z nejuznávanějších homeopatů, přikládá velkou váhu mentálním symptomům/, krátce se zjevivší v Bratislavě skýtal naději. Vrhl jsem se na mentální symptomy jak šílený. Hyoscyamus, Veratrum, Cocculus, Stramonium, Belladona … nic, nic, nic, nic, nic. Nebylo to ovšem vznešené NIC, NIC, NIC mystikovo, když po mnoha letech meditací spočinul v noci ducha neboli v MU (=prázdnota) v předsálí osvícení (neboli satori). Bylo to úplně obyčejné nic. Homeopatie je na nic. Tolik jsem se snažil, dokonce aj softwáre za 600 dolarů jsem koupil a ono nic. Aby bylo jasno, vážení ten Hyosciamus, Veratrum, anebo Stramonium nebyly jenom tak.
Pěkné věci jsem vyváděl. Jednou mne v restauraci vadil mobilní telefon jiného hosta, řekl jsem servírce: Vyřiďte tomu pánovi ať tady netelefonuje nebo mu ROZBIJU HUBU, jindy zas napsal jsem na dům: ZLODĚJI, USEKNU TI RUKU, jako odpověď na předčasnou sklizeň mé rostliny Cannabis sativa někým jiným. Nejsem násilník, to ne, vždyť jsem vám už řekl že se sám bojím, ty žáby co jsme stříleli vzduchovkou, to byla jen klukovina.
Přitvrdil jsem. Nepomohla-li cesta homeopatie, je třeba jít ke kořenům nemoci a tam ji vytrhnout, začal jsem studovat – na sobě samém zkoušet nemoci v té nejhrubší podobě: Stramonium 30 semen – malátnost, otupělost, únava, obtížné močení, časté močení, rozmazané vidění, rozšířené zornice, obtížné dýchání – alespoň něco funguje! Je-li možné do nemoci upadnout během hodiny, je možné z ní vyskočit během několika okamžiků. Spatřit nemoc jedním pohledem a tímže pohledem uvidět i její vyléčení – taková musí být mistrovská diagnóza. /!/ Vytáhnout z nemoci člověka jakby spadnul do vody a topil se – jediným mistrovským hmatem.
Zkouším ty nejbrutálnější nemoci /drogy/ … a padám do čím..dál..tím..větší DEPRESE. Nuda, není důvod se o cokoliv snažit, nic není hodno mého úsilí. Bojím se, že někdo odposlouchává mobilní telefon a ještě něčeho – že si pro mě přijdou ti chlápci a buďto zabijí oni mě anebo budu muset já je. Nepřijdou proto, aby si povídali, přijdou proto, aby mi dali ultimátum zaplatíš anebo jdeš. Co bych vám tak o sobě ještě řekl, vy klasikové? Vždycky jsem byl proti všem – anarchista a nikdy jsem neposlouchal co mi kdo říká . Nikdy bych nešel ke komukoliv z vás a neřekl: „mám problém, prosím o uzdravení“. Ještě trošku vám napovím, poslední dobou se mi stává taková zvláštní věc: jen trošku se uhodím někde do kloubu a ono to kupodivu bolí a taky se mi trošku třesou ruce.
Repertorizujte milánkové. Sám sebe jsem repertorizoval dva roky a pokaždé špatně. Teprve ty vidiny nepřátel mě navedly, doufám správně. /symptom blud, že vidí nepřátele/ Co, doufám, jsem si jist. Jsem si jist, že tentokrát svou nemoc těmi malinkatými kuličkami sestřelím, jako had se svléknu z její kůže a obrozen vstanu nový člověk. Držím ty kuličky v ruce, musel jsem si je nechat napsat na předpis, abych náhodu nefušoval materialistický medicíně do řemesla. Držím je v ruce a říkám si … není to náhodou moc jednoduchý, jenom devět let se trápit, pouhých devět let hledat svoji nemoc. Zasloužím si to? A na druhý straně. Je potřeba polykat tyhlety kuličky, když už vím co jsem? /Musí člověk vůbec polykat nějaký lék, když zná příčinu nemoci?/ Tak vidíte, zase chci mít poslední slovo. Až se uzdravím, hodím do sebe ty kuličky, poděkuju otci homeopatie a jeho následovníkům, vám popřeju neumdlévat ve hledání a prozradím vám, že posledním similimem člověka je Bůh, to on je tím nejpodobnějším, vždyť byl stvořen k našemu obrazu a již předem mi odpustil tuhle blbou poznámku. Do té doby NASHLE. /konec článku/
Už jsme zase v roce 2008. Správné je říkat nashledanou. Tak přeci jenom jsem se něco naučil. Některé myšlenky předběhly svou dobu o několik let (mistrovská diagnóza jedním pohledem, otázka, zda je potřeba ty kuličky vůbec polykat, když víme, co člověku je). Teprve postupně objevuji moc, která je v těch otázkách ukrytá.
Tak co, milánkové, co byste jako homeopat předepsali tomuto člověku za lék? Máte nějaké jiné návrhy na léčbu?
Pokračování … Homeopatie III. – sbohem lásko
přece všechny nemoci utiší láska..i já jsem tak nějak náhle onemocněla a hledám cestu-snad ještě pořád věřím. Ale všechno má svůj čas a smysl – nejen nemoc, ale i její uzdravení. Nepřestávej doufat v to, že ti druzí se jednou polepší, zkus žít tak, jako kdyby už teď byl život podle tvých představ. No a kdyby to náhodou zabralo, tak bych to taky zkusila:)
Děkuji za komentář. Jsem za něj o to raději, že je to úplně první komentář od neznámého člověka. A jsem za něj rád také proto, že je svým způsobem symbolický. Je v něm obsažený smutek z nenalézání. Když hledáme na nesprávném místě nebo nesprávné věci. A tyto stránky jsou o hledání, nenalézání a nalézání … Opravdu je láska tím nejlepším lékem? Opravdu lze onemocnět náhle? Opravdu existují „náhody“?
Tak hledám zrovna školu homeopatie a ejhle co jsem našla. Jsem také na cestě skoro 37 let z toho tak 9 usilovného snažení. To s tím Bohem je určitě trefa. A co ty nemoci? Skoro bychom jim měli být vděční, že jsou. Co bychom jinak byli my, suverénové? Tak máme aspoň šanci něco se sebou dělat. A prosit Boha o milost, pokoru, světlo, pravdu… a děkovat za každý den. No, našla jsem kontakt na pana L.Nováka, který údajně léčí příčinu změnou vyzařování do ducha, je uveden v seznamu léčitelů č.Meduňka na netu (stojí za to namrknout a zamyslet se nad jeho mementem)
Novák Ladislav, Čechyňská 4, Rousínov 683 01, Tel.: 776 306 538
A co budu dělat, až pan Novák přestane vyzařovat? Nebudu závislý na vyzařování pana Nováka?
Memento pana Nováka si můžete přečíst u jeho jména zde http://medunka.pvsp.cz/zobraz.php?typsekce=5&idsekce=62&idclanku=2043&idpredka=0&action=clanek
Když myslíš, že jo, tak asi budeš… Ale taky to můžeš vzít jako novou zkušennost.. Kdo nechce, nemusí se otvírat žádné možnosti.
Dobrý den paní/slečno Ráďo,
Vrátím se ještě jednou k Vašemu přípěvku a odpovím pečlivěji. Jsem rád, že jste se tu zastavila při hledání homeopatické školy a napsala, kam a jak dlouho jdete. Protože jste možná nečetla pokračování článku Homeopatie II, tak jsem na jeho konec doplnil odkaz na jeho pokračování, které se jmenuje Homeopatie III. – sbohem lásko. Možná Vás to nasměruje k nalezení té správné školy.
Myšlenku, že za nemoci bychom měli být vděční, považuji za jednu ze základních léčitelských myšlenek. Pokud je to zkušenost, ke které jste dopěla, tak blahopřeji.
Na stránku o panu Novákovi jsem se díval a můj první dojem z ní je „zmatek“. Dohromady je tu smontované záření krve, Bůh a jakési apokalyptické vize. Rád bych vysvětlil svou předchozí poznámku o vyzařování pana Nováka, která mohla vyznít posměšně. Myslel jsem tím to, že pokud by pan Novák dělal něco jako předávání energie nebo nějakého záření krvi, tak by se člověk mohl stát na toto odkázaným a nezmobilizoval by sebe sama. Činilo by ho to závislým na nějakém záření anebo nějakém pánovi, ke kterému by pak musel docházet. Nemusel, ale pokud by věřil, že mu to pomůže, tak by docházet mohl.
Právě myšlenku nezávislosti na čemkoliv vnějším, ať je to lék, bylina, energie … považuji za další ze základních léčitelských myšlenek.
Přeji Vám, abyste si vybrala dobrou školu …
Vítek P.
Dobrý den, pane Vítku,
skutečně mě překvapilo, že jste byl ochoten se mnou polemizovat a
věnoval mi část svého času a myšlenek. Děkuji.
To bude patrně jeden z mých bludů, že málokdo je tohoto schopen a
lidi jsou jak šneci ve svých ulitách(egách). /Proč si to myslím, že
by zkušenost? Někdy zkouším ty ulity naťuknout a občas se dají i
rozlousknout, asi nesmím chtít vše moc hrr./
Ano, přiznávám se, nečetla jsem všechno, jelikož to naráz není možné
(4 děti, manžel, koza, kočka…já..). Každopádně už vím, co si dnes
večer přečtu a zítra asi také 😉 .
A protože se mi jeví Vaše myšlenky velice inspirativní i
smysluplné, tak věřím, že mě můžou také v něčem oplodnit. Ladíme
stejnou vlnu, tuším.. (No, kdyby ne, tak se asi už neozvu – to je
ovšem spíše nepravděpodobné).
Zatím díky. Radmila
Milý Vítku,
Přeji Ti dobrý večer a mám pro Tebe návrh. Přečti Si po Sobě Své dnešní komentáře a zamysli se nad tím, jestli šly napsat lépe. Jestli to takhle stačí. Ne kvůli případným čtenářům, ale kvůli Sobě. Opravdu Jsi ze Sebe dostal To nejlepší, co v Tobě je? Opravdu se Ti podařilo přiblížit Se Dokonalosti? Pokud ano, tak blahopřeji a pokud ne, můžeš to zkusit ještě jednou … Máš na to. Tvůj přítel Deo…
Milý Vítku,
mám pro Tebe také návrh, hledej Harmonii, až ji objevíš, uvolníš se a uvidíš hodně věcí, které teď nevnímáš, protože jsi na cestě k Dokonalosti.
P.S. tento komentář souvisí nejen s Tvým posledním článkem o Vánocích a Tvé tchyni…
Ahoj Jano, děkuji za návrh. Nevím ale, jak to pobrat. Je to příliš abstraktní a univerzální rada pro mne. Hledat Harmonii může přeci každý a také ji asi každý hledá. Nevím ani, co tou Harmonií vlastně myslíš, jestli je to stav bezkonfliktnosti, respektování, tolerování, naladění … ze kterého zdánlivě nemohou vzniknout neharmonie. Také je otázka, jaký je vztah Harmonie a Dokonalosti.
Navrhuji, abychom se bavili konkrétně a uváděli příklady.
nosíme geny svých předků,vaše prababička ze strany otce měla těžký život plný práce a bolesti,co takhle vyzkoušet 4týdny 2xdeně 2kuličky kreosota 9CH a potom phytolacca americana 2 měsíce 2kuličky 3xtýdně CH200.
ahoj Zuzana
A k tomu studenou sprchu ráno a večer 🙂
Hezké dny … s homeopatií i bez.
Ahoj,pokud by Ti ta studená sprcha pomohla, tak proč ne.Homeopatie může fungovat, když znáš pravou příčinu svojí bolesti nebo úzkosti.Ale pokud chce někdo se sebou experimentovat, proč ne.JE TO JEHO ZODPOV ĚDNOST.Přeji krásné léto.Zuzana
Ahoj Zuzano,
Pokud se ta myšlenka zobecní: "Léčba může fungovat, když znáš pravou příčinu svojí bolesti nebo úzkosti." Tak je to moc moudré a řekl bych, že je to základní kámen léčení. Obávám se ale, vlastně se neobávám, spíš si to myslím, že příčina nebude u prababičky ze strany otce, ale v tom, jak já nakládám se svou svobodnou vůlí v tomto životě.
Miloval jsem homeopatii.
Doporučuji pokračovací článek Homeopatie – sbohem lásko https://deosum.com/Articles/14-homeopatie-iii-sbohem-lasko.aspx
Ano, krásné léto, děkuju a přeju také … 🙂